Jak se cítí evropští Židé

5. prosinec 2021

Minulý měsíc byly zveřejněny výsledky průzkumu, který obsáhle vypovídá o současných pocitech evropských Židů.

Průzkum, v němž na otázky odpovídají vůdčí osobnosti evropských židovských institucí, organizuje od roku 2008 humanitárně zaměřený Americký židovský spojený distribuční výbor, jedna z nejstarších židovských organizací s mezinárodní působností. Letošní průzkum byl již pátý a o své názory se v něm podělilo více než 1000 jmenovitě oslovených respondentů z 31 zemí, ať již se identifikovali jako Židé ortodoxní, reformní případně jako „kulturní“, tedy nenáboženští.

Za největší současnou i budoucí hrozbu evropští Židé považují nárůst antisemitismu a bezpečnostní rizika. Jestliže v roce 2008 antisemitismus označilo za hlavní nebezpečí 23 % oslovených, potom v roce 2021 již 71 %. Co se pak bezpečnosti týče, v roce 2008 se kvůli svému židovství necítilo jistě 7 % respondentů, zatímco letos, o 13 let později, již 22 %. Uvedené obavy jsou přitom patrnější u židovských představitelů v západní Evropě, v níž již došlo k řadě teroristických útoků. Na druhé straně dobrou zprávou v souvislosti s bezpečností židovských institucí je, že plných 71 % účastníků průzkumu označilo vládní opatření k jejich ochraně za dostatečná.

Průzkum Amerického židovského spojeného distribučního výboru upozorňuje i na další výzvy, kterým evropští Židé čelí. Patří k nim například odvrat od židovského komunitního života, nedostatečná znalost judaismu, nejistá životnost židovských organizací, negativní demografický dopad, malá aktivita, absence výkonných vedoucích představitelů. Smíšené pocity jednoznačně vyjadřuje souhrnná odpověď na perspektivu židovského života v Evropě: 52 % oslovených ji hodnotí optimisticky, 48 % pesimisticky.

Novým tématem v dotazníku byl v roce 2021 dopad pandemie koronaviru na život židovských institucí. Finanční ztráty uvedlo na 60 % z nich, ale obecně převažovala spokojenost s tím, jak se židovské organizace na osobní i institucionální úrovni s kritickou situací vyrovnaly.

Co se týče vztahu evropských Židů k Izraeli, průzkum potvrdil jeho setrvalou podporu, ale s generačními rozdíly. Výroku „všichni Židé jsou odpovědni za podporu Izraele“ tak přisvědčilo 76 % respondentů starších 40 let, zatímco do této věkové hranice jen 60 %. Na druhé straně v souvislosti s Izraelem se pro názorovou pluralitu v židovských společenstvích vyslovilo 81 % dotázaných.

Průzkum Amerického židovského spojeného distribučního výboru hodnotil vyjádření všech zastoupených evropských židovských představitelů společně, a proto z něj nelze odvodit, jak se vyslovili zástupci českých židovských institucí. Že však i ony vstupují do spíše nelehkého období, o tom není pochyb.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.