Jákob a Ezau bojují o prvorozenectví, proč jet do Třeště na Vysočině a vznik Židovského muzea v Praze

29. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století

Může se mladší sourozenec stát „starším“? Jakou roli hráli Židé v rozvoji Třeště na Vysočině? A proč se tam jet podívat i dnes? A jak vzniklo Židovské muzeum v Praze?

Nejstarší sourozenecké spory

Vyrůstali jste jako jedináčci, nebo mladší či starší sourozenci? A jak vás vaše sourozenecké konstelace ovlivnily? Toto téma není ani zdaleka nové. Celoživotnímu sporu o prvorozenství se věnuje už biblické vyprávění o dvou bratřích, Jákobovi a Ezauovi – nebo Esavovi, jak zní jeho hebrejské jméno. O co v příběhu jde, vysvětluje vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon.

„Esav byl polní muž, který se živil lovem. Zatímco Jákob byl prostý muž, který sedá ve stanech. Zaujala mě záležitost jejich kontaktu se zvířaty. Jeden byl pastýř, který se stará o svoje stádo. A Esav se za zvířaty honil, byl stejně divoký jako ta zvířata,“ říká Sidon.

A tak Esav přijde z lovu a je tak unavený, že si lehne a prosí, aby ho bratr nakrmil. „Říká skutečně: Nakrm mě, protože jsem tak vyřízený, že umřu. Když požádal o to červené, co vařil jeho bratr, tak ten mu to dal, ale výměnou za prvorozenství. Esav si říká: K čemu je mi prvorozenství, když umírám. A zdá se, že tento prodej je udržen oběma v tajemství a projeví se teprve v závěrečném sporu, už tentokrát ne o prvorozenství, ale o otcovo požehnání. Tím je zaseto sémě nenávisti ze strany Esava.“

Jejich matka pak vidí, že jde o život Jákoba a o opakování toho, co se stalo mezi Kainem a Ábelem. „Vyžádá si od manžela, aby Jákob mohl odejít k jejím příbuzným do Charan a doufá, že Esav se časem zklidní a nenávist ho přejde. Ale kupodivu to nebylo tak rychle a Jákob tam strávil 20 let službou svému tchánovi Lábanovi,“ uzavírá Sidon.

Třešť na Vysočině: město židovských podnikatelů

Jedním z nejbližších příbuzných Franze Kafky byl jeho strýc Siegfried Löwy, který působil jako lékař v Třešti na Vysočině. Löwy měl ve městě jako první motocykl, na kterém objížděl pacienty – a také jako první začal v Třešti plombovat zuby. Do městečka Třešť, kde se v tamní židovské čtvrti ještě zachovaly takzvané prampouchy – neboli zděné oblouky mezi dvěma domy v úzkých ulicích středověké zástavby, vás zve Kateřina Havránková. Natáčela tam s Romanou Šťastnou z městského úřadu.

115 let Židovského muzea v Praze

Narozeniny neslaví jen lidé, ale třeba i instituce. Neděle 29. srpna je významným dnem pro jedno z nejstarších židovských muzeí na světě – to pražské. Právě uplynulo 115 let od jeho založení. Pokračuje Leo Pavlát.

„29. srpna 1906 schválilo zemské místodržitelství stanovy Spolku k založení a vydržování Židovského muzea v Praze. Po Vídni a Frankfurtu tak v Evropě vzniklo třetí významné židovské muzeum,“ říká Pavlát.

Na počátku 20. století již byli Židé v rakousko-uherské monarchii plně zrovnoprávněni a jako společenství vnitřně rozrůzněni. „Zásadní proměnu židovského života v uplynulých desetiletích do značné míry symbolizovala asanace pražského ghetta na přelomu 19. a 20. století, s níž založení muzea bezprostředně souviselo. U jeho zrodu stál historik Salomon Hugo Lieben, který při tom spolupracoval s představitelem českožidovského hnutí Augustem Steinem,“ připomíná Pavlát. 

„Salomon Hugo Lieben založil muzeum na regionálním principu, čímž sbírka nabyla ucelenost i historický význam. Tento charakter pak byl za tragických okolností posílen během druhé světové války, kdy se muzeum stalo skladištěm judaik konfiskovaných nacisty z území protektorátu,“ upozorňuje Pavlát na jedinečnost pražského muzea.

„Za komunistické vlády bylo v roce 1950 postátněno a až do pádu totalitního režimu provázely jeho činnost restrikce. V roce 1994 bylo Židovské muzeum v Praze navráceno židovské komunitě. V opravených historických synagogách zřídilo nové expozice věnované dějinám Židů u nás i jejich tradicím a zvykům. Navštívit ho znamená otevřít se málo známé kapitole českých dějin,“ shrnuje Leo Pavlát.

Magazínem o židovském životě provází Tomáš Töpfer.

autor: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání
Spustit audio