Jiří Grygar - astronom a astrofyzik
4. listopad 2013
Tandem Jana Rosáka poctil svou návštěvou astronom a astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. Dozvěděli jste se například, jestli rád cestuje i mimo hvězdný prostor a jak je na tom česká věda v současné době.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den vám z Tandemu přeje Jan Rosák. Tečkou za letošními oslavami 90 let rozhlasu je projekt Česko 2023. Proto najdete vy, naši posluchači, ve vysílání 4. - 10 .listopadu prvek budoucnosti na všech stanicích a ve všech možných souvislostech. Samozřejmě ani my nezůstáváme mimo a proto jsem dnes do Tandemu pozval astronoma a astrofyzika pana doktora Jiřího Grygara, kandidáta věd. Dobrý den.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já budu teď citovat a tím se budeme trošičku řídit. Vy jste řekl, že člověka, který se dívá stále na hvězdy, neberou lidi vážně, když hovoří o něčem, co je pod námi. To se mi moc líbilo, ale já si s tím dovolím nesouhlasit. Proto si dneska Jiřího Grygara opravdu rád poslechnu a věřím, že vy, milí posluchači, také. Takže všem přeju pěknou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, už drahně let je to, co jste, pane doktore, byl u nás na Tandemu, povídali jsme si samozřejmě hlavně o vás, dokonce se pamatuji i o vašem dětství, o vašem povolání a podobně. Samozřejmě, že se ve vašem oboru, u vás samotného taky za tu dobu stalo něco nového. Jste stále předsedou České učené společnosti ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To už nejsem, to je už ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Á, tak vidíte, tak si budeme odškrtávat. To už nejste, ale jste stále člen Spolku skeptiků SISYFOS ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano, to jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, mně se líbilo moc třeba v té souvislosti, když tak se o tom zmiňuji, třeba váš názor na homeopatii. Použil jste takového toho úžasného symbolu s tou holubí polévkou ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano, ano, ještě si namícháte ten stín a tím pádem máte senzační ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ještě ho potom zředíte ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano, to musíte ředit samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže vaše názory jsou nepochybně konstantní ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tady v tomto směru, myslím, že jsou ještě tvrdší než byly tehdy, protože jako mně to připadá naprosto neuvěřitelné, že v době relativně velkého vědeckého pokroku, mohou lidé věřit něčemu tak pitomému jako je homeopatie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdyby jenom věřili, ale oni podporují ten průmysl ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
No, tak to je samozřejmě jejich věc, že do toho zatím dávají své peníze, ale je jakési nebezpečí, že Evropská unie, která, to není jenom český problém, to je problém všude v Evropě, protože i v Europarlamentu je celá řada poslanců, kteří jsou zaplaceni těmi homeopatickými firmami a ti prosazují, aby se ty léky, údajně v uvozovkách, aby se platily ze státního pojištění, že jo, takže tím pádem by to padlo i do mojí kapsy, i když to nechci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, no já myslím, že ta vaše skepse se bohužel tedy jaksi a oprávněně projevuje i v náhledu na naši vědu. Vy jste před 4 lety, což je právě to mezidobí, kdy jsme se na Tandemu neviděli, jste mal na Palachově náměstí 2009 to bylo tuším projev o 18 egyptských ranách české vědě. Řekl bych, že se ten projev setkal jaksi s nadšeným ohlasem právě proto, že jste mluvil z duše všem vědcům a vědcům i budoucím. Přibylo náhodou k těm 18 ranám něco dalšího?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
No, bohužel musím říci, že přibylo a zrovna nedávno a toho ústy našeho premiéra v demisi, který velmi ostře napadl zcela nedávno, myslím, že to bude něco přes týden, Akademii věd České republiky za to, že je neefektivní, že marnotratně rozhazuje peníze a že nemá žádné patenty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z čeho on vycházel proboha?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To nevím, protože kdyby byl trochu jenom vzdělaný jako v té vědě, tak by věděl, že vědecký výzkum, základní výzkum se nedá patentovat. Takže prostě nevím, proč nám něco podsouvá, co nemůžeme dělat, prostě proto, že to není náš úkol a není to ani možné, technicky to není možné. Tak to je první věc. A kromě toho, protože v Akademii věd pracuji už více než půl století a prošel jsem několika ústavy Akademie věd, nebyl jsem jenom v jednom, tak vím, že lidé, kteří v těch oborech pracují, tak fakticky za poměrně skromný peníz dělají úžasnou vědu, která nás reprezentuje ve světě a jako zrovna útočit na tuto instituci, to mi připadá, jak říkáme /nesrozumitelné/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Áno, ano, ovšem vy jste taky řekl, já si myslím, že to je veliká pravda, že je populární tvrdit, že za všecko můžou právě neschopní politici, ale že ti pouze odezírají ze rtů to, co možná největší část české veřejnosti těmi rty říká. A jí je ta prosperita české vědy asi dost ukradená.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To je právě ten problém. Protože to mě překvapuje, protože kdysi jsme se pyšnili, a myslím právem, a to bylo snad ještě v období prvních desetiletí 20. století, že máme velice vzdělané obyvatelstvo, u nás byla tehdy prakticky už 100% gramotnost, a to v mnoha zemích ještě tehdy neexistovalo, Česká republika také patřila jak průmyslová velmoc mezi nejvyspělejší státy světa, tak tohle všechno zmizelo bohužel, přirozeně za to možná tak úplně nemůžeme, protože, když si vezmete, že první útok na inteligenci přišel s nástupem nacismu, druhý po roce 1948, třetí po roce 1968, tak ono teda se to pochopitelně na tom národě musí projevit, ale v každém případě je pro mě nejsmutnější, že teď, když máme už 20, více než 20 roků svobodnou zemi, tak jako jsem nikdy za svého života jsem nezažil, že ji máme, takže lidé místo, aby toho využívali, tak to jako nějakým způsobem zneužívají, že prostě jsou ochotni podpořit úplně myšlenky naprosto zcestné a hrůzy plné, které nás teda bohužel vedou na tu periferii.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V našem Tandemu je dnes hostem doktor Jiří Grygar a já mám takový pocit, že jestli náhodou vás teď trošičku jaksi tím nepřizemním, protože vy jste zvyklý cestovat spíš v těch mezihvězdných prostorech, ale jste vy cestovatel i takhle jako? I takhle, pozor, to já vím přesně, že vy jste cestovatel, a to na kole.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To je právě ten velký rozdíl proti tomu minulému období, kdy člověk mohl cestovat opravdu velice málo, myslím tedy služebně do ciziny. Tak teď se to obrátilo a po pravdě řečeno, nikdy v životě jsem nenalétal tolik kilometrů jako právě v tom mezidobí od toho roku 2009. Mně se vám stalo, a to není tak dávno, že jsem to spočítal, že v jednom roce jsem 2,5krát obletěl Zeměkouli. Kdybych to přepočítal jenom ty kilometry, co bylo v letadle. Kromě toho pochopitelně dále pokračuju v tom cestování na kole a každé prázdniny vyrážíme s ostatními hvězdáři, cyklisty po republikách, teď už je to teda Česká a Slovenská republika, takže shodou okolností před 2 lety jsme byli na Slovensku, před rokem jsme byli na Moravě a ve Slezsku a letos jsme byli v Čechách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V jednom televizním pořadu jsem vás viděl jet dokonce v tak strašném nečase, že, teď s malým n samozřejmě, že jsem vás obdivoval, že se vrhnete na to kolo nebo posadíte i v tom strašném lijáku. Ale teď mě zajímá to vaše cestování jaksi letecky do těch vzdálených destinací. Létáte za prací? To znamená za různými kongresy, anebo jen tak taky, že se někam prostě jen tak podíváte?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tak po pravdě řečeno, je to tak trochu kombinace, aspoň v tom posledním pětiletí, tak z těch soukromých cest, tak ta nejzajímavější rozhodně byla, že jsme s tou partou, která vlastně jezdí na kole, tak jsme se poprvé vydali opravdu do zahraničí a vzali jsme to hned zgruntu, protože jsme s těmi bicykly odletěli do Francouzské Polynésie, ale ten důvod byl astronomický, protože počátkem 20. století tam působil významný, později československý hvězdář, Milan Rastislav Štefánik. A Štefánika většina veřejnosti zná přirozeně jako politika, jako diplomata, jako vojáka, jako člověka, který se spolu s Masarykem a Benešem zasloužil o vznik Československa, ale méně je známo, že on původně studoval na Karlově univerzitě astronomii, tu vystudoval, získal z toho doktorát, odešel do Francie a pracoval tam na významné francouzské hvězdárně poblíž Paříže a v rámci tady tohoto svého služebního závazku zejména jezdil za slunečními zatměními, to jsou expedice, které jsou vždycky velice náročné a tehdy byly neskutečně náročné, protože ta doprava byla v podstatě loďmi nebo vlaky, ale žádná letadla nelétala. Takže on třeba byl v Turkmenistánu, nebo byl tedy právě v té Francouzské Polynésii, takže tam jel lodí. A když už tam byl, tak tam zůstal, protože tam rok před tím, než bylo to zatmění, tak vlastně byla pozorovatelná Halleyova kometa a bylo předpovězeno, že pro pozorovatele na Tahiti bude ta kometa viditelná, jak přechází přes sluneční kotouč, a protože tehdy se ještě nevědělo, jak jsou komety malé, tak si astronomové mysleli, že to bude vidět, že bude vidět jako siluetu té komety přecházející přes Slunce, takže on tam jel nejprve kvůli té kometě, to bylo v roce 1910 a pak už tam radši zůstal, protože ta cesta byla namáhavá a v roce ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem, viděl něco?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Neviděl nic, protože to bylo zataženo, to je prostě vždycky ta nevýhoda a nakonec, kdyby bylo jasno, tak by neviděl také nic, protože dneska víme, že ty komety jsou nesmírně maličké a že nejsou na tu dálku vidět ani jako siluety. No, nicméně potom měl větší štěstí, protože na jednom ostrově, který už teda byl mimo Tahiti, ale byl v tom souostroví, tak pozoroval úplně zatmění Slunce, a to se mu naopak povedlo, tam měl počasí vynikající a ta jeho pozorování byla patrně tehdy nejkvalitnější ze všech těch výprav, které se vydaly na různá místa na světě, takže za to potom dostal nějakou větší astronomickou cenu ve Francii, čili on byl opravdu velmi úspěšný astronom a my jsme chtěli po těch stopách jít, abychom viděli, jak to tam dneska vypadá a zda tam ještě něco po tom Štefánikovi zbylo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, mimochodem to, že to byl opravdu úspěšný astronom, svědčí třeba to, že je po něm pojmenovaná hvězdárna v Praze na Petříně ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... což návštěvník Prahy záhy zjistí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktor Jiří Grygar, můj dnešní host v Tandemu se nepochybně setkává i při těch kongresech, na které létá po celém světě, se spoustou svých kolegů. Takže on, třeba kdybych se ho teď zeptal s kým se chce potkat, tak řekne, já už jsem s ním potkal. Ale potkal jste se třeba i s těmi současnými nositeli nejnovějšími Nobelovy ceny za objev Higgsova bosonu, s těmi, kteří byli teď právě dekorováni?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Nepotkal, protože oni pochopitelně oni byli aktivní v době, kdy teda ten Higgsův boson byl jako teoretický koncept a oni ho vlastně vypracovali, ono se tomu říká Higgsův boson, ale ten druhý autor je trochu v pozadí a dokonce je ještě třetí autor, který bohužel zemřel v mezidobí a Nobelovy ceny se nemohou dávat lidem, kteří zemřeli, in memoriam to nejde, takže vlastně jsou to tři spoluobjevitelé, kteří se na tom podíleli přibližně rovným dílem, takže by se to mělo jmenovat podle všech tří, ale to byla realita, kdy jsem já nemohl nikam jezdit, že jo, kdežto oni to objevili v roce 1964, nebo vypracovali tu základní koncepci toho, čemu dneska v uvozovkách říkáme "Higgsův boson", ale měli bychom to pojmenovávat jinak, to není důležité. Důležité je to, co objevili a to přišlo jaksi na přetřes teprve nyní, protože /nesrozumitelné/ má velmi správnou zásadu, že pokud jsou to teoretické výsledky, tak musí být potvrzeny buď experimentem nebo astronomickým pozorováním, aby to byl sichr, aby to nebyla jenom domněnka, protože domněnek lidé měli spousta, ale něco z toho se nepotvrdí a něco ano. A tohle to bylo velice dramatické, protože se k tomu potvrzení bylo potřeba připravit jaksi půdu, trvalo to velmi dlouho, bylo několik urychlovačů postaveno a ten největší, ten pracuje i nyní, to je ten urychlovač ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte CERN?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... v Ženevě, u kterého jsem byl teda mnohokrát, protože tam jezdívám téměř pravidelně, v tom mezidobí jsem tam byl myslím asi skoro čtyřikrát nebo pětkrát, takže jsem ho viděl jednak v provozu a jednak také při té odstávce, což má zase tu výhodu, že můžete do těch střev, do toho podzemí přímo tam k těm urychlovacím trubicím, když teda nepracuje, když pracuje, tak se tam nesmí. Takže jsem to viděl docela zblízka, to je obrovské inženýrské dílo, které by teda v podstatě si tu Nobelovu cenu zasloužilo taky. Jenomže tam je zase ten problém, že Nobelova cena se může dávat za určitý objev jenom třem lidem v daném roce, tak teoreticky, kdyby byl ten třetí fyzik naživu, tak by to dostal zajisté také, ale nemůžete to dát CERNu, protože na té práci, která vlastně rozhodla o tom, že Higgsovu bosonu věříme, že existuje, tak na té je podepsáno myslím si 1800 fyziků, že jo, tak kterého vybrat, který je ten, který by si to zasloužil, to není možné. Takže z toho důvodu na té ceně se fakticky velice významně podepsala tato mezinárodní spolupráce, v které teda jsou také kolegové dokonce z mé chodby na fyzikálním ústavě, takže se s nimi potkávám denně u oběda a jsou to lidé, kteří na tom také odevzdali svůj díl a tudíž si myslím, že to je vlastně velké vítězství lidstva ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dá se říci třeba v krátkosti, jaký má tento objev praktický význam?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tak ten praktický význam je pochopitelně v nedohlednu, jako veškerý základní výzkum, to je právě ten problém s těmi patenty, že to přijde až potom, ale z hlediska takové té filosofické koncepce fyziky je to nesmírně důležité, protože po pravdě řečeno, my máme jakousi představu o tom, jak je, jaká je struktura hmoty v tom mikroskopickém měřítku. Ta je velice kvalitní, říká se tomu standardní model a ten už je dlouho ošetřován a fyzikové mu docela dobře rozumějí, ale chyběla tam jedna spojovací částice, a to byl právě ten Higgsův boson a teď teda byl byly velké nervy, zda ten Higgsův boson opravdu je nebo není, obojí by mělo pro fyziku velký význam, protože i kdyby nebyl, tak by to znamenalo, že musíme přestavět úplně svou koncepci fyziky. Ale teď se ukázalo, že kupodivu ta intuice těch dvou objevitelů byla fantastická a že se potvrdila. Ovšem za cenu nesmírného úsilí. To úsilí, to si málokdo dovede představit, protože za tím projektem je nějakých 10 tisíc odborníků, nejenom fyziků, ale také zejména matematiků, softwarových inženýrů, ale také lidi, kteří právě dělají ty vlastní detektory, to je také velmi složité. To zařízení je tak veliké, že myslím, že by se nevešlo ani do katedrály svatého Víta, jenomže je to pod zemí, tak to vlastně nemůže nikdo ocenit, protože na povrchu není vidět nic, jo, tady ten tunel je nějakých 80-120 metrů pod zemí, ale jsou to obrovské kaverny, ve kterých se nachází nesmírně složitá zařízení, do kterých také mimo jiné přispívaly i české firmy. Tam jsou třeba z těch železáren u Berouna, tak tam jsou prostě ty plechy pro ty transformátory jsou právě odtamtud, takže máme tam i takovéhle maximální železo, a to všechno se dělá kvůli titěrným částicím, abychom pochopili jak je hmota vystavená a to se nepochybně v budoucnosti projeví prakticky jako všechny velké objevy se vždycky se zpožděním dostanou do technické praxe.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mezi klasiky českého humoru nás dneska zavede výběr doktora Jiřího Grygara a myslím, že to bude mít takové hezké souvislosti, protože pan doktor se o, řekl bych, popularizaci nebo možná ještě větší slávu toho klasika, zasloužil sám.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To je pravda. Tak musíme prozradit, že je to Jára Cimrman a myslím, že kdo se se mnou někdy setkal, i tak vědí, že jsem schopen citovat velice mnoho výroků, které Jára Cimrman utrousil ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Který máte nejradši?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
No, tak myslím, že nejradši mám ten výrok, který říká, že, takhle, nejprve, že se konstatovalo, že Jára Cimrman je mistr v couvání ze slepých uliček a že Jára Cimrman sám prohlásil, že někdo musí zjistit, že tudy cesta nevede. Což teda mimochodem je vlastně docela součást vědecké práce ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych řekl, ano, to, tím se musíte řídit ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Většinou couváme ze slepých uliček a sem tam ta ulička je teda otevřená i druhým směrem, že jo, takže to mi připadá, že to je vlastně geniální zkratka pro to, abychom popsali, co vlastně děláme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže my si teď alespoň jednu malou ukázku z díla génia pustíme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V rozhovoru s panem doktorem Jiřím Grygarem na dnešním Tandemu padlo už to, že ten objev Higgsova bosonu se v budoucnu jaksi zúročí a mě by zajímalo, jestli se dá uvažovat jaksi v intencích toho začarovaného roku 2023, který je pro současné vysílání Českého rozhlasu takový docela kouzelný, protože akcentujeme v rámci oslav 90 let rozhlasu projekt Česko 2023, kdy bude rádiu 100 let. Tak, jak to vidíte s vaším oborem v tomhle tom roce, troufnete si na tu prognózu?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Nejprve jedna poznámka, která se týká právě toho rozhlasu obecně, nejenom teda Českého. Prostě to, že máme rozhlas a že už je takhle rozvinutý, tak za to mohou dva objevy základního výzkumu, které se udály v 19. století a jako obvykle to byly objevy jednak teoretické, jednak praktický. Jednak to byl Heinrich Hertz, který objevil existenci, že existují rádielektrické vlny, nebo prostě rádiové vlny, v podstatě je to tedy elektromagnetické záření, ale ještě před tím to byl skotský fyzik Maxwell, který napsal rovnice, kterým říkáme Maxwellovy rovnice a ty se dneska učí pochopitelně na vysokých školách hned v prvních semestrech, které ukazují, že takové vlny mohou existovat, čili on je předpověděl. A ten Hertz je vzápětí objevil. Čili to je přesně ta ukázka, a to se odehrálo tuším kolem roku 1960, 1870 tak asi v těchto letech ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdy slovo rádio bylo v podstatě ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
V podstatě ho nikdo neznal, že jo, prostě nikdo neznal a podívejte se, trvalo to několik desítek roků, než se vůbec rádio objevilo jako prakticky to myslím udělal hlavně Marconi, že jo, tu praktickou aplikaci, ale takhle to prostě, to je úplně modelový příklad. Musíte mít dobrou teorii, Maxwell byl jeden z největších géniů lidstva, o kterém málokdo ví, že to byl takový génius, udělal to jako velice mladý kluk tu teorii Maxwellových rovnic, a ten Hertz to vzápětí objevil, prostě jakmile máte dobrou teorii, tak tam to šlo tehdy rychle a prostě s těmi pokusy najednou zjistil, že ty vlny opravdu existují a pak teda to chvíli trvalo, než se našly praktické aplikace a dneska si bez rádiových vln fakticky nedokážeme lidskou civilizaci představit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale Marconimu pomohl Jára Cimrman, to všichni ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To samozřejmě, Jára Cimrman byl o něco dřív, že jo, ale prostě jako obvykle jako zneuznaný génius prostě mu dneska ta sláva nepřičítá, to je ta naše chyba, že jsme takoví malí nedokážeme prodat to, co se u nás ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se pamatuju, že filmu Jára Cimrman ležící spící radí přece Marconimu: Nešlo by to bez drátů, milý Marconi? Že jo?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano, ano, a už je to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už je to tady. No, tak ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Takže to je zpátky, a teď se hneme dopředu. Tak tam je to pochopitelně těžší, protože v podstatě zase musím vycházet z toho, co dneska ta teorie umí a co by se mohlo teda prakticky do toho roku 2023 potvrdit experimentálně, tak potom z toho mohou být zase nějaké velké aplikace. Tak, když to vezmu tak, že ta dnešní zařízení jsou fakticky tak drahá, že se musí nejprve sehnat finance, to je případ třeba toho LHC, to je vlastně zařízení, které bylo naplánováno před několika desítkami let, pak se sháněly finance, pak se to začalo stavět a teprve teď přišly ty objevy, to už je taková třešnička na dortu, tak se můžeme podívat, zda jsou nějaké projekty, které v současné době běží a které by mohly přinést teda nějaký velký převrat. Tak z toho, co bych tak viděl, tak mi připadá jako nejvýznamnější zpráva, že se ve Spojených státech podařilo na zařízení, které používá laserového ohřevu, že se podařilo poprvé vytvořit tu takzvanou jadernou fúzi, to znamená slučování vodíku na helium, které normálně vede k uvolnění velkého množství energie, to je to, co umíme ve vodíkových pumách, to už umíme dávno, vodíkové pumy se rozhodně nehodí jako praktický zdroj energie z pochopitelných důvodů, takže udělá takzvanou řízenou termonukleární fúzi, to je velký sen pozemských fyziků a ta zpráva, která je úplně čerstvá je, že ve Spojených státech poprvé dosáhli toho, že ta energie, která se tím získala, byla větší než ta energie, kterou museli vložit do těch laserů, aby to fungovalo. Protože dosud to vždycky šlo tak, že tato, tu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se nějaká ztratila ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... fúzi tam udělali, ale za cenu, že museli do toho nacpat více energie, tak to je prostě cesta do pekel, že jo, protože tím pádem můžete jenom prohrát všechny peníze, které, to je jako kdybyste to strkal do nějakého toho automatu výherního někde teda jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vidíte to jako řešení třeba jaksi potenciálu, který potřebujeme?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To by bylo řešení naprosto fascinující, protože v mořské vodě je velké množství deuteria, které se k tomuto experimentu používá, to deuterium je tam celkem na nic, takže by se dalo využít k tomu, abychom získávali energii s daleko vyšší účinností než jsou všechny dosavadní reaktory jaderné, které jsou na tom relativně s tou, z fyzikálního hlediska, na tu účinnosti jsou nejlépe, jsou daleko lepší než třeba uhelné elektrárny, nebo jiné, nebo plynové nebo něco takového, protože platí základní pravidlo, že ty chemické reakce, které jsou normální v hoření, tak ty jsou velmi málo účinné, tam je velká ztrátovost a ještě se ohřívá teda atmosféra, že jo, globální oteplování a všechny tyhle věci, kdežto jakmile máte jadernou fúzi nebo jadernou, jaderné štěpení, tak tam právě je ta výhoda, že teda nevzniká tedy ty odpadní materiály, jako teda zejména oxid uhličitý, čili to je z tohoto hlediska daleko čistší, jenomže je tam problém s tou radioaktivitou a ten skoro úplně odpadá u té termoregulární fúze, u toho slučování, čili to by byl obrovský pokrok. Přirozeně od toho prvního experimentu, který proběhl teď k tomu, aby byla první elektrárna, tak to ještě potrvá ještě dost dlouhou dobu, to nebude v roce 2023, ale rozhodně teda je našlápnuto na něco velkého.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktor Jiří Grygar je dnes pro spoustu mladých, začínajících fyziků, astronomů, astrofyziků určitě, nevím, jestli to budete rád slyšet, ale já si myslím, že to tak je, takový guru, takže dnes se od vás spousta těch mladých učí, a je to dobře pochopitelně, ale vzpomeňte si, kdo byl pro vás takovým vzorem, když jste vy začínal?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tak tím vzorem byli dvojí, jednak to byli živí lidé a jednak to byla četba. Protože jsem si už jako v dětství začal číst životopisy slavných vědců. Nebyly to jenom fyzikové, nebyli to jenom astronomové, i když tam převažovali a tam jsem našel jakéhosi společného jmenovatele, že ti lidé se k tomu, aby mohli tu vědu dělat, dostávali přes překážky, které bych byl nečekal. Můj pocit byl, že když se někdo dobře učí a má ten talent, takže mu všichni fandí. Skutečnost je právě opačná, že? Takže s tím jsem se musel vyrovnat, ale to mně právě pomohlo to studium tady těchto příkladů ze zahraničí, ale potom teda pochopitelně mě velmi ovlivnili mí kantoři, a to už na velice útlém začátku, protože jsem se, měl jsem to štěstí, já jsem se hodně stěhoval, tedy vlastně rodiče se hodně stěhovali, takže já jsem se s nimi hodně stěhoval, takže jsem chodil pokaždé do jiné školy, fakticky jsem žádnou školu určitého typu nedochodil na jednom místě, tak tak často jsme se stěhovali. Takže jsem přicházel neustále do nového prostředí, což si myslím, že zpětně pro mě byla asi nakonec výhoda, i když jsem měl ty začátky vždycky těžké, jsem vždycky se ocitl v nějakém už kolektivu, který ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, navazovat kontakty, ano, ano ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... byl zavedený a teď já tam cizinec, jo, prostě byl jsem náplava, že, tak to nebylo jednoduché, ale prostě v každém případě jsem vždycky měl štěstí na některé kantory a nemuseli to být zrovna kantoři teda ani z přírodovědeckých oborů, narazil jsem třeba na vynikající češtináře, nebo dokonce jsme měli vynikajícího učitele občanské nauky v době, kdy v tom krátkém období mezi rokem 45-48, kdy naše země byla relativně svobodná, že? Takže to byly takové první začátky. A potom to bylo na vysoké škole a tam je jedno jméno, dokonce ten můj učitel a ten klíčový guru pro mě je dosud naživu, nedávno jsme slavili jeho 90. v Brně. Začal jsem chodit na Masarykovu univerzitu na přírodovědeckou fakultu a na studium fyziky a ten základní kurz fyziky nám vedl nikoliv profesor, nikoliv docent, ale odborný asistent. Tak jsme si říkali, že to není nic moc, když teda odborný asistent, ale pak jsme se dozvěděli posléze, po mnoha letech, že to byl jeho první kurz a my jsme byli jeho první studenti a ten kurz byl naprosto fascinující, protože byl pečlivě připraven, didakticky i odborně a my jsme se dozvídali věci v takovém smyslu, že jsme pochopili, v čem spočívá podstata vědeckého výzkumu, že to není jenom nabiflovat si nějaké vzorečky nebo nabiflovat si nějaké skutečnosti z historie té fyziky, toho oboru, ale že musíte hodně přemýšlet. A že si musíte klást otázky a že ty otázky většinou na ně nikdo nezná odpověď. Takže prostě je to všechno velice takové chatrné, bych řekl, ale to je právě to kouzlo té fyziky. Takže ten profesor se jmenuje Martin Černohorský, žije v Brně a jak říkám, bylo mu 90 roků, je velmi aktivní, zejména právě v tom boji za to, abychom zachovali nezávislost české vědy, tak v tomto směru je prostě vedoucí osobností současného fyzikálního života.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když tak jezdíte, pane doktore, na tom svém velocipedu tou krajinou, tak já jsem si přečetl, nebo respektive někde jsem viděl možná v tom pořadu, ve kterém jedete na kole a hovoříte, trochu zadýchaně, ale zase ne tolik, jak bych si myslel, protože asi jste velmi zkušený cyklista?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tak mám takový pocit, že někde jsem to odhadoval, že jsem za svůj život najezdil něco přes 100 tisíc kilometrů ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný. No ale přitom jste stačil taky říct jednu důležitou věc, se kterou já teda souhlasím taky, že naše krajina a vůbec jaksi města, obce, vůbec, se změnily za 20 let asi nejvíc za tak krátkou dobu, ale někdy bohužel i k horšímu.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
No, to máte pravdu, dokonce ve dvojím smyslu. Jednak je to tím, že každý rok už 30 let jezdíme, brázdíme celé Česko i celé Slovensko a střídáme to neustále, takže vidíme právě ten rozdíl, protože jsme začínali ještě v totalitním období, v roce 1984, to je ten rok, co bylo předpovězeno Orwellem, že bude ta totalita úplná, že to je přece jeho slavný román 1984, tak tehdy jsme začali jezdit a vypadalo to teda skutečně dost zanedbaně všude. A ty silnice nebyly nic moc, ale v každém případě teda ta města nebo ty vesničky vypadaly zanedbaně, byl to velký rozdíl proti tomu, jak to tady máme ve svém okolí na očích, to znamená Německo, Rakousko, že jo, to jsou úhledné vesničky ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Blížíme se už k tomu Německu?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... no a myslím si, že ano, zejména mi připadá, že v tomto směru se nejvíce mění Morava a zejména teda ta jižní Morava, tam jsme byli právě loni, jednak tam mají dobré silnice, což tedy například se nedá říci o středních Čechách, kde teda jezdíme nejvíce, tak tam ty silnice jsou kvalitní, mají tam vybudované cyklostezky, které opravdu vedou odněkud někam, takže my jsme vlastně tu jižní Moravu, ten Dolnomoravský úval jsme projížděli po cyklostezkách souvisle, my jsme se vůbec nemuseli jako handrkovat s auty na nějakejch státních silnicích, protože tam to mají vybudované, pochopitelně za pomoci peněz z Evropské unie, které zřejmě nerozkradli a udělali z toho to, co mají, takže to je teda velmi pozitivní, ale do jisté míry to platí i pochopitelně, co jsme byli v Čechách a našli jsme celou řadu menších městeček, nebo i větších, která jsou ve velmi slušném stavu a ta věc se velice rychle mění v posledních letech. Takže to je první jaksi moment. Ale ten druhý, to teď platí tedy mimochodem o Slovensku, my jsme jeli před těmi 2 lety jsme jeli chudými kraji, původně chudými, Oravu, Kysuce. No, to byste nevěřil, jak je to tam změněné, jak se to tam vylepšilo za posledních možná 7 nebo 8 roků. Takže tohle jsou pozitivní věci. Ta druhá pozitivní zpráva je ovšem ta světová. Tím, že se potloukám po různých kontinentech, tak vlastně se potloukám pořád, buď jsou to pouště, nebo jsou to vysoké hory, které jsou v podstatě neobyvatelné, nebo je tam takové sucho, že prostě vám přesychá nosní sliznice, protože je tam 5 % vlhkosti, čili my si asi neuvědomujeme, jaký poklad opravdu máme v tom, v té krajině, kterou jsme tedy zdědili po svých předcích a která je teda kultivována tisíc let, takže ono je to prostě přece jenom znát, i když tady byly ty výkyvy v posledním století, takže my si toho nevážíme. Prostě když si člověk vezme třeba ty Spojené státy s těmi hurikány a s těmi všemi jaksi neštěstími ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To máte pravdu, určitě, ano, ano ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... počasí, že jo, nebo zase jiné krajiny, které jsou zasahovány těžkými zemětřeseními, jako třeba to Japonsko nebo tak, nebo jsou namačkáni, že jo, v tom Japonsku nebo v tom Holandsku jsou ti lidé namačkáni na čtvereční kilometr, v Hongkongu, to je šílené, že jo, tak to bych řekl, že, nebo Austrálie, skoro celá neobyvatelná, tam se bydlí jenom na pobřeží a vnitro Austrálie je vlastně nedobytné, že jo, to je poušť tak strašlivá, že tam nikdo nechce bydlet. Takže my tady na docela malém úseku tady máme jednak různorodou krajinu, jednak kromě moře tady máme prakticky všechno a všechno se dá projet na tom kole a nemusíte se obávat, že vás večer kousne nějaký jedovatý had anebo, nebo sní nějaké divoké zvíře, že jo. Takže po této stránce si nemáme na co stěžovat a právě proto je mi tak líto, že si toho náš národ dost neváží, když je schopen volit tak divné politiky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, taky pořád pláčeme, že nemáme to moře, ale buďme rádi, kde jsme.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Přesně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pořád ještě krásná země. Doufám, že i v tom roce 2023 ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To si myslím, že ano, protože to nemůžeme být tak zlí, abychom to zkazili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká na závěr z dnešního Tandemu optimisticky můj host pan doktor Jiří Grygar. Moc vám děkuju za vaši návštěvu a přeju vám samozřejmě, aby se hodně z toho, co jste říkal, splnilo, i v tom roce 2023 a když ne, tak abychom si udrželi ten udržitelný život. Mějte se hezky. Na shledanou.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den vám z Tandemu přeje Jan Rosák. Tečkou za letošními oslavami 90 let rozhlasu je projekt Česko 2023. Proto najdete vy, naši posluchači, ve vysílání 4. - 10 .listopadu prvek budoucnosti na všech stanicích a ve všech možných souvislostech. Samozřejmě ani my nezůstáváme mimo a proto jsem dnes do Tandemu pozval astronoma a astrofyzika pana doktora Jiřího Grygara, kandidáta věd. Dobrý den.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já budu teď citovat a tím se budeme trošičku řídit. Vy jste řekl, že člověka, který se dívá stále na hvězdy, neberou lidi vážně, když hovoří o něčem, co je pod námi. To se mi moc líbilo, ale já si s tím dovolím nesouhlasit. Proto si dneska Jiřího Grygara opravdu rád poslechnu a věřím, že vy, milí posluchači, také. Takže všem přeju pěknou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, už drahně let je to, co jste, pane doktore, byl u nás na Tandemu, povídali jsme si samozřejmě hlavně o vás, dokonce se pamatuji i o vašem dětství, o vašem povolání a podobně. Samozřejmě, že se ve vašem oboru, u vás samotného taky za tu dobu stalo něco nového. Jste stále předsedou České učené společnosti ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To už nejsem, to je už ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Á, tak vidíte, tak si budeme odškrtávat. To už nejste, ale jste stále člen Spolku skeptiků SISYFOS ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano, to jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, mně se líbilo moc třeba v té souvislosti, když tak se o tom zmiňuji, třeba váš názor na homeopatii. Použil jste takového toho úžasného symbolu s tou holubí polévkou ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano, ano, ještě si namícháte ten stín a tím pádem máte senzační ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ještě ho potom zředíte ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano, to musíte ředit samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže vaše názory jsou nepochybně konstantní ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tady v tomto směru, myslím, že jsou ještě tvrdší než byly tehdy, protože jako mně to připadá naprosto neuvěřitelné, že v době relativně velkého vědeckého pokroku, mohou lidé věřit něčemu tak pitomému jako je homeopatie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdyby jenom věřili, ale oni podporují ten průmysl ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
No, tak to je samozřejmě jejich věc, že do toho zatím dávají své peníze, ale je jakési nebezpečí, že Evropská unie, která, to není jenom český problém, to je problém všude v Evropě, protože i v Europarlamentu je celá řada poslanců, kteří jsou zaplaceni těmi homeopatickými firmami a ti prosazují, aby se ty léky, údajně v uvozovkách, aby se platily ze státního pojištění, že jo, takže tím pádem by to padlo i do mojí kapsy, i když to nechci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, no já myslím, že ta vaše skepse se bohužel tedy jaksi a oprávněně projevuje i v náhledu na naši vědu. Vy jste před 4 lety, což je právě to mezidobí, kdy jsme se na Tandemu neviděli, jste mal na Palachově náměstí 2009 to bylo tuším projev o 18 egyptských ranách české vědě. Řekl bych, že se ten projev setkal jaksi s nadšeným ohlasem právě proto, že jste mluvil z duše všem vědcům a vědcům i budoucím. Přibylo náhodou k těm 18 ranám něco dalšího?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
No, bohužel musím říci, že přibylo a zrovna nedávno a toho ústy našeho premiéra v demisi, který velmi ostře napadl zcela nedávno, myslím, že to bude něco přes týden, Akademii věd České republiky za to, že je neefektivní, že marnotratně rozhazuje peníze a že nemá žádné patenty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z čeho on vycházel proboha?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To nevím, protože kdyby byl trochu jenom vzdělaný jako v té vědě, tak by věděl, že vědecký výzkum, základní výzkum se nedá patentovat. Takže prostě nevím, proč nám něco podsouvá, co nemůžeme dělat, prostě proto, že to není náš úkol a není to ani možné, technicky to není možné. Tak to je první věc. A kromě toho, protože v Akademii věd pracuji už více než půl století a prošel jsem několika ústavy Akademie věd, nebyl jsem jenom v jednom, tak vím, že lidé, kteří v těch oborech pracují, tak fakticky za poměrně skromný peníz dělají úžasnou vědu, která nás reprezentuje ve světě a jako zrovna útočit na tuto instituci, to mi připadá, jak říkáme /nesrozumitelné/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Áno, ano, ovšem vy jste taky řekl, já si myslím, že to je veliká pravda, že je populární tvrdit, že za všecko můžou právě neschopní politici, ale že ti pouze odezírají ze rtů to, co možná největší část české veřejnosti těmi rty říká. A jí je ta prosperita české vědy asi dost ukradená.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To je právě ten problém. Protože to mě překvapuje, protože kdysi jsme se pyšnili, a myslím právem, a to bylo snad ještě v období prvních desetiletí 20. století, že máme velice vzdělané obyvatelstvo, u nás byla tehdy prakticky už 100% gramotnost, a to v mnoha zemích ještě tehdy neexistovalo, Česká republika také patřila jak průmyslová velmoc mezi nejvyspělejší státy světa, tak tohle všechno zmizelo bohužel, přirozeně za to možná tak úplně nemůžeme, protože, když si vezmete, že první útok na inteligenci přišel s nástupem nacismu, druhý po roce 1948, třetí po roce 1968, tak ono teda se to pochopitelně na tom národě musí projevit, ale v každém případě je pro mě nejsmutnější, že teď, když máme už 20, více než 20 roků svobodnou zemi, tak jako jsem nikdy za svého života jsem nezažil, že ji máme, takže lidé místo, aby toho využívali, tak to jako nějakým způsobem zneužívají, že prostě jsou ochotni podpořit úplně myšlenky naprosto zcestné a hrůzy plné, které nás teda bohužel vedou na tu periferii.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V našem Tandemu je dnes hostem doktor Jiří Grygar a já mám takový pocit, že jestli náhodou vás teď trošičku jaksi tím nepřizemním, protože vy jste zvyklý cestovat spíš v těch mezihvězdných prostorech, ale jste vy cestovatel i takhle jako? I takhle, pozor, to já vím přesně, že vy jste cestovatel, a to na kole.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To je právě ten velký rozdíl proti tomu minulému období, kdy člověk mohl cestovat opravdu velice málo, myslím tedy služebně do ciziny. Tak teď se to obrátilo a po pravdě řečeno, nikdy v životě jsem nenalétal tolik kilometrů jako právě v tom mezidobí od toho roku 2009. Mně se vám stalo, a to není tak dávno, že jsem to spočítal, že v jednom roce jsem 2,5krát obletěl Zeměkouli. Kdybych to přepočítal jenom ty kilometry, co bylo v letadle. Kromě toho pochopitelně dále pokračuju v tom cestování na kole a každé prázdniny vyrážíme s ostatními hvězdáři, cyklisty po republikách, teď už je to teda Česká a Slovenská republika, takže shodou okolností před 2 lety jsme byli na Slovensku, před rokem jsme byli na Moravě a ve Slezsku a letos jsme byli v Čechách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V jednom televizním pořadu jsem vás viděl jet dokonce v tak strašném nečase, že, teď s malým n samozřejmě, že jsem vás obdivoval, že se vrhnete na to kolo nebo posadíte i v tom strašném lijáku. Ale teď mě zajímá to vaše cestování jaksi letecky do těch vzdálených destinací. Létáte za prací? To znamená za různými kongresy, anebo jen tak taky, že se někam prostě jen tak podíváte?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tak po pravdě řečeno, je to tak trochu kombinace, aspoň v tom posledním pětiletí, tak z těch soukromých cest, tak ta nejzajímavější rozhodně byla, že jsme s tou partou, která vlastně jezdí na kole, tak jsme se poprvé vydali opravdu do zahraničí a vzali jsme to hned zgruntu, protože jsme s těmi bicykly odletěli do Francouzské Polynésie, ale ten důvod byl astronomický, protože počátkem 20. století tam působil významný, později československý hvězdář, Milan Rastislav Štefánik. A Štefánika většina veřejnosti zná přirozeně jako politika, jako diplomata, jako vojáka, jako člověka, který se spolu s Masarykem a Benešem zasloužil o vznik Československa, ale méně je známo, že on původně studoval na Karlově univerzitě astronomii, tu vystudoval, získal z toho doktorát, odešel do Francie a pracoval tam na významné francouzské hvězdárně poblíž Paříže a v rámci tady tohoto svého služebního závazku zejména jezdil za slunečními zatměními, to jsou expedice, které jsou vždycky velice náročné a tehdy byly neskutečně náročné, protože ta doprava byla v podstatě loďmi nebo vlaky, ale žádná letadla nelétala. Takže on třeba byl v Turkmenistánu, nebo byl tedy právě v té Francouzské Polynésii, takže tam jel lodí. A když už tam byl, tak tam zůstal, protože tam rok před tím, než bylo to zatmění, tak vlastně byla pozorovatelná Halleyova kometa a bylo předpovězeno, že pro pozorovatele na Tahiti bude ta kometa viditelná, jak přechází přes sluneční kotouč, a protože tehdy se ještě nevědělo, jak jsou komety malé, tak si astronomové mysleli, že to bude vidět, že bude vidět jako siluetu té komety přecházející přes Slunce, takže on tam jel nejprve kvůli té kometě, to bylo v roce 1910 a pak už tam radši zůstal, protože ta cesta byla namáhavá a v roce ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem, viděl něco?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Neviděl nic, protože to bylo zataženo, to je prostě vždycky ta nevýhoda a nakonec, kdyby bylo jasno, tak by neviděl také nic, protože dneska víme, že ty komety jsou nesmírně maličké a že nejsou na tu dálku vidět ani jako siluety. No, nicméně potom měl větší štěstí, protože na jednom ostrově, který už teda byl mimo Tahiti, ale byl v tom souostroví, tak pozoroval úplně zatmění Slunce, a to se mu naopak povedlo, tam měl počasí vynikající a ta jeho pozorování byla patrně tehdy nejkvalitnější ze všech těch výprav, které se vydaly na různá místa na světě, takže za to potom dostal nějakou větší astronomickou cenu ve Francii, čili on byl opravdu velmi úspěšný astronom a my jsme chtěli po těch stopách jít, abychom viděli, jak to tam dneska vypadá a zda tam ještě něco po tom Štefánikovi zbylo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, mimochodem to, že to byl opravdu úspěšný astronom, svědčí třeba to, že je po něm pojmenovaná hvězdárna v Praze na Petříně ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... což návštěvník Prahy záhy zjistí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktor Jiří Grygar, můj dnešní host v Tandemu se nepochybně setkává i při těch kongresech, na které létá po celém světě, se spoustou svých kolegů. Takže on, třeba kdybych se ho teď zeptal s kým se chce potkat, tak řekne, já už jsem s ním potkal. Ale potkal jste se třeba i s těmi současnými nositeli nejnovějšími Nobelovy ceny za objev Higgsova bosonu, s těmi, kteří byli teď právě dekorováni?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Nepotkal, protože oni pochopitelně oni byli aktivní v době, kdy teda ten Higgsův boson byl jako teoretický koncept a oni ho vlastně vypracovali, ono se tomu říká Higgsův boson, ale ten druhý autor je trochu v pozadí a dokonce je ještě třetí autor, který bohužel zemřel v mezidobí a Nobelovy ceny se nemohou dávat lidem, kteří zemřeli, in memoriam to nejde, takže vlastně jsou to tři spoluobjevitelé, kteří se na tom podíleli přibližně rovným dílem, takže by se to mělo jmenovat podle všech tří, ale to byla realita, kdy jsem já nemohl nikam jezdit, že jo, kdežto oni to objevili v roce 1964, nebo vypracovali tu základní koncepci toho, čemu dneska v uvozovkách říkáme "Higgsův boson", ale měli bychom to pojmenovávat jinak, to není důležité. Důležité je to, co objevili a to přišlo jaksi na přetřes teprve nyní, protože /nesrozumitelné/ má velmi správnou zásadu, že pokud jsou to teoretické výsledky, tak musí být potvrzeny buď experimentem nebo astronomickým pozorováním, aby to byl sichr, aby to nebyla jenom domněnka, protože domněnek lidé měli spousta, ale něco z toho se nepotvrdí a něco ano. A tohle to bylo velice dramatické, protože se k tomu potvrzení bylo potřeba připravit jaksi půdu, trvalo to velmi dlouho, bylo několik urychlovačů postaveno a ten největší, ten pracuje i nyní, to je ten urychlovač ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte CERN?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... v Ženevě, u kterého jsem byl teda mnohokrát, protože tam jezdívám téměř pravidelně, v tom mezidobí jsem tam byl myslím asi skoro čtyřikrát nebo pětkrát, takže jsem ho viděl jednak v provozu a jednak také při té odstávce, což má zase tu výhodu, že můžete do těch střev, do toho podzemí přímo tam k těm urychlovacím trubicím, když teda nepracuje, když pracuje, tak se tam nesmí. Takže jsem to viděl docela zblízka, to je obrovské inženýrské dílo, které by teda v podstatě si tu Nobelovu cenu zasloužilo taky. Jenomže tam je zase ten problém, že Nobelova cena se může dávat za určitý objev jenom třem lidem v daném roce, tak teoreticky, kdyby byl ten třetí fyzik naživu, tak by to dostal zajisté také, ale nemůžete to dát CERNu, protože na té práci, která vlastně rozhodla o tom, že Higgsovu bosonu věříme, že existuje, tak na té je podepsáno myslím si 1800 fyziků, že jo, tak kterého vybrat, který je ten, který by si to zasloužil, to není možné. Takže z toho důvodu na té ceně se fakticky velice významně podepsala tato mezinárodní spolupráce, v které teda jsou také kolegové dokonce z mé chodby na fyzikálním ústavě, takže se s nimi potkávám denně u oběda a jsou to lidé, kteří na tom také odevzdali svůj díl a tudíž si myslím, že to je vlastně velké vítězství lidstva ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dá se říci třeba v krátkosti, jaký má tento objev praktický význam?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tak ten praktický význam je pochopitelně v nedohlednu, jako veškerý základní výzkum, to je právě ten problém s těmi patenty, že to přijde až potom, ale z hlediska takové té filosofické koncepce fyziky je to nesmírně důležité, protože po pravdě řečeno, my máme jakousi představu o tom, jak je, jaká je struktura hmoty v tom mikroskopickém měřítku. Ta je velice kvalitní, říká se tomu standardní model a ten už je dlouho ošetřován a fyzikové mu docela dobře rozumějí, ale chyběla tam jedna spojovací částice, a to byl právě ten Higgsův boson a teď teda byl byly velké nervy, zda ten Higgsův boson opravdu je nebo není, obojí by mělo pro fyziku velký význam, protože i kdyby nebyl, tak by to znamenalo, že musíme přestavět úplně svou koncepci fyziky. Ale teď se ukázalo, že kupodivu ta intuice těch dvou objevitelů byla fantastická a že se potvrdila. Ovšem za cenu nesmírného úsilí. To úsilí, to si málokdo dovede představit, protože za tím projektem je nějakých 10 tisíc odborníků, nejenom fyziků, ale také zejména matematiků, softwarových inženýrů, ale také lidi, kteří právě dělají ty vlastní detektory, to je také velmi složité. To zařízení je tak veliké, že myslím, že by se nevešlo ani do katedrály svatého Víta, jenomže je to pod zemí, tak to vlastně nemůže nikdo ocenit, protože na povrchu není vidět nic, jo, tady ten tunel je nějakých 80-120 metrů pod zemí, ale jsou to obrovské kaverny, ve kterých se nachází nesmírně složitá zařízení, do kterých také mimo jiné přispívaly i české firmy. Tam jsou třeba z těch železáren u Berouna, tak tam jsou prostě ty plechy pro ty transformátory jsou právě odtamtud, takže máme tam i takovéhle maximální železo, a to všechno se dělá kvůli titěrným částicím, abychom pochopili jak je hmota vystavená a to se nepochybně v budoucnosti projeví prakticky jako všechny velké objevy se vždycky se zpožděním dostanou do technické praxe.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mezi klasiky českého humoru nás dneska zavede výběr doktora Jiřího Grygara a myslím, že to bude mít takové hezké souvislosti, protože pan doktor se o, řekl bych, popularizaci nebo možná ještě větší slávu toho klasika, zasloužil sám.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To je pravda. Tak musíme prozradit, že je to Jára Cimrman a myslím, že kdo se se mnou někdy setkal, i tak vědí, že jsem schopen citovat velice mnoho výroků, které Jára Cimrman utrousil ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Který máte nejradši?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
No, tak myslím, že nejradši mám ten výrok, který říká, že, takhle, nejprve, že se konstatovalo, že Jára Cimrman je mistr v couvání ze slepých uliček a že Jára Cimrman sám prohlásil, že někdo musí zjistit, že tudy cesta nevede. Což teda mimochodem je vlastně docela součást vědecké práce ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych řekl, ano, to, tím se musíte řídit ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Většinou couváme ze slepých uliček a sem tam ta ulička je teda otevřená i druhým směrem, že jo, takže to mi připadá, že to je vlastně geniální zkratka pro to, abychom popsali, co vlastně děláme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže my si teď alespoň jednu malou ukázku z díla génia pustíme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V rozhovoru s panem doktorem Jiřím Grygarem na dnešním Tandemu padlo už to, že ten objev Higgsova bosonu se v budoucnu jaksi zúročí a mě by zajímalo, jestli se dá uvažovat jaksi v intencích toho začarovaného roku 2023, který je pro současné vysílání Českého rozhlasu takový docela kouzelný, protože akcentujeme v rámci oslav 90 let rozhlasu projekt Česko 2023, kdy bude rádiu 100 let. Tak, jak to vidíte s vaším oborem v tomhle tom roce, troufnete si na tu prognózu?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Nejprve jedna poznámka, která se týká právě toho rozhlasu obecně, nejenom teda Českého. Prostě to, že máme rozhlas a že už je takhle rozvinutý, tak za to mohou dva objevy základního výzkumu, které se udály v 19. století a jako obvykle to byly objevy jednak teoretické, jednak praktický. Jednak to byl Heinrich Hertz, který objevil existenci, že existují rádielektrické vlny, nebo prostě rádiové vlny, v podstatě je to tedy elektromagnetické záření, ale ještě před tím to byl skotský fyzik Maxwell, který napsal rovnice, kterým říkáme Maxwellovy rovnice a ty se dneska učí pochopitelně na vysokých školách hned v prvních semestrech, které ukazují, že takové vlny mohou existovat, čili on je předpověděl. A ten Hertz je vzápětí objevil. Čili to je přesně ta ukázka, a to se odehrálo tuším kolem roku 1960, 1870 tak asi v těchto letech ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdy slovo rádio bylo v podstatě ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
V podstatě ho nikdo neznal, že jo, prostě nikdo neznal a podívejte se, trvalo to několik desítek roků, než se vůbec rádio objevilo jako prakticky to myslím udělal hlavně Marconi, že jo, tu praktickou aplikaci, ale takhle to prostě, to je úplně modelový příklad. Musíte mít dobrou teorii, Maxwell byl jeden z největších géniů lidstva, o kterém málokdo ví, že to byl takový génius, udělal to jako velice mladý kluk tu teorii Maxwellových rovnic, a ten Hertz to vzápětí objevil, prostě jakmile máte dobrou teorii, tak tam to šlo tehdy rychle a prostě s těmi pokusy najednou zjistil, že ty vlny opravdu existují a pak teda to chvíli trvalo, než se našly praktické aplikace a dneska si bez rádiových vln fakticky nedokážeme lidskou civilizaci představit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale Marconimu pomohl Jára Cimrman, to všichni ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To samozřejmě, Jára Cimrman byl o něco dřív, že jo, ale prostě jako obvykle jako zneuznaný génius prostě mu dneska ta sláva nepřičítá, to je ta naše chyba, že jsme takoví malí nedokážeme prodat to, co se u nás ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se pamatuju, že filmu Jára Cimrman ležící spící radí přece Marconimu: Nešlo by to bez drátů, milý Marconi? Že jo?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Ano, ano, a už je to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už je to tady. No, tak ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Takže to je zpátky, a teď se hneme dopředu. Tak tam je to pochopitelně těžší, protože v podstatě zase musím vycházet z toho, co dneska ta teorie umí a co by se mohlo teda prakticky do toho roku 2023 potvrdit experimentálně, tak potom z toho mohou být zase nějaké velké aplikace. Tak, když to vezmu tak, že ta dnešní zařízení jsou fakticky tak drahá, že se musí nejprve sehnat finance, to je případ třeba toho LHC, to je vlastně zařízení, které bylo naplánováno před několika desítkami let, pak se sháněly finance, pak se to začalo stavět a teprve teď přišly ty objevy, to už je taková třešnička na dortu, tak se můžeme podívat, zda jsou nějaké projekty, které v současné době běží a které by mohly přinést teda nějaký velký převrat. Tak z toho, co bych tak viděl, tak mi připadá jako nejvýznamnější zpráva, že se ve Spojených státech podařilo na zařízení, které používá laserového ohřevu, že se podařilo poprvé vytvořit tu takzvanou jadernou fúzi, to znamená slučování vodíku na helium, které normálně vede k uvolnění velkého množství energie, to je to, co umíme ve vodíkových pumách, to už umíme dávno, vodíkové pumy se rozhodně nehodí jako praktický zdroj energie z pochopitelných důvodů, takže udělá takzvanou řízenou termonukleární fúzi, to je velký sen pozemských fyziků a ta zpráva, která je úplně čerstvá je, že ve Spojených státech poprvé dosáhli toho, že ta energie, která se tím získala, byla větší než ta energie, kterou museli vložit do těch laserů, aby to fungovalo. Protože dosud to vždycky šlo tak, že tato, tu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se nějaká ztratila ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... fúzi tam udělali, ale za cenu, že museli do toho nacpat více energie, tak to je prostě cesta do pekel, že jo, protože tím pádem můžete jenom prohrát všechny peníze, které, to je jako kdybyste to strkal do nějakého toho automatu výherního někde teda jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vidíte to jako řešení třeba jaksi potenciálu, který potřebujeme?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To by bylo řešení naprosto fascinující, protože v mořské vodě je velké množství deuteria, které se k tomuto experimentu používá, to deuterium je tam celkem na nic, takže by se dalo využít k tomu, abychom získávali energii s daleko vyšší účinností než jsou všechny dosavadní reaktory jaderné, které jsou na tom relativně s tou, z fyzikálního hlediska, na tu účinnosti jsou nejlépe, jsou daleko lepší než třeba uhelné elektrárny, nebo jiné, nebo plynové nebo něco takového, protože platí základní pravidlo, že ty chemické reakce, které jsou normální v hoření, tak ty jsou velmi málo účinné, tam je velká ztrátovost a ještě se ohřívá teda atmosféra, že jo, globální oteplování a všechny tyhle věci, kdežto jakmile máte jadernou fúzi nebo jadernou, jaderné štěpení, tak tam právě je ta výhoda, že teda nevzniká tedy ty odpadní materiály, jako teda zejména oxid uhličitý, čili to je z tohoto hlediska daleko čistší, jenomže je tam problém s tou radioaktivitou a ten skoro úplně odpadá u té termoregulární fúze, u toho slučování, čili to by byl obrovský pokrok. Přirozeně od toho prvního experimentu, který proběhl teď k tomu, aby byla první elektrárna, tak to ještě potrvá ještě dost dlouhou dobu, to nebude v roce 2023, ale rozhodně teda je našlápnuto na něco velkého.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktor Jiří Grygar je dnes pro spoustu mladých, začínajících fyziků, astronomů, astrofyziků určitě, nevím, jestli to budete rád slyšet, ale já si myslím, že to tak je, takový guru, takže dnes se od vás spousta těch mladých učí, a je to dobře pochopitelně, ale vzpomeňte si, kdo byl pro vás takovým vzorem, když jste vy začínal?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tak tím vzorem byli dvojí, jednak to byli živí lidé a jednak to byla četba. Protože jsem si už jako v dětství začal číst životopisy slavných vědců. Nebyly to jenom fyzikové, nebyli to jenom astronomové, i když tam převažovali a tam jsem našel jakéhosi společného jmenovatele, že ti lidé se k tomu, aby mohli tu vědu dělat, dostávali přes překážky, které bych byl nečekal. Můj pocit byl, že když se někdo dobře učí a má ten talent, takže mu všichni fandí. Skutečnost je právě opačná, že? Takže s tím jsem se musel vyrovnat, ale to mně právě pomohlo to studium tady těchto příkladů ze zahraničí, ale potom teda pochopitelně mě velmi ovlivnili mí kantoři, a to už na velice útlém začátku, protože jsem se, měl jsem to štěstí, já jsem se hodně stěhoval, tedy vlastně rodiče se hodně stěhovali, takže já jsem se s nimi hodně stěhoval, takže jsem chodil pokaždé do jiné školy, fakticky jsem žádnou školu určitého typu nedochodil na jednom místě, tak tak často jsme se stěhovali. Takže jsem přicházel neustále do nového prostředí, což si myslím, že zpětně pro mě byla asi nakonec výhoda, i když jsem měl ty začátky vždycky těžké, jsem vždycky se ocitl v nějakém už kolektivu, který ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, navazovat kontakty, ano, ano ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... byl zavedený a teď já tam cizinec, jo, prostě byl jsem náplava, že, tak to nebylo jednoduché, ale prostě v každém případě jsem vždycky měl štěstí na některé kantory a nemuseli to být zrovna kantoři teda ani z přírodovědeckých oborů, narazil jsem třeba na vynikající češtináře, nebo dokonce jsme měli vynikajícího učitele občanské nauky v době, kdy v tom krátkém období mezi rokem 45-48, kdy naše země byla relativně svobodná, že? Takže to byly takové první začátky. A potom to bylo na vysoké škole a tam je jedno jméno, dokonce ten můj učitel a ten klíčový guru pro mě je dosud naživu, nedávno jsme slavili jeho 90. v Brně. Začal jsem chodit na Masarykovu univerzitu na přírodovědeckou fakultu a na studium fyziky a ten základní kurz fyziky nám vedl nikoliv profesor, nikoliv docent, ale odborný asistent. Tak jsme si říkali, že to není nic moc, když teda odborný asistent, ale pak jsme se dozvěděli posléze, po mnoha letech, že to byl jeho první kurz a my jsme byli jeho první studenti a ten kurz byl naprosto fascinující, protože byl pečlivě připraven, didakticky i odborně a my jsme se dozvídali věci v takovém smyslu, že jsme pochopili, v čem spočívá podstata vědeckého výzkumu, že to není jenom nabiflovat si nějaké vzorečky nebo nabiflovat si nějaké skutečnosti z historie té fyziky, toho oboru, ale že musíte hodně přemýšlet. A že si musíte klást otázky a že ty otázky většinou na ně nikdo nezná odpověď. Takže prostě je to všechno velice takové chatrné, bych řekl, ale to je právě to kouzlo té fyziky. Takže ten profesor se jmenuje Martin Černohorský, žije v Brně a jak říkám, bylo mu 90 roků, je velmi aktivní, zejména právě v tom boji za to, abychom zachovali nezávislost české vědy, tak v tomto směru je prostě vedoucí osobností současného fyzikálního života.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když tak jezdíte, pane doktore, na tom svém velocipedu tou krajinou, tak já jsem si přečetl, nebo respektive někde jsem viděl možná v tom pořadu, ve kterém jedete na kole a hovoříte, trochu zadýchaně, ale zase ne tolik, jak bych si myslel, protože asi jste velmi zkušený cyklista?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Tak mám takový pocit, že někde jsem to odhadoval, že jsem za svůj život najezdil něco přes 100 tisíc kilometrů ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný. No ale přitom jste stačil taky říct jednu důležitou věc, se kterou já teda souhlasím taky, že naše krajina a vůbec jaksi města, obce, vůbec, se změnily za 20 let asi nejvíc za tak krátkou dobu, ale někdy bohužel i k horšímu.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
No, to máte pravdu, dokonce ve dvojím smyslu. Jednak je to tím, že každý rok už 30 let jezdíme, brázdíme celé Česko i celé Slovensko a střídáme to neustále, takže vidíme právě ten rozdíl, protože jsme začínali ještě v totalitním období, v roce 1984, to je ten rok, co bylo předpovězeno Orwellem, že bude ta totalita úplná, že to je přece jeho slavný román 1984, tak tehdy jsme začali jezdit a vypadalo to teda skutečně dost zanedbaně všude. A ty silnice nebyly nic moc, ale v každém případě teda ta města nebo ty vesničky vypadaly zanedbaně, byl to velký rozdíl proti tomu, jak to tady máme ve svém okolí na očích, to znamená Německo, Rakousko, že jo, to jsou úhledné vesničky ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Blížíme se už k tomu Německu?
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... no a myslím si, že ano, zejména mi připadá, že v tomto směru se nejvíce mění Morava a zejména teda ta jižní Morava, tam jsme byli právě loni, jednak tam mají dobré silnice, což tedy například se nedá říci o středních Čechách, kde teda jezdíme nejvíce, tak tam ty silnice jsou kvalitní, mají tam vybudované cyklostezky, které opravdu vedou odněkud někam, takže my jsme vlastně tu jižní Moravu, ten Dolnomoravský úval jsme projížděli po cyklostezkách souvisle, my jsme se vůbec nemuseli jako handrkovat s auty na nějakejch státních silnicích, protože tam to mají vybudované, pochopitelně za pomoci peněz z Evropské unie, které zřejmě nerozkradli a udělali z toho to, co mají, takže to je teda velmi pozitivní, ale do jisté míry to platí i pochopitelně, co jsme byli v Čechách a našli jsme celou řadu menších městeček, nebo i větších, která jsou ve velmi slušném stavu a ta věc se velice rychle mění v posledních letech. Takže to je první jaksi moment. Ale ten druhý, to teď platí tedy mimochodem o Slovensku, my jsme jeli před těmi 2 lety jsme jeli chudými kraji, původně chudými, Oravu, Kysuce. No, to byste nevěřil, jak je to tam změněné, jak se to tam vylepšilo za posledních možná 7 nebo 8 roků. Takže tohle jsou pozitivní věci. Ta druhá pozitivní zpráva je ovšem ta světová. Tím, že se potloukám po různých kontinentech, tak vlastně se potloukám pořád, buď jsou to pouště, nebo jsou to vysoké hory, které jsou v podstatě neobyvatelné, nebo je tam takové sucho, že prostě vám přesychá nosní sliznice, protože je tam 5 % vlhkosti, čili my si asi neuvědomujeme, jaký poklad opravdu máme v tom, v té krajině, kterou jsme tedy zdědili po svých předcích a která je teda kultivována tisíc let, takže ono je to prostě přece jenom znát, i když tady byly ty výkyvy v posledním století, takže my si toho nevážíme. Prostě když si člověk vezme třeba ty Spojené státy s těmi hurikány a s těmi všemi jaksi neštěstími ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To máte pravdu, určitě, ano, ano ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
... počasí, že jo, nebo zase jiné krajiny, které jsou zasahovány těžkými zemětřeseními, jako třeba to Japonsko nebo tak, nebo jsou namačkáni, že jo, v tom Japonsku nebo v tom Holandsku jsou ti lidé namačkáni na čtvereční kilometr, v Hongkongu, to je šílené, že jo, tak to bych řekl, že, nebo Austrálie, skoro celá neobyvatelná, tam se bydlí jenom na pobřeží a vnitro Austrálie je vlastně nedobytné, že jo, to je poušť tak strašlivá, že tam nikdo nechce bydlet. Takže my tady na docela malém úseku tady máme jednak různorodou krajinu, jednak kromě moře tady máme prakticky všechno a všechno se dá projet na tom kole a nemusíte se obávat, že vás večer kousne nějaký jedovatý had anebo, nebo sní nějaké divoké zvíře, že jo. Takže po této stránce si nemáme na co stěžovat a právě proto je mi tak líto, že si toho náš národ dost neváží, když je schopen volit tak divné politiky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, taky pořád pláčeme, že nemáme to moře, ale buďme rádi, kde jsme.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Přesně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pořád ještě krásná země. Doufám, že i v tom roce 2023 ...
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
To si myslím, že ano, protože to nemůžeme být tak zlí, abychom to zkazili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká na závěr z dnešního Tandemu optimisticky můj host pan doktor Jiří Grygar. Moc vám děkuju za vaši návštěvu a přeju vám samozřejmě, aby se hodně z toho, co jste říkal, splnilo, i v tom roce 2023 a když ne, tak abychom si udrželi ten udržitelný život. Mějte se hezky. Na shledanou.
Jiří GRYGAR, astronom, astrofyzik
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 30. srpna 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
