Jiří Březík - zpěvák a skladatel
4. březen 2013
Do talk show Tandem přijal pozvání Jana Rosáka zpěvák a skladatel Jiří Březík. Dozvěděli jste od něj například, co znamená název autorského koncertu "Rybník ve Hvozdném", co je za uskupení Valašský názor a kde všude se v poslední době angažuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, Tandem je tady, tak mi dovolte, abych vám představil svého dnešního hosta. Je jím muž, který už od svého útlého dětství byl obklopen muzikou a jeho nejbližší v něm rozvíjeli nejen vztah k hudbě, ale také jeho nemalý talent. Nelze se pak divit, že hudba a zpěv se mu staly v životě věrnými průvodci. Vítám skladatele a zpěváka Jiřího Březíka. Dobrý den, Jiří.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří, vy víte, jak to chodí v médiích, takže vás nepřekvapím, když začneme písničkou. Všem přeje Jan Rosák hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohle byla písnička, kterou zpíval můj dnešní host Jiří Březík. Napsal jste ji pro Hanku Zagorovou, takže možná, že ji někdy uslyšíme v podání Hanky taky. Dneska to bylo ve vašem podání. To je důležité, protože tenhle ten Tandem by měl být převážně o vás, Jiří. Začneme vaším dětstvím. Já tady mám poznamenáno narození ve Zlíně. Vy jste Zlíňák?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Narozený ve Zlíně, tehdy Gottwaldově.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vlastně to byl tehdy Gottwaldov.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Pak jsem se přestěhoval do Zlína.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale řekněte, tak co vaše dětství ve Zlíně? Už od dětství jste chtěl být muzikantem, nebo jste měl jiné spády?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ty první nějaké sny byly takové trošku jakoby víc dobrodružné, tak samozřejmě při těch kovbojkách, vinnetouovkách to jsme toužili bejt všichni trošku jako vojáci nebo policajti. Ale my jsme od dětství zpívali. Já nejsem přímo z města, já jsem z vesnice, která se jmenuje Hvozdná. A v té vesnici, vlastně žil jsem v rodině, moje maminka byla učitelka nebo je učitelka, takže hodně se u nás recitovalo a zpívalo. A vlastně ten zpěv, od začátku jsem to slyšel, pořád jsem to slyšel, protože maminka si při práci zpívala, takže prostě jsem neustále měl muziku v uších, přestože nebyla ještě doba kazetofonů, velkých rádií a velkých médií, která nám tu muziku prostě doporučují a dávají do života, tak prostě ten zpěv mě obklopoval od začátku. Moje sestry zpívaly obě dvě. Já jsem teda měl odpor jako k textu, takže jsem vlastně jenom jako tam mručel vždycky nějaký hlas, ale učil jsem se vlastně ty hlasy k tomu dávat, druhý, třetí a nějaký basový a tak. Takže to byla taková první jakoby soukromá škola toho muzicírování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jestli se nepletu, tak to je samozřejmě kraj zpěvný, co si budem povídat. Je to rozhraní Valašska a moravského Slovácka.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Střední Morava, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oba kraje jsou zpěvné. Tak jste zpívali doma asi lidovky hlavně, že jo.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Zpívali jsme lidové písničky. Maminka je věřící, takže zpívala hodně doma, třebaže v té době to nebylo povoleno učitelům moc chodit do kostela. Zpívala i písničky z katolických zpěvníků a to není zanedbatelné, protože první noty jsem četl v kostele. První písničky jsem se naučil zpívat podle not ještě v době, kdy jsem ani noty neznal, prostě jsem zjistil, že ta melodie se shoduje s tím zápisem. Takže tak jsem zpíval první písničky v kostele. Takže ten folklór i ta katolická víra, bych řekl, že mě hodně tou vážností těch témat ovlivnila. Ony valašské písničky jsou sice spíš veselejší, jako třeba Uvázali kozu a Ej, zomrela mi žena, tak to jsou spíš veselá témata. Ale jsou i Rožnovské hodiny a další písničky volnější, no a samozřejmě slovácké, ty jsou přenádherné, že jo, Fanoš Mikulecký a všecky ty nádherné věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale řeknu vám, tak zpívá si kdekdo, ale někoho to pustí a pak se dá na nějakou takovou jaksi prozaičtější životní dráhu. Ale vás to asi nepustilo, vy jste chtěl opravdu jaksi se tomu zpěvu věnovat profesionálně někdy?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Já jsem začal, chtěl jsem hrát na trubku. Můj velký vzor byl pan Bureš. Myslím, že Bureš byl vynikající trumpetista, hrál nádherná sóla v televizi, hrál Večerku, kterou jsem jako skladbu miloval, do dneška ji umím zpaměti celou. A já jsem chtěl hrát na tu trumpetu. Když jsem přišel do lidové školy umění, tam byl velice moudrý profesor, pan profesor Gergulák a říká: "Jirko, trumpetistů je spousta, zkus lesní roh." No, tak já jsem samozřejmě se nechal ukecat. Maminka byla okamžitě svolná, lesní roh se jí líbil, tak jsem začal hrát v 10 letech na lesní roh. To byl můj první hudební nástroj. Pak jsem se pozdějc naučil sám na kytaru a na klavír. To, když.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Úplně sám?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Sám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se to učí sám?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Sám to je tak, že přivezli kytaru, tatínek vzal z půdy, na které zpíval mamince první písničky před svatbou, že jo, jako trubadur. Kytara se rozklížila, byla špatná, my jsme ji z té půdy se sestrama sundali, nechali ji jakžtakž spravit. Byla tam taková tabulka u toho a tam byly nakreslené akordy. To jsou takové rámečky, ve kterých jsou našrafované struny a pražce a tam jsou udělané právě puntíky, kterým prstem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kam máte dát prsty.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ano, přesně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A podle toho jste se vážně naučil hrát na kytaru?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ano. A byl takový nádherný dokumentární film, který se jmenoval Afrika. V té době byl několikrát reprízovaný v Československé televizi a měl nádhernou hudbu, kde byly akordy A-dur, E-dur, G-dur, D-dur, F-dur, C-dur, D-moll, G-dur. Takže vlastně já jsem se ty akordy podle toho, to jsem si tu melodii zapamatoval a tyhle ty akordy jsem se první naučil. No a potom už to šlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vidíte, když jste pilný a sledujete správnou televizi, tak potom máte úspěch.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já teď v tom Tandemu se skladatelem a zpěvákem Jiřím Březíkem přeskočím hodně veliký kus jeho života a dostanu se až k roku 1992, kdy, jak jsem si přečetl, se poprvé konal váš autorský koncert Rybník ve Hvozdné. To se mi tak zalíbilo, ten název. Hlavně proto, že si nedokážu nic představit. Já si představuju, že někde na rybníku je nějakej ostrůvek a tam hrajete a zpíváte.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
No, bylo by to ještě hezčí, ale ve skutečnosti je to tak, že je tam taková chata, která patřila vlastně mým příbuzným. A ta moje sestřenice říká: "Jirko, prosím tě, tento víkend se budou chataři," protože je tam krásná chatová oblast, nad tím rybníkem je takový kopeček, dokonce tam snad kdysi jezdíval na chatu i Wabi Daněk, ale to nevím jistě, protože tehdy byl taky na Zlínsku. A ta Irena říká: "Oni se přijdou loučit chataři s létem, přijď a zahraješ nám k tomu." Jako pár písniček u táboráku. No a můj kamarád, který prostě působil v takovém spolku, do kterého jsem rok před tím vstoupil, Valašský názor, říká: "Já namaluju nějaké plakáty, aby to lidi věděli." No a tak to vzniklo vlastně. Prostě Olda Krajíček namaloval 3 plakáty, dal je na horní, dolní konec a doprostřed na vývěsní skříňku. No a večer tam sedělo 150 lidí prostě u toho rybníku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
150 lidí?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
A to bylo strašné. Já jsem měl jenom kytaru, žádné ozvučení a zpíval jsem prostě pro 150 lidí, kteří seděli u stolků v tom velkém prostoru. Takže jsem se snažil třeba mezi ně i jít, aby něco měli z toho. No, byla to strašlivě velká drzost a bylo to prostě nad očekávání. No a příští rok jsme to udělali zas a příští rok zas.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale už, předpokládám, jste počítali s tím, že přijde víc lidí, tak jste si to ozvučili.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Určitě. A hlavně už to je teďka na vlastně bývalém letním kinu, jak jsou teď takové svahy, kde se dělá letní kino a tancovačky, to patří myslivcům ve Hvozdné, tak tam děláme ten koncert. Teďka to tam má vlastně zkolaudovaný divadelní soubor, který je tam velice silný, takže tam se hrajou i divadla. A tam už ten koncert děláme, myslím, že takových 8 let nejmíň. Takže celkově 22.ročník letos bude.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale pořád sám hrajete a zpíváte?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ne, ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už asi ne. I zvete, viďte?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
První ročníky tam se mnou byly sestry moje. Ten první ročník úplně teda sám, pak sestry. Potom jsem občas pozval někoho, prostě třeba nějakou kamarádku z blízké, vzdálené vsi, že jsem viděl, že zpívá. Jednou tam byla ještě v dobách, kdy vůbec nebyla tak populární, ale už zpívala v muzikálu Hamlet Dasha, která je vlastně rodem ze Štípy, to je vedlejší vesnice. Jednou tam byl dokonce Petr Kotvald, který jel z nějakého koncertu a já jsem mu tehdy dělal vokalistu, takže mi tam přišel zazpívat 3 písničky. Bylo to úžasný překvapení. Loni tam byl třeba Alfréd Strejček, kterej je taky můj spolupracovník z Musicy Bohemicy. Vynikající, krásně tam prostě recitoval a mluvil a lidi byli naprosto uchvácený.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, Fredy dokonce skvěle zpívá taky.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Taky a jsem s ním předdomluvený, že bude-li zdravý, dá-li pánbůh, jak říká on, takže přijede i letos a že bude mít i kytaru a zazpívá něco.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je hezký. Tak to je rybník ve Hvozdné. Ještě jste tam tak zmínil jen tak letmo Valašský názor. Co to je ten Valašský názor?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Valašský názor je vlastně kroužek lidí, kteří se dali dohromady v roce 91 nebo dokonce 90, abych nekecal, omlouvám se. Výtvarníci a i jiní kumštýři vlastně z toho blízkého okolí toho valašského regionu, ale vlastně toho spodního Valašska, protože za Zlínem je rozhraní Slovácka, Hané a Valašska. My patříme, ta Hvozdná ještě patří k tomu Valašsku. Takže vlastně jakoby toho valašského regionu prostě výtvarníci. Dalo se dohromady, já nevím, tehdy 10, pak 15, pak 30, dneska je to třeba 60 lidí. Pořádají výstavy, vernisáže různé, snaží se dostat ty svoje obrazy mezi lidi nějakou prostě nenásilnou formou. Takže takové. A já jsem tam prostě za hudební sekci. Jsem sice vzdálená spojka z Prahy, ale pořád s nima peču, protože jsou to kamarádi a jsou to takový obyčejný lidi, kteří prostě strašně myslí ty svoje věci vážně. A mají velkou lásku k tomu, co dělají, což je dneska už dost vzácné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už víme o Jiřím Březíkovi, mém dnešním hostovi, že studoval lidovou školu umění, lesní roh, klavír, kytaru. Víme taky, že od 92.roku dělá autorský koncert Rybník ve Hvozdné, víme, co to je Valašský názor. Ale mezitím to mezidobí a taky to, co děláte teď, tak to zatím ještě zůstává tajemstvím. Povídejte, když jste absolvoval lidušku, tak hrál jste v nějakých kapelách nebo sólově?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
No, ten lesní roh je spíš nástroj orchestrální než sólový. To už jsou jenom ti nejlepší, co hrají jako sólo koncerty. To bylo tak, že asi v posledním ročníku, což byl 6.ročník, 3 ročníky v cyklu, to jsem byl v 9.třídě základní školy, a já jsem tam nějak hrál na klavír a zpíval jsem, protože jsem pořád ty různé melodie, mám takový koníček, že si třeba hodně vybavuju melodie od seriálů. Do dneška si pamatuju spoustu hudeb z různých filmů, opravdu i filmů, na které si už nikdo nevzpomene. Dovedu i zahrát to i s akordy. Mám takovou pekelnou paměť, že takové věci si pamatuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy byste mohl působit v nějaké zajímavé takové soutěži, že byste přehrál a dal byste hádat, co to je.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
To bych mohl. Je fakt, že v těch nových seriálech a nových filmech už se tak neorientuju. Samozřejmě, že americké filmy, ty velkofilmy s tou úžasnou hudbou, tam je to trošku probém. Ale ty hlavní témata prostě, jakože třeba pápadapá pápadá pápadapá pápadá Dobyvatelé ztracené archy. A tyhle ty témata se mi opravdu vybavují pořád a se svým kolegou ve škole, s Karlem Štolbou jsem mu někdy přehrával věci. On říká: "Hele, já vůbec nevím, takový film nebo takový seriál byl." A jsou to krásné samozřejmě i zdroje vlastně harmonických věcí, protože mně to strašně zasáhlo. Byl třeba krásný seriál Korzáři, kde zpívá úvodní melodii Waldemar Matuška. Tu písničku dneska nikdo nezná. Francouzsko, Španělsko, NSR tehdy seriál o pirátech a moc krásná hudba tam byla. No, takže tohle mě jako hodně všecko zasahovalo. Ale hrával jsem u toho klavíru a ten můj pan profesor říká: "Jirko, poslouchej, ty asi nebudeš hrát na ten lesní roh. Já si myslím, jak tě tak slyším, jak tady zpíváš u toho klavíru, ty by ses měl věnovat tomu zpívání." Ne, že by to byla berná mince, že bych jako řekl, tak dost, tohle položím. Hrál jsem teda v Dechové hudbě mladých, která v té době měla velice dobré jméno, protože to bylo vlastně vedle velkého orchestru, který byl u závodního klubu Svitu v Gottwaldově, tak byla tady ta malá dechovka, která jezdila po soutěžích. Byli jsme několikrát dokonce v zahraničí, což byl úžasný zážitek pro mě v 15 letech někam si vyjet, že jo, do NDR k moři. Ale prostě ten lesní roh už se dostával do pozadí. Pak jsem šel na gymnázium ve Zlíně a vlastně během toho studia prostě za prvé už jsem psal písničky od 15 let a za druhé jsem chtěl prostě tu muziku, chtěl jsem spíš jako do toho popu. Poslouchal jsem samozřejmě zpěváky, zpěvačky, moc mě to ovlivňovalo, takže jsme hráli s takovou malou kapelou po zábavách, dokud mi to rodiče nezakázali, protože jsem na gymnáziu propadal. Přišel zákaz. Takže jsem prostě ty svoje aktivity musel omezit. Nicméně prostě už jsem byl v tom jakoby.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jste tomu propadl.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Už jsem tomu propadl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jste byl rozhodnutý, že budete po gymnáziu dělat muziku?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ano, ale byl jsem sám naprosto, protože všichni mě od toho zrazovali včetně rodičů. Prostě si pamatuju, spolužáci se mi smáli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A říkali, Jirko, dělej radši něco pořádnýho.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ne, oni říkali, že prostě nemám šanci a že prostě dělám jenom frajera, když říkám, že půjdu na konzervatoř nebo něco takového. I můj tatínek se zlobil, když jsem to jednou řekl v novinách v rozhovoru, že bych chtěl a JAMU třeba do Brna, tak to považoval za velkou drzost ode mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jak to dopadlo? Šel jste na tu konzervatoř?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
No, byl jsem, po tom gymnáziu jsem vlastně musel už na vojnu, nedostal jsem se na vysokou školu, na pedagogickou fakultu, kam jsem dělal zkoušky do Prahy. A zároveň jsem ale tehdy dělal i zkoušky na vlastně dnešní Ježkovu konzervatoř, neboli Lidovou školu umění pro zaměstnané, která byla dole v Diamantu na Václaváku. A tehdy první ročník měl v rukou pan Harry Macourek.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes skladatel a zpěvák Jiří Březík a pochopitelně má i on tu výjimečnou šanci, aby si poslechl někoho z klasiků českého humoru, koho má rád. No a díky jemu si ho poslechnete i vy. Tak koho zvolíte, Jiří?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Mám velmi rád díky úžasnému humoru a velkému vtipu a i takovým dvojsmyslným vtipům Felixe Holzmana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, že dvojsmyslným, ale nikdy nesklouzává Felix Holzman, já mluvím záměrně o něm v přítomném čase, k jaksi dvojsmyslům kluzkým, to znamená, myslím jaksi /nesrozumitelné/ nebo tak.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ne, ne. Myslím tím, že on udělá vtip, který je vtipem nejenom po jedné stránce. Není to dvojsmysl, že by to bylo třeba pikantní nebo nějak vulgární, v žádném případě, který je dvojitý. Je to velice takové jako těžko rozeznatelné v těch jeho scénkách, ale já ho poslouchám velmi a musím říct, že se pořád ukrutně bavím. Prostě jeho scénka Skleróza, do které teď začínám docházet, když si nemůžu vzpomenout, do kterého obchodu jdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výborně, výborně. Tak teď aspoň, doufám, nezapomenete, co jste si vybral. Vybral jste si sklerózu.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky telefonickému spojení si teď můj host v Tandemu, skladatel a zpěvák Jiří Březík, bude moci samozřejmě i já popovídat se svou paní šéfovou. A to budete koukat, vážení a milí, kdo je jeho šéfová. Lído, jste tam?
Lída NOPOVÁ
--------------------
Ano, jsem, slyším vás.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lída Nopová jako šéfová. Tak to jsem vás ještě nezažil, Lído, teda, to se přiznávám.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Dobrý den.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ahoj, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den. Tak, Lído, především se chci zeptat, protože když měl teď Petr Rezek nedávno skvělý koncert k sedmdesátinám, tak jsem se dozvěděl, že jste tam vystupovala prý úplně naposledy, že jste skončila s veřejnými vystoupeními. Je to pravda?
Lída NOPOVÁ
--------------------
Je to pravda. Řekla jsem Péťovi, že mu to dávám dárkem, že to bude zrovna na jeho koncertě, protože si myslím, že populární muzika prostě je hezká, když jí dělají mladý, krásný lidi a já si myslím, že už jako zase mám takovej nejvyšší čas se věnovat výchově těch novejch dalších generací a moc mě to baví. A hlavně jsem se vdala, mám tak jako čas víc na svoji rodinu a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak samozřejmě máte na to právo, i když já si myslím, že jste zbytečně sebekritická. Ale to učení vám pochopitelně výborně jde, protože už jste vychovala spoustu zpěváků a v tom pokračujete. Jaký je podřízený Jirka Březík? On to poslouchá, pozor.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Jiřík je úžasnej, protože von je strašně kreativní a za další je to taková jako vícerodá osobnost, to znamená, já ho můžu v tý škole využít na spoustu věcí. Von doprovází a natáčí a skládá a nacvičuje, textuje, že jo. Takže je vopravdu takovej jako podstatnej přínos pro to naše oddělení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří, teď můžete zase vy trošičku Lídě zalichotit, jak jste spokojenej pod vedením Lídy, co?
Lída NOPOVÁ
--------------------
To se na sebe dozvíme věci.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Já musím říct, že já jediné, co si přeju ohledně svého pracovního vytížení na škole, si přeju, aby Lída ještě dlouho byla moje šéfka, protože si myslím, že díky té neuvěřitelné moudrosti a vyvažování těch velice křehkých vahadel lidských a pracovních vztahů to oddělení funguje tak výborně, jak funguje. A v okamžiku, kdyby tam přišel nějaký vedoucí, který by byl jako mírnější, hodnější anebo naopak krutější, tak by se to celé sesypalo. Prostě ona opravdu je Lída ten přesný vedoucí tohodle oddělení a dělá tu práci skvěle a my ji máme moc rádi. A já samozřejmě jsem jí hlavně vděčný taky za to, že mě vůbec na tuto práci, na to vyučování na té konzervatoři vzala, protože tím.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Že jsem po tobě chňapla, viď.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Chňapla po mně a já jsem si nikdy natolik nevěřil. Kdysi mě lákal Tomáš Trapl už v minulosti, asi před, já nevím, 10 lety. A já jsem mu něco odpověděl na to. A tak před těmi 5 lety potom, když zavolal Lída, tak už jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lídě se nedá odmítnout samozřejmě.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Samozřejmě, nedá se.
Lída NOPOVÁ
--------------------
To jsem se dozvěděla, to je úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lído, poslyšte, už jsme si dlouho neměli.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Lída na Hrad.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jasně.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
A pustit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jsme si dlouho neměli příležitost popovídat. Řekněte mi, máte teď nějaký úžasný talent takhle v rukou, který připravujete?
Lída NOPOVÁ
--------------------
Já si myslím, že tam máme, jako velmi nám tam zrajou talenty dobrý, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak máme se na co těšit, jo?
Lída NOPOVÁ
--------------------
Určitě, určitě. Počkejte pár let a dodám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výborně, tak jo, budem se těšit.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Mějte se moc hezky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Děkuju. Přejeme úspěchy.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Ráda jsem vás slyšela.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky. Na shledanou.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Na shledanou.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Na shledanou, ahoj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Skladatel a zpěvák Jiří Březík je dnes hostem Tandemu. Tak před písničkou ho pochválila hezky Lída Nopová, tak to se Jirka tak hezky usmíval, jako když ho hladí za ušima. Ale samozřejmě nejsou pořád v životě takovéhle chvíle. Já si myslím, Jirko, že jste asi třeba neměl úplně na růžích ustláno, když jste se rozhodl, že prostě změníte velice radikálně působiště, to znamená z toho zajištěného místa třeba nebo, dejme tomu, z hnízda vašeho rodného, ze Zlína jste se vrhnul do Prahy. A ono tady orientovat se a etablovat se tady, nebylo to lehké, viďte?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Bylo to dokonce poměrně kruté, protože si myslím, že třeba ta vojna jako případ zavření 2 let člověka do nějakého prostoru na cizím území, což pro mě Praha samozřejmě byla, protože moje dívka byla na Moravě, rodina byla na Moravě. V Praze jsem měl teda nakonec, pak se zjistilo, že bydlí v Nuslích jedna kamarádka, dneska moje kolegyně, taky zpěvačka Hanka Pelcová, tak tam jsem párkrát utekl na nějakej večer. A ještě jsem chodíval na návštěvu ke kamarádce novinářce Nataše Machačové. A to byly jediné moje úlety vlastně z toho a jinak veškerý čas v kasárnách na Pohořelci, já jsem byl na vojně v Armádním uměleckém souboru, jak jsme říkali Víta Nejedlého, ba místy i prudce jedovatého. A potom jsem tam byl dokonce po vojně krátce zaměstnaný i jako občanský pracovník, ale taky s přestávkou. Ta cesta byla taková vachrlatá. K té populární hudbě zase od té sborové hudby taky ještě, bylo to docela složité, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale chytil jste se. Kdo vám pomohl potom v tom, že jste se etabloval a že dneska třeba děláte s Hankou Zagorovou, Anetou Langerovou, s Bumbandem třeba?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
No, já musím říct, že jsem nedělal nic jiného, než že jsem pořád zpíval, protože známosti jsem velké neměl. Prakticky vlastně, když jsem přišel do toho, měl bych možná zmínit, že byla taková epizoda, která byla velice důležitá. Já jsem byl v roce 84 na nějakém jazykovém kurzu za odměnu, soutěž jsem tehdy vyhrál. To bych sice neměl nijak propagovat, vyhrál jsem Puškinův památník, což byla soutěž v ruském jazyce. A já jsem zvítězil v Praze v tom kole a za to jsem dostal za odměnu takový zájezd do tehdejšího Sovětského svazu. Tam byla ovšem strašná spousta lidí, asi 100 lidí z Československa a ze všech koutů, jsme s skamarádili. Mimo jiné tam byl se mnou tehdy i třeba herec Honza Šťastný, dneska velice úspěšný herec. Tak tehdy jako studenti gymnázia z Gottwaldova jsme tam byli. A tam mě prostě si všimla jedna dívka, která natolik prostě propadla těm písničkám, které jsem tehdy už psal, že si vzala jakoby za úkol, že ona mě dostane do Prahy. A ona asi za půl roku přijela do Hvozdné, prostě až z té Prahy, z toho sídliště, z toho Pankráce přijela do Hvozdné, k nám domů do baráku a začala mě prostě umlouvat, abych nahrál na kazetu svůj projev, písničky, životopis. Všecko to odvezla do Prahy a dostala mě vlastně ke svému známému Vadimu Petrovovi. Přes něj jsem se dostal právě k tomu studiu nebo k těm zkouškám na tu školu na budoucí konzervatoři Jaroslava Ježka k Harymu Macourkovi. I když jsem tam nenastoupil, bylo to ještě složitější, že jsem potom musel na vojnu a až po vojně jsem znovu dělal zkoušky, udělal jsem je a studoval jsem tu školu, i když jsem jí nedokončil. Studoval jsem skladbu. Během toho už jsem zpíval i třeba i s vokálním kvintetem, takže jsme prostě měli nějaký nabídky. Zdálo se mi, že ta škola není zas až tak důležitá, což je dneska velký hřích mnoha mladých, že si myslí, že školu není důležité dokončit. Já jsem taky tomu propadl. Ale k muzice jsem se přece jenom dostal. Ale bylo to tak, že někdo zavolal a řekl, já jsem si tě všiml na koncertě nebo řekl mi kapelník téhle kapely, že dobře zpíváš. Takhle se to odpichovalo jedno od druhého, tak jsem se dostal prostě i k tomu Jirkovi Dvořákovi do Bumbandu, k Petrovi Kotvaldovi na koncerty. Seznámil jsem se prostě na různých, samozřejmě byli jsme i u Felixe Slováčka, vlastně v Bigbandu Českého rozhlasu, kde jsme zpívali s tím vokálním kvintetem. Bylo to prostě takové velmi barvité.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Světlo na mé cestě, tak se jmenovala tahle písnička, kterou nám zazpíval Jiří Březík. To byla písnička, kterou jste věnoval své manželce ke svatbě. Ono to v podstatě je symbolické, protože vám to svítí na vaší cestě dál, jaksi taky kariérní cestě pochopitelně. A já se chci zeptat teď na poslední věci, které děláte, protože mám tady poznamenáno, že dokonce účinkujete v Mladé Boleslavi v divadle.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Už v současné době ne, protože my jsme tam hráli v Tvrdohlavé ženě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako činoherní roli?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
V činoherní roli. Dokonce i mě někdy pustili na jeviště. My jsme tam hráli ty lesní duchy vlastně, kteří tam jsou k ruce tomu Krakonošovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle, aha. No, ale pozor, už větší roli, a to je docela pěkné, v Mušketýrech.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
V Mušketýrech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ludvíka, krále.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Tam jsem se dostal do role krále Ludvíka XIII. To mně zavolal Michal David, nějak tam na poslední chvíli odstoupil Josef Laufer a vlastně protože jsem i natáčel sbory a Michal věděl, že ty písničky znám, tak mi zavolal velice těsně, mám pocit, že nějaký 3 neděle před premiérou jsem do toho vlaku naskakoval. Takže jsme tam v současné době už jenom dva s Vaškem Semelkou. Dřív ještě hrával Pavel Vítek toho krále Ludvíka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a co další muzikály?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Třeba v Karlíně děláme krásný muzikál detektivní, komediální Vražda za oponou, tak tam v takové malé epizodní roli jsme jako off stage vlastně v tom divadle, protože to celé se odehrává jako v divadle, takže my hrajeme tu off stage na jevišti. Jeviště je Hudebního divadla Karlín. Takže tam nejsme jako dole v orchestřišti, pod úrovní jeviště, tam jsme na jevišti. Člověk aspoň vidí, jak to je, když je za sólistu vpředu, pak když je vzadu, běhá, občas stěhuje třeba kulisy a tak. Ono je to strašně poučné vystřídat si ta místa, aby člověk viděl, čeho si pak vážit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy jste vyhledávaný taky zpěvák do sborů, děláte třeba s Jirkou Dvořákem, to už jste zmínil, v Bumbandu dost často. S kým ještě zpíváte?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Zpívávám sbory třeba, když v kostelích se zpívá Mozartovo Requiem, tak tam chodím zpívat. Sice je to v poslední době už málokdy, ale je to tak. A dokonce jsem jednou díky tomu, že nepřišel zpěvák na koncert, v Obecním domě měl možnost zpívat sólo v tom Requiem, což mě velice potěšilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste schopný zpívat z not jako málo jaksi kolegů třeba.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ono to Requiem je taková totiž skladba, to byla jedna z prvních skladeb, které jsem slyšel, když jsem v tom začínal. Já jsem vlastně po vojně byl krátce v pražském mužském sboru FOK. Tam jsme k té klasické hudbě hodně přičichli a taky k různým jako dílům našich skladatelů, Dvořáka, Smetany, Nováka, taky pana Ebena jsme zpívali, krásné věci. Prostě a ten Mozart, to Requiem mě natolik okouzlilo, že já jsem se ho prakticky za nějaký 2 roky naučil nazpaměť úplně všechny hlasy. A díky tomu vlastně i, když jsme to potom zpívávali s rozšířeným orchestrem Musicy Bohemicy ve Španělsku, tak ten Jarda věděl, že kdykoliv můžu, Jarda Krček, kapelník z Musicy Bohemicy, věděl, že to prostě umím ten hlas, takžče na zkoušce jsem třeba zpíval to sólo místo toho chybějícího zpěváka. No, ale ono je něco jinýho zpívat na zkoušce a něco jinýho před plným sálem, že jo, to je jasné. Takže neodmítat žádnou práci, tím pádem i sbor v klasické hudbě nebo v Musice Bohemice, kde to je stará muzika a folklór jihočeský a zase s Bumbandem je to pop a píšu písničky taky z téhle oblasti. Takže všecko se to prostě slívá do toho jednoho celku a mě to prostě takhle baví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ať to světlo na vaší cestě vám furt svítí, abyste ty správné noty kladl vedle sebe jak ve skládání, tak ve zpívání. Jiří Březík byl dnes hostem Tandemu. Moc vám děkuju a přeju samé šťastné noty.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Já děkuji a přeji všem, ať se mají hezky.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, Tandem je tady, tak mi dovolte, abych vám představil svého dnešního hosta. Je jím muž, který už od svého útlého dětství byl obklopen muzikou a jeho nejbližší v něm rozvíjeli nejen vztah k hudbě, ale také jeho nemalý talent. Nelze se pak divit, že hudba a zpěv se mu staly v životě věrnými průvodci. Vítám skladatele a zpěváka Jiřího Březíka. Dobrý den, Jiří.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří, vy víte, jak to chodí v médiích, takže vás nepřekvapím, když začneme písničkou. Všem přeje Jan Rosák hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohle byla písnička, kterou zpíval můj dnešní host Jiří Březík. Napsal jste ji pro Hanku Zagorovou, takže možná, že ji někdy uslyšíme v podání Hanky taky. Dneska to bylo ve vašem podání. To je důležité, protože tenhle ten Tandem by měl být převážně o vás, Jiří. Začneme vaším dětstvím. Já tady mám poznamenáno narození ve Zlíně. Vy jste Zlíňák?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Narozený ve Zlíně, tehdy Gottwaldově.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vlastně to byl tehdy Gottwaldov.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Pak jsem se přestěhoval do Zlína.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale řekněte, tak co vaše dětství ve Zlíně? Už od dětství jste chtěl být muzikantem, nebo jste měl jiné spády?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ty první nějaké sny byly takové trošku jakoby víc dobrodružné, tak samozřejmě při těch kovbojkách, vinnetouovkách to jsme toužili bejt všichni trošku jako vojáci nebo policajti. Ale my jsme od dětství zpívali. Já nejsem přímo z města, já jsem z vesnice, která se jmenuje Hvozdná. A v té vesnici, vlastně žil jsem v rodině, moje maminka byla učitelka nebo je učitelka, takže hodně se u nás recitovalo a zpívalo. A vlastně ten zpěv, od začátku jsem to slyšel, pořád jsem to slyšel, protože maminka si při práci zpívala, takže prostě jsem neustále měl muziku v uších, přestože nebyla ještě doba kazetofonů, velkých rádií a velkých médií, která nám tu muziku prostě doporučují a dávají do života, tak prostě ten zpěv mě obklopoval od začátku. Moje sestry zpívaly obě dvě. Já jsem teda měl odpor jako k textu, takže jsem vlastně jenom jako tam mručel vždycky nějaký hlas, ale učil jsem se vlastně ty hlasy k tomu dávat, druhý, třetí a nějaký basový a tak. Takže to byla taková první jakoby soukromá škola toho muzicírování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jestli se nepletu, tak to je samozřejmě kraj zpěvný, co si budem povídat. Je to rozhraní Valašska a moravského Slovácka.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Střední Morava, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oba kraje jsou zpěvné. Tak jste zpívali doma asi lidovky hlavně, že jo.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Zpívali jsme lidové písničky. Maminka je věřící, takže zpívala hodně doma, třebaže v té době to nebylo povoleno učitelům moc chodit do kostela. Zpívala i písničky z katolických zpěvníků a to není zanedbatelné, protože první noty jsem četl v kostele. První písničky jsem se naučil zpívat podle not ještě v době, kdy jsem ani noty neznal, prostě jsem zjistil, že ta melodie se shoduje s tím zápisem. Takže tak jsem zpíval první písničky v kostele. Takže ten folklór i ta katolická víra, bych řekl, že mě hodně tou vážností těch témat ovlivnila. Ony valašské písničky jsou sice spíš veselejší, jako třeba Uvázali kozu a Ej, zomrela mi žena, tak to jsou spíš veselá témata. Ale jsou i Rožnovské hodiny a další písničky volnější, no a samozřejmě slovácké, ty jsou přenádherné, že jo, Fanoš Mikulecký a všecky ty nádherné věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale řeknu vám, tak zpívá si kdekdo, ale někoho to pustí a pak se dá na nějakou takovou jaksi prozaičtější životní dráhu. Ale vás to asi nepustilo, vy jste chtěl opravdu jaksi se tomu zpěvu věnovat profesionálně někdy?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Já jsem začal, chtěl jsem hrát na trubku. Můj velký vzor byl pan Bureš. Myslím, že Bureš byl vynikající trumpetista, hrál nádherná sóla v televizi, hrál Večerku, kterou jsem jako skladbu miloval, do dneška ji umím zpaměti celou. A já jsem chtěl hrát na tu trumpetu. Když jsem přišel do lidové školy umění, tam byl velice moudrý profesor, pan profesor Gergulák a říká: "Jirko, trumpetistů je spousta, zkus lesní roh." No, tak já jsem samozřejmě se nechal ukecat. Maminka byla okamžitě svolná, lesní roh se jí líbil, tak jsem začal hrát v 10 letech na lesní roh. To byl můj první hudební nástroj. Pak jsem se pozdějc naučil sám na kytaru a na klavír. To, když.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Úplně sám?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Sám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se to učí sám?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Sám to je tak, že přivezli kytaru, tatínek vzal z půdy, na které zpíval mamince první písničky před svatbou, že jo, jako trubadur. Kytara se rozklížila, byla špatná, my jsme ji z té půdy se sestrama sundali, nechali ji jakžtakž spravit. Byla tam taková tabulka u toho a tam byly nakreslené akordy. To jsou takové rámečky, ve kterých jsou našrafované struny a pražce a tam jsou udělané právě puntíky, kterým prstem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kam máte dát prsty.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ano, přesně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A podle toho jste se vážně naučil hrát na kytaru?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ano. A byl takový nádherný dokumentární film, který se jmenoval Afrika. V té době byl několikrát reprízovaný v Československé televizi a měl nádhernou hudbu, kde byly akordy A-dur, E-dur, G-dur, D-dur, F-dur, C-dur, D-moll, G-dur. Takže vlastně já jsem se ty akordy podle toho, to jsem si tu melodii zapamatoval a tyhle ty akordy jsem se první naučil. No a potom už to šlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vidíte, když jste pilný a sledujete správnou televizi, tak potom máte úspěch.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já teď v tom Tandemu se skladatelem a zpěvákem Jiřím Březíkem přeskočím hodně veliký kus jeho života a dostanu se až k roku 1992, kdy, jak jsem si přečetl, se poprvé konal váš autorský koncert Rybník ve Hvozdné. To se mi tak zalíbilo, ten název. Hlavně proto, že si nedokážu nic představit. Já si představuju, že někde na rybníku je nějakej ostrůvek a tam hrajete a zpíváte.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
No, bylo by to ještě hezčí, ale ve skutečnosti je to tak, že je tam taková chata, která patřila vlastně mým příbuzným. A ta moje sestřenice říká: "Jirko, prosím tě, tento víkend se budou chataři," protože je tam krásná chatová oblast, nad tím rybníkem je takový kopeček, dokonce tam snad kdysi jezdíval na chatu i Wabi Daněk, ale to nevím jistě, protože tehdy byl taky na Zlínsku. A ta Irena říká: "Oni se přijdou loučit chataři s létem, přijď a zahraješ nám k tomu." Jako pár písniček u táboráku. No a můj kamarád, který prostě působil v takovém spolku, do kterého jsem rok před tím vstoupil, Valašský názor, říká: "Já namaluju nějaké plakáty, aby to lidi věděli." No a tak to vzniklo vlastně. Prostě Olda Krajíček namaloval 3 plakáty, dal je na horní, dolní konec a doprostřed na vývěsní skříňku. No a večer tam sedělo 150 lidí prostě u toho rybníku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
150 lidí?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
A to bylo strašné. Já jsem měl jenom kytaru, žádné ozvučení a zpíval jsem prostě pro 150 lidí, kteří seděli u stolků v tom velkém prostoru. Takže jsem se snažil třeba mezi ně i jít, aby něco měli z toho. No, byla to strašlivě velká drzost a bylo to prostě nad očekávání. No a příští rok jsme to udělali zas a příští rok zas.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale už, předpokládám, jste počítali s tím, že přijde víc lidí, tak jste si to ozvučili.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Určitě. A hlavně už to je teďka na vlastně bývalém letním kinu, jak jsou teď takové svahy, kde se dělá letní kino a tancovačky, to patří myslivcům ve Hvozdné, tak tam děláme ten koncert. Teďka to tam má vlastně zkolaudovaný divadelní soubor, který je tam velice silný, takže tam se hrajou i divadla. A tam už ten koncert děláme, myslím, že takových 8 let nejmíň. Takže celkově 22.ročník letos bude.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale pořád sám hrajete a zpíváte?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ne, ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už asi ne. I zvete, viďte?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
První ročníky tam se mnou byly sestry moje. Ten první ročník úplně teda sám, pak sestry. Potom jsem občas pozval někoho, prostě třeba nějakou kamarádku z blízké, vzdálené vsi, že jsem viděl, že zpívá. Jednou tam byla ještě v dobách, kdy vůbec nebyla tak populární, ale už zpívala v muzikálu Hamlet Dasha, která je vlastně rodem ze Štípy, to je vedlejší vesnice. Jednou tam byl dokonce Petr Kotvald, který jel z nějakého koncertu a já jsem mu tehdy dělal vokalistu, takže mi tam přišel zazpívat 3 písničky. Bylo to úžasný překvapení. Loni tam byl třeba Alfréd Strejček, kterej je taky můj spolupracovník z Musicy Bohemicy. Vynikající, krásně tam prostě recitoval a mluvil a lidi byli naprosto uchvácený.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, Fredy dokonce skvěle zpívá taky.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Taky a jsem s ním předdomluvený, že bude-li zdravý, dá-li pánbůh, jak říká on, takže přijede i letos a že bude mít i kytaru a zazpívá něco.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je hezký. Tak to je rybník ve Hvozdné. Ještě jste tam tak zmínil jen tak letmo Valašský názor. Co to je ten Valašský názor?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Valašský názor je vlastně kroužek lidí, kteří se dali dohromady v roce 91 nebo dokonce 90, abych nekecal, omlouvám se. Výtvarníci a i jiní kumštýři vlastně z toho blízkého okolí toho valašského regionu, ale vlastně toho spodního Valašska, protože za Zlínem je rozhraní Slovácka, Hané a Valašska. My patříme, ta Hvozdná ještě patří k tomu Valašsku. Takže vlastně jakoby toho valašského regionu prostě výtvarníci. Dalo se dohromady, já nevím, tehdy 10, pak 15, pak 30, dneska je to třeba 60 lidí. Pořádají výstavy, vernisáže různé, snaží se dostat ty svoje obrazy mezi lidi nějakou prostě nenásilnou formou. Takže takové. A já jsem tam prostě za hudební sekci. Jsem sice vzdálená spojka z Prahy, ale pořád s nima peču, protože jsou to kamarádi a jsou to takový obyčejný lidi, kteří prostě strašně myslí ty svoje věci vážně. A mají velkou lásku k tomu, co dělají, což je dneska už dost vzácné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už víme o Jiřím Březíkovi, mém dnešním hostovi, že studoval lidovou školu umění, lesní roh, klavír, kytaru. Víme taky, že od 92.roku dělá autorský koncert Rybník ve Hvozdné, víme, co to je Valašský názor. Ale mezitím to mezidobí a taky to, co děláte teď, tak to zatím ještě zůstává tajemstvím. Povídejte, když jste absolvoval lidušku, tak hrál jste v nějakých kapelách nebo sólově?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
No, ten lesní roh je spíš nástroj orchestrální než sólový. To už jsou jenom ti nejlepší, co hrají jako sólo koncerty. To bylo tak, že asi v posledním ročníku, což byl 6.ročník, 3 ročníky v cyklu, to jsem byl v 9.třídě základní školy, a já jsem tam nějak hrál na klavír a zpíval jsem, protože jsem pořád ty různé melodie, mám takový koníček, že si třeba hodně vybavuju melodie od seriálů. Do dneška si pamatuju spoustu hudeb z různých filmů, opravdu i filmů, na které si už nikdo nevzpomene. Dovedu i zahrát to i s akordy. Mám takovou pekelnou paměť, že takové věci si pamatuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy byste mohl působit v nějaké zajímavé takové soutěži, že byste přehrál a dal byste hádat, co to je.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
To bych mohl. Je fakt, že v těch nových seriálech a nových filmech už se tak neorientuju. Samozřejmě, že americké filmy, ty velkofilmy s tou úžasnou hudbou, tam je to trošku probém. Ale ty hlavní témata prostě, jakože třeba pápadapá pápadá pápadapá pápadá Dobyvatelé ztracené archy. A tyhle ty témata se mi opravdu vybavují pořád a se svým kolegou ve škole, s Karlem Štolbou jsem mu někdy přehrával věci. On říká: "Hele, já vůbec nevím, takový film nebo takový seriál byl." A jsou to krásné samozřejmě i zdroje vlastně harmonických věcí, protože mně to strašně zasáhlo. Byl třeba krásný seriál Korzáři, kde zpívá úvodní melodii Waldemar Matuška. Tu písničku dneska nikdo nezná. Francouzsko, Španělsko, NSR tehdy seriál o pirátech a moc krásná hudba tam byla. No, takže tohle mě jako hodně všecko zasahovalo. Ale hrával jsem u toho klavíru a ten můj pan profesor říká: "Jirko, poslouchej, ty asi nebudeš hrát na ten lesní roh. Já si myslím, jak tě tak slyším, jak tady zpíváš u toho klavíru, ty by ses měl věnovat tomu zpívání." Ne, že by to byla berná mince, že bych jako řekl, tak dost, tohle položím. Hrál jsem teda v Dechové hudbě mladých, která v té době měla velice dobré jméno, protože to bylo vlastně vedle velkého orchestru, který byl u závodního klubu Svitu v Gottwaldově, tak byla tady ta malá dechovka, která jezdila po soutěžích. Byli jsme několikrát dokonce v zahraničí, což byl úžasný zážitek pro mě v 15 letech někam si vyjet, že jo, do NDR k moři. Ale prostě ten lesní roh už se dostával do pozadí. Pak jsem šel na gymnázium ve Zlíně a vlastně během toho studia prostě za prvé už jsem psal písničky od 15 let a za druhé jsem chtěl prostě tu muziku, chtěl jsem spíš jako do toho popu. Poslouchal jsem samozřejmě zpěváky, zpěvačky, moc mě to ovlivňovalo, takže jsme hráli s takovou malou kapelou po zábavách, dokud mi to rodiče nezakázali, protože jsem na gymnáziu propadal. Přišel zákaz. Takže jsem prostě ty svoje aktivity musel omezit. Nicméně prostě už jsem byl v tom jakoby.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jste tomu propadl.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Už jsem tomu propadl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jste byl rozhodnutý, že budete po gymnáziu dělat muziku?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ano, ale byl jsem sám naprosto, protože všichni mě od toho zrazovali včetně rodičů. Prostě si pamatuju, spolužáci se mi smáli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A říkali, Jirko, dělej radši něco pořádnýho.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ne, oni říkali, že prostě nemám šanci a že prostě dělám jenom frajera, když říkám, že půjdu na konzervatoř nebo něco takového. I můj tatínek se zlobil, když jsem to jednou řekl v novinách v rozhovoru, že bych chtěl a JAMU třeba do Brna, tak to považoval za velkou drzost ode mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jak to dopadlo? Šel jste na tu konzervatoř?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
No, byl jsem, po tom gymnáziu jsem vlastně musel už na vojnu, nedostal jsem se na vysokou školu, na pedagogickou fakultu, kam jsem dělal zkoušky do Prahy. A zároveň jsem ale tehdy dělal i zkoušky na vlastně dnešní Ježkovu konzervatoř, neboli Lidovou školu umění pro zaměstnané, která byla dole v Diamantu na Václaváku. A tehdy první ročník měl v rukou pan Harry Macourek.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes skladatel a zpěvák Jiří Březík a pochopitelně má i on tu výjimečnou šanci, aby si poslechl někoho z klasiků českého humoru, koho má rád. No a díky jemu si ho poslechnete i vy. Tak koho zvolíte, Jiří?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Mám velmi rád díky úžasnému humoru a velkému vtipu a i takovým dvojsmyslným vtipům Felixe Holzmana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, že dvojsmyslným, ale nikdy nesklouzává Felix Holzman, já mluvím záměrně o něm v přítomném čase, k jaksi dvojsmyslům kluzkým, to znamená, myslím jaksi /nesrozumitelné/ nebo tak.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ne, ne. Myslím tím, že on udělá vtip, který je vtipem nejenom po jedné stránce. Není to dvojsmysl, že by to bylo třeba pikantní nebo nějak vulgární, v žádném případě, který je dvojitý. Je to velice takové jako těžko rozeznatelné v těch jeho scénkách, ale já ho poslouchám velmi a musím říct, že se pořád ukrutně bavím. Prostě jeho scénka Skleróza, do které teď začínám docházet, když si nemůžu vzpomenout, do kterého obchodu jdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výborně, výborně. Tak teď aspoň, doufám, nezapomenete, co jste si vybral. Vybral jste si sklerózu.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky telefonickému spojení si teď můj host v Tandemu, skladatel a zpěvák Jiří Březík, bude moci samozřejmě i já popovídat se svou paní šéfovou. A to budete koukat, vážení a milí, kdo je jeho šéfová. Lído, jste tam?
Lída NOPOVÁ
--------------------
Ano, jsem, slyším vás.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lída Nopová jako šéfová. Tak to jsem vás ještě nezažil, Lído, teda, to se přiznávám.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Dobrý den.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ahoj, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den. Tak, Lído, především se chci zeptat, protože když měl teď Petr Rezek nedávno skvělý koncert k sedmdesátinám, tak jsem se dozvěděl, že jste tam vystupovala prý úplně naposledy, že jste skončila s veřejnými vystoupeními. Je to pravda?
Lída NOPOVÁ
--------------------
Je to pravda. Řekla jsem Péťovi, že mu to dávám dárkem, že to bude zrovna na jeho koncertě, protože si myslím, že populární muzika prostě je hezká, když jí dělají mladý, krásný lidi a já si myslím, že už jako zase mám takovej nejvyšší čas se věnovat výchově těch novejch dalších generací a moc mě to baví. A hlavně jsem se vdala, mám tak jako čas víc na svoji rodinu a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak samozřejmě máte na to právo, i když já si myslím, že jste zbytečně sebekritická. Ale to učení vám pochopitelně výborně jde, protože už jste vychovala spoustu zpěváků a v tom pokračujete. Jaký je podřízený Jirka Březík? On to poslouchá, pozor.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Jiřík je úžasnej, protože von je strašně kreativní a za další je to taková jako vícerodá osobnost, to znamená, já ho můžu v tý škole využít na spoustu věcí. Von doprovází a natáčí a skládá a nacvičuje, textuje, že jo. Takže je vopravdu takovej jako podstatnej přínos pro to naše oddělení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří, teď můžete zase vy trošičku Lídě zalichotit, jak jste spokojenej pod vedením Lídy, co?
Lída NOPOVÁ
--------------------
To se na sebe dozvíme věci.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Já musím říct, že já jediné, co si přeju ohledně svého pracovního vytížení na škole, si přeju, aby Lída ještě dlouho byla moje šéfka, protože si myslím, že díky té neuvěřitelné moudrosti a vyvažování těch velice křehkých vahadel lidských a pracovních vztahů to oddělení funguje tak výborně, jak funguje. A v okamžiku, kdyby tam přišel nějaký vedoucí, který by byl jako mírnější, hodnější anebo naopak krutější, tak by se to celé sesypalo. Prostě ona opravdu je Lída ten přesný vedoucí tohodle oddělení a dělá tu práci skvěle a my ji máme moc rádi. A já samozřejmě jsem jí hlavně vděčný taky za to, že mě vůbec na tuto práci, na to vyučování na té konzervatoři vzala, protože tím.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Že jsem po tobě chňapla, viď.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Chňapla po mně a já jsem si nikdy natolik nevěřil. Kdysi mě lákal Tomáš Trapl už v minulosti, asi před, já nevím, 10 lety. A já jsem mu něco odpověděl na to. A tak před těmi 5 lety potom, když zavolal Lída, tak už jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lídě se nedá odmítnout samozřejmě.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Samozřejmě, nedá se.
Lída NOPOVÁ
--------------------
To jsem se dozvěděla, to je úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lído, poslyšte, už jsme si dlouho neměli.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Lída na Hrad.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jasně.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
A pustit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jsme si dlouho neměli příležitost popovídat. Řekněte mi, máte teď nějaký úžasný talent takhle v rukou, který připravujete?
Lída NOPOVÁ
--------------------
Já si myslím, že tam máme, jako velmi nám tam zrajou talenty dobrý, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak máme se na co těšit, jo?
Lída NOPOVÁ
--------------------
Určitě, určitě. Počkejte pár let a dodám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výborně, tak jo, budem se těšit.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Mějte se moc hezky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Děkuju. Přejeme úspěchy.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Ráda jsem vás slyšela.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky. Na shledanou.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Na shledanou.
Lída NOPOVÁ
--------------------
Na shledanou, ahoj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Skladatel a zpěvák Jiří Březík je dnes hostem Tandemu. Tak před písničkou ho pochválila hezky Lída Nopová, tak to se Jirka tak hezky usmíval, jako když ho hladí za ušima. Ale samozřejmě nejsou pořád v životě takovéhle chvíle. Já si myslím, Jirko, že jste asi třeba neměl úplně na růžích ustláno, když jste se rozhodl, že prostě změníte velice radikálně působiště, to znamená z toho zajištěného místa třeba nebo, dejme tomu, z hnízda vašeho rodného, ze Zlína jste se vrhnul do Prahy. A ono tady orientovat se a etablovat se tady, nebylo to lehké, viďte?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Bylo to dokonce poměrně kruté, protože si myslím, že třeba ta vojna jako případ zavření 2 let člověka do nějakého prostoru na cizím území, což pro mě Praha samozřejmě byla, protože moje dívka byla na Moravě, rodina byla na Moravě. V Praze jsem měl teda nakonec, pak se zjistilo, že bydlí v Nuslích jedna kamarádka, dneska moje kolegyně, taky zpěvačka Hanka Pelcová, tak tam jsem párkrát utekl na nějakej večer. A ještě jsem chodíval na návštěvu ke kamarádce novinářce Nataše Machačové. A to byly jediné moje úlety vlastně z toho a jinak veškerý čas v kasárnách na Pohořelci, já jsem byl na vojně v Armádním uměleckém souboru, jak jsme říkali Víta Nejedlého, ba místy i prudce jedovatého. A potom jsem tam byl dokonce po vojně krátce zaměstnaný i jako občanský pracovník, ale taky s přestávkou. Ta cesta byla taková vachrlatá. K té populární hudbě zase od té sborové hudby taky ještě, bylo to docela složité, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale chytil jste se. Kdo vám pomohl potom v tom, že jste se etabloval a že dneska třeba děláte s Hankou Zagorovou, Anetou Langerovou, s Bumbandem třeba?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
No, já musím říct, že jsem nedělal nic jiného, než že jsem pořád zpíval, protože známosti jsem velké neměl. Prakticky vlastně, když jsem přišel do toho, měl bych možná zmínit, že byla taková epizoda, která byla velice důležitá. Já jsem byl v roce 84 na nějakém jazykovém kurzu za odměnu, soutěž jsem tehdy vyhrál. To bych sice neměl nijak propagovat, vyhrál jsem Puškinův památník, což byla soutěž v ruském jazyce. A já jsem zvítězil v Praze v tom kole a za to jsem dostal za odměnu takový zájezd do tehdejšího Sovětského svazu. Tam byla ovšem strašná spousta lidí, asi 100 lidí z Československa a ze všech koutů, jsme s skamarádili. Mimo jiné tam byl se mnou tehdy i třeba herec Honza Šťastný, dneska velice úspěšný herec. Tak tehdy jako studenti gymnázia z Gottwaldova jsme tam byli. A tam mě prostě si všimla jedna dívka, která natolik prostě propadla těm písničkám, které jsem tehdy už psal, že si vzala jakoby za úkol, že ona mě dostane do Prahy. A ona asi za půl roku přijela do Hvozdné, prostě až z té Prahy, z toho sídliště, z toho Pankráce přijela do Hvozdné, k nám domů do baráku a začala mě prostě umlouvat, abych nahrál na kazetu svůj projev, písničky, životopis. Všecko to odvezla do Prahy a dostala mě vlastně ke svému známému Vadimu Petrovovi. Přes něj jsem se dostal právě k tomu studiu nebo k těm zkouškám na tu školu na budoucí konzervatoři Jaroslava Ježka k Harymu Macourkovi. I když jsem tam nenastoupil, bylo to ještě složitější, že jsem potom musel na vojnu a až po vojně jsem znovu dělal zkoušky, udělal jsem je a studoval jsem tu školu, i když jsem jí nedokončil. Studoval jsem skladbu. Během toho už jsem zpíval i třeba i s vokálním kvintetem, takže jsme prostě měli nějaký nabídky. Zdálo se mi, že ta škola není zas až tak důležitá, což je dneska velký hřích mnoha mladých, že si myslí, že školu není důležité dokončit. Já jsem taky tomu propadl. Ale k muzice jsem se přece jenom dostal. Ale bylo to tak, že někdo zavolal a řekl, já jsem si tě všiml na koncertě nebo řekl mi kapelník téhle kapely, že dobře zpíváš. Takhle se to odpichovalo jedno od druhého, tak jsem se dostal prostě i k tomu Jirkovi Dvořákovi do Bumbandu, k Petrovi Kotvaldovi na koncerty. Seznámil jsem se prostě na různých, samozřejmě byli jsme i u Felixe Slováčka, vlastně v Bigbandu Českého rozhlasu, kde jsme zpívali s tím vokálním kvintetem. Bylo to prostě takové velmi barvité.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Světlo na mé cestě, tak se jmenovala tahle písnička, kterou nám zazpíval Jiří Březík. To byla písnička, kterou jste věnoval své manželce ke svatbě. Ono to v podstatě je symbolické, protože vám to svítí na vaší cestě dál, jaksi taky kariérní cestě pochopitelně. A já se chci zeptat teď na poslední věci, které děláte, protože mám tady poznamenáno, že dokonce účinkujete v Mladé Boleslavi v divadle.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Už v současné době ne, protože my jsme tam hráli v Tvrdohlavé ženě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako činoherní roli?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
V činoherní roli. Dokonce i mě někdy pustili na jeviště. My jsme tam hráli ty lesní duchy vlastně, kteří tam jsou k ruce tomu Krakonošovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle, aha. No, ale pozor, už větší roli, a to je docela pěkné, v Mušketýrech.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
V Mušketýrech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ludvíka, krále.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Tam jsem se dostal do role krále Ludvíka XIII. To mně zavolal Michal David, nějak tam na poslední chvíli odstoupil Josef Laufer a vlastně protože jsem i natáčel sbory a Michal věděl, že ty písničky znám, tak mi zavolal velice těsně, mám pocit, že nějaký 3 neděle před premiérou jsem do toho vlaku naskakoval. Takže jsme tam v současné době už jenom dva s Vaškem Semelkou. Dřív ještě hrával Pavel Vítek toho krále Ludvíka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a co další muzikály?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Třeba v Karlíně děláme krásný muzikál detektivní, komediální Vražda za oponou, tak tam v takové malé epizodní roli jsme jako off stage vlastně v tom divadle, protože to celé se odehrává jako v divadle, takže my hrajeme tu off stage na jevišti. Jeviště je Hudebního divadla Karlín. Takže tam nejsme jako dole v orchestřišti, pod úrovní jeviště, tam jsme na jevišti. Člověk aspoň vidí, jak to je, když je za sólistu vpředu, pak když je vzadu, běhá, občas stěhuje třeba kulisy a tak. Ono je to strašně poučné vystřídat si ta místa, aby člověk viděl, čeho si pak vážit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy jste vyhledávaný taky zpěvák do sborů, děláte třeba s Jirkou Dvořákem, to už jste zmínil, v Bumbandu dost často. S kým ještě zpíváte?
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Zpívávám sbory třeba, když v kostelích se zpívá Mozartovo Requiem, tak tam chodím zpívat. Sice je to v poslední době už málokdy, ale je to tak. A dokonce jsem jednou díky tomu, že nepřišel zpěvák na koncert, v Obecním domě měl možnost zpívat sólo v tom Requiem, což mě velice potěšilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste schopný zpívat z not jako málo jaksi kolegů třeba.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Ono to Requiem je taková totiž skladba, to byla jedna z prvních skladeb, které jsem slyšel, když jsem v tom začínal. Já jsem vlastně po vojně byl krátce v pražském mužském sboru FOK. Tam jsme k té klasické hudbě hodně přičichli a taky k různým jako dílům našich skladatelů, Dvořáka, Smetany, Nováka, taky pana Ebena jsme zpívali, krásné věci. Prostě a ten Mozart, to Requiem mě natolik okouzlilo, že já jsem se ho prakticky za nějaký 2 roky naučil nazpaměť úplně všechny hlasy. A díky tomu vlastně i, když jsme to potom zpívávali s rozšířeným orchestrem Musicy Bohemicy ve Španělsku, tak ten Jarda věděl, že kdykoliv můžu, Jarda Krček, kapelník z Musicy Bohemicy, věděl, že to prostě umím ten hlas, takžče na zkoušce jsem třeba zpíval to sólo místo toho chybějícího zpěváka. No, ale ono je něco jinýho zpívat na zkoušce a něco jinýho před plným sálem, že jo, to je jasné. Takže neodmítat žádnou práci, tím pádem i sbor v klasické hudbě nebo v Musice Bohemice, kde to je stará muzika a folklór jihočeský a zase s Bumbandem je to pop a píšu písničky taky z téhle oblasti. Takže všecko se to prostě slívá do toho jednoho celku a mě to prostě takhle baví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ať to světlo na vaší cestě vám furt svítí, abyste ty správné noty kladl vedle sebe jak ve skládání, tak ve zpívání. Jiří Březík byl dnes hostem Tandemu. Moc vám děkuju a přeju samé šťastné noty.
Jiří BŘEZÍK, zpěvák, skladatel
--------------------
Já děkuji a přeji všem, ať se mají hezky.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
