Jakub Hron Metánovský celý život studoval a vynalézal. V rodném Metánově má své muzeum
Všestranným Čechem není jen fiktivní postava Járy Cimrmana. Doslova na paty mu šlape Jakub Hron Metánovský. Člověk, který ještě v sedmdesáti letech studoval a celý svůj život něco vymýšlel. V Metánově na Vysočině má dokonce své muzeum.
„Byl to místní rodák, který se považoval za vynálezce, badatele, básníka a filozofa. Jak sám říkal libomudruna,“ představuje Jakuba Hrona obyvatelka Metánova Milada Červenková. Hron se také připojil k obrozencům, kteří vymýšleli nová česká slova a nahrazovali jimi slova cize znějící. „Měl i problémy se studenty a profesory na škole, nerozuměli mu,“ říká průvodkyně. Jedním ze způsobů počešťování bylo například upravování přípon. Místo cítění tak například říkal citba.
Velkou vášní Jakuba Hrona byly vynálezy. Vynalézal v podstatě neustále. „Každý rok vydával jeden vynález,“ potvrzuje Milada Červenková. Jeho nejznámějším vynálezem byl buňát, neboli kalamář nekotitelný, na který dokonce získal patent. Funguje na principu spojených nádob a na svém pracovním stole ho měl i Karel Čapek.
Už jen podle názvů dalších vynálezů si o nich člověk může udělat představu. Na seznamu je například mlunovod, úprava fekálií do krychlí, kulstínměr nebo bezkolejný vozohyb.
Jakub Hron také neustále studoval. V pokročilém věku se rozhodl pro medicínu, kterou nedokončil, stejně jako práva, která vzdal ve svých sedmdesáti letech. Za zmínku stojí i způsob jeho rozloučení s Hradcem Králové, kde vyučoval na gymnáziu. Nechal vyrobit takzvaný slonový balón, který místní plynárny naplnily plynem. Jeho vypuštění mělo přihlížet množství lidí. Kvůli natrženému švu ale plyn unikl a balón nakonec nevzlétl.
V muzeu v Metánově jsou k vidění dobové fotografie, funkční replika buňátu, ale i nábytek, který Jakub Hron vynalezl. Pro zajímavost: sesle se jmenují nohschráň a spůdschráň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka