Jak nepřipomínat holokaust

Pokud se někdejší tragédie nemají stát jen datem v kalendáři, potom je podstatné, jak je vnímáme každodenně. S tímto vědomím provázela loni téma holokaustu řada znepokojivých událostí.

Pandemie koronaviru vyvolala nejen vlnu protižidovských konspirací na sociálních sítích, ale též absurdní paralely mezi pronásledováním Židů za druhé světové války a protipandemickými opatřeními. Šesticípá židovská hvězda na oděvu soudobých demonstrantů není totéž, co stejné znamení za okupace. Tehdy předurčovalo k programovému vyhlazení. Nepřijmout to znamená nepřímo popírat šoa.

Na židovských hvězdách s provokativním nápisem „neočkován“ se ovšem dalo loni i vydělat, jak to prokázal americký internetový obchod Amazon prodejem takto vyzdobených triček. Že se v loňském roce opět ve světě ozvaly veřejné osobnosti, které holokaust přičetly Židům za jejich údajné viny, či rovnou popřely rozsah šoa, už jen dokládá, kam až může protižidovská zášť zajít. Zvlášť se při tom činila holandská levicová strana BIJ1. Ta v prosinci vyzvala ke zrušení hlavní akce na paměť holokaustu v zemi, protože je prý „z podstaty rasistická“.

Nebyl to v Evropě jediný projev pohrdání obětmi šoa. Běloruský diktátor Lukašenko ve svém červencovém vystoupení záštiplně pravil, že Židům se kvůli holokaustu klaní celý svět. V říjnu se na jednom z baráků někdejšího vyhlazovacího tábora v Osvětimi objevila antisemitská graffiti. A když se pak ve stejném měsíci konala ve švédském Malmö mezinárodní konference o připomínání holokaustu a nutnosti boje proti antisemitismu, místní neonacisté zneuctili hlavní synagogu nápisem „holokaust byl podfuk“.

Ve Švédsku také národní agentura pro vzdělávání učitelům na podzim doporučila, aby studenti pátrali po důkazech, že k holokaustu nedošlo. Svá zjištění pak měli užít v diskusi na „kontroverzní téma“. Distributor digitálních her Steam zase v létě nabízel hru, v níž hráč coby psycholog měl v roce 1925 zbavit Hitlera traumatu, a tak zabránit holokaustu. Obzvláštní necitlivost potom provázela argentinskou pěveckou soutěž talentů. Pozadí písně věnované ženám, které se neřídí běžnými sociálními normami, tvořila fotografie Anny Frankové. Holandské židovské dívky zavražděné nacisty, autorky posmrtně vydaného světoznámého deníku.

Konečně co nestojí za jednu zmínku, protože se jedná o tendenci: na sociálních sítích Facebook či Instagram bylo možno šířit příspěvky holokaust popírající či znevažující. Hudbu s virulentně antisemitskými texty nabízela služba Spotify a antisemitismus se nevyhnul ani vyhledávači Microsoftu. Za takové situace sotva očekávat, že bilance k příštímu Mezinárodnímu dni památky obětí holokaustu bude lepší než ta za rok 2021.