To je hadrák, ten neublíží, ten leští. V České Třebové mají expozici Velorexů

Expozice Velorexu v České Třebové
Expozice Velorexu v České Třebové

Městské muzeum v České Třebové je jediným veřejným muzeem v Česku, kde najdete expozici Velorexů. Popisuje zrod a vývoj tohoto zvláštního motorového vozidla na třech kolech, a to od prototypu až po ukončení sériové výroby v sedmdesátých letech.

Velorex je tříkolové vozítko s trubkovým rámem potaženým koženkou, je také jediné homologované vozidlo s plátěnou karoserií na světě. Jeho konstruktéry jsou bratři František a Mojmír Stránští. Velorex získal už v dobách své největší slávy celou řadu přezdívek. Nejčastěji se mu říká hadrák, jak ostatně potvrzuje i film Vrchní, prchni. Tradiční jsou také označení hadrolet nebo hadraplán, setkat se můžeme i s přezdívkou montgomerák, netopýr, splašené trubky nebo velouš.

Čtěte také

Expozice Velorexů nevznikla v České Třebové náhodou. S městem jsou totiž spojené životní osudy bratrů konstruktérů Františka (1914 - 1954) a Mojmíra Stránských (1924 – 2011). Ti původně vozidlo nazvali Os-Kar, vozidlo na ose. Motorová tříkolka spatřila světlo světa v obci Parník, dnes místní části České Třebové.

Prototyp Os-Kar

Víc než motocykl

Vozítko vzniklo z touhy vlastnit něco víc než motocykl. Bratři ale neměli peníze na auto, a tak si vytvořili svoje vlastní z dostupných a levných materiálů. Už během druhé světové války uskutečnili první konstruktérské pokusy a vozítko, které bylo zprvu hodně poddimenzované, stále vylepšovali. Sériová výroba začala v Solnici po roce 1951, když se z dílny stalo výrobní družstvo. Velorexy se sériově produkovaly do roku 1971. Po ukončení výroby tříkolové verze (cca 15 000 kusů) byly vyráběny do roku 1973 ještě čtyřkolové Velorexy (cca 1 500 kusů).

Expozice v Městském muzeu v České Třebové seznamuje návštěvníky už s prototypem Velorexu, který má původní plátěnou plachtu a ještě pravostranné řízení. V muzeu můžete vidět samozřejmě i nejslavnější modely - Velorex s motorem Jawa 250, ČZ 175 nebo Jawa 350. Nechybí ani čtyřkolový model s laminátovou karoserií. Ostatně právě při úpravách Velorexů se projevily „zlaté české ručičky“. Někteří majitelé jim totiž opatřili místo původního koženkového potahu vlastní laminátovou nebo plechovou karosérii.

Nahlédnutí na palubní desku

V českotřebovském muzeu se zabaví i děti. Právě pro ně je určená replika Velorexu v reálném měřítku. Expozice nabízí i řadu dobových dokumentů, návštěvníci se například mohou podívat na autentické záběry z pohřbu Františka Stránského, které přijely na poslední cestu doprovodit právě Velorexy. František Stránský totiž v lednu roku 1954 prodělal těžkou autonehodu. Havaroval ve svém Os-Karu na namrzlé silnici.

Čtěte také