Jiří Holeček, bývalý hokejový brankář
19. leden 2012
V talk show Tandem Jana Rosáka byl bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Prozradil například, jestli sportoval už od dětství, a který hokejový klub ho nechtěl pustit zpět do Jihlavy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, z Tandemu vás všechny zdraví Jan Rosák. Hlavně dneska sportovní fanoušky. Prozradím vám, že jsem si do studia pozval jako hosta špičkového sportovce, hokejového brankáře přezdívaného podle příjmení "Holas" a podle mrštnosti "Fakír" nebo "Živel", ano. Ano, jde opravdu o jednoho z nejlepších světových hokejových brankářů historie, který byl pětkrát vyhlášen nejlepším gólmanem světového šampionátu. Dneska je sice už v hokejovém důchodu, své nástupce ovšem logicky velmi bedlivě sleduje. Možná i o tom si dneska popovídám s hostem Tandemu Jirkou Holečkem. Ahoj, Jirko, já tě zdravím a vítám.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ahoj, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ovšem než obujeme spolu, aspoň obrazně, brusle, tak se vydáme do Prahy do roku 1944, kdy to všechno začalo. Víc se, milí posluchači, dozvíte po písničce. Přeju vám všem hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na Jirku Holečka můžu klidně prozradit, že se narodil ve 44.roce, protože Jirka vypadá spíš o 10 let mladší teda.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To jsi mi udělal radost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Udržuješ se fantasticky teda.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Vo tolik asi ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jirko, prosím tě, narodil ses teda v Praze, jak jsem říkal.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ano, ve vinohradský nemocnici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nemáš tam cedulku náhodou: zde se narodil slavný brankář.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Nevšiml jsem si, asi ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tu já taky na svým baráku nemám, čoveče. No, to teprve čeká na naše potomky, aby tam umístili. Jak tak vzpomínáš ty nejzazší vzpomínky? Je tam vždycky nějaký sport v tom tvým dětství?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak v mým dětství je vlastně sport odmalička. Asi to bylo daný tím, že můj táta byl fotbalista a později se stal fotbalovým trenérem žáků Bohemians Praha. A my jsme byli tři bráchové a von nás vod mládí vedl k fotbalu a vůbec ke sportu. Takže, já jsem začínal s fotbalem asi, když mi byly dva roky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dva roky, prosím tě. To jsi začal chodit teprve.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
V tý době bylo mýmu staršímu bráchovi 10 a my jsme hráli na ulici fotbal. To tam ještě nestály žádný auta a dlažební kostky byla branka. A von řekl, že já jim budu těm desetiletejm klukům chytat. Takže, mě zhotovil z filcu náloketníky, nákolenky na asfalt a já jsem se postavil do rý brány a těm desetiletejm klukům jsem mařil šance.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to už jsi se tenkrát neváhal vrhnout na ten asfalt takhle ?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já si myslím, že v mý povaze je to, že se ničeho nebojím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavý. Já mám takovej pocit, že neznám nikoho, kdo by měl větší takovej ten reflex, předvídavost na míče. Já, když dovolíš, Jirko, si na tebe občas hraju v tenise, když se mi povede rychle zareagovat, říkám, to víte, já jsem takovej tenisovej Holeček. Už jsi se dostal do úsloví, víš.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To ti děkuju, to je vod tebe moc hezký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, prosím tě, když potom jsi vyrůstal, tak já nepochybuju, že ten sport se tě pořád držel, ale neměl jsi třeba, dejme tomu, touhu dělat něco úplně jinýho? Neměl třeba někdo v rodině touhu, aby z Jirky se stal třeba pan doktor nebo vím já co, fyzik?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne, takový nebezpečí mi nehrozilo. Ale já jsem měl jednu touhu, když mi bylo takovejch těch 12, 13, já jsem chtěl hrát loutkový divadlo. Já mám divadlo, kde mám asi 20 loutek a na tý základní škole jsem hrál divadlo pro celou ulici Přemyslovská na rozhraní Žižkova a Vinohrad. Tam chodili děti s rodičema, takže jsme tam měli třeba 20 dětí. Já jsem hrál všechny postavy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pro mě úplná novinka, Jirka Holeček loutkář.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
A můj mladší brácha mně pomáhal držet loutky, který jsem nepobral na scéně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hrál jsi svoje vlastní představení?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne, ne, ne, já jsem měl prvorepublikový hry o Kašpárkovi, ty malý sešitky. To jsem tam měl držák z druhý strany toho divadla, žárovičku a tam jsem to předčítal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A měnil jsi hlasy?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Měnil jsem hlasy samozřejmě. Pro Kašpárka jsem měl nějakej speciální, už si ani nepamatuju. Měli jsme tam peklo, který jsme měli žárovky nabarvený načerveno, hromy, blesky dělal plechem můj bráchy, vodníky, kouzelníky, víly, draka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, nepřiznal jsi se třeba Kirschnerovi, že jsi třeba mu fušoval do řemesla takhle někdy?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já si myslím, že jsme jednou vo tom mluvili, když jsem začal chodit s mejma dětma na Spejbla a Hurvínka. No a shodou okolností tuhle neděli tam půjdu s mým vnukem čtyřletým.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se to trošičku posunulo, viď?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Utíká to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, Jirka Holeček zajde ke Spejblovi a Hurvínkovi a zavzpomíná na to, jak se z něj málem kdysi stal loutkář.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že málokterej post v hokejovém týmu se třeba svým vybavením natolik změnil jako brankářský, protože já jsem nedávno, když jsem se připravoval samozřejmě i na dnešní povídání s Jirkou Holečkem, tak jsem se koukal na staré fotky. A jestli se nepletu, tak ty jsi začínal ještě bez masky úplně. I ta.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ano. Vesta, nárameníky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vesta, všecko bylo takové subtilní. Dneska ten brankář málem zaplní celou tu branku.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
A to už jim to trošku zmenšili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to už jim to trošku zmenšili. Řekni mi, to je taková zcela zásadní věc, jak se vůbec dalo chytat bez tý masky na obličeji?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak brankář musel dávat pozor a musel umět rychle uhybat. A buďto jsem se sehnul pod tu střelu nebo jsem lapačkou to chytal před obličejem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale jak je vidět, koukám se ti do tváře, že bys tam měl příliš mnoho nějak jizev. To třeba Josef Mikoláš, tak ten vypadal jinak, ten tu hlavu asi nastavoval víc než ty, viď.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Už v Sedmi statečných říkali, ten mladík říkal na takovýho zjizvenýho kovboje: tohohle bysme potřebovali. A von říká: toho ne, toho, co mu to udělal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Prosím tě, jak se to vyvíjelo třeba ta maska? Já se pamatuju, ty jsi měl potom takovou, jako měl Ceed Marten, viď?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Přesně tak, protože Marten to přivezl do Evropy, když jezdil pravidelně za Kanadu chytat na mistrovství světa, takže my jsme to tady všichni vokoukávali a snažili jsme se to potom pomocí lidí šikovných napodobit. A já jsem do 18 let neměl masku, chytal jsem rok za muže Slavie, v 19 jsem dostal první masku, kterou mi vyráběl pan doktor Pavlíček v Plzni. To byl zubař a dělal lékaře hokejistům Plzně. No, takže, on mi udělal odlitek na zubařským křesle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takovou posmrtnou masku.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Posmrtnou masku. A potom se na to lepil ten laminát, to bylo z laminátu. A pak se to vyřezávalo, dávaly se tam dráty před zuby, před pusu a bylo to přesně udělaný podle obličeje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, předpokládám, že do téhle té masky jsi pár ran schytal. Ale stejně to musela bejt strašná rána, ne.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Tak rána to byla, no. Někdy jsem měl monokl pod tím. Bolelo to, ale nepřerazilo to kosti, to pomohlo, nevyrazilo mi to zuby. Takže, já jsem s tím byl spokojenej. No, ale ten vývoj pokračoval, že jo. Takže, nakonec jsem končil s helmou a s drátěným košíkem. A to už bylo bezpečný jako hodně, to už jako s tím nebyl problém. Když jsem do toho dostal, tak to jsem se jenom votřásl a bylo to dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přispíváš nebo přispíval jsi taky k vývoji toho vybavení brankáře, třeba, dejme tomu, jestli se s tebou třeba radili ti, kteří vyvíjeli potom ten plastron a betony a podobně?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Jo, vobrátili se na mě výrobci český hokejový výstroje, to byla firma Opus, která dělala betony třeba pro brankáře, nárameníky, plastrony a tak dál. No a s tím vývojářem, bohužel už nevím, jak se jmenoval, jsme dumali nad tím a já jsem mu dával svoje rady a já jsem navrhoval tenkrát, aby spojil ty chrániče ramen a hrudníku do jednoho. No a tak jsem jim to namaloval, jak by to mělo bejt, no a bohužel to vyrobili úplně špatně, takže pak se to jako vopravovalo a pak už se to dalo do pořádku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Který je vlastně v současný době třeba zranitelný místo na těle brankáře? Já mám takový pocit, že tady krk.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
V současný době nevím, protože ty jsou tak krytý. My jsme na krku nic neměli až do konce mý kariéry, takže jsme prostě museli chytat tak, abysme do toho krku nedostali, že jo. Ale dneska, kdybych já si vzal tu jejich výstroj a stoupl si tam, tak tam to mě můžou střílet vod rána do večera.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než se z fenomenálního gólmana Jiřího Holečka stal opravdu mistr svého oboru, mistr světa, vítěz Zlaté hokejky, já nevím, co všechno, tak samozřejmě musel projít určitým vývojem a určitými taky jaksi stádii. To znamená, začínal jsi, jestli se nepletu, v Tatrovce Smíchov, viď.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ano. Tam jsem byl jednu sezónu v Tatře Smíchov po boku Pavla Wohla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla kolikátá liga?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, bylo mi 12 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsi začínal ve 12 tam už, jo?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako v žácích teda.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No. To byly moje první kroky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Pavel Wohl tam byl.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Pavel Wohl byl jednička a protože neměl druhýho brankáře, my jsme se znali, my jsme bydleli za rohem v jedný ulici a jestli bych nechtěl dělat brankáře, že jako pohybově jsem na tom dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jsi do té doby něco na ledě dokázal?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne, to jsem hrál za třídu jenom hokej v útoku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a do té branky ses postavil jen tak? Museli tě přemlouvat trošku?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne. No, přišel jsem na trénink a říkám, Pavle, prosím tě, voblíkni mě, já nevím, jak se do toho leze. Tak mě do toho voblíkl, no a já jsem tam strávil jednu sezónu a třetí brankář byl Franta Vorlíček, kterej pozdějc hrál v útoku ve Spartě se mnou. Ale protože mu nebylo 10, tak von jako náhradník nemohl bejt nominovanej na zápas, až vod 10 let, takže proto jsem tam byl jenom já. Jinak Franta byl lepší, že jo. Ale já jsem tam to vodtrénoval tu sezónu a nechali mě chytat dva přátelský zápasy. Proto mě to přestalo bavit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zaujal jsi nějak nebo?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já si myslím, že vůbec jsem nezaujal a mě to přestalo bavit, že nechytám zápasy, tak jsem vodešel další sezónu do Slavoje Praha Pohostinství a tam jsem hrál útočníka, kde mě asi za měsíc vyhodili. A hned následně jsem vodešel do Bohemky hrát útočníka k panu Vlánskýmu, kde mě za dva měsíce vyhodil. A tím uběhl rok a mně už bylo 13 pryč a ve 14 mi zavolal zase Pavel Wohl a říká: hele, Slavia zakládá nový žáky, tak jsem jim vo tobě řekl, máš se tam přijít ukázat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, to už jsi přišel jako brankář ale.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To už jsem přišel jako brankář, protože jsem zjistil, že jako v tom útoku se asi moc neuplatním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ježíš, to je dobře, že člověka vodněkud vyhodějí, viď.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Mě několikrát. Ale já jsem se nedal. Ale já jsem furt ten hokej bral jako doplňkovej sport, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K čemu? K fotbalu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
K fotbalu. Já jsem vod 6 let hrál fotbal, byl jsem v Bohemce, táta mě trénoval. A já jsem za žáky byl nejlepším střelcem mužstva a hrál jsem to až do vojny, 19 let. Dva roky dorosteneckou ligu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to já vím, že jsi fotbalista skvělej, protože my jsme si spolu zahráli i za Tým snů, viď.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To už bylo jenom tak z legrace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo z legrace, ale ty jsi to hrál hodně dobře, žádná legrace. Ale, prosím tě, takže Slavia, to byl vlastně začátek a tam si tě asi pravděpodobně už začali piplat jako budoucího špičkovýho brankáře.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Tam už jo. Tam já jsem přišel taky asi vo měsíc pozdějc, než začala sezóna a už tam byli dva kluci v brance. Tak asi během 14 dnů jsem se dostal na prvního gólmana, no a zůstal jsem tam až do těch 19, do vojny. Pamatuju si, že ten náš trenér ve Slavii byl vyhozenej zase ze Sparty jako trenér a my jsme hráli se Spartou. A von povídá: Kluci, když tu Spartu porazíte, tak mi uděláte ohromnou radost a dostanete vod mě každej řízek a limonádu na Štvanici. Tak my jsme se do tý Spartu pustili kvůli tomu řízku, vyhráli jsme 5:0 nově složený žákovský mužstvo Slavie. 5:0 jsme vyhráli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl řízek jak /nesrozumitelné/, jak se říká.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Úžasný, úžasný. No a skončili jsme celkově druhý, akorát za Tatrou, která tu žákovskou soutěž tehdy vyhrála v Praze.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já mám takový pocit, že k oblíbeným jídlům Jiřího Holečka bude patřit asi řízek, co?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To máš pravdu. Ale já si ho rád dám, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já taky, já taky řízek miluju. Nedávno jsme byli ve Vídni a dali jsme si vídeňskej a ten je velikej a dobrej. Ale, Jirko, ty jsi mluvil před písničkou o tom, jak jste Spartu porazili, protože před vámi se vznášel ten úžasný stimul řízku. A teď si dáme v klasice českého humoru jednu scénku, kterou sis přál taky, a to je Felix Holzman s tím řízkem.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Určitě. Mně se to strašně líbí a rád si to poslechnu znova.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A setkal jsi se někdy s Felixem Holzmanem?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne, osobně nikdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím ale, že když jste hrávali vy takové ty mistrovství světa třeba nebo špičkové turnaje, tak za vámi chodili mistři humoru, aby vás stimulovali a dělali takovou jako náladu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak za náma nejvíc chodil snad Karel Efa, Jiřina Bohdalová.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vladimír Menšík, myslím, taky ne?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
A Horníček. Menšíka jsme chtěli jednou na besedu, poslali mě, abych to s ním domluvil. On bydlel někde v Holešovicích nedaleko haly. A von už byl tak na tom špatně zdravotně, že říkal, ať ho omluvím, ale že už se na to necejtí. Takže, bohužel jsme se ho nedočkali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď se dočkáš ale toho Felixe Holzmana, a toho řízku.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Díky.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Možná, že i vy, vážení a milí posluchači a hlavně hokejoví fanoušci, si vzpomenete, že Jiří Holeček zazářil kupodivu úplně nejvíc, a myslím si, že tak jsi se, Jirko, dostal taky do povědomí hokejový veřejnosti ani ne tak v Praze jako v Košicích. Pamatuješ si, že ty Košice tě úplně proslavili? A do Košic se na tebe jezdili dívat potom i ty lanaři a podobně. Čím to bylo, že jsi se dostal do Košic a že se ti tam tak dařilo?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já jsem byl původně v Jihlavě na výběru v Dukle, ale vypadl jsem z výběru, trenér Pitner říkal, že mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ses mu nehodil.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, nehodil, protože jak já jsem byl z třetí soutěže, to byla divize, dneska je to druhá národní liga, no a tam byli kluci, který hráli vyšší soutěže, ty brankáři. No a tak říkal, půjdeš na rok do Košic a když budeš dobrej, tak si tě za rok vezmeme zpátky, což už příští rok Košice nedovolily. To jsme byli na ministerstvu národní obrany a tam se to řešilo v Praze v Dejvicích, generál z Košic a plukovník z Jihlavy a kde budu hrát. No a Košice řekli, že prostě východoslovenský kraj a lidi si zaslouží nejvyšší hokejovou soutěž a že beze mě jí hrát nebudou. No, tak takhle jsem se dostal prostě do těch Košic. Já jsem měl výhodu v tom, že jsem tam dostal šanci, protože v tý Jihlavě bych určitě nejmíň rok nechytal. A mě pomohla hodně vojna, protože já do tý doby ve Slavii jsme trénovali ten hokej dvakrát tejdně, nějaká letní příprava žádná, to jsem hrál ten fotbálek. A na vojně jsem začal pravidelně dvakrát denně trénovat. Já třeba na začátku, když mě postavili v tělocvičně k lanům a měl jsem bez nohou vyšplhat k tomu stropu, tak jsem udělal tři tempa, natáhly se mi ruce a byl konec. Nebudeš mi věřit, já za rok jsem bez nohou k tomu stropu vyšplhal třikrát za sebou. Já jsem se takhle fyzicky, kondičně zvednul ohromně, začal jsem chodit ještě víc bruslit na veřejný bruslení a během roku jsem snad vo dvě třídy šel nahoru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká se, že brankář nepotřebuje, říká se, člověk by předpokládal, že nepotřebuje umět příliš dobře bruslit.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To je chyba, to je omyl, protože podle toho, jak je dobrej bruslař, tak může bejt pohyblivej v tý brance, různý ty obraty, pády, vstávání, že není pak takovej nemotornej, může bejt i rychlej. Bruslení je základem, i když každej říká, no, ty jsi neuměl bruslit, tak tě strčili do brány. No, tak možná v těch začátcích to tak bylo, jo. Ale když člověk se chce prosadit, tak musí. Já jsem pak soutěžil s hráčema třeba bruslení pozadu, jo. Na celou dýlku kluziště jsem si vybral nějaký hráče, kterým jsem říkal, že neumějí ani pozadu bruslit a voni říkali, tebe porazím. Tak jsem říkal, tak pojď. V brankářský výzbroji jsem je porazil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V brankářský výzbroji? To je hezký.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Z místa, nesměli se rozjet, jo, jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale to je taky dostat do pohybu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
16 kilo to vážilo, co jsem měl na sobě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak v Košicích, jak říkám, jsi oslnil a pak už se vo tebe všichni rvali, pak přišla Sparta, samozřejmě reprezentace. To by bylo dlouhý povídání určitě. Ale já si myslím, že bychom si tady mohli říct aspoň takový, jak se říká highlighty, ty nejvýraznější okamžiky tvojí kariéry. Na kterej ten reprezentační start nejradši vzpomínáš?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak asi na ten první nejvíc. To bylo v roce 66, to už je hodně dávno a bylo to v Lublani a jel jsem tam jako náhradník Vlada Dzurily a dostal jsem šanci proti Polsku jako dvojka, kterej jsme vyhráli asi 7:1, nevím přesně, možná vo gól se pletu. A tím jsem si myslel, že mám vodehráno. A to před tím jsem hrál jenom jeden přípravnej zápas v Praze v hale, to byl jedinej můj přípravnej zápas proti Kanadě, kterou jsme porazili 4:3 a druhej den jsem jel na mistrovství. No a tak jsem vodehrál ty Poláky, no tak jsem si tam seděl na tý střídačce, chodil jsem trénovat, aby hráči měli na koho střílet. Najednou hrajeme finále s Rusama, no a začalo se hrát a první ruskej útok vlít na led a 1:0 jsme prohrávali. Vlít tam druhej útok ruskej 2:0, třetí útok 3:0. No a vona byla čtvrtá minuta a my jsme prohrávali 3:0. A najednou ten trenér, tam byl pan Bouzek, se vobrátil na mě na tu střídačku v tý čtvrtý minutě a povídá: Jirko, běž tam. V tu chvíli jsem si přál bejt neviditelnej. Úplně jsem se roztřásl, já nemohl najít vyrážečku. Já jsem na ní seděl. Konečně jsem to sbalil, šel jsem do tý brány. Já ti můžu říct, že si z toho zápasu nic nepamatuju. Já jsem tam byl jako v tranzu, ale údajně jsem vodchytal dobře, protože média mě hodnotily jako, že jsem podal dobrej výkon a že jsem nadějí našeho hokeje. Ten zápas nakonec jsme prohráli 7:1, takže, já jsem těch 56 minut prohrál 1:4, no. Ale je pravda, že po tom začátku ty Rusové, když vedou, tak se rozjedou a jsou těžko k zastavení. Když je porážíš v půlce zápasu 1:0, tak mají problémy.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jsem se ptal před chvílí jednoho z nejlepších světových brankářů v historii Jirky Holečka na to, kdy to byla v reprezentaci taková hvězdná chvíle a on mi říkal, že to byl jeho první vlastně start, teď bych se mohl zeptat úplně obráceně, kdy bys nejradši zapomněl na ty chvíle. Ale to si myslím, že sportovec na to nerad vzpomíná. Víš, co se tě spíš zeptám? Na věci, které jsem si přečetl, ty ses k tomu dokonce přiznal. Bodejť by ne, už je to promlčeno, ale myslím si, že dneska už je to úplně nepředstavitelné, že prej jste třeba v době, kdy jste hráli ligu, tak dostali od maséra třeba půllitr piva nebo že jste v Pardubicích jeli na cigarety taky. Může to vůbec dneska, je to představitelný ještě?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já to znám vo těch Pardubicích s těma cigaretama, to znám z doslechu, protože byli to hráči, který vo třetině přišli k šatně a masér tam stál před šatnou nebo custod a měl zapálený cigára. Ty hráči byli 4 nebo 5 a každej si jedno vzal a vo třetině si dali toho čvaňháka, aby vydrželi další zápas, že jo. Byli na to zvyklý. U nás s tím pivem, to bylo ve Spartě, ale to bylo tak, že to bylo po zápase, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, ne v průběhu zápasu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To bysme neutáhli ty brusle, ty nohy. Takže, po zápase starý mazáci si objednali u maséra natočený čerstvý s pěnou. No a měl asi, nevím, kolik udržel v ruce, asi 6 půllitrů. A my jsme šli z toho ledu, že jo, poděkovali jsme publiku a u šatny jsme si každej vzali ten půllitr, sedli jsme si do tý kabiny, vodfoukli jsme si, já vypotil 2, 3 kila, takže to pivo jen zasyčelo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, bylo vůbec tehdy představitelné, že by sportovci, jaksi hokejisti brali nějakej doping nebo věděli jste vůbec vo tom, že se něco dá brát? Já se pamatuju, že byla taková aféra, jestli se nepletu, že to bylo při mistrovství světa ve Finsku s efedrinem.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, jako v našem mužstvu?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak za nás vlastně jako doping byla jenom jedna věc, a to byl fermetrazin, co brali studenti, když se učili celou noc, aby neusnuli, což pro brankáře vůbec žádnej takovej výrobek nemá smysl, protože má bejt silnej nebo má bejt rychlej nebo má bejt klidnej. To všechno jde proti sobě, takže my jsme nepoužívali nic. Ale to, co ty myslíš, to se asi jednalo vo Frantu Pospíšila a to bylo na olympiádě v Innsbrucku, kde nás postihla chřipka, až na dva hráče všichni jsme byli postižený chřipkou, onemocněli jsme, měli jsme teploty. No a doktor dělal, co mohl, aby nám srazil teplotu a taky, aby uvolnil dejchání, tak nám dával sanorin na rýmu, no a ten obsahuje efedrin. Ale ten sanorin nebyl zakázaným lékem. Takže, se to táhlo potom, no. My jsme prohráli ten zápas, nebudem dopovat na Poláky, vyhráli jsme ho asi 5:0 nebo 6:1, já už nevím, a bylo kontumační, prohráli jsme 5:0 kontumačně, tím jako jsme měli ztrátu na Rusy a doktor měl zákaz potom účast na olympiádě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kvůli hloupýmu sanorinu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Sanorin do nosu, no. Kdyby vzali jakýhokoliv hráče jinýho, ne zrovna Frantu, to se losuje, tak by to měli všichni, protože my jsme měli všichni stejnou léčbu. Takže, to byl jedinej jako doping, kterej nám byl prokázanej.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří Holeček má za sebou úžasnou brankářskou kariéru. Dneska se může s radostí za svou kariérou ohlídnout. Ale, Jirko, ty se určitě neohlížíš. Díváš se taky na svoje následovníky? Líbí se ti někdo z těch současných brankářů?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Máme několik dobrejch brankářů, třeba z těch starších dneska je to Vokoun, že jo. Pak máme další v NHL. Teďko tam ve dvacítce jsme měli vynikajícího brankáře, já si ještě ani nepamatuju jeho jméno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten zazáří jednou, no.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ale můžu říct, že teda ten má budoucnost před sebou, jestli ho někdo nebo něco nezkazí, jo, tak je úžasně rychlej. Ten teda by mohl bejt naší budoucností.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty už se nevěnuješ výchově?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já se věnuju výchově neustále, já mám svojí brankářskou školu společně s Romanem Višňákem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Soukromou.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Soukromou. Každej rok to máme v létě v Pelhřimově, kde je krásně, kde máme všechno pohromadě, všechny sportoviště. A máme tam účast na jeden kurz přes 80 brankářů z celýho světa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik je těm dětem?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Je to vod 7 let do 18. Nejvíc jsou zastoupený ty malý. No, ale třeba tam přiletěl sedmnáctiletej nebo osmnáctiletej kluk z Austrálie. Našel si nás na internetu a s rodičema přiletěl na naší brankářskou školu na tejden.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Australan hokejista? Jak mu to jde?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak byl vyhlášenej, myslím, nejlepším brankářem soustředění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, podívej se.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Máme tam z Polska, byl tam ze Skotska brankář, jeden tam byl z Islandu, no a tadyhle ty evropský, Švýcarsko, Německo, Rusko.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A předvádíš jim taky jaksi?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Taky. Skluzy jim předvádím, ty voni dneska vůbec nepoužívají, neumějí. No, takže aby trošku byli, aby se zlepšili. Já si myslím, že čím víc zákroků ten brankář zná, tím je to lepší. Dneska se vychovávají brankáři podle švédského stylu a všichni klečejí a všichni jenom sledujou, vod tyče k tyči se vodrážejí po koleni. Ale nic jinýho neumějí, neumějí poloviční rozklek, neumějí skluz. A já na tý škole učím všechno. Já, když se podívám třeba na Haška, tak ten bez skluzu by byl ztracenej. Dokonce i Vokoun ho používá. Já si myslím, že to je zákrok platnej i v dnešní době.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, brankářskou výzbroj na sebe občas někdy ještě vezmeš?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já jim to ukazuju bez výzbroje ve voblečení trenérským, takže ty skluzy dělám jen tak navostro na ledě beze všeho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já se ptám proto, který sportovní náčiní vobčas ještě vezmeš aktivně do ruky?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak jedině hokejku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kolo.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
A kolo, no tak to jo. Máme partu, velikou partu, je nás přes 20 a jezdíme jak na víkendy na kola, vybereme si vždycky nějakou lokalitu, většinou je to na Moravu, kde mají dobrý víno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velmi správně.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Hodně jsme v Lednici a Valtice a Mikulov a to máme sježděný. Pak jezdíme jižní Čechy, Červená Lhota a podobný. A pak jezdíme do Francie, jezdíme do Nice a tam vždycky jsme v takovým kempu, úžasný, krásný, slunce. Jezdíme tam v červnu, koupeme se v čistým, krásným moři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, to je krásný. Tak rád slyším, že Jirka Holeček po té úžasné dramatické kariéře si užívá takový krásný slunný podzim. Jirko, ať se ti pořád daří, ať ti samozřejmě slouží zdraví hlavně. A ať vychováš pár opravdu slušných, dobrých brankářů.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, děkuju. Já doufám, že se nějaký kluci povedou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahoj, měj se hezky.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ahoj.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, z Tandemu vás všechny zdraví Jan Rosák. Hlavně dneska sportovní fanoušky. Prozradím vám, že jsem si do studia pozval jako hosta špičkového sportovce, hokejového brankáře přezdívaného podle příjmení "Holas" a podle mrštnosti "Fakír" nebo "Živel", ano. Ano, jde opravdu o jednoho z nejlepších světových hokejových brankářů historie, který byl pětkrát vyhlášen nejlepším gólmanem světového šampionátu. Dneska je sice už v hokejovém důchodu, své nástupce ovšem logicky velmi bedlivě sleduje. Možná i o tom si dneska popovídám s hostem Tandemu Jirkou Holečkem. Ahoj, Jirko, já tě zdravím a vítám.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ahoj, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ovšem než obujeme spolu, aspoň obrazně, brusle, tak se vydáme do Prahy do roku 1944, kdy to všechno začalo. Víc se, milí posluchači, dozvíte po písničce. Přeju vám všem hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na Jirku Holečka můžu klidně prozradit, že se narodil ve 44.roce, protože Jirka vypadá spíš o 10 let mladší teda.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To jsi mi udělal radost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Udržuješ se fantasticky teda.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Vo tolik asi ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jirko, prosím tě, narodil ses teda v Praze, jak jsem říkal.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ano, ve vinohradský nemocnici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nemáš tam cedulku náhodou: zde se narodil slavný brankář.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Nevšiml jsem si, asi ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tu já taky na svým baráku nemám, čoveče. No, to teprve čeká na naše potomky, aby tam umístili. Jak tak vzpomínáš ty nejzazší vzpomínky? Je tam vždycky nějaký sport v tom tvým dětství?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak v mým dětství je vlastně sport odmalička. Asi to bylo daný tím, že můj táta byl fotbalista a později se stal fotbalovým trenérem žáků Bohemians Praha. A my jsme byli tři bráchové a von nás vod mládí vedl k fotbalu a vůbec ke sportu. Takže, já jsem začínal s fotbalem asi, když mi byly dva roky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dva roky, prosím tě. To jsi začal chodit teprve.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
V tý době bylo mýmu staršímu bráchovi 10 a my jsme hráli na ulici fotbal. To tam ještě nestály žádný auta a dlažební kostky byla branka. A von řekl, že já jim budu těm desetiletejm klukům chytat. Takže, mě zhotovil z filcu náloketníky, nákolenky na asfalt a já jsem se postavil do rý brány a těm desetiletejm klukům jsem mařil šance.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to už jsi se tenkrát neváhal vrhnout na ten asfalt takhle ?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já si myslím, že v mý povaze je to, že se ničeho nebojím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavý. Já mám takovej pocit, že neznám nikoho, kdo by měl větší takovej ten reflex, předvídavost na míče. Já, když dovolíš, Jirko, si na tebe občas hraju v tenise, když se mi povede rychle zareagovat, říkám, to víte, já jsem takovej tenisovej Holeček. Už jsi se dostal do úsloví, víš.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To ti děkuju, to je vod tebe moc hezký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, prosím tě, když potom jsi vyrůstal, tak já nepochybuju, že ten sport se tě pořád držel, ale neměl jsi třeba, dejme tomu, touhu dělat něco úplně jinýho? Neměl třeba někdo v rodině touhu, aby z Jirky se stal třeba pan doktor nebo vím já co, fyzik?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne, takový nebezpečí mi nehrozilo. Ale já jsem měl jednu touhu, když mi bylo takovejch těch 12, 13, já jsem chtěl hrát loutkový divadlo. Já mám divadlo, kde mám asi 20 loutek a na tý základní škole jsem hrál divadlo pro celou ulici Přemyslovská na rozhraní Žižkova a Vinohrad. Tam chodili děti s rodičema, takže jsme tam měli třeba 20 dětí. Já jsem hrál všechny postavy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pro mě úplná novinka, Jirka Holeček loutkář.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
A můj mladší brácha mně pomáhal držet loutky, který jsem nepobral na scéně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hrál jsi svoje vlastní představení?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne, ne, ne, já jsem měl prvorepublikový hry o Kašpárkovi, ty malý sešitky. To jsem tam měl držák z druhý strany toho divadla, žárovičku a tam jsem to předčítal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A měnil jsi hlasy?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Měnil jsem hlasy samozřejmě. Pro Kašpárka jsem měl nějakej speciální, už si ani nepamatuju. Měli jsme tam peklo, který jsme měli žárovky nabarvený načerveno, hromy, blesky dělal plechem můj bráchy, vodníky, kouzelníky, víly, draka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, nepřiznal jsi se třeba Kirschnerovi, že jsi třeba mu fušoval do řemesla takhle někdy?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já si myslím, že jsme jednou vo tom mluvili, když jsem začal chodit s mejma dětma na Spejbla a Hurvínka. No a shodou okolností tuhle neděli tam půjdu s mým vnukem čtyřletým.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se to trošičku posunulo, viď?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Utíká to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, Jirka Holeček zajde ke Spejblovi a Hurvínkovi a zavzpomíná na to, jak se z něj málem kdysi stal loutkář.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že málokterej post v hokejovém týmu se třeba svým vybavením natolik změnil jako brankářský, protože já jsem nedávno, když jsem se připravoval samozřejmě i na dnešní povídání s Jirkou Holečkem, tak jsem se koukal na staré fotky. A jestli se nepletu, tak ty jsi začínal ještě bez masky úplně. I ta.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ano. Vesta, nárameníky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vesta, všecko bylo takové subtilní. Dneska ten brankář málem zaplní celou tu branku.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
A to už jim to trošku zmenšili.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to už jim to trošku zmenšili. Řekni mi, to je taková zcela zásadní věc, jak se vůbec dalo chytat bez tý masky na obličeji?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak brankář musel dávat pozor a musel umět rychle uhybat. A buďto jsem se sehnul pod tu střelu nebo jsem lapačkou to chytal před obličejem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale jak je vidět, koukám se ti do tváře, že bys tam měl příliš mnoho nějak jizev. To třeba Josef Mikoláš, tak ten vypadal jinak, ten tu hlavu asi nastavoval víc než ty, viď.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Už v Sedmi statečných říkali, ten mladík říkal na takovýho zjizvenýho kovboje: tohohle bysme potřebovali. A von říká: toho ne, toho, co mu to udělal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Prosím tě, jak se to vyvíjelo třeba ta maska? Já se pamatuju, ty jsi měl potom takovou, jako měl Ceed Marten, viď?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Přesně tak, protože Marten to přivezl do Evropy, když jezdil pravidelně za Kanadu chytat na mistrovství světa, takže my jsme to tady všichni vokoukávali a snažili jsme se to potom pomocí lidí šikovných napodobit. A já jsem do 18 let neměl masku, chytal jsem rok za muže Slavie, v 19 jsem dostal první masku, kterou mi vyráběl pan doktor Pavlíček v Plzni. To byl zubař a dělal lékaře hokejistům Plzně. No, takže, on mi udělal odlitek na zubařským křesle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takovou posmrtnou masku.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Posmrtnou masku. A potom se na to lepil ten laminát, to bylo z laminátu. A pak se to vyřezávalo, dávaly se tam dráty před zuby, před pusu a bylo to přesně udělaný podle obličeje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, předpokládám, že do téhle té masky jsi pár ran schytal. Ale stejně to musela bejt strašná rána, ne.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Tak rána to byla, no. Někdy jsem měl monokl pod tím. Bolelo to, ale nepřerazilo to kosti, to pomohlo, nevyrazilo mi to zuby. Takže, já jsem s tím byl spokojenej. No, ale ten vývoj pokračoval, že jo. Takže, nakonec jsem končil s helmou a s drátěným košíkem. A to už bylo bezpečný jako hodně, to už jako s tím nebyl problém. Když jsem do toho dostal, tak to jsem se jenom votřásl a bylo to dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přispíváš nebo přispíval jsi taky k vývoji toho vybavení brankáře, třeba, dejme tomu, jestli se s tebou třeba radili ti, kteří vyvíjeli potom ten plastron a betony a podobně?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Jo, vobrátili se na mě výrobci český hokejový výstroje, to byla firma Opus, která dělala betony třeba pro brankáře, nárameníky, plastrony a tak dál. No a s tím vývojářem, bohužel už nevím, jak se jmenoval, jsme dumali nad tím a já jsem mu dával svoje rady a já jsem navrhoval tenkrát, aby spojil ty chrániče ramen a hrudníku do jednoho. No a tak jsem jim to namaloval, jak by to mělo bejt, no a bohužel to vyrobili úplně špatně, takže pak se to jako vopravovalo a pak už se to dalo do pořádku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Který je vlastně v současný době třeba zranitelný místo na těle brankáře? Já mám takový pocit, že tady krk.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
V současný době nevím, protože ty jsou tak krytý. My jsme na krku nic neměli až do konce mý kariéry, takže jsme prostě museli chytat tak, abysme do toho krku nedostali, že jo. Ale dneska, kdybych já si vzal tu jejich výstroj a stoupl si tam, tak tam to mě můžou střílet vod rána do večera.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než se z fenomenálního gólmana Jiřího Holečka stal opravdu mistr svého oboru, mistr světa, vítěz Zlaté hokejky, já nevím, co všechno, tak samozřejmě musel projít určitým vývojem a určitými taky jaksi stádii. To znamená, začínal jsi, jestli se nepletu, v Tatrovce Smíchov, viď.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ano. Tam jsem byl jednu sezónu v Tatře Smíchov po boku Pavla Wohla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla kolikátá liga?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, bylo mi 12 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsi začínal ve 12 tam už, jo?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako v žácích teda.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No. To byly moje první kroky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Pavel Wohl tam byl.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Pavel Wohl byl jednička a protože neměl druhýho brankáře, my jsme se znali, my jsme bydleli za rohem v jedný ulici a jestli bych nechtěl dělat brankáře, že jako pohybově jsem na tom dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jsi do té doby něco na ledě dokázal?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne, to jsem hrál za třídu jenom hokej v útoku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a do té branky ses postavil jen tak? Museli tě přemlouvat trošku?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne. No, přišel jsem na trénink a říkám, Pavle, prosím tě, voblíkni mě, já nevím, jak se do toho leze. Tak mě do toho voblíkl, no a já jsem tam strávil jednu sezónu a třetí brankář byl Franta Vorlíček, kterej pozdějc hrál v útoku ve Spartě se mnou. Ale protože mu nebylo 10, tak von jako náhradník nemohl bejt nominovanej na zápas, až vod 10 let, takže proto jsem tam byl jenom já. Jinak Franta byl lepší, že jo. Ale já jsem tam to vodtrénoval tu sezónu a nechali mě chytat dva přátelský zápasy. Proto mě to přestalo bavit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zaujal jsi nějak nebo?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já si myslím, že vůbec jsem nezaujal a mě to přestalo bavit, že nechytám zápasy, tak jsem vodešel další sezónu do Slavoje Praha Pohostinství a tam jsem hrál útočníka, kde mě asi za měsíc vyhodili. A hned následně jsem vodešel do Bohemky hrát útočníka k panu Vlánskýmu, kde mě za dva měsíce vyhodil. A tím uběhl rok a mně už bylo 13 pryč a ve 14 mi zavolal zase Pavel Wohl a říká: hele, Slavia zakládá nový žáky, tak jsem jim vo tobě řekl, máš se tam přijít ukázat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, to už jsi přišel jako brankář ale.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To už jsem přišel jako brankář, protože jsem zjistil, že jako v tom útoku se asi moc neuplatním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ježíš, to je dobře, že člověka vodněkud vyhodějí, viď.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Mě několikrát. Ale já jsem se nedal. Ale já jsem furt ten hokej bral jako doplňkovej sport, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K čemu? K fotbalu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
K fotbalu. Já jsem vod 6 let hrál fotbal, byl jsem v Bohemce, táta mě trénoval. A já jsem za žáky byl nejlepším střelcem mužstva a hrál jsem to až do vojny, 19 let. Dva roky dorosteneckou ligu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to já vím, že jsi fotbalista skvělej, protože my jsme si spolu zahráli i za Tým snů, viď.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To už bylo jenom tak z legrace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo z legrace, ale ty jsi to hrál hodně dobře, žádná legrace. Ale, prosím tě, takže Slavia, to byl vlastně začátek a tam si tě asi pravděpodobně už začali piplat jako budoucího špičkovýho brankáře.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Tam už jo. Tam já jsem přišel taky asi vo měsíc pozdějc, než začala sezóna a už tam byli dva kluci v brance. Tak asi během 14 dnů jsem se dostal na prvního gólmana, no a zůstal jsem tam až do těch 19, do vojny. Pamatuju si, že ten náš trenér ve Slavii byl vyhozenej zase ze Sparty jako trenér a my jsme hráli se Spartou. A von povídá: Kluci, když tu Spartu porazíte, tak mi uděláte ohromnou radost a dostanete vod mě každej řízek a limonádu na Štvanici. Tak my jsme se do tý Spartu pustili kvůli tomu řízku, vyhráli jsme 5:0 nově složený žákovský mužstvo Slavie. 5:0 jsme vyhráli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl řízek jak /nesrozumitelné/, jak se říká.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Úžasný, úžasný. No a skončili jsme celkově druhý, akorát za Tatrou, která tu žákovskou soutěž tehdy vyhrála v Praze.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já mám takový pocit, že k oblíbeným jídlům Jiřího Holečka bude patřit asi řízek, co?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To máš pravdu. Ale já si ho rád dám, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já taky, já taky řízek miluju. Nedávno jsme byli ve Vídni a dali jsme si vídeňskej a ten je velikej a dobrej. Ale, Jirko, ty jsi mluvil před písničkou o tom, jak jste Spartu porazili, protože před vámi se vznášel ten úžasný stimul řízku. A teď si dáme v klasice českého humoru jednu scénku, kterou sis přál taky, a to je Felix Holzman s tím řízkem.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Určitě. Mně se to strašně líbí a rád si to poslechnu znova.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A setkal jsi se někdy s Felixem Holzmanem?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ne, osobně nikdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím ale, že když jste hrávali vy takové ty mistrovství světa třeba nebo špičkové turnaje, tak za vámi chodili mistři humoru, aby vás stimulovali a dělali takovou jako náladu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak za náma nejvíc chodil snad Karel Efa, Jiřina Bohdalová.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vladimír Menšík, myslím, taky ne?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
A Horníček. Menšíka jsme chtěli jednou na besedu, poslali mě, abych to s ním domluvil. On bydlel někde v Holešovicích nedaleko haly. A von už byl tak na tom špatně zdravotně, že říkal, ať ho omluvím, ale že už se na to necejtí. Takže, bohužel jsme se ho nedočkali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď se dočkáš ale toho Felixe Holzmana, a toho řízku.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Díky.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Možná, že i vy, vážení a milí posluchači a hlavně hokejoví fanoušci, si vzpomenete, že Jiří Holeček zazářil kupodivu úplně nejvíc, a myslím si, že tak jsi se, Jirko, dostal taky do povědomí hokejový veřejnosti ani ne tak v Praze jako v Košicích. Pamatuješ si, že ty Košice tě úplně proslavili? A do Košic se na tebe jezdili dívat potom i ty lanaři a podobně. Čím to bylo, že jsi se dostal do Košic a že se ti tam tak dařilo?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já jsem byl původně v Jihlavě na výběru v Dukle, ale vypadl jsem z výběru, trenér Pitner říkal, že mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ses mu nehodil.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, nehodil, protože jak já jsem byl z třetí soutěže, to byla divize, dneska je to druhá národní liga, no a tam byli kluci, který hráli vyšší soutěže, ty brankáři. No a tak říkal, půjdeš na rok do Košic a když budeš dobrej, tak si tě za rok vezmeme zpátky, což už příští rok Košice nedovolily. To jsme byli na ministerstvu národní obrany a tam se to řešilo v Praze v Dejvicích, generál z Košic a plukovník z Jihlavy a kde budu hrát. No a Košice řekli, že prostě východoslovenský kraj a lidi si zaslouží nejvyšší hokejovou soutěž a že beze mě jí hrát nebudou. No, tak takhle jsem se dostal prostě do těch Košic. Já jsem měl výhodu v tom, že jsem tam dostal šanci, protože v tý Jihlavě bych určitě nejmíň rok nechytal. A mě pomohla hodně vojna, protože já do tý doby ve Slavii jsme trénovali ten hokej dvakrát tejdně, nějaká letní příprava žádná, to jsem hrál ten fotbálek. A na vojně jsem začal pravidelně dvakrát denně trénovat. Já třeba na začátku, když mě postavili v tělocvičně k lanům a měl jsem bez nohou vyšplhat k tomu stropu, tak jsem udělal tři tempa, natáhly se mi ruce a byl konec. Nebudeš mi věřit, já za rok jsem bez nohou k tomu stropu vyšplhal třikrát za sebou. Já jsem se takhle fyzicky, kondičně zvednul ohromně, začal jsem chodit ještě víc bruslit na veřejný bruslení a během roku jsem snad vo dvě třídy šel nahoru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká se, že brankář nepotřebuje, říká se, člověk by předpokládal, že nepotřebuje umět příliš dobře bruslit.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To je chyba, to je omyl, protože podle toho, jak je dobrej bruslař, tak může bejt pohyblivej v tý brance, různý ty obraty, pády, vstávání, že není pak takovej nemotornej, může bejt i rychlej. Bruslení je základem, i když každej říká, no, ty jsi neuměl bruslit, tak tě strčili do brány. No, tak možná v těch začátcích to tak bylo, jo. Ale když člověk se chce prosadit, tak musí. Já jsem pak soutěžil s hráčema třeba bruslení pozadu, jo. Na celou dýlku kluziště jsem si vybral nějaký hráče, kterým jsem říkal, že neumějí ani pozadu bruslit a voni říkali, tebe porazím. Tak jsem říkal, tak pojď. V brankářský výzbroji jsem je porazil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V brankářský výzbroji? To je hezký.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Z místa, nesměli se rozjet, jo, jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale to je taky dostat do pohybu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
16 kilo to vážilo, co jsem měl na sobě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak v Košicích, jak říkám, jsi oslnil a pak už se vo tebe všichni rvali, pak přišla Sparta, samozřejmě reprezentace. To by bylo dlouhý povídání určitě. Ale já si myslím, že bychom si tady mohli říct aspoň takový, jak se říká highlighty, ty nejvýraznější okamžiky tvojí kariéry. Na kterej ten reprezentační start nejradši vzpomínáš?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak asi na ten první nejvíc. To bylo v roce 66, to už je hodně dávno a bylo to v Lublani a jel jsem tam jako náhradník Vlada Dzurily a dostal jsem šanci proti Polsku jako dvojka, kterej jsme vyhráli asi 7:1, nevím přesně, možná vo gól se pletu. A tím jsem si myslel, že mám vodehráno. A to před tím jsem hrál jenom jeden přípravnej zápas v Praze v hale, to byl jedinej můj přípravnej zápas proti Kanadě, kterou jsme porazili 4:3 a druhej den jsem jel na mistrovství. No a tak jsem vodehrál ty Poláky, no tak jsem si tam seděl na tý střídačce, chodil jsem trénovat, aby hráči měli na koho střílet. Najednou hrajeme finále s Rusama, no a začalo se hrát a první ruskej útok vlít na led a 1:0 jsme prohrávali. Vlít tam druhej útok ruskej 2:0, třetí útok 3:0. No a vona byla čtvrtá minuta a my jsme prohrávali 3:0. A najednou ten trenér, tam byl pan Bouzek, se vobrátil na mě na tu střídačku v tý čtvrtý minutě a povídá: Jirko, běž tam. V tu chvíli jsem si přál bejt neviditelnej. Úplně jsem se roztřásl, já nemohl najít vyrážečku. Já jsem na ní seděl. Konečně jsem to sbalil, šel jsem do tý brány. Já ti můžu říct, že si z toho zápasu nic nepamatuju. Já jsem tam byl jako v tranzu, ale údajně jsem vodchytal dobře, protože média mě hodnotily jako, že jsem podal dobrej výkon a že jsem nadějí našeho hokeje. Ten zápas nakonec jsme prohráli 7:1, takže, já jsem těch 56 minut prohrál 1:4, no. Ale je pravda, že po tom začátku ty Rusové, když vedou, tak se rozjedou a jsou těžko k zastavení. Když je porážíš v půlce zápasu 1:0, tak mají problémy.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jsem se ptal před chvílí jednoho z nejlepších světových brankářů v historii Jirky Holečka na to, kdy to byla v reprezentaci taková hvězdná chvíle a on mi říkal, že to byl jeho první vlastně start, teď bych se mohl zeptat úplně obráceně, kdy bys nejradši zapomněl na ty chvíle. Ale to si myslím, že sportovec na to nerad vzpomíná. Víš, co se tě spíš zeptám? Na věci, které jsem si přečetl, ty ses k tomu dokonce přiznal. Bodejť by ne, už je to promlčeno, ale myslím si, že dneska už je to úplně nepředstavitelné, že prej jste třeba v době, kdy jste hráli ligu, tak dostali od maséra třeba půllitr piva nebo že jste v Pardubicích jeli na cigarety taky. Může to vůbec dneska, je to představitelný ještě?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já to znám vo těch Pardubicích s těma cigaretama, to znám z doslechu, protože byli to hráči, který vo třetině přišli k šatně a masér tam stál před šatnou nebo custod a měl zapálený cigára. Ty hráči byli 4 nebo 5 a každej si jedno vzal a vo třetině si dali toho čvaňháka, aby vydrželi další zápas, že jo. Byli na to zvyklý. U nás s tím pivem, to bylo ve Spartě, ale to bylo tak, že to bylo po zápase, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, ne v průběhu zápasu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
To bysme neutáhli ty brusle, ty nohy. Takže, po zápase starý mazáci si objednali u maséra natočený čerstvý s pěnou. No a měl asi, nevím, kolik udržel v ruce, asi 6 půllitrů. A my jsme šli z toho ledu, že jo, poděkovali jsme publiku a u šatny jsme si každej vzali ten půllitr, sedli jsme si do tý kabiny, vodfoukli jsme si, já vypotil 2, 3 kila, takže to pivo jen zasyčelo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, bylo vůbec tehdy představitelné, že by sportovci, jaksi hokejisti brali nějakej doping nebo věděli jste vůbec vo tom, že se něco dá brát? Já se pamatuju, že byla taková aféra, jestli se nepletu, že to bylo při mistrovství světa ve Finsku s efedrinem.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, jako v našem mužstvu?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak za nás vlastně jako doping byla jenom jedna věc, a to byl fermetrazin, co brali studenti, když se učili celou noc, aby neusnuli, což pro brankáře vůbec žádnej takovej výrobek nemá smysl, protože má bejt silnej nebo má bejt rychlej nebo má bejt klidnej. To všechno jde proti sobě, takže my jsme nepoužívali nic. Ale to, co ty myslíš, to se asi jednalo vo Frantu Pospíšila a to bylo na olympiádě v Innsbrucku, kde nás postihla chřipka, až na dva hráče všichni jsme byli postižený chřipkou, onemocněli jsme, měli jsme teploty. No a doktor dělal, co mohl, aby nám srazil teplotu a taky, aby uvolnil dejchání, tak nám dával sanorin na rýmu, no a ten obsahuje efedrin. Ale ten sanorin nebyl zakázaným lékem. Takže, se to táhlo potom, no. My jsme prohráli ten zápas, nebudem dopovat na Poláky, vyhráli jsme ho asi 5:0 nebo 6:1, já už nevím, a bylo kontumační, prohráli jsme 5:0 kontumačně, tím jako jsme měli ztrátu na Rusy a doktor měl zákaz potom účast na olympiádě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kvůli hloupýmu sanorinu.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Sanorin do nosu, no. Kdyby vzali jakýhokoliv hráče jinýho, ne zrovna Frantu, to se losuje, tak by to měli všichni, protože my jsme měli všichni stejnou léčbu. Takže, to byl jedinej jako doping, kterej nám byl prokázanej.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří Holeček má za sebou úžasnou brankářskou kariéru. Dneska se může s radostí za svou kariérou ohlídnout. Ale, Jirko, ty se určitě neohlížíš. Díváš se taky na svoje následovníky? Líbí se ti někdo z těch současných brankářů?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Máme několik dobrejch brankářů, třeba z těch starších dneska je to Vokoun, že jo. Pak máme další v NHL. Teďko tam ve dvacítce jsme měli vynikajícího brankáře, já si ještě ani nepamatuju jeho jméno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten zazáří jednou, no.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ale můžu říct, že teda ten má budoucnost před sebou, jestli ho někdo nebo něco nezkazí, jo, tak je úžasně rychlej. Ten teda by mohl bejt naší budoucností.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty už se nevěnuješ výchově?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já se věnuju výchově neustále, já mám svojí brankářskou školu společně s Romanem Višňákem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Soukromou.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Soukromou. Každej rok to máme v létě v Pelhřimově, kde je krásně, kde máme všechno pohromadě, všechny sportoviště. A máme tam účast na jeden kurz přes 80 brankářů z celýho světa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik je těm dětem?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Je to vod 7 let do 18. Nejvíc jsou zastoupený ty malý. No, ale třeba tam přiletěl sedmnáctiletej nebo osmnáctiletej kluk z Austrálie. Našel si nás na internetu a s rodičema přiletěl na naší brankářskou školu na tejden.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Australan hokejista? Jak mu to jde?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak byl vyhlášenej, myslím, nejlepším brankářem soustředění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, podívej se.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Máme tam z Polska, byl tam ze Skotska brankář, jeden tam byl z Islandu, no a tadyhle ty evropský, Švýcarsko, Německo, Rusko.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A předvádíš jim taky jaksi?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Taky. Skluzy jim předvádím, ty voni dneska vůbec nepoužívají, neumějí. No, takže aby trošku byli, aby se zlepšili. Já si myslím, že čím víc zákroků ten brankář zná, tím je to lepší. Dneska se vychovávají brankáři podle švédského stylu a všichni klečejí a všichni jenom sledujou, vod tyče k tyči se vodrážejí po koleni. Ale nic jinýho neumějí, neumějí poloviční rozklek, neumějí skluz. A já na tý škole učím všechno. Já, když se podívám třeba na Haška, tak ten bez skluzu by byl ztracenej. Dokonce i Vokoun ho používá. Já si myslím, že to je zákrok platnej i v dnešní době.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, brankářskou výzbroj na sebe občas někdy ještě vezmeš?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Já jim to ukazuju bez výzbroje ve voblečení trenérským, takže ty skluzy dělám jen tak navostro na ledě beze všeho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já se ptám proto, který sportovní náčiní vobčas ještě vezmeš aktivně do ruky?
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, tak jedině hokejku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kolo.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
A kolo, no tak to jo. Máme partu, velikou partu, je nás přes 20 a jezdíme jak na víkendy na kola, vybereme si vždycky nějakou lokalitu, většinou je to na Moravu, kde mají dobrý víno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velmi správně.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Hodně jsme v Lednici a Valtice a Mikulov a to máme sježděný. Pak jezdíme jižní Čechy, Červená Lhota a podobný. A pak jezdíme do Francie, jezdíme do Nice a tam vždycky jsme v takovým kempu, úžasný, krásný, slunce. Jezdíme tam v červnu, koupeme se v čistým, krásným moři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, to je krásný. Tak rád slyším, že Jirka Holeček po té úžasné dramatické kariéře si užívá takový krásný slunný podzim. Jirko, ať se ti pořád daří, ať ti samozřejmě slouží zdraví hlavně. A ať vychováš pár opravdu slušných, dobrých brankářů.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
No, děkuju. Já doufám, že se nějaký kluci povedou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahoj, měj se hezky.
Jiří HOLEČEK, bývalý hokejový brankář
--------------------
Ahoj.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 1. července 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
