Jilemnický zámek představuje stopy českého kavalíra vídeňského původu z hraběcího rodu Harrachů

Rok 2023 vyhlásil Národní památkový ústav v rámci projektu Po stopách šlechtických rodů rokem Harrachů. A Harrachové zanechali významné stopy i na severu Čech, kde jim patřilo Jilemnické panství.

To měl v oblibě především Jan Nepomuk František hrabě Harrrach. Miloval Krkonoše, kde už roku 1904 vyhlásil první přírodní rezervaci. Jilemnický zámek mu ale pro jeho pobyty neposkytoval dostatečné pohodlí a tak ho nechal zrekonstruovat a rozšířit. Působení Harrachů na zámku teď připomíná expozice nazvaná Ze života českého kavalíra.

Harrachům je věnované na zámku rozlehlé schodiště vedoucí do patra a jeho východní, Janem dostavěné křídlo. Prohlídka zahrnuje chodbu, předpokoj, pracovnu, ložnici, pánský a dámský budoár, jídelnu a koupelnu v podobě z počátku 20. století. Na stěnách visí kromě obrazů hraběcího rodu také různá ocenění Janovy neobvykle rozsáhlé činnosti, od úspěchů na průmyslových výstavách až po ocenění podílu na vybudování Národního divadla v Praze.

Hrabě Jan Harrach nechal vedle samotného zámku zrekonstruovat i budovy hospodářského dvora, úřednické objekty a také rozšířit pivovar. Velkou proměnou prošel i zámecký park, především část před zámkem je jeho dílem. Vřelý vztah k městu mu jilemničtí oplatili čestným občanstvím, stejně jako řada dalších vesnic jilemnického panství. Z výrazných počinů hraběte Jana vzpomeňme ještě alespoň rozhlednu Žalý nebo lokálku Martinice – Rokytnice.