Jiří Jelínek v Tandemu
V Tandemu byl Jiří Jelínek, trombonista, zpěvák skupiny GOLEM. Prozradí, jak vzpomíná na dětství v umělecké rodině, v jakém představení hrál v divadle Rokoko po škole a kdo nastolil hudební trend orchestru GOLEM.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den a dobrý poslech vám přeje Jan Rosák. Můj dnešní spolutandemista měl v dětství na výběr hned z několika uměleckých profesí, maminka byla členkou činohry Národního divadla, tatínek akademický malíř a navíc špičkový muzikant a zpěvák. No, v tomhle dilematu nakonec zvítězila muzika, a proto můžu teď na Tandemu uvítat trombonistu a zpěváka Jiřího Jelínka. Vítám tě, Jirko, ahoj.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď nevím, jakou muziku bychom si měli dát na úvod, jestli tvou nebo tátovu. Ale asi spíš to druhé, abychom začali opravdu od tvých začátků, respektive rovnou od narození. Tak ať se vám všem dnešní projížďka s Tandemem opravdu líbí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tenhle ten skvělý hlas zpěváka a trumpetisty Jiřího Jelínka, který byl nazýván český Armstrong a proč, tak to je samozřejmě jasné, tak provázel mého dnešního hosta Jirku Jelínka, jeho syna, dětstvím. Takže to, co zpíval nám z rádia, tak tím volal na tebe, Jirko, k obědu, anebo Jirko, pojď do divadla se mnou. Jak vzpomínáš, prosím tě, na dětství v té, ale to opravdu myslím samozřejmě dobře, v té komediantské rodině?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Tak já na tom mám moc, moc hezký vzpomínky a jsou to dost hluboký zážitky, který mám vrytý v paměti, i když jsem byl malej, že jo, potom samozřejmě jsem rostl, tak toho bylo víc. Tak s mámou jsem chodil občas do Staváku, že jo, tenkrát to bylo Stavovský divadlo a tam jsem poznal to zákulisí. Třeba si pamatuju na národního umělce Ladislava Peška, jak ve hře Poprask na laguně třeba konkrétně stál v zákulisí a zpocenej, bledej říkal: Ježišmarja, já tam nejdu, já tam nejdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takovej byl, to on se bál?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Modlil se, no. A pak tam prostě, prostě musel tam, tak tam vylezl a prostě byl úžasnej, byl sladkej prostě. Takže takovýhle věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to je jenom pro ty mladý herce teď, kteří nevědí, co to je tréma, jak ta zodpovědnost opravdu cloumala těma mistrama.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Někdo se tý trémy nezbaví do smrti teda taky, což je i můj případ. Já víceméně taky tou trémou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsi trémista?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
... trpím dost a trpěl jsem, no. Trvalo strašně dlouho, než jsem se vůbec odvážil jít zpívat před kapelu třeba dopředu. Ale tak ještě o tom dětství. Takže s tátou jsem chodíval taky často do Karlínskýho divadla, on hrál v Orchestru Karla Vlacha, to byly ty Voskovcovy a Horníčkovy všelijaký hry, že jo. Potom se to přesunulo do Divadla Satiry, což teď je ABC. No, ale ten Karlín byl takovej zajímavej v tom, že jednak táta, kterej furt kreslil, on byl ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem říkal, že byl akademický malíř.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ale on byl i výbornej kreslíř a on v podstatě pomaloval celý to orchestřiště, kterýmu se říkala Ponorka, tak on tu chodbu před tam tím orchestřištěm on celou vymaloval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to tam ještě, ty jeho obrázky?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Bohužel to tam není, že jo, to se potom, adaptací se to překrylo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je škoda.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ale existuje ještě pár pamětníků mezi muzikantama, který na to pamatujou. A vím, že dokonce ještě existuje jedna fotka, myslím tužkou kresba, tam je v podstatě celá tehdejší Vlachova kapela nakreslená naprosto věrně, věrně prostě, to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vystižený obličej.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Vystižený obličej geniálně a navíc každej je ve svý charakteristický nějaký pozici nebo poloze, jo, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, když jsi tak třeba táta, předpokládám, že měl doma ateliér nějakej, tak ..., ale doma si kreslil určitě ...
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Táta neměl ateliér, ale prostě sednul si a kreslil, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kreslil, máma si třeba doma zkoušela nějaký role, to znamená, že to na tebe tak jako působilo z obou stran. Navíc táta si zpíval, hrál. Co na tebe mělo největší vliv, co se ti nejvíc líbilo a v čem sis říkal: Tohle to bych třeba chtěl dělat? Protože předpokládám, že jsi nechtěl bejt zubařem třeba.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ne, to ne, ale tak když je člověk jako mladej, tak ještě jako nemá třeba tak ujasněný představy, co by chtěl nebo tak. Já jsem spíš původně inklinoval k tomu malování, protože obojí bylo doma, že jo, takže spíš jsem seděl a maloval, u toho jsem poslouchal třeba rádio nebo takhle. Ale samozřejmě, že bez jakýhokoliv nucení prostě jsem si začal hrát na piano a na trumpetu jako samouk prostě, protože to tam bylo. No, tak táta to tam měl, tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, samouk, samouk, tak potom ale, potom to ale mělo určitě pokračování nějaký. Dal tě táta na piano opravdu, nebo ...?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jo, pak jsem chodil na piano, že jo, pak jsem samozřejmě v pubertě chodil za piano, že jo, jak to tak bejvá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, ano.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
A takže ... Ale nějaký ty základy jsem měl a jako hrál jsem na trumpetu, už jako takový první pokusy byly na základní škole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bral jsi tátovu trumpetu?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, on měl doma asi 3, teda hrál, on měl toho svýho korneta, že jo, /nesrozumitelné/, že jo a na to hrál a měl doma ještě takovou S trumpetu a ještě nějakou B trumpetu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A mohl jsi mu na ni sáhnout, na tu trumpetu?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, to nebyl ráda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že ne, viď?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ne, ne, nebyl rád, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ...
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Já jsem měl taky před tím respekt, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jo, ale on poznal určitě jistej talent, takže si řekl asi, že to rozvíjet je záhodno.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, tak na základní škole jsem v podstatě uměl první věc Pochod svatejch, takže vždycky za odměnu, když děti byly hodný, tak říkaly: Jelínek, pojď, zahraj Pochod svatejch.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Tak samozřejmě, že jsem to hrál strašně, že jo, blbě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
When The Saints jsi měl naučenej, jo?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
V podstatě znal jsem jenom tu melodii, takže ... Ale to je jenom spíš taková legrace, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale o tom, že jsi můj dnešní host, Jiří Jelínek taky začal k tomu, k té trumpetě a posléze k trombonu zpívat, tak o tom si popovídáme zas za chvilku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jeden z našich hostů, který seděl na místě dnešního mého spolutandemisty Jiřího Jelínka si pochvaloval, že se mu líbí muzika, kterou třeba u nás hraje Golem. Byl to Tomáš Pergl, zpěvák a říkal, že to je přesně ta muzika, která se mu líbí. Já si myslím, že není sám. Golem je opravdu svým zaměřením na muziku, která hodně jaksi forsíruje ty instrumentální dovednosti, tak je dost asi ojedinělá záležitost u nás. Kdo vlastně nastolil tuhle tu, tenhle ten trend muziky?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Tak dneska už je těch orchestrů samozřejmě perfektních víc, že jo, co tuhle muziku můžou hrát. Ale v tý době, kdy my jsme to hráli, tak jsme byli jako ojedinělí u nás. Hlavní prostě plus bylo v tom, že my jsme se tak nějak vzácně sešli dohromady, že jako všichni jsme na stejný parketě, že jo, že všichni jsme poslouchali stejnou muziku, samozřejmě cizí hlavně. No a potom taky ta věc, že tam vždycky byly dechy, tak to byla taková jako třešnička na dortu vždycky a snažili jsme se o sborový zpívání, že jo. Takže dobrá muzika s dechama a se sborama, to tenkrát jako moc lidí tady nedělalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nedělalo, viď? Já právě, když jsi říkal, že jste poslouchali stejnou muziku, hlavně zahraniční, byla nějakým předobrazem Golemu nějaká zahraniční kapela, kterou jste chtěli třeba tak hrát?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ne, to ono těch kapel bylo samozřejmě víc a zpěváků taky. Já nevím, z těch kapel s dechama, tak kapela Chicago, že jo, nebo Toutou, ty měly s dechama taky, tímhle směrem jsme se vždycky nějak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale to kapelový zpívání, to taky není každýmu dáno, že jo?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, tak já jsem, v podstatě jsem zpíval sbory, že jo, jako všichni, ale protože jsem psal taky věci hlavně pro sebe, tak jsem si je taky musel někdy zazpívat, že jo. Takže časem jsem se prostě dostal až na pozici jakýhosi zpěváka v týhle tý kapele ..-.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Číslo jedna v kapele, ano, ano.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Taky to bylo kvůli potřebě, že původně Golem byla doprovodná kapela, že jo, ale v posledních, já nevím, 10, 15 letech se objevovaly akce, kde chtěli třeba jenom kapelu, že jo. Takže tam jsme museli hrát sami, takže jsme museli vybudovat nějakej repertoár a utáhnout to sami, že jo, takže ... Což já jsem byl rád, protože já rád zpívám a i rád hraju, takže prostě jsem byl hrozně spokojenej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdys to objevil, že tě tolik baví zpívání a jak jsi říkal, že jsi měl strašnou trému vylízt před kapelu ...
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, to jsem měl hroznou trému a vždycky jsem zpíval zezadu jako z tý zadní pozice mikrofonu, protože dechy vždycky byly většinou, že jo, za bubeníkem a tak. No, už prostě spousta lidí mi říkala: Hele, běž dopředu. A já říkal: Ne, ne, ještě dneska ne. Prostě jsem se styděl prostě jít dopředu a tam lidi, že jo, a to a nevěděl jsem, co se sebou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako ten Pešek jsi se styděl.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, ale tak jako časem a praxí prostě člověk tohle to překoná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zpíváš taky tátovy písničky, teda myslím ty písničky, který tak dobře zpíval táta?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ne, ty nezpívám, protože ... Je fakt, že teďka jsme, na jednu desku jsme natočili s jednou mladou holčinou zpěvačkou, natočili Motýla, ale nesnažil jsem se to dělat jako on, což samozřejmě by bylo legrační, ani bych to neuměl ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak bylo by to z piety také.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ale udělal jsem to jako trošku po svým, jako trošku jiná aranž, trošku jinak zazpívaný a jako tak, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak my si teď Motýla nedáme, ale dáme si něco se skvělou kapelou, která nese název jednoho významného pražského, no, skoro jsem řekl obyvatele, postavy - Golem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle hraje Golem, takhle s ním zpívá můj dnešní host Jiří Jelínek, ovšem než se ke Golemu dostal, tak musel samozřejmě jako každý správný muzikant projít konzervatoří. Tedy nevím, jestli všichni muzikanti projdou konzervatoří.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Většinou, většinou to tak bývá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo, většinou jo, asi, většinou jo. No, tak ti, kteří hrají potom ve špičkových kapelách, tak určitě jo. Tak prosím tě, ty jsi šel na konzervatoř na trombon rovnou, nebo to bylo něco ...?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jak už jsem říkal na začátku, tak jsem chtěl nejdřív malovat, že jo, dělal jsem zkoušky na nějakou střední malířskou školu tamhle na Vinohradech. Samozřejmě jsem nebyl tak dobrej, abych se tam dostal, že jo. Takže jsem šel na střední školu SVVŠ, což bylo dost utrpení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já mám taky tu školu za sebou, tak vím, co to je.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ale já jsem nebyl moc pilnej žák, abych pravdu řekl. Ale jako při tý škole jsem samozřejmě hrál i na trumpetu, tam jsem měl nějakou školní kapelu, ale to celkem není podstatný. No a po tý střední škole jsem dělal zkoušky na trumpetu, na konzervatoř a první rok to nevyšlo, protože, já nevím, brali 2 a já jsem byl třetí, nebo brali 3 a prostě jsem se tam nedostal, tak jsem rok makal. Prožil jsem si takový, což jsem teda vždycky chtěl, abych poznal co nejvíc profesí. Takže jsem dělal, já nevím, třeba na nádraží, v cukrárnách, v ševcárně, skladníka a takovýhle věci, jako brigádník teda. No, tak potřeboval jsem taky vydělat nějakou kačku, že jo. Ale zajímalo mě to jako, abych si to zažil ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak je dobře, že se to člověku rozloží v hlavě. No jasně, no.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, přitom jsem samozřejmě hrál a pak jsem za rok opakoval ty zkoušky, ale už na trombon, protože jeden profesor z konzervatoře řekl: Člověče, ty vůbec nejseš trumpetovej typ, ty máš hubu na trombon, člověče.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se to pozná, huba na trombon, prosím tě?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, prostě stavba rty, zuby a takový věci, jako fyzický předpoklady nějaký. Takže jsem říkal: Dobře, já to zkusím na trombon. A ještě jedna taková zajímavá věc, že ne většinou, ale někdy se i sny vyplněj, protože já si pamatuju, když mi bylo asi 15 nebo 14, 15, tak jsem měl jednou takovej sen, že se mi objevil zlatostříbrnej trombon najednou přede mnou, takovej malej, ale vyloženě konkrétně, jo. A já jsem říkal: Ježiš, ten je krásnej. No a to jsem si pak uvědomil vlastně, já nevím, za X-let ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
..., až když jsem na něj začal hrát a vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V tom snu jsi hrál na ten trombon?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ne, jenom jsem ho viděl prostě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před sebou.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
... před sebou, takovej zlatej, stříbrnej, hezkej jako, natur, že jo. Takže to bylo takový nějaký možná předznamenání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víš, že to muselo bejt, protože normálně se, mě, aspoň mě teda, když se mi něco zdá, i třeba intenzivního, tak na to třeba posléze zapomenu a úplně mi to vymizí z paměti. Ale jestliže ti ten trombon takhle zůstal a přitom si na něj dokonce nehrál a jenom jsi ho viděl, to muselo bejt znamení.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jenom jsem ho viděl, ale viděl jsem ho velice konkrétně a pak najednou jsem zjistil, že na něj hraju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nejenom tedy takhle, jaksi na konzervatoři, ale potom i samozřejmě ve spoustě kapel, k čemuž se taky dneska dostaneme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, trombonista a zpěvák Jiří Jelínek chodíval za svou maminkou do Národního divadla, teda tehdejšího Staváku, posléze Tyláku a tak dále, jak se tohle to krásný divadlo všelijak jmenovalo, ale taky do Divadla ABC, tehdy to bylo Divadlo Satiry, jestli se nepletu ...
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Do Karlína předtím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A do Karlína, ano, kde hrával Jan Werich a ...
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Vlachova kapela, že jo, tehdejší ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, tatínek tím pádem taky.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Samozřejmě táta, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a ty jsi právě Jana Wericha měl příležitost sledovat takhle z bezprostřední blízkosti. Není divu, že sis ho tudíž teď vybral mezi klasiky českýho humoru. Ale zkus zavzpomínat takhle, jak jsi ho vnímal, takhle třeba z toho orchestřiště?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Tak já, protože jsem, táta mě bral, že jo, i s mámou dost často s sebou, no samozřejmě, tak jsem znal, znala mě celá kapela, že jo, kteří mě měli velice jako v oblibě, jako malýho a poznal jsem klub, že jo, to zázemí klubu, orchestřiště a tak. A v tom orchestřišti jsem byl dost často, že jo, táta tam seděl, hrál a já jsem tam stál a koukal jsem se.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jsi mohl takhle?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jo, mohl. Jako dokonce jednou pan Vlach, to mě byly, to znám z vyprávění od mojí mámy teda, když mi byly asi 4 roky, tak mě vzal za dirigentskej pult, a protože já už jsem to tak nějak víceméně znal, tak jsem tam jako nějak mával ručičkama, jako taková legrace, no. Takže jako já jsem tam byl víceméně jako doma. A právě jsem tam sledoval, to už mi bylo jako potom víc a sledoval jsem tam ty představení, hlavně ty forbíny, ty jsem měl jako moc rád, Horníčka s Werichem, to byly vždycky takový aktuální vtipný narážky, což bylo úžasný, že jo. A Werich tátovi říkal, nevím proč, ale říkal mu Čankajšku. Nevím, jestli ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím kvůli těm přivřenejm očím, no, no, no, no.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jestli možná, že mu tak připadl, no. A jednou se právě stalo, že já jsem na tu forbínu koukal, na Horníka s Werichem nahoru, poslouchal jsem je zaujatě a Werich prostě udělal takovou pauzu, zřejmě přemejšlel, co řekne dál a ukázal na mě a říkal: Hele, malej Čankajšek. Takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezoučký. Tak víš co, Jirko, ty sis ho tehdy takhle prohlížet zblízka, teď si ho zblízka poslechneme a můžeš si zavzpomínat, jak jsi jako malej Čankajšek koukal z orchestřiště na ty velikány - Wericha s Horníčkem.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ano, ano.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Trombonista a zpěvák Jiří Jelínek se po studiu na konzervatoři, já myslím, že už v průběhu studia jsi měl nějakou kapelu, to samozřejmě.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No samozřejmě, to jsem měl svůj vlastní big beat, to jsem ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsi hrál big beat přímo, jo?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Prožíval jsem jako období big beatu a jako taky tam byly dechy, že jo, ale měl jsem dlouhý vlasy a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jasně.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
... hráli jsme nahlas a byli jsme ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jste se jmenovali?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
... byli jsme nekompromisní. Fousy s "F".
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fousy, to je dobrý.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak to, že jste neměli anglickej název, /nesrozumitelné/.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, my jsme chtěli nějakej českej takovej, tak takhle nějak, no. A to trvalo do, asi já nevím, do konce tý školy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale po škole jsi dostal, jestli se nepletu, vlastně angažmá, nebo respektive jsi hrál potom i v takovým představení v Rokoku, je to tak?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ano, to bylo jednu sezónu, bylo to v roce 1972. To bylo takový hudební konfrontační představení dvou poloh. Protože tam hrál Táta s Pavlínou Filipovskou a my jako kapela právě ty Fousy, že jo. A oni tam hráli swingovky, evergreeny, jmenovalo se to mimochodem Houpací židle, což byla ta skladba, kterou jsme tady mohli slyšet ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta skladba je z toho, kterou jsme si pustili v úvodu, ano.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jmenovalo se to Houpací židle, ale Fousy kontra Futeles, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Režíroval to Ivan Renč tenkrát. No, v podstatě bylo to takový písničkama nebo textem proložený pásmo, že jo. My jsme hráli, táta hrál nějakej spojovací text.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste hráli jinou muziku, než on?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
My jsme hráli v podstatě vlastní věci, který už tam jsem jako zpíval, ne vepředu teda, furt vzadu. Ale tak prostě, byly to takový 2 polohy, 2 polohy hudební, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A potom mám tady poznamenáno, že to už bylo po absolutoriu na konzervatoři, jsi hrál a předpokládám, že taky zezadu takhle zpíval sbory ...
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... v kapele doprovodné Milana Chladila a Ivety Simonové.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, tam v podstatě ta kapela Fousy, kterou jsem měl, tak potom víceméně jsme s většinou těch kamarádů prostě přešli k tomu Milanovi Chladilovi, protože tam odcházela kapela Strejců, že jo, kteří byli výborní. Prostě nějak se to nepohodlo, takže šli pryč. No a nám se prostě podařilo tam dostat. V podstatě jako obživu jsme měli tyhle ty koncerty s nima.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jsi říkal, že odcházela kapela Strejců, to není samozřejmě nic pejorativního, oni si tak říkali, viď?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Oni si tak říkali, no, to v podstatě Moraváci vědí, kdo byli Strejci, že jo, a U Strejců a jak to vlastně vzniklo, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to hnutí Strejců dokonce existuje na Vinohradech.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jasně, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně. No a hrál jsi taky v orchestru Luďka Švábenského. To byli, počkej, to byli ti Strejci, ne?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ne, ne, ne, ne ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ti měli něco společnýho taky se Strejcema.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, Luděk Švábenský se Strejcema hrál jeden čas.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, jo, aha. A to už jste doprovázeli Helenu Vondráčkovou taky.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
To se prostě u toho Milana Chladila nějak prostě, vím, že kluky už to nebavilo v kapele, říkali: To je staroba, to nebudeme hrát, pojďte dělat něco jinýho. Já jsem to furt nějak prostě víceméně držel dohromady, ale jednoho dne mi prostě řekli: Hele, nazdar, my končíme, my už to nechceme dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale prosím tě, s Milanem Chladilem to muselo bejt výborný, jaksi co se týče takového toho života mimo hraní. Protože já jsem slyšel, že on se o svou kapelu vždycky dobře staral. Znám takovou jednu příhodu, nevím, jestli mi to potvrdíš nebo ne, kdy se přijelo na nějakej zájezd a prej nebylo připravený žádný občerstvení, a to on se naštval, přišel za tím pořadatelem a řekl: Heleďte se, já jsem se dozvěděl, že prej chcete dát teď okamžitě občerstvení kapele, tak to teda v žádným případě, vždycky až po hraní. A oni se chytli za nos a řekli: My nemáme nic připraveno. Je to tak? Chodilo to takhle s Milanem?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Milan byl výbornej, protože samozřejmě jak byl všude vždycky známej, tak vždycky všude šel okamžitě do kuchyně, že jo. Dělal i různý takový fórky, že třeba jako přinesl řízek a místo, jako dělal to /nesrozumitelné/, místo řízku nám obalil třeba hadr na podlahu nebo takovýhle věci. Takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je radost.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
... tam byly, takovýhle jako srandičky jsme si dělali vzájemně, no. Vím, že kluci potom nějak mu, on dostal někde zajíce, tak oni prostě mu ho tajně prostě vzali, kde ho měl uloženýho, někde na hotelu, rozpárali, vybrali ho, to maso, nacpali tam brambory, zas to zašili, že jo, a on si odvezl domů. Vypadalo to geniálně, pověsil si ho na balkon a jako že si ho nechá uležet. No a samozřejmě pak byla krutá pomsta, že jo, příště zase.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jistě to měl za ten obalenej hadr, no. No, ale Míla Chladil byl velikej vtipálek. Škoda, že si ho nemůžeme pozvat do Tandemu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ptát se mého dnešního hosta Jiřího Jelínka, kdy mu nebylo do zpěvu, je, myslím, docela na místě, protože on je zpěvák, kromě toho, že je trombonista. Tím se tě, Jirko, chci zeptat na takové ty zážitky, kdy se člověk dostane do situace, která je velmi nepříjemná, ale potom se na ni docela třeba vzpomíná jako na příjemnou záležitost. Stalo se ti něco podobného třeba s kapelou?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jednou se mi stalo, to bylo, když jsme byli v Rusku někde v Ašchabadu, byl tam s náma Pepík Laufer a v tom jeho koncertu jsem dělal asi 2 věci, tam už jsem šel dopředu, pozor ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, přímo k mikrofonu.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Prostě jsem zpíval tam jednu nebo dvě věci a v podstatě, jak už na tom zájezdu jsme byli dlouho, samozřejmě člověk pořád něco popíjel, nějaký tekutiny, že jo, horko, sluníčko a prostě tak jedno k druhýmu, tak tam se mi stalo, což bylo nepředstavitelně prostě hrozný v tu chvíli, že jsem přišel před kapelu, kluci začali hrát předehru a já měl nastoupit a okno, nic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Text v nenávratnu.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Text v nenávratnu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejejejejej.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ozpívaná věc, že jo, prostě nic. A teďka kluci na mě koukali jako a tak, no, a já jsem říkal: Nevím, nevím. Tak kluci přehráli první sloku, pak jako že teda nastoupím na druhou, tak hráli druhou sloku, já jsem říkal: Furt nevím. Stál jsem tam jak pitomec vepředu, že jo, tam bylo pár lidí v tom amfíku, takovejch nějakejch v turbanech a já jsem tam prostě stál jako dřevo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako tvrdé "I".
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
A v podstatě tak pak jako refrén, to už začali kluci hrát jako na flétnu nějakou melodii, že jo. No, takže jsem ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jsi to tam takhle odstál jenom?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Takže jsem tam prostě přetrpěl celou věc. Nenapadlo mě ani slovo prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Člověče, mě teď napadlo, není to dědičný? To se tátovi taky stalo, viď?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Tak já to měl, v tu chvíli prostě, to tě polije horko, prostě nejradši by ses propadl, to je něco šílenýho - okno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je, to se stává, tohle to jsou takzvaný ty, herecký a muzikantský sny, kdy stojíš na jevišti a vůbec nevíš, v čem hraješ a máš něco říkat a nevíš, co, že jo?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, no, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tobě se to stalo v reálu.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Mě se to stalo jednou, ale bylo to hrozný, že jo, tak jako nevím, jaký poučení by si z toho člověk měl vzít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já, člověče si myslím, brát si nějakej tahák, nebo co, ale zase, to bys musel těch taháků mít plno, tak to ne. Spíš na to zapomeneme a ...
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Spíš na to zapomenout, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří Jelínek jako sólový zpěvák zazpíval za doprovodu své domovské kapely Golem. Peníze dlouhý jo, kéž by byly peníze dlouhý. To člověk musí na peníze dlouhý se hodně nadřít. Ale ty pro to děláš, myslím, dost, i když nevím, jestli se to naplňuje, a to proto, nebo respektive tím způsobem, že kromě toho, že zpíváš, hraješ samozřejmě v kapele, tak taky skládáš vlastní tvorbu, aranžuješ a taky skládáš, prosím tě, to se tě na to chci zeptat, divadelní muziku.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Teď už v poslední době ne. Měl jsem takový období, kdy prostě jsem na to měl chuť, tak jsem, nejdřív jsem se dostal k pár Večerníčkům, což ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíš tedy k televizním Večerníčkům?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Jako k televizním Večerníčkům. No, ale to je prostě takový, tam jste hudebně strašně svázanej, protože tam režisér trvá na tom, aby to bylo dětský, hravý, prostě jednoduchý a takový ... Tam prostě se člověk dostane, že prostě hraje takový diletantský prostě věci ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jednoduchý noty.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Nemůžeš si tam dovolit nic, no. Takže to jsem pak jako opustil, protože mám 2 děti, že jo a dcera je herečka, která je v angažmá v Pardubickým divadle už dlouhá léta teda, i přes svůj mladý věk. Takže jsem se já dostal jako přes ní, pro to Pardubický divadlo jsem dělal asi 2 nebo 3 inscenace, což byla docela dobrá práce, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A druhý potomek tvůj?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
To je syn Filip, ten je starší a ten se ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dělá muziku?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ten se potatil samozřejmě, dělá to samý, co já, trombon, zpěv, skládá, aranžuje. A on zase dělá s Danem Bártou a v týhle tý sestavě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? No tak ale dělá muziku, řekl bych, podobnýho charakteru.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Dělá v podstatě modernější muziku, ale v podstatě si velice dobře rozumíme a já jsem rád vždycky, když ho můžu vidět.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, já si dokonce dovedu představit, že by Dan Bárta si rád zazpíval i s Golemem třeba, protože to je muzika, která by mu určitě taky konvenovala. Mimochodem, kdy nebo kde teď máte nejbližší vystoupení? Kdy budete těšit vaše diváky?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
No, takže teďka v lednu už není tolik práce, to je vždycky po Novým roce, ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale před ...
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
... ale prosinec bejvá jako velice zaplněnej. Dělali jsme s Petrou Janů asi 10 koncertů vánočně laděnejch, kde prostě ona dělá kromě těch svejch věcí, dělá taky směsi koled a takový, aby to jako mělo tu atmosféru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hrajete taky na plesech, mě teď napadlo, hraje Golem na plesech?
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Hrajeme, hrajeme taky na plesech, v sezóně je to dost často a buď hrajeme sami nebo hrajeme se zpěvákama, který tam prostě přijdou, dokud nemají svůj playback. My máme každej nástroj, máme kufr hliníkovej, kde máme množství desek s různejma ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, teď ukázal Jirka Jelínek asi 20 centimetrů do vejšky.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
... s různejma lidma, že jo. Takže prostě, když je potřeba někoho doprovodit, není problém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem, a já si myslím, že s Golemem si každý zpěvák rád zazpívá a proč, tak to už jsme si na to tady dneska taky, myslím, s mým hostem Jiřím Jelínkem dostatečně odpověděli. Jirko, já ti moc děkuju za tvoji návštěvu. Přeju ti, ať se ti ten rok, co právě začal, opravdu vydaří, a nejenom tobě, samozřejmě i Golemu, ale taky tvojí rodině. Prostě ať to všecko jde tak, jak má.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ano. Rád jsem tady byl a děkuju za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky, ahoj.
Jiří JELÍNEK, trombonista, zpěvák
--------------------
Ahoj, ahoj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.