Jiří Hána - herec
5. říjen 2012
Herec Jiří Hána přijal pozvání Jana Rosáka do rozhlasové talk show Tandem. Dozvěděli jste od něj například, jestli si ho někdy pletou s kolegou Alešem Hámou, jak se dostal k fotbalu nebo kde teď všude hraje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den všem posluchačům Tandemu přeje Jan Rosák. Dnes přijal pozvání do rozhlasového studia mladý muž, který původně chtěl být lékařem, ale pak na gymnáziu si začal s divadlem. No a když maturoval, tak už hrál v asi šesti představeních Činoherního klubu v Ústí nad Labem. Divadlo se mu tak stalo dalším osudem. A dneska už má Oskara. Teda zatím syna. Ale kdo ví. Každopádně vítám herce Jiřího Hánu. Dobrý den.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste se docela lekl s tím Oskarem. Jestli náhodou není něco, co nevíte.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já to neslyším poprvý. Mně se dokonce stalo, když se teda narodil Oskar a já jsem rozeslal zprávu, že máme syna Oskara, tak jsem dostával zprávy, že konečně první herec Městských divadel pražských, který má Oskara. A taky někdo mi psal: "Proč ne Českého lva." Ale tak jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co není, může být. Každopádně my si začnem povídat za chviličku o dětství Jiřího Hány a taky o tom, jak začínal s divadlem na tom gymnáziu. Nejprve ovšem písnička. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže jestli se nepletu, Jiří, vy jste se narodil v Ústí nad Labem.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Začátky divadelní byly opravdu úplně jaksi.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To bylo tak, že já jsem studoval na gymnáziu a já si pamatuju, my jsme tam měli tehdá, vedle povinných předmětů jsme ještě měli volitelné předměty. A já vlastně na jednu stranu, jak jsem hrozně chtěl studovat, tak na druhou stranu, řekněme, že jsem nebyl úplně poctivý student. A ten volitelný předmět tam byl dramaturgický jakýsi kroužek, který vedl tehdá Karel Tománek. A já jsem si říkal, jako to je výborný. Já, když se do toho dramaťáku napíšu, tak budu mít dvě hodiny navíc a budu se moct míň učit. Tak jsem se do toho přihlásil. A vlastně tenkrát to dopadlo tak, že Klárka Špičková, která byla členem toho souboru, Petr Michálek a vlastně Klárka Špičková byla autorkou několika divadelních představení, který sama napsala, s Karlem Tománkem to potom dávali dohromady. A my jsme začali hrát na amatérských různých festivalech, byli jsme v Jiráskově Hronově a tak dál. A vlastně on tehdá přišel, celý ročník DAMU přišel do Činoherního klubu do Ústí nad Labem a oni potřebovali mladé kluky do Mušketýrů na souboje. A Karel Tománek řekl, já tady mám pár kluků, tak nás přivedl. My jsme tam udělali pár soubojů. Tehdá jsem se poprvý setkal s Karlem Basákem, se kterým mám možnost se vlastně setkávat na jevišti dodnes, protože to je, já to tak jako nazvu, to je takový démon šermířství. On prostě jakýkoliv divadelní představení tady máte, kde jsou šermy a tak dále, tak Karel Basák se na tom nějakým způsobem podílí. No a tehdá nás drilovali, jak máme šermovat, jak máme bojovat s klackama, jak máme padat a tak dále. A vlastně to byli Tři mušketýři a ta premiéra byla v 93.roce. No a já jsem se potom potkal s Jirkou Pokorným a najednou jsem dostal nabídku hrát v Plstnutí jara, potom to byla Matka od Pitínského, pak to byl Dvojhlavý orel od Koktova. A vlastně, jak jste říkal, já, když jsem maturoval, tak najednou těch inscenací bylo šest. Já jsem měl radost a říkal jsem si jako, co bude dál. No, ale samozřejmě původně, když jsem šel na gymnázium, tak jsem se rozhodl, že budu lékař. Během toho prvního roku, co jsem poznal dramaťák, tak samozřejmě z toho absolutně sešlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fonendoskop jste zapomněl teda, ano.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
A tím, jak jsem přičuchnul k divadlu, tak jakoby mě to prostě bavilo. Potom jsem si dal přihlášku na DAMU a tehdá jsem měl opravdu velký štěstí, že jsem vlastně byl přijat do ročníku Borise Rösnera, Eva Salzmanový a Miloše Horanského a vlastně jsem za to rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste měl vážně kliku, protože to byla krásná určitě doba a jednak výborná sestava. S kým jste studoval ještě?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já jsem studoval ještě v Filipem Rajmontem, s Martinem Hofmanem, s Lukášem Jurkem, s Ondřejem Kavanem, s Veronikou Pavlasovou, Gábinou Míčovou. Já mám pocit, že vlastně z toho ročníku nás tam bylo jedenáct a myslím, že osm, devět lidí zůstalo u divadla, což je výborný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je docela hodně, protože to není až tak pravidlem, bych řekl.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Určitě. Tam ty ročníky třeba před námi, já si pamatuju, že tam přijali třeba osmnáct, devatenáct jakoby posluchačů DAMU a jestli to divadlo dělá polovina lidí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jaké bylo vaše první angažmá?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Moje první angažmá, úplně první angažmá vlastně po tom, co jsem vystudoval DAMU, tak bylo v kladenském divadle, což jsem hodně kvitoval, protože já jsem v tu dobu ještě vlastně hostoval v pražské Viole. Já jsem tam hrál s Ljubou Skořepovou představení Tím končím, tvá láska M.D. o Marguerite Durasové a vlastně já jsem to bral jako hrozně výhodnou pozici, že budu moct hrát v Kladně, ale zároveň že budu moct bejt v kontaktu s Prahou. Takže tam jsem měl první rok angažmá. A poté přišla nabídka do Divadla Rokoko a tam jsem vlastně přešel a tam jsem dodnes. Tam jsem dodnes. Za tu dobu, co tam jsem, tak jsem vlastně zažil už tři šéfy. Byl jsem tam za Zdeňka Potužila, potom jsem tam byl za Tomase Zjelinskiho, Tomáše Svobody a Vláďi Čapka. No a nakonec teď jsem tam za Petra Svojtky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vás teď trošku přeruším. Co tam hrajete? A na co se tam chystáte, to si povíme za chvilku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je Jiří Hána. Vy jste si už zahrál i v Rokoku spoustu krásných věcí. Myslím si, že už ten váš start byl úžasný. Ještě jste nebyl na DAMU a už jste měl odehraných šest představení vlastně v Ústí. Ale co jsem si o vás přečetl, co mě tedy opravdu hodně zaujalo, říkal jsem si, na to se musím stoprocentně zeptat, mám tady poznámku, doufám, že to není překlep, že prý jste hrál na jevišti Marii Rottrovou.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Je to pravda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To mi musíte vysvětlit.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To byl takovej projekt, to tehdá připravoval Petr Budko a vlastně on teda oslovil mě a právě ještě i Míru Noska. My jsme spolu byli v divadle, my jsme spolu hráli a Petr Budko říká: "Hele, pojďte, uděláme si takovou srandu, uděláme takovou travesty show. Jirko, ty bys byl Maruška Rottrová, Míro, ty budeš paní Pilarová. Uděláme si prostě srandu." A vlastně to bylo tenkrát na téma, když naši fotbalisti prohráli kvalifikaci, já už nevím jakou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni jich prohráli víc, to je pravda.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
A potom měli takovej ten večírek na hotelu, který se tak jako různě fotil. Tak na základě toho vznikl vlastně příběh, že jsme fotbalisti a tím, že jsme fotbalisti, tím se teďko fotbalistů nechci dotknout, ale samozřejmě ne úplně každý čte knihy a tak. A vlastně tím, že jsme fotbalisti a přišli jsme o práci, protože jsme tu kvalifikaci prohráli, tak vlastně nemáme co dělat, nemáme práci. No a dostali jsme nabídku, že když na nějakým večírku zatancujem jakože travesty show, ten příběh je strašně banální, jo, tam se fakt opravdu jedná o tu travesty show, tak prostě třeba jakoby se k fotbalu vrátíme opravdu nazpátek. No a dopadlo to tak, že ta první půlka byla jakože v uvozovkách činoherní, kde my jsme měli opravdu profesionálního travestitu, který už je dnes ženou, tak vlastně nás opravdu natvrdo učil chodit v lodičkách, ty gesta. My jsme chodili do těch nočních barů sledovat, jak ty kluci se převlíkají za ty ženy, jak vlastně vypadají jako žena. No a to pak jako opravdu měsíc a půl takovýho drilování a potom jsme hráli. A teď jsem zapomněl ten klub a to mě hrozně mrzí, protože to je nádhernej prvorepublikovej sál, kde právě dřív byly kabarety. Tam jsem půl roku hráli travesty show, kde jsem teda zpíval Marušku Rottrovou, píseň Jsi jediný ze sta, jsi do ráje cesta a tak dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to se může málokterý herec pochlubit, tedy myslím herec opravdu, že hrál Marušku Rottrovou.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Byla to sranda, já tomu říkám v uvozovkách úlet. Byl to něco jinýho prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně. Tak člověk roste různými rolemi a různými příležitostmi. Mimochodem ten fotbal, když jste ho tak zmínil, tak vy jste hrál fotbal závodně, viďte?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já jsem hrál, no. To si pamatuju, já jsem tehdá ve třetí třídě se přihlásil do Rudé hvězdy Ústí nad Labem, hrál jsem fotbal. Potom jsem přestoupil do chemičky. I můj otec mě trénoval. Já jsem potom s fotbalem právě přestal na gymplu, protože jsem toho měl jakoby víc i ten dramaťák a tak dál. A vlastně taťka pokračoval v tréninku dál. Takže já jsem hrál levý útok, i když jsem pravák. Já jsem vždycky říkal, že to je překvapení, že jsem to táhnul po levý straně, pak jsem si to stáhnul na pravou nohu a vystřelil jsem. Hrál jsem, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hrajete občas ještě taky?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
No, už teď není čas, teď není čas, no. Ale my jsme se jeden čas setkávali právě. My jsme jezdili na Lužiny, tam bylo fotbalový hřiště, to je tak jako pět let nazpátek. To bylo ještě s Michalem Dlouhým a s Davidem Ondříčkem a Davidem Novotným a takhle kluci z divadla, co hrajeme, tak jsem se setkávali každou neděli pravidelně v 10 hodin ráno na fotbal a to bylo výborný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to výborný, ale málokterý fotbalista se přes ten fotbal dostane k tomu, že bude hrát Marušku Rottrovou. To se povedlo opravdu jenom Jiřímu Hánovi.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je Jiří Hána. Neměl jste někdy problémy s tím, že si vás pletou třeba s Hámou?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Pořád. To je pořád. Já vždycky říkám, já už jsem si s Alešem, my se známe, a já jsem říkal, že někdy něco budeme spolu udělat, protože samozřejmě já chápu, že Aleš Háma je mediálně známý člověk, on moderuje, hraje, zpívá, má kapelu, že jo, působí v rádiích. Je to prostě mediálně známý člověk. Já hraju divadlo hlavně, občas se mi podaří něco natočit, něco odmoderovat. Jsem spíš opravdu ryzí činoherec, by se dalo říct. A já nevím, kde je ta podoba. Já chápu, že to jméno, někdy to jméno se prohodí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že jo, že to bude jenom v tom jménu. Ale něco byste mohli spolu udělat, dvojice Háma, Hána by byla docela zajímavá.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To máte pravdu. Ale tak většinou psaly dřív jako kritiky nebo tak Jiří Háma, stává se to, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, vy si musíte prostě, máte to těžší než Aleš, vy si musíte vydobýt tu výjimku nebo to svoje jméno opravdu pilnou prací. A děláte to dobře, bych řekl. V současné době jste tedy v angažmá ve Švandově?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ne, ne, v Městských divadlech pražských.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pardon, v tom Rokoku, ano, v Rokoku. A co tam v současné době všechno hrajete?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Tak já tam mám asi momentálně, já jsem měl ještě před koncem této sezóny dvanáct titulů. Ono toho bylo docela hodně, protože já jsem měl zhruba tak dvacet až pětadvacet představení do měsíce. Teď jsem měl na konci sezóny čtyři derniéry. Jedna z těch derniér byla Astrolog, kterýho jsem měl teda hodně rád. Současně teda hraju třeba Saturnina, což mám radost, mám možnost se setkat s lidmi z Melody Makers.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Koho hrajete v Saturninovi?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Saturnina přímo, přímo Saturnina. Režíroval to Ondřej Havelka. My to představení hrajeme už asi dva roky. Já jsem byl tehdá úplně tak jako nadšenej z toho, protože si pamatuju, že jsem je sledoval v televizi, jak hrajou. Pro mě to byl krásnej zážitek, jak Ondřej zpívá. Taková ta doba, ta vůně první republiky a toho všeho. A Ondřej to v sobě má. My, když jsme spolu potom zkoušeli, tak on se to snaží tak jako předávat. Je to krásný. Já si pamatuju dodnes, je to úplnej detail, ale já si pamatuju, já jsem měl oblek připravený a na začátku toho představení vejdeme před diváky a po tom úvodu mám takovou jakoby taneční kreaci, abych dokázal nebo ukázal, co všechno ten Saturnin je schopen dělat a to, že vlastně přistoupí na tu hru toho sluhy, je vlastně z jeho jakoby pozice do jistý míry hra, protože přece jenom já jsem stejně starej jakoby postava Lea, kterou hraje Vasil Fridrich a je jako trošku divný, abych já stejně starej dával rady do života někomu, kdo, jo, přece jen ten věkový rozdíl je tady jiný, než to bylo třeba v tý knize nebo potom v tom filmovým zpracování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tak v tom filmu Olda Vízner a Ondřej byli taky tak přibližně stejní.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Asi jo, ale určitě to bylo o tom, že abych potom tam nevypadal jako taková chodící kniha, která rozdává rozumy jako, že tohle můžeš a tohle nesmíš. Takže to je spíš z jeho stránky taková hra. A já jsem měl tak jako připravenej to sako krásný a Ondřej ke mně přišel a říká: "Máš tady rozepnutý knoflík a je to vidět." A byla to pravda, protože já jsem ten knoflík, který není vidět, který vám jakoby drží to sako, to jsou takový ty dva knoflíky vedle sebe, tak já ho měl rozepnutý, protože jsem měl rychlý převlek na ten tanec. A abych si to usnadnil, tak jsem si ho nechal rozepnutej a ten Ondřej to viděl z toho hlediště a říká: "Máš ho rozepnutý." Říkám, je to detail, ale je to prostě to, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To musí bejt dokonalý. A nemáte tendenci trošičku, dejme tomu, se do toho Oldy Víznera stylizovat? Je to lákavý, že jo? On byl hodně přesvědčivej.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Je to lákavý, byl v tom výbornej, samozřejmě, že jo. Tam se jedná o to, že já jsem poslouchal Ondřeje Havelku a poslouchal jsem Martina Vačkáře, kteří spolu na tom spolupracovali a to je vždycky pro mě to důležitý. Já jsem měl do jistý míry i možnost jednou se setkat, nechci říct přímo konfrontovat, to v žádném případě, to ne, ale setkat s tím, že já jsem vlastně před asi čtyřmi lety nazkoušel Postřižiny v Městských divadlech pražských, kde jsem hrál právě Francina, majitele pivovaru. A oni potom, když s náma dělali rozhovory, tak se nás ptali, jak jsme se inspirovali filmem. Já jsem říkal, ale to není o filmu, to je o tom, že vy máte nějakou knihu a ta kniha se stává předlohou. Někdo podle ní natočí prostě film a někdo podle ní udělá divadelní představení. Ale není možný, aby se divadelní hra inspirovala filmem, to je nesmysl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dokonce je dobře se na ten film třeba vůbec nejít podívat.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
A to jsem právě udělal. A já jsem to od tý doby neviděl, ten film, když jsme to začali zkoušet. Dneska už se na něj zase podívám, protože to představení se minulý rok stáhlo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z toho, co nám tady stačil za tu chviličku říct můj dnešní host, herec Jiří Hána, tak jste určitě pochopili, že je pro každou špatnost, pro každou legraci. Když někdo může na jevišti hrát s vážnou tváří Marušku Rottrovou a je to přitom chlap, to nemůže být takový člověk bez smyslu pro humor. Ale teď si to vyzkoušíme zcela v praxi, protože si můžete, Jiří, vybrat mezi klasiky českého humoru, tedy z toho repertoáru, který tady nabízí naše databáze.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já samozřejmě český humor mám strašně rád. Já si myslím, že my jsme měli to štěstí, že jsme tady měli pana Wericha, že jsme tady měli pana Horníčka, pana Menšíka. Já nechci teďko všechny jmenovat, protože těch lidí bylo víc, ale inteligentní český humor je podle mě nesmrtelný a zaplaťpánbůh za to, že takoví lidé tady byli. A já doufám, že tací tady ještě budou, protože jako dělat dneska humor, myslím si, že to není vůbec jednoduchá věc. Vyžaduje to velkou inteligenci, aby to nebylo vyčpělý, aby to nebylo povrchní, aby to nebylo prostě jenom, řekněme, o hrubých, vulgárních slovech a tak dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bohužel to tak mnohdy je.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
A mnohdy to tak bohužel je. Aby to mělo nějakou myšlenku, aby to mělo pointu a to je strašně těžký. Jak říkám, i komedie na divadle dělat je vlastně to nejtěžší. A já teda, takhle mně je ještě blízkej britskej humor, my třeba hrajeme Monthy Pythonův Létající kabaret. Já mám strašně rád Benyho Hilla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No i ten Saturnin v podstatě tak trošičku je alá ten britský suchý humor.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Je to pravda, no. Ale teda, jestli bych si mohl vybrat, tak já bych si vybral, já jsem totiž nedávno si trošku ulítl na Šimkovi a Sobotovi, protože mám rád některé jejich scénky a mezi oblíbené patří právě Nad dopisy diváků, kde během deseti minut pan Sobota řekne asi, já mám pocit, že deset vět, ale je to neuvěřitelný, což je výborný, když si to člověk uvědomí, za tak dlouhou dobu málo vět, ale zaujmout celou tu dobu. To je výborný. A já bych poprosil, jestli byste mohli pustit Protekci na FAMU.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protekci na FAMU tu máme k dispozici, jsme velice rádi. Mimochodem vám to nic nepřipomíná? Vy jste nemusel projít, nepotřeboval jste protekci?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já jsem studoval DAMU a mě zajímá, jak to funguje na DAMU.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jdem na to.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem herec Jiří Hána. Povídáme si o jeho rolích. V podstatě teď si uvědomuju, Jiří, že jste nám vlastně řekl představení nebo inscenace, které už měly derniéru v Rokoku a nedostali jsme se k těm, které hrajete v současné době. To by byla škoda.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Tak vlastně z těch inscenací, co jsem jmenoval, tak Saturnin se teda ještě hraje. Ale já bych v každém případě určitě rád upozornil na Sebevraha, to je představení, který mělo teďko premiéru v červnu. Je to vlastně čerstvé představení, my jsme měli v září obnovenou premiéru. To představení se hrálo zatím pětkrát. Je to představení, který patří, nechci říct, no, mám ho hodně rád, mám ho opravdu hodně rád, rád ho hraju a budu rád, když se bude hrát dál. Je to od ruského autora Nikolaje Erdmana a vlastně tu hru napsal ve 20.letech minulého století, v období Velké říjnové socialistické revoluce a tak dále. Je to do jisté míry politická hra. On za to byl potom, já vím, že on byl za to vyhoštěn. Upřímně řečeno, nebudu vám tady teďko vyprávět krutý příběh tohle toho autora, já bych spíš upozornil nebo pozval rád diváky na tohle to představení, protože ono je vlastně, i když je ta hra sto let stará, tak je vlastně velmi aktuální. Je to aktuální z toho důvodu, že vlastně pojednává o člověku ve společnosti, který je vlastně nezaměstnaný, žije doma se svou ženou, ta žena ho živí už asi rok. A vlastně samozřejmě, pokud, si myslím, má muž svědomí, tak určitě to pro něho není jednoduchý a nějakým způsobem to řeší. Ale na druhou stranu samozřejmě ono si zvyknout na určitý standard je velmi jednoduché a té lenosti se potom velice rychle dá propadnout. Ale tady samozřejmě se nějakým způsobem snažím tu situaci řešit, i když se jí nesnažím řešit, řekněme, velmi logicky, protože vždycky se pro něco nadchnu, v ten moment vidím to, že rozhodnu se třeba, dám příklad, prodávat košíky, už vidím, jak za pět let mám firmu, která dodává košíky do celého světa, já jsem milionář a užívám si prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moment, pochopil jsem? Je to tak trochu komedie?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Je to komedie, je to vlastně do jistý míry až groteska, ale vlastně smutná groteska, protože proč o tom mluvím, tam dojde k tomu, že oni potom začnou chodit jakože část inteligence, část lidí kvůli jako, oni chtějí, aby se zabil za nějakou, řekněme, tu pro inteligenci, tu pro lásku, tu pro někoho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Odtud titul hry, ano.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Přesně tak. A tím se samozřejmě stane symbolem, symbolem do jisté míry, aby toho dotyčného, vlastně aby se ukázal. To jsou většinou zakomplexovaný lidi, který jsou ve svým životě sami nešťastný a vlastně na základě toho druhého se chtějí stát slavnými.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co další tituly?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Další titul, třeba teďko připravujeme Kancl s Petrem Svojtkou, což je britský sitcom. Další představení třeba, tak Monthy Pythony jsem jmenoval, ty se taky hrajou, potom třeba hraju Oddací list, to mám hodně rád. To je s panem Vlasákem a s Táňou Medveckou. To je komedie, která už se hraje asi deset let. Je to od Kishona, od židovského autora, příběh se odehrává v kibucu. Je to krásný, lehký takový příběh.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Uděláme lehký střih. Co film a televize? Jak jsou k vám nakloněni?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já jsem měl to štěstí, že jsem třeba si natočil film do kina. Byl to film Početí mého mladšího bratra. Tam jsem se mohl setkat s Janou Brejchovou, mohl jsem se tam jako setkat se spoustou českých herců. Ale vlastně od tý doby je to spíš o tom, že mám to štěstí třeba si tak jako jednou za rok, dvakrát do roka natočit nějakou televizní inscenaci, ale jinak jakoby nic. Je to spíš o tom, že teďko, když to řeknu úplně otevřeně, procházím fází, kdy vás pozvou na casting, na tom vám poplácejí po ramenou a pak už se vám neozvou jako, no, i když už máte nechci říct přímo slíbený věci, to ne, ale je to taková realita. Pak se dozvíte, že to bude dělat někdo jinej, protože už je to třeba domluvený a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, bohužel asi pravděpodobně jste taky obětí takového toho partičkaření, protože spousta herců, respektive spousta režisérů má svou partu herců, které neustále využívá.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já teď nechci říct, aby to působilo, že mám určité kvality a já nic nedělám, to v žádném případě, ježíš, takhle vůbec nechci mluvit. Ale je to spíš o tom, že mě mrzí, že prostě lidi nedostávají příležitost, že to je prostě o tom, že se něco natočí a vlastně už dopředu tušíte, kdo v tom bude.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že život mého dnešního hosta Jiřího Hány, herce, který v současné době má angažmá v městských divadlech, hraje vlastně v Rokoku, jde tak docela jaksi sympatickým směrem. Anebo má nějaké zádrhele? Máte v životě nějakou takovou chvilku, na kterou třeba až nerad vzpomínáte? My si někdy povídáme o těch krušnějších životních chvilkách.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
No, já mám pocit, že člověk se paradoxně v životě setkává neustále s nějakýma krušnýma chvilkama. Já to chci teda zaklepat na zuby, ty nehořejí, já jako, co se týče mého soukromého života, tak jsem šťastnej, protože já mám osmiměsíčního syna se svou přítelkyní Radkou Fišarovou, takže jsem šťastnej, prožíváme nádherný období. Co se týče divadla, tak si nemůžu stěžovat, mám hodně práce, je to krásný. Co se týče filmu, to jsem vám před chvilkou řekl. Já spíš jakoby, mě trošičku unavuje někdy jakoby dění v České republice, unavuje mě prostě dění ve společnosti, vlastně to, co se odehrává. Teď nám tady umírají lidi, protože někdo se snaží vydělat nejjednodušší cestou. Před chvilkou tady byla nějaká divná sůl z Polska, potom si přečtu, že jím nějakou špatnou rýži, protože tam je zase nějakej větší obsah něčeho. Tohle to mě třeba teďko ničí, že jsme tak jako postupně devastovaný, že lidi, který. Já teďko nechci tady hovořit o politice, ale já, když to vidím na těch lidech, já mám pocit, že jsou hodně naštvaný, teď to řeknu slušně, naštvaný. Není to o tom, že chci obecně na něco nadávat nebo poukazovat, protože ona ta obecnost je velmi nebezpečná a hlavně samozřejmě spousta lidí řekne výtku, ale sama nezná řešení. Ale mrzí mě to dění teďko, co se u nás děje, mám pocit, že to je všechno tak jako horkou jehlou slepený. A prostě nevím, nevím, čekám na nějaký obrození, protože já vnímám Českou republiku a hlavně lidi v ní, že to jsou opravdu, jsou to kvalitní lidi. Já znám spoustu výborných lidí, výborných lidí ve svých oborech, lékaře, prostě vojáky. To jsou lidi, na který můžeme bejt právem hrdí. Ale bohužel ty lidi, kteří něco dokážou, nemají tu možnost se projevit. A to si myslím, že nás ubíjí, ubíjí a nevím, kde to skončí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká Jiří Hána, můj host, herec, který je optimistou, ale čeká na obrození.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přestože třeba herec nemá tolik příležitostí ve filmu a v divadle, to jsme si o tom taky povídali i o těch příčinách s mým dnešním hostem, hercem Jiřím Hánou, tak určitě nezahálí, protože kromě toho, že má, teď mluvím obecně, takový herec jaksi příležitosti ve svém kmenovém divadle, tak dneska už je zcela běžné, a není to žádný prohřešek vůči svému zaměstnavateli, že hraje i jinde, hraje v zájezdových představeních, hraje v menších divadlech a podobně. To je určitě i váš případ, viďte?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ano, ano. Já vlastně mám to štěstí, já už jsem před tím zmiňoval Violu, dřív jsem tam hrál s Ljubou Skořepovou o Marguerit Durasové a teď tam třeba hraju s Jiřím Štěpničkou, Danou Syslovou a Kateřinou Lojdovou nebo Janou Strykovou, které se alternují, tak je to představení Zločin lorda Artura Savela vlastně od Oscara Wilda, režírovala to Lída Engelová a to představení už hrajeme asi šest let a já ho mám strašně rád. Na to diváci chodějí, ty bonmoty Oscara Wilda, to je něco nádhernýho. A vlastně taky do jistý míry je to příběh slušného člověka, který vlastně musí zavraždit někoho, aby si mohl vzít svou ženu, protože mu to někdo přečetl ve dlani, což je, myslím, absurdní, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale kromě toho hrát v té Viole je úžasné, protože jste v podstatě metr od diváků. A to, jak říká Petr Nárožný, při jedné příležitosti mi říkal: "Víš, to najednou se koukneš a zjistíš, že ty lidi ti vidějí přímo do pusy. Ty nemůžeš lhát."
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To je výborný. No, je to jiný, je to fakt rozdíl. Jeden den hrajete přesně, jak jste říkal, v Ábíčku pro 550 lidí, máte to jakoby, no, je to docela odstup a druhý den vlastně přesně tak, no, je to zvláštní zkušenost. Ale v každém případě já jsem za ně rád, za tyhle zkušenosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že máte další zkušenost třeba i z těch letních.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Shakespaerovských slavností, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam je zase trošičku jiné prostředí.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ano, ano. A vlastně ono se to tak jako různě vyvíjí. Já jsem třeba teďko deset let za sebou, deset let jsem měl tu kliku, že jsem hrál v shakespearovkách. Byla to Bouře, Marná lásky snaha, Hamlet, Večer Tříkrálový. Je to rozdílný, ale já jsem za tohle hrozně rád, protože mě bavějí jednak jiný prostory, mě bavějí i ty lidi jiný, co v tom, protože to je třeba to, čeho já se do jistý bojím, když máte angažmá, jistého stereotypu, jisté monotónnosti. Vy máte možnost zkoušet neustále se stejnými lidmi, dá se říci, že se i setkáváte se stejnými režiséry. Samozřejmě jste rád, že máte práci, ale já se týhle tý věci do jistý míry bojím. Mě baví jiný prostory, mě bavějí jiný lidi, mě bavějí jiný režiséři. To jsou neustále nový impulsy. Proto třeba jsem i rád, že mám možnost jezdit na ty zájezdy. Tam vlastně hraju zájezdovky, hraju u Julie Jurištový, já už hraju ve třech, je to Dezertér z Olšan, kde mám možnost, hraju s Oldou Navrátilem, je to Blázinec v prvním poschodí od Schamberka, kde třeba zase mám možnost se tam potkat s Jarkou Obermaierovou a tady s těma lidma. A to mě baví, jednak s tadyhle těma starejma hercema hrát, teda, víte, jak to myslím. A sakra, chtěl jsem říct s hercema, který už jsou delší dobu na jevišti, protože to jsou neustále nějaký nový impulsy, zkušenosti. A hlavně mě baví, když vám vyprávějí tu historii, kterou oni zažili, když hráli jako mladý v těch divadlech. To je výborný, to je výborný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybně, já můžu jenom souhlasit. Ale ještě jedna věc, na kterou se vás chci zeptat, ten váš zajímavý koníček - válečná historie a stavba bitevních modelů. To mě tedy zajímá, kde jste k tomu dostal a jak to děláte?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Teď se musím přiznat, teď jsem dlouho teda nelepil. Dalo by se říci, že to mám doma v pracovně spíš tak jako vystavený ty modely. Ale před měsícem jsem si koupil Bismarca. No, já tohle to mám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tu loď?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ano, ano. Já mám lodě, který kupujou, já jich mám asi sedm nebo osm, je to Yamato, bitevní loď, kterou mám slepenou, je to britský King George V., teďko momentálně lepím americkou Missouri. Potom mám doma ještě připravenou New Jersey, mám připravenýho německýho Tirpize a Bismarca a dvě letadlový lodě Hornet a York Town. A to jsou lodě, který mají měřítko 1:350, to znamená, že mají zhruba tak jako kolem metru. A mě to baví, mě to baví, já se u toho dokážu odreagovat, jako nějakým způsobem se soustředit a detail. Baví mě to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Představujete si při tom, jak asi probíhaly ty bitvy?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Jo, jo a to musela bejt hrozná řežba. Já jsem četla pana Hubáčka, kterej napsal jako několik knih, jako výborný knihy o bitvách ve Středomoří a vlastně celý ten Pacifik, když dobývali Američani nazpátek. To je výborný a já hlavně jsem si ty knihy, protože nikdy přes rok není moc času, tak jsem si je většinu bral s sebou k moři, ležel jsem na pláži, poslouchal jsem, jak šplouchá moře a do toho jsem četl ty bitvy. Úplně jsem to prožíval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrý. Takhle hezky, zajímavě žije herec Jiří Hána. Moc děkuju za vaši dnešní návštěvu a za příjemné povídání. Ať se daří. Ať si vás víc taky všímají režiséři filmoví, televizních inscenací, protože práce není nikdy dost.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To je pravda. Děkuju mockrát. Mějte se hezky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mějte se. Na shledanou.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den všem posluchačům Tandemu přeje Jan Rosák. Dnes přijal pozvání do rozhlasového studia mladý muž, který původně chtěl být lékařem, ale pak na gymnáziu si začal s divadlem. No a když maturoval, tak už hrál v asi šesti představeních Činoherního klubu v Ústí nad Labem. Divadlo se mu tak stalo dalším osudem. A dneska už má Oskara. Teda zatím syna. Ale kdo ví. Každopádně vítám herce Jiřího Hánu. Dobrý den.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste se docela lekl s tím Oskarem. Jestli náhodou není něco, co nevíte.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já to neslyším poprvý. Mně se dokonce stalo, když se teda narodil Oskar a já jsem rozeslal zprávu, že máme syna Oskara, tak jsem dostával zprávy, že konečně první herec Městských divadel pražských, který má Oskara. A taky někdo mi psal: "Proč ne Českého lva." Ale tak jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co není, může být. Každopádně my si začnem povídat za chviličku o dětství Jiřího Hány a taky o tom, jak začínal s divadlem na tom gymnáziu. Nejprve ovšem písnička. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže jestli se nepletu, Jiří, vy jste se narodil v Ústí nad Labem.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Začátky divadelní byly opravdu úplně jaksi.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To bylo tak, že já jsem studoval na gymnáziu a já si pamatuju, my jsme tam měli tehdá, vedle povinných předmětů jsme ještě měli volitelné předměty. A já vlastně na jednu stranu, jak jsem hrozně chtěl studovat, tak na druhou stranu, řekněme, že jsem nebyl úplně poctivý student. A ten volitelný předmět tam byl dramaturgický jakýsi kroužek, který vedl tehdá Karel Tománek. A já jsem si říkal, jako to je výborný. Já, když se do toho dramaťáku napíšu, tak budu mít dvě hodiny navíc a budu se moct míň učit. Tak jsem se do toho přihlásil. A vlastně tenkrát to dopadlo tak, že Klárka Špičková, která byla členem toho souboru, Petr Michálek a vlastně Klárka Špičková byla autorkou několika divadelních představení, který sama napsala, s Karlem Tománkem to potom dávali dohromady. A my jsme začali hrát na amatérských různých festivalech, byli jsme v Jiráskově Hronově a tak dál. A vlastně on tehdá přišel, celý ročník DAMU přišel do Činoherního klubu do Ústí nad Labem a oni potřebovali mladé kluky do Mušketýrů na souboje. A Karel Tománek řekl, já tady mám pár kluků, tak nás přivedl. My jsme tam udělali pár soubojů. Tehdá jsem se poprvý setkal s Karlem Basákem, se kterým mám možnost se vlastně setkávat na jevišti dodnes, protože to je, já to tak jako nazvu, to je takový démon šermířství. On prostě jakýkoliv divadelní představení tady máte, kde jsou šermy a tak dále, tak Karel Basák se na tom nějakým způsobem podílí. No a tehdá nás drilovali, jak máme šermovat, jak máme bojovat s klackama, jak máme padat a tak dále. A vlastně to byli Tři mušketýři a ta premiéra byla v 93.roce. No a já jsem se potom potkal s Jirkou Pokorným a najednou jsem dostal nabídku hrát v Plstnutí jara, potom to byla Matka od Pitínského, pak to byl Dvojhlavý orel od Koktova. A vlastně, jak jste říkal, já, když jsem maturoval, tak najednou těch inscenací bylo šest. Já jsem měl radost a říkal jsem si jako, co bude dál. No, ale samozřejmě původně, když jsem šel na gymnázium, tak jsem se rozhodl, že budu lékař. Během toho prvního roku, co jsem poznal dramaťák, tak samozřejmě z toho absolutně sešlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fonendoskop jste zapomněl teda, ano.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
A tím, jak jsem přičuchnul k divadlu, tak jakoby mě to prostě bavilo. Potom jsem si dal přihlášku na DAMU a tehdá jsem měl opravdu velký štěstí, že jsem vlastně byl přijat do ročníku Borise Rösnera, Eva Salzmanový a Miloše Horanského a vlastně jsem za to rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste měl vážně kliku, protože to byla krásná určitě doba a jednak výborná sestava. S kým jste studoval ještě?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já jsem studoval ještě v Filipem Rajmontem, s Martinem Hofmanem, s Lukášem Jurkem, s Ondřejem Kavanem, s Veronikou Pavlasovou, Gábinou Míčovou. Já mám pocit, že vlastně z toho ročníku nás tam bylo jedenáct a myslím, že osm, devět lidí zůstalo u divadla, což je výborný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je docela hodně, protože to není až tak pravidlem, bych řekl.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Určitě. Tam ty ročníky třeba před námi, já si pamatuju, že tam přijali třeba osmnáct, devatenáct jakoby posluchačů DAMU a jestli to divadlo dělá polovina lidí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jaké bylo vaše první angažmá?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Moje první angažmá, úplně první angažmá vlastně po tom, co jsem vystudoval DAMU, tak bylo v kladenském divadle, což jsem hodně kvitoval, protože já jsem v tu dobu ještě vlastně hostoval v pražské Viole. Já jsem tam hrál s Ljubou Skořepovou představení Tím končím, tvá láska M.D. o Marguerite Durasové a vlastně já jsem to bral jako hrozně výhodnou pozici, že budu moct hrát v Kladně, ale zároveň že budu moct bejt v kontaktu s Prahou. Takže tam jsem měl první rok angažmá. A poté přišla nabídka do Divadla Rokoko a tam jsem vlastně přešel a tam jsem dodnes. Tam jsem dodnes. Za tu dobu, co tam jsem, tak jsem vlastně zažil už tři šéfy. Byl jsem tam za Zdeňka Potužila, potom jsem tam byl za Tomase Zjelinskiho, Tomáše Svobody a Vláďi Čapka. No a nakonec teď jsem tam za Petra Svojtky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vás teď trošku přeruším. Co tam hrajete? A na co se tam chystáte, to si povíme za chvilku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je Jiří Hána. Vy jste si už zahrál i v Rokoku spoustu krásných věcí. Myslím si, že už ten váš start byl úžasný. Ještě jste nebyl na DAMU a už jste měl odehraných šest představení vlastně v Ústí. Ale co jsem si o vás přečetl, co mě tedy opravdu hodně zaujalo, říkal jsem si, na to se musím stoprocentně zeptat, mám tady poznámku, doufám, že to není překlep, že prý jste hrál na jevišti Marii Rottrovou.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Je to pravda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To mi musíte vysvětlit.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To byl takovej projekt, to tehdá připravoval Petr Budko a vlastně on teda oslovil mě a právě ještě i Míru Noska. My jsme spolu byli v divadle, my jsme spolu hráli a Petr Budko říká: "Hele, pojďte, uděláme si takovou srandu, uděláme takovou travesty show. Jirko, ty bys byl Maruška Rottrová, Míro, ty budeš paní Pilarová. Uděláme si prostě srandu." A vlastně to bylo tenkrát na téma, když naši fotbalisti prohráli kvalifikaci, já už nevím jakou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni jich prohráli víc, to je pravda.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
A potom měli takovej ten večírek na hotelu, který se tak jako různě fotil. Tak na základě toho vznikl vlastně příběh, že jsme fotbalisti a tím, že jsme fotbalisti, tím se teďko fotbalistů nechci dotknout, ale samozřejmě ne úplně každý čte knihy a tak. A vlastně tím, že jsme fotbalisti a přišli jsme o práci, protože jsme tu kvalifikaci prohráli, tak vlastně nemáme co dělat, nemáme práci. No a dostali jsme nabídku, že když na nějakým večírku zatancujem jakože travesty show, ten příběh je strašně banální, jo, tam se fakt opravdu jedná o tu travesty show, tak prostě třeba jakoby se k fotbalu vrátíme opravdu nazpátek. No a dopadlo to tak, že ta první půlka byla jakože v uvozovkách činoherní, kde my jsme měli opravdu profesionálního travestitu, který už je dnes ženou, tak vlastně nás opravdu natvrdo učil chodit v lodičkách, ty gesta. My jsme chodili do těch nočních barů sledovat, jak ty kluci se převlíkají za ty ženy, jak vlastně vypadají jako žena. No a to pak jako opravdu měsíc a půl takovýho drilování a potom jsme hráli. A teď jsem zapomněl ten klub a to mě hrozně mrzí, protože to je nádhernej prvorepublikovej sál, kde právě dřív byly kabarety. Tam jsem půl roku hráli travesty show, kde jsem teda zpíval Marušku Rottrovou, píseň Jsi jediný ze sta, jsi do ráje cesta a tak dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to se může málokterý herec pochlubit, tedy myslím herec opravdu, že hrál Marušku Rottrovou.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Byla to sranda, já tomu říkám v uvozovkách úlet. Byl to něco jinýho prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně. Tak člověk roste různými rolemi a různými příležitostmi. Mimochodem ten fotbal, když jste ho tak zmínil, tak vy jste hrál fotbal závodně, viďte?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já jsem hrál, no. To si pamatuju, já jsem tehdá ve třetí třídě se přihlásil do Rudé hvězdy Ústí nad Labem, hrál jsem fotbal. Potom jsem přestoupil do chemičky. I můj otec mě trénoval. Já jsem potom s fotbalem právě přestal na gymplu, protože jsem toho měl jakoby víc i ten dramaťák a tak dál. A vlastně taťka pokračoval v tréninku dál. Takže já jsem hrál levý útok, i když jsem pravák. Já jsem vždycky říkal, že to je překvapení, že jsem to táhnul po levý straně, pak jsem si to stáhnul na pravou nohu a vystřelil jsem. Hrál jsem, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hrajete občas ještě taky?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
No, už teď není čas, teď není čas, no. Ale my jsme se jeden čas setkávali právě. My jsme jezdili na Lužiny, tam bylo fotbalový hřiště, to je tak jako pět let nazpátek. To bylo ještě s Michalem Dlouhým a s Davidem Ondříčkem a Davidem Novotným a takhle kluci z divadla, co hrajeme, tak jsem se setkávali každou neděli pravidelně v 10 hodin ráno na fotbal a to bylo výborný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to výborný, ale málokterý fotbalista se přes ten fotbal dostane k tomu, že bude hrát Marušku Rottrovou. To se povedlo opravdu jenom Jiřímu Hánovi.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je Jiří Hána. Neměl jste někdy problémy s tím, že si vás pletou třeba s Hámou?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Pořád. To je pořád. Já vždycky říkám, já už jsem si s Alešem, my se známe, a já jsem říkal, že někdy něco budeme spolu udělat, protože samozřejmě já chápu, že Aleš Háma je mediálně známý člověk, on moderuje, hraje, zpívá, má kapelu, že jo, působí v rádiích. Je to prostě mediálně známý člověk. Já hraju divadlo hlavně, občas se mi podaří něco natočit, něco odmoderovat. Jsem spíš opravdu ryzí činoherec, by se dalo říct. A já nevím, kde je ta podoba. Já chápu, že to jméno, někdy to jméno se prohodí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že jo, že to bude jenom v tom jménu. Ale něco byste mohli spolu udělat, dvojice Háma, Hána by byla docela zajímavá.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To máte pravdu. Ale tak většinou psaly dřív jako kritiky nebo tak Jiří Háma, stává se to, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, vy si musíte prostě, máte to těžší než Aleš, vy si musíte vydobýt tu výjimku nebo to svoje jméno opravdu pilnou prací. A děláte to dobře, bych řekl. V současné době jste tedy v angažmá ve Švandově?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ne, ne, v Městských divadlech pražských.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pardon, v tom Rokoku, ano, v Rokoku. A co tam v současné době všechno hrajete?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Tak já tam mám asi momentálně, já jsem měl ještě před koncem této sezóny dvanáct titulů. Ono toho bylo docela hodně, protože já jsem měl zhruba tak dvacet až pětadvacet představení do měsíce. Teď jsem měl na konci sezóny čtyři derniéry. Jedna z těch derniér byla Astrolog, kterýho jsem měl teda hodně rád. Současně teda hraju třeba Saturnina, což mám radost, mám možnost se setkat s lidmi z Melody Makers.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Koho hrajete v Saturninovi?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Saturnina přímo, přímo Saturnina. Režíroval to Ondřej Havelka. My to představení hrajeme už asi dva roky. Já jsem byl tehdá úplně tak jako nadšenej z toho, protože si pamatuju, že jsem je sledoval v televizi, jak hrajou. Pro mě to byl krásnej zážitek, jak Ondřej zpívá. Taková ta doba, ta vůně první republiky a toho všeho. A Ondřej to v sobě má. My, když jsme spolu potom zkoušeli, tak on se to snaží tak jako předávat. Je to krásný. Já si pamatuju dodnes, je to úplnej detail, ale já si pamatuju, já jsem měl oblek připravený a na začátku toho představení vejdeme před diváky a po tom úvodu mám takovou jakoby taneční kreaci, abych dokázal nebo ukázal, co všechno ten Saturnin je schopen dělat a to, že vlastně přistoupí na tu hru toho sluhy, je vlastně z jeho jakoby pozice do jistý míry hra, protože přece jenom já jsem stejně starej jakoby postava Lea, kterou hraje Vasil Fridrich a je jako trošku divný, abych já stejně starej dával rady do života někomu, kdo, jo, přece jen ten věkový rozdíl je tady jiný, než to bylo třeba v tý knize nebo potom v tom filmovým zpracování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tak v tom filmu Olda Vízner a Ondřej byli taky tak přibližně stejní.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Asi jo, ale určitě to bylo o tom, že abych potom tam nevypadal jako taková chodící kniha, která rozdává rozumy jako, že tohle můžeš a tohle nesmíš. Takže to je spíš z jeho stránky taková hra. A já jsem měl tak jako připravenej to sako krásný a Ondřej ke mně přišel a říká: "Máš tady rozepnutý knoflík a je to vidět." A byla to pravda, protože já jsem ten knoflík, který není vidět, který vám jakoby drží to sako, to jsou takový ty dva knoflíky vedle sebe, tak já ho měl rozepnutý, protože jsem měl rychlý převlek na ten tanec. A abych si to usnadnil, tak jsem si ho nechal rozepnutej a ten Ondřej to viděl z toho hlediště a říká: "Máš ho rozepnutý." Říkám, je to detail, ale je to prostě to, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To musí bejt dokonalý. A nemáte tendenci trošičku, dejme tomu, se do toho Oldy Víznera stylizovat? Je to lákavý, že jo? On byl hodně přesvědčivej.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Je to lákavý, byl v tom výbornej, samozřejmě, že jo. Tam se jedná o to, že já jsem poslouchal Ondřeje Havelku a poslouchal jsem Martina Vačkáře, kteří spolu na tom spolupracovali a to je vždycky pro mě to důležitý. Já jsem měl do jistý míry i možnost jednou se setkat, nechci říct přímo konfrontovat, to v žádném případě, to ne, ale setkat s tím, že já jsem vlastně před asi čtyřmi lety nazkoušel Postřižiny v Městských divadlech pražských, kde jsem hrál právě Francina, majitele pivovaru. A oni potom, když s náma dělali rozhovory, tak se nás ptali, jak jsme se inspirovali filmem. Já jsem říkal, ale to není o filmu, to je o tom, že vy máte nějakou knihu a ta kniha se stává předlohou. Někdo podle ní natočí prostě film a někdo podle ní udělá divadelní představení. Ale není možný, aby se divadelní hra inspirovala filmem, to je nesmysl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dokonce je dobře se na ten film třeba vůbec nejít podívat.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
A to jsem právě udělal. A já jsem to od tý doby neviděl, ten film, když jsme to začali zkoušet. Dneska už se na něj zase podívám, protože to představení se minulý rok stáhlo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z toho, co nám tady stačil za tu chviličku říct můj dnešní host, herec Jiří Hána, tak jste určitě pochopili, že je pro každou špatnost, pro každou legraci. Když někdo může na jevišti hrát s vážnou tváří Marušku Rottrovou a je to přitom chlap, to nemůže být takový člověk bez smyslu pro humor. Ale teď si to vyzkoušíme zcela v praxi, protože si můžete, Jiří, vybrat mezi klasiky českého humoru, tedy z toho repertoáru, který tady nabízí naše databáze.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já samozřejmě český humor mám strašně rád. Já si myslím, že my jsme měli to štěstí, že jsme tady měli pana Wericha, že jsme tady měli pana Horníčka, pana Menšíka. Já nechci teďko všechny jmenovat, protože těch lidí bylo víc, ale inteligentní český humor je podle mě nesmrtelný a zaplaťpánbůh za to, že takoví lidé tady byli. A já doufám, že tací tady ještě budou, protože jako dělat dneska humor, myslím si, že to není vůbec jednoduchá věc. Vyžaduje to velkou inteligenci, aby to nebylo vyčpělý, aby to nebylo povrchní, aby to nebylo prostě jenom, řekněme, o hrubých, vulgárních slovech a tak dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bohužel to tak mnohdy je.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
A mnohdy to tak bohužel je. Aby to mělo nějakou myšlenku, aby to mělo pointu a to je strašně těžký. Jak říkám, i komedie na divadle dělat je vlastně to nejtěžší. A já teda, takhle mně je ještě blízkej britskej humor, my třeba hrajeme Monthy Pythonův Létající kabaret. Já mám strašně rád Benyho Hilla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No i ten Saturnin v podstatě tak trošičku je alá ten britský suchý humor.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Je to pravda, no. Ale teda, jestli bych si mohl vybrat, tak já bych si vybral, já jsem totiž nedávno si trošku ulítl na Šimkovi a Sobotovi, protože mám rád některé jejich scénky a mezi oblíbené patří právě Nad dopisy diváků, kde během deseti minut pan Sobota řekne asi, já mám pocit, že deset vět, ale je to neuvěřitelný, což je výborný, když si to člověk uvědomí, za tak dlouhou dobu málo vět, ale zaujmout celou tu dobu. To je výborný. A já bych poprosil, jestli byste mohli pustit Protekci na FAMU.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protekci na FAMU tu máme k dispozici, jsme velice rádi. Mimochodem vám to nic nepřipomíná? Vy jste nemusel projít, nepotřeboval jste protekci?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já jsem studoval DAMU a mě zajímá, jak to funguje na DAMU.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jdem na to.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem herec Jiří Hána. Povídáme si o jeho rolích. V podstatě teď si uvědomuju, Jiří, že jste nám vlastně řekl představení nebo inscenace, které už měly derniéru v Rokoku a nedostali jsme se k těm, které hrajete v současné době. To by byla škoda.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Tak vlastně z těch inscenací, co jsem jmenoval, tak Saturnin se teda ještě hraje. Ale já bych v každém případě určitě rád upozornil na Sebevraha, to je představení, který mělo teďko premiéru v červnu. Je to vlastně čerstvé představení, my jsme měli v září obnovenou premiéru. To představení se hrálo zatím pětkrát. Je to představení, který patří, nechci říct, no, mám ho hodně rád, mám ho opravdu hodně rád, rád ho hraju a budu rád, když se bude hrát dál. Je to od ruského autora Nikolaje Erdmana a vlastně tu hru napsal ve 20.letech minulého století, v období Velké říjnové socialistické revoluce a tak dále. Je to do jisté míry politická hra. On za to byl potom, já vím, že on byl za to vyhoštěn. Upřímně řečeno, nebudu vám tady teďko vyprávět krutý příběh tohle toho autora, já bych spíš upozornil nebo pozval rád diváky na tohle to představení, protože ono je vlastně, i když je ta hra sto let stará, tak je vlastně velmi aktuální. Je to aktuální z toho důvodu, že vlastně pojednává o člověku ve společnosti, který je vlastně nezaměstnaný, žije doma se svou ženou, ta žena ho živí už asi rok. A vlastně samozřejmě, pokud, si myslím, má muž svědomí, tak určitě to pro něho není jednoduchý a nějakým způsobem to řeší. Ale na druhou stranu samozřejmě ono si zvyknout na určitý standard je velmi jednoduché a té lenosti se potom velice rychle dá propadnout. Ale tady samozřejmě se nějakým způsobem snažím tu situaci řešit, i když se jí nesnažím řešit, řekněme, velmi logicky, protože vždycky se pro něco nadchnu, v ten moment vidím to, že rozhodnu se třeba, dám příklad, prodávat košíky, už vidím, jak za pět let mám firmu, která dodává košíky do celého světa, já jsem milionář a užívám si prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moment, pochopil jsem? Je to tak trochu komedie?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Je to komedie, je to vlastně do jistý míry až groteska, ale vlastně smutná groteska, protože proč o tom mluvím, tam dojde k tomu, že oni potom začnou chodit jakože část inteligence, část lidí kvůli jako, oni chtějí, aby se zabil za nějakou, řekněme, tu pro inteligenci, tu pro lásku, tu pro někoho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Odtud titul hry, ano.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Přesně tak. A tím se samozřejmě stane symbolem, symbolem do jisté míry, aby toho dotyčného, vlastně aby se ukázal. To jsou většinou zakomplexovaný lidi, který jsou ve svým životě sami nešťastný a vlastně na základě toho druhého se chtějí stát slavnými.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co další tituly?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Další titul, třeba teďko připravujeme Kancl s Petrem Svojtkou, což je britský sitcom. Další představení třeba, tak Monthy Pythony jsem jmenoval, ty se taky hrajou, potom třeba hraju Oddací list, to mám hodně rád. To je s panem Vlasákem a s Táňou Medveckou. To je komedie, která už se hraje asi deset let. Je to od Kishona, od židovského autora, příběh se odehrává v kibucu. Je to krásný, lehký takový příběh.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Uděláme lehký střih. Co film a televize? Jak jsou k vám nakloněni?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já jsem měl to štěstí, že jsem třeba si natočil film do kina. Byl to film Početí mého mladšího bratra. Tam jsem se mohl setkat s Janou Brejchovou, mohl jsem se tam jako setkat se spoustou českých herců. Ale vlastně od tý doby je to spíš o tom, že mám to štěstí třeba si tak jako jednou za rok, dvakrát do roka natočit nějakou televizní inscenaci, ale jinak jakoby nic. Je to spíš o tom, že teďko, když to řeknu úplně otevřeně, procházím fází, kdy vás pozvou na casting, na tom vám poplácejí po ramenou a pak už se vám neozvou jako, no, i když už máte nechci říct přímo slíbený věci, to ne, ale je to taková realita. Pak se dozvíte, že to bude dělat někdo jinej, protože už je to třeba domluvený a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, bohužel asi pravděpodobně jste taky obětí takového toho partičkaření, protože spousta herců, respektive spousta režisérů má svou partu herců, které neustále využívá.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Já teď nechci říct, aby to působilo, že mám určité kvality a já nic nedělám, to v žádném případě, ježíš, takhle vůbec nechci mluvit. Ale je to spíš o tom, že mě mrzí, že prostě lidi nedostávají příležitost, že to je prostě o tom, že se něco natočí a vlastně už dopředu tušíte, kdo v tom bude.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že život mého dnešního hosta Jiřího Hány, herce, který v současné době má angažmá v městských divadlech, hraje vlastně v Rokoku, jde tak docela jaksi sympatickým směrem. Anebo má nějaké zádrhele? Máte v životě nějakou takovou chvilku, na kterou třeba až nerad vzpomínáte? My si někdy povídáme o těch krušnějších životních chvilkách.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
No, já mám pocit, že člověk se paradoxně v životě setkává neustále s nějakýma krušnýma chvilkama. Já to chci teda zaklepat na zuby, ty nehořejí, já jako, co se týče mého soukromého života, tak jsem šťastnej, protože já mám osmiměsíčního syna se svou přítelkyní Radkou Fišarovou, takže jsem šťastnej, prožíváme nádherný období. Co se týče divadla, tak si nemůžu stěžovat, mám hodně práce, je to krásný. Co se týče filmu, to jsem vám před chvilkou řekl. Já spíš jakoby, mě trošičku unavuje někdy jakoby dění v České republice, unavuje mě prostě dění ve společnosti, vlastně to, co se odehrává. Teď nám tady umírají lidi, protože někdo se snaží vydělat nejjednodušší cestou. Před chvilkou tady byla nějaká divná sůl z Polska, potom si přečtu, že jím nějakou špatnou rýži, protože tam je zase nějakej větší obsah něčeho. Tohle to mě třeba teďko ničí, že jsme tak jako postupně devastovaný, že lidi, který. Já teďko nechci tady hovořit o politice, ale já, když to vidím na těch lidech, já mám pocit, že jsou hodně naštvaný, teď to řeknu slušně, naštvaný. Není to o tom, že chci obecně na něco nadávat nebo poukazovat, protože ona ta obecnost je velmi nebezpečná a hlavně samozřejmě spousta lidí řekne výtku, ale sama nezná řešení. Ale mrzí mě to dění teďko, co se u nás děje, mám pocit, že to je všechno tak jako horkou jehlou slepený. A prostě nevím, nevím, čekám na nějaký obrození, protože já vnímám Českou republiku a hlavně lidi v ní, že to jsou opravdu, jsou to kvalitní lidi. Já znám spoustu výborných lidí, výborných lidí ve svých oborech, lékaře, prostě vojáky. To jsou lidi, na který můžeme bejt právem hrdí. Ale bohužel ty lidi, kteří něco dokážou, nemají tu možnost se projevit. A to si myslím, že nás ubíjí, ubíjí a nevím, kde to skončí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká Jiří Hána, můj host, herec, který je optimistou, ale čeká na obrození.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přestože třeba herec nemá tolik příležitostí ve filmu a v divadle, to jsme si o tom taky povídali i o těch příčinách s mým dnešním hostem, hercem Jiřím Hánou, tak určitě nezahálí, protože kromě toho, že má, teď mluvím obecně, takový herec jaksi příležitosti ve svém kmenovém divadle, tak dneska už je zcela běžné, a není to žádný prohřešek vůči svému zaměstnavateli, že hraje i jinde, hraje v zájezdových představeních, hraje v menších divadlech a podobně. To je určitě i váš případ, viďte?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ano, ano. Já vlastně mám to štěstí, já už jsem před tím zmiňoval Violu, dřív jsem tam hrál s Ljubou Skořepovou o Marguerit Durasové a teď tam třeba hraju s Jiřím Štěpničkou, Danou Syslovou a Kateřinou Lojdovou nebo Janou Strykovou, které se alternují, tak je to představení Zločin lorda Artura Savela vlastně od Oscara Wilda, režírovala to Lída Engelová a to představení už hrajeme asi šest let a já ho mám strašně rád. Na to diváci chodějí, ty bonmoty Oscara Wilda, to je něco nádhernýho. A vlastně taky do jistý míry je to příběh slušného člověka, který vlastně musí zavraždit někoho, aby si mohl vzít svou ženu, protože mu to někdo přečetl ve dlani, což je, myslím, absurdní, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale kromě toho hrát v té Viole je úžasné, protože jste v podstatě metr od diváků. A to, jak říká Petr Nárožný, při jedné příležitosti mi říkal: "Víš, to najednou se koukneš a zjistíš, že ty lidi ti vidějí přímo do pusy. Ty nemůžeš lhát."
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To je výborný. No, je to jiný, je to fakt rozdíl. Jeden den hrajete přesně, jak jste říkal, v Ábíčku pro 550 lidí, máte to jakoby, no, je to docela odstup a druhý den vlastně přesně tak, no, je to zvláštní zkušenost. Ale v každém případě já jsem za ně rád, za tyhle zkušenosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že máte další zkušenost třeba i z těch letních.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Shakespaerovských slavností, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam je zase trošičku jiné prostředí.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ano, ano. A vlastně ono se to tak jako různě vyvíjí. Já jsem třeba teďko deset let za sebou, deset let jsem měl tu kliku, že jsem hrál v shakespearovkách. Byla to Bouře, Marná lásky snaha, Hamlet, Večer Tříkrálový. Je to rozdílný, ale já jsem za tohle hrozně rád, protože mě bavějí jednak jiný prostory, mě bavějí i ty lidi jiný, co v tom, protože to je třeba to, čeho já se do jistý bojím, když máte angažmá, jistého stereotypu, jisté monotónnosti. Vy máte možnost zkoušet neustále se stejnými lidmi, dá se říci, že se i setkáváte se stejnými režiséry. Samozřejmě jste rád, že máte práci, ale já se týhle tý věci do jistý míry bojím. Mě baví jiný prostory, mě bavějí jiný lidi, mě bavějí jiný režiséři. To jsou neustále nový impulsy. Proto třeba jsem i rád, že mám možnost jezdit na ty zájezdy. Tam vlastně hraju zájezdovky, hraju u Julie Jurištový, já už hraju ve třech, je to Dezertér z Olšan, kde mám možnost, hraju s Oldou Navrátilem, je to Blázinec v prvním poschodí od Schamberka, kde třeba zase mám možnost se tam potkat s Jarkou Obermaierovou a tady s těma lidma. A to mě baví, jednak s tadyhle těma starejma hercema hrát, teda, víte, jak to myslím. A sakra, chtěl jsem říct s hercema, který už jsou delší dobu na jevišti, protože to jsou neustále nějaký nový impulsy, zkušenosti. A hlavně mě baví, když vám vyprávějí tu historii, kterou oni zažili, když hráli jako mladý v těch divadlech. To je výborný, to je výborný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybně, já můžu jenom souhlasit. Ale ještě jedna věc, na kterou se vás chci zeptat, ten váš zajímavý koníček - válečná historie a stavba bitevních modelů. To mě tedy zajímá, kde jste k tomu dostal a jak to děláte?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Teď se musím přiznat, teď jsem dlouho teda nelepil. Dalo by se říci, že to mám doma v pracovně spíš tak jako vystavený ty modely. Ale před měsícem jsem si koupil Bismarca. No, já tohle to mám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tu loď?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Ano, ano. Já mám lodě, který kupujou, já jich mám asi sedm nebo osm, je to Yamato, bitevní loď, kterou mám slepenou, je to britský King George V., teďko momentálně lepím americkou Missouri. Potom mám doma ještě připravenou New Jersey, mám připravenýho německýho Tirpize a Bismarca a dvě letadlový lodě Hornet a York Town. A to jsou lodě, který mají měřítko 1:350, to znamená, že mají zhruba tak jako kolem metru. A mě to baví, mě to baví, já se u toho dokážu odreagovat, jako nějakým způsobem se soustředit a detail. Baví mě to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Představujete si při tom, jak asi probíhaly ty bitvy?
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Jo, jo a to musela bejt hrozná řežba. Já jsem četla pana Hubáčka, kterej napsal jako několik knih, jako výborný knihy o bitvách ve Středomoří a vlastně celý ten Pacifik, když dobývali Američani nazpátek. To je výborný a já hlavně jsem si ty knihy, protože nikdy přes rok není moc času, tak jsem si je většinu bral s sebou k moři, ležel jsem na pláži, poslouchal jsem, jak šplouchá moře a do toho jsem četl ty bitvy. Úplně jsem to prožíval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrý. Takhle hezky, zajímavě žije herec Jiří Hána. Moc děkuju za vaši dnešní návštěvu a za příjemné povídání. Ať se daří. Ať si vás víc taky všímají režiséři filmoví, televizních inscenací, protože práce není nikdy dost.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
To je pravda. Děkuju mockrát. Mějte se hezky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mějte se. Na shledanou.
Jiří HÁNA, herec
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
