Jan Obermayer - hudebník
24. leden 2013
Muzikant Jan Obermayer navštívil talk show Tandem Jana Rosáka. Dozvěděli jste se od něj například, s kým zakládal svoji první kapelu, jak se začal učit na saxofon a jak vzpomíná na své působení v Německu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pravidelně v tuto dobu vás vždy zdraví znělka Tandemu. Ani dnes tomu nebude jinak. Dobrý den vám tedy přeje Jan Rosák. Mým dnešním hostem je hudební legenda českého bigbeatu, muzikant Jan Obermayer. Zdravím tě, Honzo, ahoj.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Děkuju. Zdravím tě taky i tvoje posluchače.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že s klidem můžeme říct, že si v Čechách si užil tu krásnou dobu 60.let, kdy se to v hudebním světě vařilo. Takže na rozjezd dnešního Tandemu si dáme jeden tehdejší hit. Ovšem, pozor, v novějším provedení.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď si pamětníci možná zavzpomínali, jak tuhle písničku zpíval na LP Kolotoč svět Petr Novák. Tentokrát jsme ji ovšem slyšeli v provedení mého dnešního hosta Honzy Obermayera. A on na to má opravdu výsostné právo, protože to je jeho skladba s Plickovým textem. Kdy si tuhle tu písničku jenom tak mimochodem, než se dostaneme k tvému curiculum vitae, kdy jsi nahrál, nazpíval?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tohle to jsem dělal v roce 2010.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže to je v podstatě poměrně hodně nové.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale pojďme se teď vrátit hodně zpátky proti proudu času. Ty jsi se narodil ve čtyřiačtyřicátém. To, doufám, nic neprozrazuju, co jsi nechtěl.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ne, naopak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Praze jsi se narodil?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Já jsem se narodil v Praze a svoje mládí jsem ale prožil na vesnici u babičky v Milovicích u Písku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím tě, Milovice u Písku, není to ta obec, kde se narodil taky Mikuláš Aleš?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
To jsou Mirotice. Ale to je coby kamenem vod Milovic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, takže u babičky. A jaký bylo to dětství?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Dětství bylo výborný. Babička byla sice na mě zlá, neboli přísná spíše. No, já jsem začal v 6 letech, a to bylo to krásný, chodit do Kühnova dětskýho sboru. A jako osmiletý už jsem vystupoval v Rudolfinu v operách jako Carmen, Liška Bystrouška, Jakobín, Boris Godunov, Smrt kmotřička, kde jsem tedy prožil skutečně ta nejkrásnější léta, jaká kdy byla. To mě provázelo až do mutace, kdy jsem prostě tato prkna opustil, protože jsem skřehotal a hlas mi lítal nahoru dolů. Ale můžu říct, že tam jsem vlastně se dostal do muziky a to mě poznamenalo na celej život. Já jsem taky byl klasik, respektive já jsem dělal jenom klasiku tenkrát, na piáno vod 8 let, pak na klarinet vod 14. Ale pak jsem čuchnul nebo jsem uslyšel jako všichni moji kolegové z bibbeatu nebo z rockenrollu Radio Luxemburg.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem zrovna chtěl říct, jestlipak Laxík byl taky tím prvním impulsem.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Samozřejmě. A bylo hotovo. Já jsem chtěl být dirigentem, já jsem chtěl být klarinetistou v Národním divadle, protože mě to prostředí a hlavně to zadní prostředí, ne to publikum, ten sál, ten prostor, to hlediště, mě fascinovalo to jeviště a to zákulisí, ta vůně těch líčidel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, ty jsi na Národním přímo i zazpíval jako?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tam jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V těch operách jako kluk, jo?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
V těch operách. No a taky jsme byli v Paříži, vyhráli jsme první cenu na olympiádě v roce 1956. No, bylo to kouzelný. Já jsem zažil starýho pana Kühna, kterýmu jsme říkali starej. Zažil jsem tím pádem i Ivana Trnku, protože jsem zpíval ve filmu Sen noci svatojánské. Já jsme zpíval celkem slušně, ne, že bych se chtěl vytahovat, ale byli jsme takový 3 sólisti. To byl Jirka Bělohlávek, nynější šéfdirigent Český filharmonie, Josef Průdek, který je v budějovickým divadle a na konzervatoři učí zpět a inscenuje Rusalku na Českým Krumlově na tý točně například. A my jsme kamarádi dodnes.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale že tě to odvedlo k tomu bigbeatu, tak to bylo nakonec samozřejmě požehnání pro český bigbeat a o tom si za chviličku ještě popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Host dnešního Tandemu je legenda českého bigbeatu, muzikant Jan Obermayer. Ovšem Honza před chviličkou v podstatě možná trošičku zklamal ty ortodoxní vyznavače českýho bigbeatu tím, že je vlastně původem z artificiální muziky jako zpěvák operních árií dětských. Ale ten bigbeat potom prostě zamával. Jak jsi říkal, přišlo Radio Luxemberg a už to začalo. Která byla první kapela, do které jsi ty přišel a ve které jsi to začal zkoušet?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tak první kapela, to jsme vytvořili na jedenáctiletce s mým spolužákem Láďou Štajdlem. Já jsem s ním chodil do školy. My jsme bydleli nedaleko vod sebe, von ve Šroubárově, já na Čapajváku, kdysi Lobkovickém, nyní zase Lobkovickém. A chodili jsme spolu do Londýnský a tam jsme utvořili školní orchestr. Já jsem hrál tenkrát tam na klarinet, Láďa na kytaru. Pak tam byla trumpeta a bicí. Bylo to takový.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To ještě bigbeat nebyl ale.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
To ještě bigbeat nebyl. My jsme hráli, náš hit byl Dobrý den, majore Gagarine.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, prosím tě.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
No, jistě, protože to byla záminka, to bylo záměrně udělaný, abychom mohli vůbec něco hrát, aby nás jakoby povolili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tím jste se zaštítili vlastně.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tím jsme se zaštítili, protože to nemohli říct. Tak jsme mohli zkoušet. Moc jsme toho neuhráli. Já jsem pak hned spoluzaložil skupinu Komety, kde jsem napřed hrál na klarinet. Ale ne dlouho, protože jsem samozřejmě věděl, že klarinet tam vůbec do rockenrollu nepatří, tam nemá co dělat. Tak jsem uškemral tatínka, aby mi na doplňkovou půjčku koupil saxofon. Tak jsem si koupil saxofon na Štědrý den. Nikdy jsem na něj nehrál, ale na Silvestra už jsem na něj hrál. Já jsem dřel jak Bulhar s vodpuštěním. A tak jsem se na to naučil, jsem prakticky samouk, ale začal jsem na to hrát a hrál jsem. Na Silvestra byl první kšeft a s Kometama jsme hráli, tuším, asi jsem hrál 2 roky, než mě zlanařili Sputnici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to jsou všechno strašně slavná jména, jak Komety, tak Sputnici. A pochopitelně ten saxofon. Ten, když člověk si tu muziku představí, tak okamžitě ho slyší, protože to k tomu pochopitelně patřilo. Komety, jestli se nepletu, možná vznikly pod vlivem přímo Heliový komety.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Přesně tak. To jsme si vzali, jako si Petr Novák později, když založil první kapelu, tak se jmenovali Beatles.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Vážně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jen tam mírnix týrnix Beatles, no.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Si to vzali. Až pak se jmenovali George and Beatovens.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Sputnici ovšem, to už bylo trošičku takový jako státotvornější. To jste se zaštítili hodně.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Vono to tak vypadalo, jenomže my jsme to vymysleli jako Souputníci. A pak jsme udělali z toho Sputniky, teda respektive oni, já jsem k nim přišel už do hotový kapely. Ale vono se to bralo jako Sputnik, Gagarin.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jasně. A to vám nikdo nemohl říct nic, žádnej cenzor.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Nemohl. A největší vůbec, co se nám povedlo, jsme udělali pořad se Sputnikama, Skála a Rohlík se to jmenovalo, což v angličtině znamená rockenroll. A nikdo na to nepřišel. Nikdo z těch komis a z těch vedoucích na kultuře to vůbec netušili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Skála a rohlík je nádherný, ano. Takže můj dnešní host Honza Obermayer začal tedy hrát muziku česky krásně přeloženou Skála a rohlík. A začala ta úžasná éra českého bigbeatu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sputnici, Komety, Matadors, George and Beatovens, to jsou prostě jména, která neoddiskutovatelně patří k začátkům a vůbec jaksi historii českýho bigbeatu a českého rockenrollu. Ty jsi, Honzo, nepochybně taky sledoval ten skvělý seriál v televize Bigbeat, ve kterém taky samozřejmě se objevuješ. Myslím si, že to je docela jaksi hezky zmapováno, viď, ten český bigbeat.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Krásně, je to moc krásně. Já to mám všechno natočený samozřejmě. Za prvé je to zajímavý, má to zajímavou historii, za druhý to je vopravdu lidský.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A, prosím tě, tam taky kromě jinýho, jestli se nepletu, byla taková un passant trošičku taková jakože anketa. Ptali se tam možná, že i tebe, já už si nevzpomínám, koho jsi ty veliký osobnosti a tváře českýho bigbeatu, koho považujou za vlastně úplně otce českýho bigbeatu.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Za praotce. On, tak samozřejmě vono je to trošku těžší, vono jich je víc podle mýho názoru. Já jsem jmenoval samozřejmě Mikiho Volka, Pavla Sedláčka, Pavla Bobka, protože já znám třeba Pavla Bobka ještě z FAPS, kde hráli kluci na plesech, my jsme hráli všichni na tancovačkách, na čajích. A to nemělo žádnou jinou publicitu, jenom tohle. Ale voni to prostě takhle hráli. Pak samozřejmě tam byl Ota Bezloja, Jirka Karleš, Petr Brožek. No, v tý době nás bylo vopravdu dost, jako jich bylo dost, těch praotců. Já jsem praotec, já se za praotce vůbec nepovažuju, já jsem byl hráč.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, je hezký, že se říká praotci nebo praotcové a voni jsou to v podstatě bejvalý kluci, že jo. Já nevím, dnešní pětašedesátníci až sedmdesátníci. Co to je za věk? Co si budem povídat.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
No, jistě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale, prosím tě, když jsme tedy u té historie, my jsme se v podstatě zarazili u Sputniků, ale tím samozřejmě tvoje kariéra procházení těmi kapelami neskončila. Co potom následovalo?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Sputnici skončili tak jako ne moc slavně, protože se tam dostala skupina ochotnických divadelníků a příliš ty pořady byly zaměřený na mluvené slovo, což nám muzikantům jako Petrovi Jandovi, mně a Honza Reiner tam byl, nám, co jsme tam hráli, se to nelíbilo. My jsme najednou byli zastrčený někam za plentu a byli jsme tam jenom jako takovej bonbónek. Jenomže my jsme byli zvyklí na to, že nám patří jeviště, se tam roztáhnout. No, byli jsme taky frajeři, jak se říká, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
O.K.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oprávněně.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
A tak se to rozešlo, ty Sputnici. Já jsem pak šel hrát s Petrem Jandou do Bigbeat Kvintetu. Tam byl Honza Pacák na bicí, Pavel Chrastina na basovku, já jsem tam hrál na saxofon a Petr Janda na kytaru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl v podstatě základ už Olympicu.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
To byl základ Olympicu. Von potom šel Petr Janda ke Karkulce s Pavlem Chrastinou. To nevím, tu jejich cestu jsem tak už nesledoval. Já jsem se tenkrát už voženil se zpěvačkou Naďou Němcovou ze Sputniku. Mezitím jsem ještě šel ke Kometám zpátky. A tam už hrál Radim Hladík, Jirka Helekal tam zpíval. To ale netrvalo taky dlouho to období těch druhejch nebo třetích Komet, jak já to nazývám. Po nich jsem šel s tou mojí manželkou ke skupině německých a českých studentů, PRABE znamenalo Praha Berlín. My jsme začali jezdit do NDR jako studentská kapela. No a z tý skupiny PRABE se postupem času stala skupina Fontána. Tam byl Jarda Bednář hlavní osobou. No a potom, když vodešel, k tak z toho vznikli Matadors.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Obermayer, můj dnešní host, opravdová hudební legenda českého bigbeatu, žije v současné době sice hlavně v Německu, občas ovšem navštěvuje svou rodnou zemi tak, aby třeba se mohl posadit k nám do našeho Tandemu. Ale nepochybně jsi, Honzo, od českého jaksi podhoubí a českého kulturního života se nikdy neodtrhnul a neodstřihnul. Čili, teď můžeš říct, koho máš rád z klasiků českého humoru.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tak je jich dost, ale za toho největšího jsem vždycky považoval Jana Wericha. On měl nádherný humor, který ne všichni chápali a byl to člověčí typ, nebyl žádný obrovský bohém. Prostě ten styl jeho byl úžasnej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I tohle to splňuje nahrávka, kterou ti teď chci nabídnout. Může u toho být Miroslav Horníček?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak v tom případě nabízím skvělou předscénu.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídáme si s Honzou Obermayerem, muzikantem, který stál v podstatě tak jako ostatní velké postavy Petr Janda, Miki Volek, Pavel Bobek u zrodu českého bigbeatu. My jsme skončili u Matadors. Já si pamatuju Matadors hlavně v takových těch květovaných kostýmech, jak takovým zvláštním způsobem se pohybujete po tom jevišti tak jako, že cuká trošičku nohama, hlavně teda Viktor Sodoma, přitom skvěle zpívá. Ale ten pohyb byl velice zvláštní. Kde jste to, prosím tě, vzali?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ono to vypadá trochu, jako kdyby se mu chtělo na záchod.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Malinko, ano, ano. Couval k WC.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Hodně to tak připadá dokonce. Ale my jsme to vodkoukávali samozřejmě vod západních kapel. Já to teď vidím, v Německu běžejí tyhle ty starý pořady z těch 60.let, tak to tam všecko běží. A ty kapely Lords a, já nevím, Kings, ty mají všichni takový obleky, zrovna takový ty kalhoty ušitý. A voni se nepohybujou líp než ten Viktor nebo Ota nebo Radim Hladík, jak tam mává tou rukou. No, prostě to se okopírovalo, vypadá to dneska strašně směšně, všichni se tomu hrozně chechtají. Mají na to taky nárok. Taková ale byla doba. Tenkrát to nikomu nepřišlo, tenkrát to bylo absolutně jako in, to bylo vono. No a to jsou ty záběry Knoke v Belgii, když jsme byli s Českou televizí, s československou. Byla tam taky Jiřina Bohdalová, to uváděla, Malásek, Spejbl a Hurvínek, strakoničtí dudáci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takový medly český kultury, ano.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Každá země tenkrát, to byla Francie, Belgie a Německo západní a Československo, což nás docela tak jaksi, Simonová tam byla taky, Matuška tam byl. A to byla reprezentace. A to bylo zajímavý, to bych chtěl tady jenom říct, že my jsme nebyli vůbec v Československu preferovaný jako reklamou v rádiu nebo televizi, to neexistovalo. Ale když potřebovali na Západ ukázat - my tady máme taky takovou kapelu jako vy, jo, tak jsme se jim hodili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky si tady mapujeme s Honzou Obermayerem historii českýho bigbeatu. Samozřejmě nemůžem to vzít tak zgruntu jako ten skvělý seriál České televize Bigbeat. Ale přece jenom rádi se zmíníme, ve kterých jsi, Honzo, ty působil. Po Matadors přišli v podstatě George and Beatovens, viď.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ano. Napřed přišli Rusové a pak přišli George and Beatovens. Tak to bylo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitý rozdíl v tom vidím ale.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Já dokonce strašně veliký. No, nevadí. Matadors se rozešli na základě toho, že jsme dostali tenkrát angažmá do Mnichova do musicalu Hair. A Ota Bezloja, Tony Black, ty za každou cenu to chtěli vzít. Jenomže ta nabídka byla bez zpěváka, to znamená bez Viktora Sodomy. Já jsem to tenkrát odmítl s tím, že když teda tam nebude Viktor, tak to nejsou Matadors, tak co tam budu hledat. No, tak kluci vodjeli sami, Radim tam vodjel napřed s nima, asi po týdnu se vrátil. Takže voni si pak vzali Miloše Vokurku, kterej se jmenuje vlastně Miloš Redy, taky Redy Kirken, který zpívá s Devils. Ten se naučil na kytaru a jel s nima jako kytarista, on tam vůbec nejel jako zpěvák. Až tam, když skončil musical Hair, tak kluci udělali kapelu a tam zpíval a hrál na kytaru. Ale to je jiná kapitola, to je kapitola německá už. No a já jsem, přišli Rusové. Voni by se ty Matadors stejně rozpadli, jak já říkám, protože po tom, co se stalo, rok 69, 70, nás by nenechali zahrát ani hoří, jo, protože my jsme byli ortodoxní. No, prostě by to nešlo. Tak přišli Rusové. No a jednoho krásnýho dne zaťukal někdo na dveře, protože byly štítky pryč, nebyly jmenovky, tak stál tam Petr Novák a že mu odešel varhaník a Zdeněk Juračka, Mirek Helcl šli s kapelou hrát do západního Německa, nějakou rychlovku udělali. No a že je bez těch hráčů. No, tak jsem to vzal, to angažmá a jako kytarista tam nastoupil Láďa Mišík. Vodjeli jsme do Finska a začali jsme nahrávat hned desky ve Fisiu. Kromě toho taky Den štěstí s tím kulometem, to bylo kvůli Palachovi zase pak. No, prostě měli jsme hodně práce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky ten Kolotoč svět, kterýho jsme si hráli.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ten Kolotoč svět. My jsme natočili během 2 let 3 LP a, já nevím, velkej počet singlů a EP. A všecko to šlo krásně pochopitelně až do té doby, než nás takzvaně zakousli. Zakousli nám tím způsobem, ne zákazem, ale nedoporučováním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo ještě horší.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
To bylo ještě horší. Ministerstvo kultury vydalo oběžník na kulturní domy v Čechách a na Slovensku, kde se Petr Novák nedoporučoval. Takže my jsme měli sice smlouvy, ale vždycky tak týden před tím nám oznámili, že vystoupení bylo zrušeno bez udání důvodu. Takže my jsme se tak plácali chvíli a pak jsme se domluvili, že to nemá smysl. Prostě neměli jsme z čeho žít, neměli jsme žádný příjmy, nic. Tak jsme se dohodli na tom, že se roztrhneme, že ten Petr jako sólovej zpěvák se snadnějc uchytí než s celou tlupou. Tak se to rozpadlo a já jsem s tím basistou Jirkou Čížkou a Petrem Bezpalcem, saxofonistou, jsme šli k Pavlovi Sedláčkovi. Ten měl kšeft do Rakouska, tak jsme tam vystupovali pod názvem George and Beatovens v Rakousku. Hráli jsme v baru. Tady, když se řeklo, voni jsou v Rakousku, tak si mysleli, že tam hrajeme před pětitisícovým publikem a my hráli v baru. To bylo všecko v pořádku. A po těch George and Beatovens pak následovali zase Komety, zase další, Angelo Michailov, Eduard Hrubeš a tak dál. No a pak vznikla skupina Mody a tím to tady zvadlo. A já jsem dostal zákaz vod městskýho výboru KSČ a vodjel jsem do Německa.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak v téhle té písničce se dá říct, Honza Obermayer tak trošku vrátil, aspoň co se té italštiny týče, k té opeře možná, k té, kde jsi vlastně začínal zpívat. No, jinak tam byla slyšet skvělá kytara. To nebyl nikdo jiný než Radim Hladík.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, prosím tě, my se musíme taky dostat a rád se chci dostat k tvému působení v Německu, to znamená k tomu současnému. Ty jsi tam od osmdesátého roku. Děláš muziku pořád, viď.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ne, teď jsem skončil s aktivní činnosti, vloni na Silvestra. Já, když jsem tam přišel, tak jsem se spojil s klukama právě s Tonym Blekem, s Redym a působil jsem v kapele Gold, jak se jmenovali. Hrál jsem tam na saxofon a hráli jsme rockenrolly ještě s dívčím kvartetem Američanka, Angličanka a to, The Hornets. Nahráli jsme tam LP. No a pak samozřejmě taky to skončilo tak, že ty holky se rozpadly a my jsme jezdili napřed po klubech, po nočních klubech, diskotékách, ale já dostal už místo na hudební škole jako učitel na varhany a na klavír a na saxofon a na klarinet. Tak jsem začal učit a učil jsem 23 let tam. Čili, jsem si sehnal kapelu, pak jsme hráli ve dvou vo víkendech, svatby a takovýhle, narozeniny a to. Ale hráli jsme dvě německý písničky, jinak jsme hráli Every Brothers, rockenrolly samozřejmě. No a tím jsem tedy jako skončil s činností tam. 2005 jsme obnovili Matadors, udělali jsme tady DVD, udělali jsme tady CD až do roku 2010. Poslední vystoupení jsme měli v Plzni 2011. Ale jezdím sem na setkání fanklubu Petra Nováka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten je nějak hodně aktivní, viď.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ten je velice aktivní a velice krásný. My se scházíme každý rok na různých místech. Dvakrát jsme byli na Plumlově, letos to bude autocamping Anín vod 6. do 8.září. Je to nádhera, přijede 160 lidí, zpívají se tam Petrovy písničky. Prezident je výborný člověk Stanislav Kolka z Rožnova pod Radhoštěm, který to celý organizuje. Je to nesmírná práce. Hrozně si ho vážím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si dovedu představit. Každý rok dělat někde jinde takovou záležitost pro tolik lidí. Kolik kapel a kdo tam hraje třeba?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Matadors jsme tam hráli jednou na Plumlově s Viktorem. Samozřejmě Matadors jsou teď Blue Effect, jak je znáte. A když tam přijdu já a Viktor, tak se to jmenuje Matadors. Když vodejdeme, jsou to Blue Effect. No, protože Radim s klukama svejma nastudoval ty písničky. My hrajem ty stejný fláky, jak se říká, co jsme hrávali tenkrát. Máme program na 45 minut, je to úžasný. Dokonce si tam i zahraju na saxofon /nesrozumitelné/, bývalá znělka Mikrofóra, což mnozí znají. No, je to nádhera. George and Beatovens tam hrají s Karlem Novákem, kapelníkem a zpívá taky Viktor a Karel Kahovec. No a pak tam je celostátní soutěž, kdo nejlépe zazpívá písničku od Petra Nováka. Až z Kanady tam přijde příspěvek, nahrávka. Von přijede taky z Kanady a tam se to všecko provozuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný. Já si myslím, že to je skvělá atmosféra, kterou je potřeba zažít. Ty jsi říkal, že je ten v Aníně.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
V Aníně na Šumavě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Aníně. A kolikátýho ještě připomeneme.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Od 6. do 8.září.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak kdo máte rádi Petra Nováka, kdo máte rádi starý český bigbeat, tak tam si opravdu přijdete na své. Z části jste si určitě přišli na své i dneska při návštěvě skvělého českého muzikanta, hudební legendy Honzy Obermayera. Já ti moc děkuju, Honzo. Ať se ti daří.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ať si zase zažiješ tu krásnou atmosféru při tom setkání příznivců Petra Nováka a fanklubu i George and Beatovens.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Já ti taky moc děkuju. Přeju hezký rok, nový rok, lepší rok i všem posluchačům.
Spustit audio
--------------------
Pravidelně v tuto dobu vás vždy zdraví znělka Tandemu. Ani dnes tomu nebude jinak. Dobrý den vám tedy přeje Jan Rosák. Mým dnešním hostem je hudební legenda českého bigbeatu, muzikant Jan Obermayer. Zdravím tě, Honzo, ahoj.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Děkuju. Zdravím tě taky i tvoje posluchače.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že s klidem můžeme říct, že si v Čechách si užil tu krásnou dobu 60.let, kdy se to v hudebním světě vařilo. Takže na rozjezd dnešního Tandemu si dáme jeden tehdejší hit. Ovšem, pozor, v novějším provedení.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď si pamětníci možná zavzpomínali, jak tuhle písničku zpíval na LP Kolotoč svět Petr Novák. Tentokrát jsme ji ovšem slyšeli v provedení mého dnešního hosta Honzy Obermayera. A on na to má opravdu výsostné právo, protože to je jeho skladba s Plickovým textem. Kdy si tuhle tu písničku jenom tak mimochodem, než se dostaneme k tvému curiculum vitae, kdy jsi nahrál, nazpíval?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tohle to jsem dělal v roce 2010.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže to je v podstatě poměrně hodně nové.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale pojďme se teď vrátit hodně zpátky proti proudu času. Ty jsi se narodil ve čtyřiačtyřicátém. To, doufám, nic neprozrazuju, co jsi nechtěl.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ne, naopak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Praze jsi se narodil?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Já jsem se narodil v Praze a svoje mládí jsem ale prožil na vesnici u babičky v Milovicích u Písku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím tě, Milovice u Písku, není to ta obec, kde se narodil taky Mikuláš Aleš?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
To jsou Mirotice. Ale to je coby kamenem vod Milovic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, takže u babičky. A jaký bylo to dětství?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Dětství bylo výborný. Babička byla sice na mě zlá, neboli přísná spíše. No, já jsem začal v 6 letech, a to bylo to krásný, chodit do Kühnova dětskýho sboru. A jako osmiletý už jsem vystupoval v Rudolfinu v operách jako Carmen, Liška Bystrouška, Jakobín, Boris Godunov, Smrt kmotřička, kde jsem tedy prožil skutečně ta nejkrásnější léta, jaká kdy byla. To mě provázelo až do mutace, kdy jsem prostě tato prkna opustil, protože jsem skřehotal a hlas mi lítal nahoru dolů. Ale můžu říct, že tam jsem vlastně se dostal do muziky a to mě poznamenalo na celej život. Já jsem taky byl klasik, respektive já jsem dělal jenom klasiku tenkrát, na piáno vod 8 let, pak na klarinet vod 14. Ale pak jsem čuchnul nebo jsem uslyšel jako všichni moji kolegové z bibbeatu nebo z rockenrollu Radio Luxemburg.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem zrovna chtěl říct, jestlipak Laxík byl taky tím prvním impulsem.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Samozřejmě. A bylo hotovo. Já jsem chtěl být dirigentem, já jsem chtěl být klarinetistou v Národním divadle, protože mě to prostředí a hlavně to zadní prostředí, ne to publikum, ten sál, ten prostor, to hlediště, mě fascinovalo to jeviště a to zákulisí, ta vůně těch líčidel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, ty jsi na Národním přímo i zazpíval jako?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tam jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V těch operách jako kluk, jo?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
V těch operách. No a taky jsme byli v Paříži, vyhráli jsme první cenu na olympiádě v roce 1956. No, bylo to kouzelný. Já jsem zažil starýho pana Kühna, kterýmu jsme říkali starej. Zažil jsem tím pádem i Ivana Trnku, protože jsem zpíval ve filmu Sen noci svatojánské. Já jsme zpíval celkem slušně, ne, že bych se chtěl vytahovat, ale byli jsme takový 3 sólisti. To byl Jirka Bělohlávek, nynější šéfdirigent Český filharmonie, Josef Průdek, který je v budějovickým divadle a na konzervatoři učí zpět a inscenuje Rusalku na Českým Krumlově na tý točně například. A my jsme kamarádi dodnes.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale že tě to odvedlo k tomu bigbeatu, tak to bylo nakonec samozřejmě požehnání pro český bigbeat a o tom si za chviličku ještě popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Host dnešního Tandemu je legenda českého bigbeatu, muzikant Jan Obermayer. Ovšem Honza před chviličkou v podstatě možná trošičku zklamal ty ortodoxní vyznavače českýho bigbeatu tím, že je vlastně původem z artificiální muziky jako zpěvák operních árií dětských. Ale ten bigbeat potom prostě zamával. Jak jsi říkal, přišlo Radio Luxemberg a už to začalo. Která byla první kapela, do které jsi ty přišel a ve které jsi to začal zkoušet?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tak první kapela, to jsme vytvořili na jedenáctiletce s mým spolužákem Láďou Štajdlem. Já jsem s ním chodil do školy. My jsme bydleli nedaleko vod sebe, von ve Šroubárově, já na Čapajváku, kdysi Lobkovickém, nyní zase Lobkovickém. A chodili jsme spolu do Londýnský a tam jsme utvořili školní orchestr. Já jsem hrál tenkrát tam na klarinet, Láďa na kytaru. Pak tam byla trumpeta a bicí. Bylo to takový.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To ještě bigbeat nebyl ale.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
To ještě bigbeat nebyl. My jsme hráli, náš hit byl Dobrý den, majore Gagarine.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, prosím tě.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
No, jistě, protože to byla záminka, to bylo záměrně udělaný, abychom mohli vůbec něco hrát, aby nás jakoby povolili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tím jste se zaštítili vlastně.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tím jsme se zaštítili, protože to nemohli říct. Tak jsme mohli zkoušet. Moc jsme toho neuhráli. Já jsem pak hned spoluzaložil skupinu Komety, kde jsem napřed hrál na klarinet. Ale ne dlouho, protože jsem samozřejmě věděl, že klarinet tam vůbec do rockenrollu nepatří, tam nemá co dělat. Tak jsem uškemral tatínka, aby mi na doplňkovou půjčku koupil saxofon. Tak jsem si koupil saxofon na Štědrý den. Nikdy jsem na něj nehrál, ale na Silvestra už jsem na něj hrál. Já jsem dřel jak Bulhar s vodpuštěním. A tak jsem se na to naučil, jsem prakticky samouk, ale začal jsem na to hrát a hrál jsem. Na Silvestra byl první kšeft a s Kometama jsme hráli, tuším, asi jsem hrál 2 roky, než mě zlanařili Sputnici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to jsou všechno strašně slavná jména, jak Komety, tak Sputnici. A pochopitelně ten saxofon. Ten, když člověk si tu muziku představí, tak okamžitě ho slyší, protože to k tomu pochopitelně patřilo. Komety, jestli se nepletu, možná vznikly pod vlivem přímo Heliový komety.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Přesně tak. To jsme si vzali, jako si Petr Novák později, když založil první kapelu, tak se jmenovali Beatles.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Vážně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jen tam mírnix týrnix Beatles, no.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Si to vzali. Až pak se jmenovali George and Beatovens.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Sputnici ovšem, to už bylo trošičku takový jako státotvornější. To jste se zaštítili hodně.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Vono to tak vypadalo, jenomže my jsme to vymysleli jako Souputníci. A pak jsme udělali z toho Sputniky, teda respektive oni, já jsem k nim přišel už do hotový kapely. Ale vono se to bralo jako Sputnik, Gagarin.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jasně. A to vám nikdo nemohl říct nic, žádnej cenzor.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Nemohl. A největší vůbec, co se nám povedlo, jsme udělali pořad se Sputnikama, Skála a Rohlík se to jmenovalo, což v angličtině znamená rockenroll. A nikdo na to nepřišel. Nikdo z těch komis a z těch vedoucích na kultuře to vůbec netušili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Skála a rohlík je nádherný, ano. Takže můj dnešní host Honza Obermayer začal tedy hrát muziku česky krásně přeloženou Skála a rohlík. A začala ta úžasná éra českého bigbeatu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sputnici, Komety, Matadors, George and Beatovens, to jsou prostě jména, která neoddiskutovatelně patří k začátkům a vůbec jaksi historii českýho bigbeatu a českého rockenrollu. Ty jsi, Honzo, nepochybně taky sledoval ten skvělý seriál v televize Bigbeat, ve kterém taky samozřejmě se objevuješ. Myslím si, že to je docela jaksi hezky zmapováno, viď, ten český bigbeat.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Krásně, je to moc krásně. Já to mám všechno natočený samozřejmě. Za prvé je to zajímavý, má to zajímavou historii, za druhý to je vopravdu lidský.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A, prosím tě, tam taky kromě jinýho, jestli se nepletu, byla taková un passant trošičku taková jakože anketa. Ptali se tam možná, že i tebe, já už si nevzpomínám, koho jsi ty veliký osobnosti a tváře českýho bigbeatu, koho považujou za vlastně úplně otce českýho bigbeatu.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Za praotce. On, tak samozřejmě vono je to trošku těžší, vono jich je víc podle mýho názoru. Já jsem jmenoval samozřejmě Mikiho Volka, Pavla Sedláčka, Pavla Bobka, protože já znám třeba Pavla Bobka ještě z FAPS, kde hráli kluci na plesech, my jsme hráli všichni na tancovačkách, na čajích. A to nemělo žádnou jinou publicitu, jenom tohle. Ale voni to prostě takhle hráli. Pak samozřejmě tam byl Ota Bezloja, Jirka Karleš, Petr Brožek. No, v tý době nás bylo vopravdu dost, jako jich bylo dost, těch praotců. Já jsem praotec, já se za praotce vůbec nepovažuju, já jsem byl hráč.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, je hezký, že se říká praotci nebo praotcové a voni jsou to v podstatě bejvalý kluci, že jo. Já nevím, dnešní pětašedesátníci až sedmdesátníci. Co to je za věk? Co si budem povídat.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
No, jistě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale, prosím tě, když jsme tedy u té historie, my jsme se v podstatě zarazili u Sputniků, ale tím samozřejmě tvoje kariéra procházení těmi kapelami neskončila. Co potom následovalo?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Sputnici skončili tak jako ne moc slavně, protože se tam dostala skupina ochotnických divadelníků a příliš ty pořady byly zaměřený na mluvené slovo, což nám muzikantům jako Petrovi Jandovi, mně a Honza Reiner tam byl, nám, co jsme tam hráli, se to nelíbilo. My jsme najednou byli zastrčený někam za plentu a byli jsme tam jenom jako takovej bonbónek. Jenomže my jsme byli zvyklí na to, že nám patří jeviště, se tam roztáhnout. No, byli jsme taky frajeři, jak se říká, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
O.K.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oprávněně.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
A tak se to rozešlo, ty Sputnici. Já jsem pak šel hrát s Petrem Jandou do Bigbeat Kvintetu. Tam byl Honza Pacák na bicí, Pavel Chrastina na basovku, já jsem tam hrál na saxofon a Petr Janda na kytaru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl v podstatě základ už Olympicu.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
To byl základ Olympicu. Von potom šel Petr Janda ke Karkulce s Pavlem Chrastinou. To nevím, tu jejich cestu jsem tak už nesledoval. Já jsem se tenkrát už voženil se zpěvačkou Naďou Němcovou ze Sputniku. Mezitím jsem ještě šel ke Kometám zpátky. A tam už hrál Radim Hladík, Jirka Helekal tam zpíval. To ale netrvalo taky dlouho to období těch druhejch nebo třetích Komet, jak já to nazývám. Po nich jsem šel s tou mojí manželkou ke skupině německých a českých studentů, PRABE znamenalo Praha Berlín. My jsme začali jezdit do NDR jako studentská kapela. No a z tý skupiny PRABE se postupem času stala skupina Fontána. Tam byl Jarda Bednář hlavní osobou. No a potom, když vodešel, k tak z toho vznikli Matadors.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Obermayer, můj dnešní host, opravdová hudební legenda českého bigbeatu, žije v současné době sice hlavně v Německu, občas ovšem navštěvuje svou rodnou zemi tak, aby třeba se mohl posadit k nám do našeho Tandemu. Ale nepochybně jsi, Honzo, od českého jaksi podhoubí a českého kulturního života se nikdy neodtrhnul a neodstřihnul. Čili, teď můžeš říct, koho máš rád z klasiků českého humoru.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Tak je jich dost, ale za toho největšího jsem vždycky považoval Jana Wericha. On měl nádherný humor, který ne všichni chápali a byl to člověčí typ, nebyl žádný obrovský bohém. Prostě ten styl jeho byl úžasnej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I tohle to splňuje nahrávka, kterou ti teď chci nabídnout. Může u toho být Miroslav Horníček?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak v tom případě nabízím skvělou předscénu.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídáme si s Honzou Obermayerem, muzikantem, který stál v podstatě tak jako ostatní velké postavy Petr Janda, Miki Volek, Pavel Bobek u zrodu českého bigbeatu. My jsme skončili u Matadors. Já si pamatuju Matadors hlavně v takových těch květovaných kostýmech, jak takovým zvláštním způsobem se pohybujete po tom jevišti tak jako, že cuká trošičku nohama, hlavně teda Viktor Sodoma, přitom skvěle zpívá. Ale ten pohyb byl velice zvláštní. Kde jste to, prosím tě, vzali?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ono to vypadá trochu, jako kdyby se mu chtělo na záchod.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Malinko, ano, ano. Couval k WC.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Hodně to tak připadá dokonce. Ale my jsme to vodkoukávali samozřejmě vod západních kapel. Já to teď vidím, v Německu běžejí tyhle ty starý pořady z těch 60.let, tak to tam všecko běží. A ty kapely Lords a, já nevím, Kings, ty mají všichni takový obleky, zrovna takový ty kalhoty ušitý. A voni se nepohybujou líp než ten Viktor nebo Ota nebo Radim Hladík, jak tam mává tou rukou. No, prostě to se okopírovalo, vypadá to dneska strašně směšně, všichni se tomu hrozně chechtají. Mají na to taky nárok. Taková ale byla doba. Tenkrát to nikomu nepřišlo, tenkrát to bylo absolutně jako in, to bylo vono. No a to jsou ty záběry Knoke v Belgii, když jsme byli s Českou televizí, s československou. Byla tam taky Jiřina Bohdalová, to uváděla, Malásek, Spejbl a Hurvínek, strakoničtí dudáci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takový medly český kultury, ano.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Každá země tenkrát, to byla Francie, Belgie a Německo západní a Československo, což nás docela tak jaksi, Simonová tam byla taky, Matuška tam byl. A to byla reprezentace. A to bylo zajímavý, to bych chtěl tady jenom říct, že my jsme nebyli vůbec v Československu preferovaný jako reklamou v rádiu nebo televizi, to neexistovalo. Ale když potřebovali na Západ ukázat - my tady máme taky takovou kapelu jako vy, jo, tak jsme se jim hodili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky si tady mapujeme s Honzou Obermayerem historii českýho bigbeatu. Samozřejmě nemůžem to vzít tak zgruntu jako ten skvělý seriál České televize Bigbeat. Ale přece jenom rádi se zmíníme, ve kterých jsi, Honzo, ty působil. Po Matadors přišli v podstatě George and Beatovens, viď.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ano. Napřed přišli Rusové a pak přišli George and Beatovens. Tak to bylo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitý rozdíl v tom vidím ale.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Já dokonce strašně veliký. No, nevadí. Matadors se rozešli na základě toho, že jsme dostali tenkrát angažmá do Mnichova do musicalu Hair. A Ota Bezloja, Tony Black, ty za každou cenu to chtěli vzít. Jenomže ta nabídka byla bez zpěváka, to znamená bez Viktora Sodomy. Já jsem to tenkrát odmítl s tím, že když teda tam nebude Viktor, tak to nejsou Matadors, tak co tam budu hledat. No, tak kluci vodjeli sami, Radim tam vodjel napřed s nima, asi po týdnu se vrátil. Takže voni si pak vzali Miloše Vokurku, kterej se jmenuje vlastně Miloš Redy, taky Redy Kirken, který zpívá s Devils. Ten se naučil na kytaru a jel s nima jako kytarista, on tam vůbec nejel jako zpěvák. Až tam, když skončil musical Hair, tak kluci udělali kapelu a tam zpíval a hrál na kytaru. Ale to je jiná kapitola, to je kapitola německá už. No a já jsem, přišli Rusové. Voni by se ty Matadors stejně rozpadli, jak já říkám, protože po tom, co se stalo, rok 69, 70, nás by nenechali zahrát ani hoří, jo, protože my jsme byli ortodoxní. No, prostě by to nešlo. Tak přišli Rusové. No a jednoho krásnýho dne zaťukal někdo na dveře, protože byly štítky pryč, nebyly jmenovky, tak stál tam Petr Novák a že mu odešel varhaník a Zdeněk Juračka, Mirek Helcl šli s kapelou hrát do západního Německa, nějakou rychlovku udělali. No a že je bez těch hráčů. No, tak jsem to vzal, to angažmá a jako kytarista tam nastoupil Láďa Mišík. Vodjeli jsme do Finska a začali jsme nahrávat hned desky ve Fisiu. Kromě toho taky Den štěstí s tím kulometem, to bylo kvůli Palachovi zase pak. No, prostě měli jsme hodně práce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky ten Kolotoč svět, kterýho jsme si hráli.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ten Kolotoč svět. My jsme natočili během 2 let 3 LP a, já nevím, velkej počet singlů a EP. A všecko to šlo krásně pochopitelně až do té doby, než nás takzvaně zakousli. Zakousli nám tím způsobem, ne zákazem, ale nedoporučováním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo ještě horší.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
To bylo ještě horší. Ministerstvo kultury vydalo oběžník na kulturní domy v Čechách a na Slovensku, kde se Petr Novák nedoporučoval. Takže my jsme měli sice smlouvy, ale vždycky tak týden před tím nám oznámili, že vystoupení bylo zrušeno bez udání důvodu. Takže my jsme se tak plácali chvíli a pak jsme se domluvili, že to nemá smysl. Prostě neměli jsme z čeho žít, neměli jsme žádný příjmy, nic. Tak jsme se dohodli na tom, že se roztrhneme, že ten Petr jako sólovej zpěvák se snadnějc uchytí než s celou tlupou. Tak se to rozpadlo a já jsem s tím basistou Jirkou Čížkou a Petrem Bezpalcem, saxofonistou, jsme šli k Pavlovi Sedláčkovi. Ten měl kšeft do Rakouska, tak jsme tam vystupovali pod názvem George and Beatovens v Rakousku. Hráli jsme v baru. Tady, když se řeklo, voni jsou v Rakousku, tak si mysleli, že tam hrajeme před pětitisícovým publikem a my hráli v baru. To bylo všecko v pořádku. A po těch George and Beatovens pak následovali zase Komety, zase další, Angelo Michailov, Eduard Hrubeš a tak dál. No a pak vznikla skupina Mody a tím to tady zvadlo. A já jsem dostal zákaz vod městskýho výboru KSČ a vodjel jsem do Německa.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak v téhle té písničce se dá říct, Honza Obermayer tak trošku vrátil, aspoň co se té italštiny týče, k té opeře možná, k té, kde jsi vlastně začínal zpívat. No, jinak tam byla slyšet skvělá kytara. To nebyl nikdo jiný než Radim Hladík.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, prosím tě, my se musíme taky dostat a rád se chci dostat k tvému působení v Německu, to znamená k tomu současnému. Ty jsi tam od osmdesátého roku. Děláš muziku pořád, viď.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ne, teď jsem skončil s aktivní činnosti, vloni na Silvestra. Já, když jsem tam přišel, tak jsem se spojil s klukama právě s Tonym Blekem, s Redym a působil jsem v kapele Gold, jak se jmenovali. Hrál jsem tam na saxofon a hráli jsme rockenrolly ještě s dívčím kvartetem Američanka, Angličanka a to, The Hornets. Nahráli jsme tam LP. No a pak samozřejmě taky to skončilo tak, že ty holky se rozpadly a my jsme jezdili napřed po klubech, po nočních klubech, diskotékách, ale já dostal už místo na hudební škole jako učitel na varhany a na klavír a na saxofon a na klarinet. Tak jsem začal učit a učil jsem 23 let tam. Čili, jsem si sehnal kapelu, pak jsme hráli ve dvou vo víkendech, svatby a takovýhle, narozeniny a to. Ale hráli jsme dvě německý písničky, jinak jsme hráli Every Brothers, rockenrolly samozřejmě. No a tím jsem tedy jako skončil s činností tam. 2005 jsme obnovili Matadors, udělali jsme tady DVD, udělali jsme tady CD až do roku 2010. Poslední vystoupení jsme měli v Plzni 2011. Ale jezdím sem na setkání fanklubu Petra Nováka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten je nějak hodně aktivní, viď.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Ten je velice aktivní a velice krásný. My se scházíme každý rok na různých místech. Dvakrát jsme byli na Plumlově, letos to bude autocamping Anín vod 6. do 8.září. Je to nádhera, přijede 160 lidí, zpívají se tam Petrovy písničky. Prezident je výborný člověk Stanislav Kolka z Rožnova pod Radhoštěm, který to celý organizuje. Je to nesmírná práce. Hrozně si ho vážím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si dovedu představit. Každý rok dělat někde jinde takovou záležitost pro tolik lidí. Kolik kapel a kdo tam hraje třeba?
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Matadors jsme tam hráli jednou na Plumlově s Viktorem. Samozřejmě Matadors jsou teď Blue Effect, jak je znáte. A když tam přijdu já a Viktor, tak se to jmenuje Matadors. Když vodejdeme, jsou to Blue Effect. No, protože Radim s klukama svejma nastudoval ty písničky. My hrajem ty stejný fláky, jak se říká, co jsme hrávali tenkrát. Máme program na 45 minut, je to úžasný. Dokonce si tam i zahraju na saxofon /nesrozumitelné/, bývalá znělka Mikrofóra, což mnozí znají. No, je to nádhera. George and Beatovens tam hrají s Karlem Novákem, kapelníkem a zpívá taky Viktor a Karel Kahovec. No a pak tam je celostátní soutěž, kdo nejlépe zazpívá písničku od Petra Nováka. Až z Kanady tam přijde příspěvek, nahrávka. Von přijede taky z Kanady a tam se to všecko provozuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný. Já si myslím, že to je skvělá atmosféra, kterou je potřeba zažít. Ty jsi říkal, že je ten v Aníně.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
V Aníně na Šumavě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Aníně. A kolikátýho ještě připomeneme.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Od 6. do 8.září.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak kdo máte rádi Petra Nováka, kdo máte rádi starý český bigbeat, tak tam si opravdu přijdete na své. Z části jste si určitě přišli na své i dneska při návštěvě skvělého českého muzikanta, hudební legendy Honzy Obermayera. Já ti moc děkuju, Honzo. Ať se ti daří.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ať si zase zažiješ tu krásnou atmosféru při tom setkání příznivců Petra Nováka a fanklubu i George and Beatovens.
Jan OBERMAYER, hudebník
--------------------
Já ti taky moc děkuju. Přeju hezký rok, nový rok, lepší rok i všem posluchačům.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
