Jeskyně Obraznice na Kokořínsku ukrývala cenné předměty a obrazy. Později se stala poutním místem

Najdete ji, pokud se vydáte po Cinibulkově naučné stezce z obce Romanov. Je schovaná mezi vysokými skalními útvary hluboko v rokli. Najít těžko dostupné místo ve skále bylo při budování jeskyně prioritou. V jeskyni se totiž nebydlelo. Do pískovcové skály byla vydlabána za třicetileté války, aby v ní obyvatelé z nedalekého Mšena mohli schovat cenné předměty a obrazy. Podle svědectví v ní byl ukryt i vzácný obraz světice.

Vstup připomíná portál kaple a na délku má 2 metry|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Vchod do jeskyně se v dalších stoletích poněkud změnil a dnes trochu připomíná gotický portál. Jeskyně měla totiž pro zdejší obyvatele velkou symboliku a její význam inspiroval i pátera Václava Krolmuse, který počátkem 19. století ve Mšeně působil. V roce 1821 svolal do nedaleké obce jménem Romanov ke kapli sv. Romana pouť. A jeskyni Obraznici do poutě zapojil. Nazval ji kaplí a dokonce ji zasvětil svaté Máří Magdaleně. Nejspíš ani sám netušil, jak moc novou přírodní kaplí místní obyvatele potěší.

Mšenští bez jeho vědomí nechali v jeskyni do skály vytesat kříž, který působí trojrozměrným dojmem. Místo pro něj bylo vybráno tak, že na něj vstupní chodbou přirozeně dopadá světlo, a když navíc svítí slunce, nádherně ho osvětluje. Místní umělec pak ještě vytesal i odkládací místa na svíčky a sošky, které dotvářely celkový dojem posvátného poutního místa. Vchod byl upraven na velký vstupní portál a nad vstupem vytesán mělký oblouk s nápisem „Jeskyně sv. Máří Magdaleny“. Nápis se bohužel nedochoval. V dramatickém 19. století byl vznik kaple zpolitizován a vstupní nápis museli mšenští nakonec odstranit.

Na vytesaný kříž do skály přirozeně dopadá světlo vstupní chodbou|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Prostor před jeskyní i podlaha v jeskyni se časem dostaly do větší výšky, než byly původně. Vítr a voda přinesly nánosy listí i zeminy. Vstupní portál je proto dnes poměrně nízký, dosahuje výšky jen necelého metru. Proto je potřeba se při vstupu sehnout a v předklonu projít i celou vstupní chodbou. Je opravdu dlouhá, přibližně dva metry. To svědčí i o původním záměru vytesat jeskyni jako úkryt. Pokud by byla příliš blízko vstupu, byla by velmi nápadná. Takhle byly obrazy a cennosti navíc chráněny před povětrnostními vlivy.

Když se návštěvník pozorně zadívá na stěny v jeskyni, najde na nich četné stopy po majzlících, což svědčí o tom, že byl celý prostor vydlabaný ručně. Jeskyně má na šířku přibližně pět metrů. Na délku je mnohem kratší, asi dva metry. Cenné předměty a obrazy byly totiž uskladněny po stranách, v co největší vzdálenosti od vstupu. Vydlabaný kříž se nachází přesně uprostřed zadní stěny.