Jiří Zonyga - zpěvák
28. červen 2011
Zpěvák a vítěz soutěže X Factor Jiří Zonyga byl v Tandemu s Janem Rosákem. Dozvěděli jste se, jakou hudbu má rád, komu ze svých pěveckých kolegů vděčí za hit "Husličky" a jak se dívá na své bývalé kolegy za volantem - "truckery".
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Z Tandemu vás zdraví a hezkou chvilku u rádia přeje i dnes Jan Rosák. Naproti mně už sedí můj dnešní host a já musím říct, že mě například jeho jméno velice zajímá. Samozřejmě o něm vím, že to je zpěvák, velmi milý a sympatický muž a náruživý sportovec. Ovšem kde se vzalo to jeho jméno a co znamená, tak na to se určitě budu dneska ptát Jiřího Zonygy. Já tě vítám, Jirko, ahoj.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Ahoj. Dobrý den přeju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak napřed si dáme písničku a potom půjdeme hned do Lanžhota.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak poslechli jsme si příjemný chlapský projev mého dnešního hosta Jirky Zonygy v písničce, kterou jsi, Jirko, složil jak text, tak melodii, jmenuje se Týdny. Já, když dovolíš, se vrátím teď o roky zpátky, ne o týdny, protože si chci ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
O hodně let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak hodně, no tak ... Jestli se nepletu čtyřiašedesátej rok? V tomto roce spatřil světlo světa v Lanžhotě nebo kde jsi se narodil vlastně?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Samozřejmě ve Valticích jako v nemocnici oblastní, ale okamžitě si mě převezli do Lanžhota, kde jsem trávil celé dětství.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, že ty Valtice jsou ti jaksi souzeny jako místo narození, máš to v občance, ale Lanžhot je pro tebe asi to místo, kouzelný místo tvýho dětství. Povídej, jaký bylo to dětství.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Přesně tak. Krásné, protože jsme bydleli nebo domek rodičů stojí úplně na okraji tehdy vesnice, dneska už městečka Lanžhot, a pod naší zahradou už byly jenom louky a lesy, které tehdy ještě zaplavovala nezregulovaná Morava, takže jenom sběhnout ze zahrady a na různých loďkách a vorech a v zimě zase prostě hned na bruslích po celých lesech se tam dalo jezdit. Bylo to tam nádherné. Samozřejmě je tam obrovský prostor, těm dětem dávalo spousta zahrad, takových, kde si lidi pěstovali různé propriety, na které my jsme chodili je krást a tak. To nevadí, že jsme to měli v zahradě taky, ale prostě od cizího je to jinak samozřejmě a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyš, ale já taky pocházím z takovýho malýho městečka jako ty nebo možná ještě menšího, ale každopádně vím, že někdo z nás byl takovej ten hodnej, ten, co seděl třeba spíš u knížek a tak, a někdo zase jsme byli spíš sígři. Kam jsi patřil ty?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No mezi ty sígry a hodně jako takové už ... Jako nic nepomáhalo, že jo. Na mě maminka občas zlomila nějakou pořádnou prostě vařečku nebo tak a otec byl vlastně kočí státních lesů, takže prostě doma nám pod návratím visely i různé biče, a tak se taky nějaká občas chytla, ale stejně to nepomohlo jako. Prostě maminka vždycky říkala to je prostě škoda každé rány, která padne vedle a stejně to k ničemu není, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten les, kterej si vzpomínal i v případě tvého tatínka, ten ti byl tak nějak souzenej, protože ty jsi asi po škole šel rovnou do lesa, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Takto, protože s otcem celá ta parta tam z toho našeho konce, tak tam jsme prostě trávili spoustu času v lese, protože hlavně zima byla úžasná, protože to se jezdilo prostě zakrmovat zvěř, sněhu byly tehdy spousty, takže se zapřáhlo do saní a jezdilo se prostě po lese a otec byl rád, že nemusí z toho kozlíku seskakovat dolů, že děti tam roznosily do krmelečku, co bylo potřeba. Takže my jsme v tom lese byli hodně často pořád. A sice otcovi se tehdy moc nějak nelíbilo, jako jaké zaměstnání jsem si prostě vybral nebo do čeho jsem chtěl jít, protože jsem šel teda na střední odborné učiliště lesnické, to byl obor se strašně honosným názvem. Byl to mechanizátor lesní výroby s pěstebním a těžebním zaměřením, ale byl to vlastně dřevorubec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale zní to krásně teda.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Zní to krásně, ale byl to vlastně dřevorubec, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ty jsi k tomu měl, mám takovej pocit, jaksi fyzický předpoklady už od začátku, ne? Takovej chlapák si asi ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Tak my jsme to dřevo prostě potom už jako s otcem a tak jako dělávali běžně, že jsme chodili do lesa a tak, takže já už jsem o tom trošku i něco věděl, a hlavně tam šla taková ta největší parta, takové to zdravé jádro těch sígrů. Jsme se prostě dohodli asi 4 kluci, že prostě jdeme na to učiliště a ty dřevorubci a tak jsme tam šli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale mám takovej pocit, mám tady poznamenáno, že jsi tam vydržel jenom 3 roky. Co tě potom odvedlo dál?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No, začali mě lákat prostě ... Otec si samozřejmě myslel, že budu spíš u toho jiného benzinu, u toho chlupatého, jak on vždycky říkal, že u těch koní, ale to mě nijak neoslovilo. A tak jako potom už jsem začal tíhnout k automobilům a dostal jsem potom možnost u lesů jezdit s jedním starším pánem, který mě vlastně zaučoval, pan Pepa Mordyk, výborný chlapík to byl, uměl na Tatře 148, snad věděl úplně o všem, co tam kde bylo, a s ním já jsem začala jezdit a zaškolovat se jako řidič a vozil jsem nějakou dobu ... Prostě tehdy se tvořily Novomlýnské nádrže a odtud jsme vyváželi prostě klády, kulatiny na Tatře 148 prostě na pilu do Břeclavi a tak a tam jsem teda jezdil hodně dlouho musím říct. Tím, že to bylo takové, my jsme tomu říkali jezdění kolem komína, že jsme se točili na 40 kilometrech několikrát za den a to mě nebavili, tak jsem začal prostě uvažovat o nějakých dálkových přepravách, protože mě to nějak chytlo, a tak jsem prostě potom nastoupil do ČSAD a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A pozor, tohle to už o Jirkovi Zonygovi asi veřejnost ví, protože tak jak se v X Factoru potom proslavil, tak už se proslavil vlastně jako původním povoláním řidič kamionu.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Řidič kamionu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes mám v Tandemu jako hosta Jiřího Zonygu, čili vítěze X Factoru, dneska už zpěváka, ale původním povoláním vlastně řidiče kamionu neboli tiráka. To já toho rád využiju, protože ty samozřejmě, co ti mám povídat, ty dobře víš, že tiráci nejsou vlastně na dálnicích příliš oblíbení jaksi námi ostatními šoféry. Z části si za to můžou sami, z části si za to můžeme my, z části za to může stav našich silnic. Takže dohromady tohle to dává prostě takovej antagonní vztah. Jak ty to vnímáš takhle? Ty už, dneska už jezdíš v podstatě na té druhé straně barikády, jezdíš svým autem.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
To jsem samozřejmě jezdil vždycky i osobákem a prostě i tím náklaďákem. To je vždycky jenom o lidech prostě. Já vím, že ta doba je čím dál víc uspěchanějších a každý se někam žene. Já jsem se dnes sem taky celkem hnal, protože jsem vyjížděl až o půl deváté z Břeclavi teda, ale prostě ubrat toho plynu a nechat ten kamion samozřejmě, tam je největší problém ten, což lidi štve vůbec nejvíc, což možná málokdo ví, že ten kamion má prostě omezovač na nějakých někdy 89, někdy 90, 91 kilometrů v hodině, víc ho to nepustí. A v momentě, kdy jede jeden kamion v pravém pruhu 90 a ten druhý ho pomalinku dojíždí rychlostí 91 kilometrů v hodině a jde teda do toho levého a dá se ho předjíždět, tak mu to trvá třeba pět minut, že jo, což teda všichni jsou z toho úplně nešťastní. Je to fakt a hlavně je to o tom, že ti šoféři kamionů se nějak mezi sebou rádi nemají. Nevím proč, je to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? To já myslel, že cítí nějakou solidaritu.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Já teda jsem spíš, co jsem třeba stával po těch hranicích, chodilo se do těch hospod, tak tam to bylo o tom, že každý prostě vykládal, kde všude byl a co všechno sjel a kde nesjel, tak tam aspoň byl jeho kolega, já nevím, prostě mně to připadalo, že jsou všichni nejchytřejší a všude byli a prostě kdo měl lepší auto, tak ten byl prostě největší king a přitom, dejme tomu, že někdo s liazkou se dostal až tam někde do Portugalska a někdo s Volvem jezdil tady Norimberg a zpátky, ale na tom prostě nějak extra nezáleží. Ale ta nevraživost mezi těma šoférama byla jako celkem velká, jako že v té hospodě on neřekne, že tehdy v té době jezdil za 20 tisíc. On prostě řekl, že jezdí za 40, aby mu to ostatní záviděli a tak prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To teda koukám jako blázen. Já jsem ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Jako samozřejmě to není pravidlo nebo nebylo to pravidlo. Já jsem si myslel, jako že je to tím, jak prostě od nás bylo těžké vyjet za hranice, jako že na Rozvadově, na Folmavě, na Pomezí byly strašné a děsivé fronty prostě na 30, na 50 hodin a jak se to tam sekalo a jak se to tam předjíždělo různě a nadávalo se jeden druhému, tak prostě jsem si myslel, že až se ty hranice otevřou, takže se to nějak stmelí, ale nestmelilo. Já jsem ještě samozřejmě stihnul jezdit jak v Evropské unii, tak v Schengenu a tak jak tak, prostě když na tom parkovišti trefíte na dobrou partu lidí, tak trefíte na dobrou partu lidí. Když jsou tam pitomci, tak jsou tam pitomci. To je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ono to bude asi jako všude, že všude jsou pitomci, všude jsou dobrý lidi pochopitelně. A vidíš to, já jsem si myslel až do teďka, že tiráci jsou takovej národ sám pro sebe, že držej spolu a ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Oni třeba, mně to vždycky připadalo, že Maďaři jsou takoví, jako že ty dokázali prostě na tom Rozvadově nahnat hrůzu prostě všem okolo, ač tam byli úplní cizinci. Od nás prostě, když se tam něco dalo, jako že sem tam byla nějaká hádka kvůli předjíždění a takové ty věci, tak prostě vyskočili, ač stovky kilometrů od své rodné země, prostě řidiči maďarských kamionů a šli do toho, po hlavě se tam třeba i pomlátit a čeští šoféři se radši zamkli v kabinách. Takže ...Ne všichni samozřejmě, ne všichni, ale stávalo se to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyš, Jirko, ty bys to měl vědět, protože jsi sjezdil celou Evropu. Kdo platí za nejhorší řidiče v Evropě? Který národ? Já vím, že nerad generalizuješ stejně jako já, ale ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Ne, jako to je ... Ono se právě o těch soudružných Maďarech se jako dost tak říká, ale možná to tak i nějak bude jako a já mám teda strašně rád Slovensko, ale musím říct z vlastní zkušenosti, že i Slováci jsou takové, takové trošku ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nátury takové, dobře, dobře.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Prostě na těch silnicích jako. Na tom parkovišti při pokecání, tak ne, ty jsou v pohodě, ale na té silnici prostě já mám největší auto na cestě a vy mně uhněte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jakou máme my pověst Češi v Evropě?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Myslím si, že český člověk je dobře známý a myslím si, že u kamionů to není ani jinak jako, že je to taková ta trošku vyčůranost, takové prostě vychytralosti a takové ty ... Jak umět teda s kdečím tak nějak vykývat, prostě sprospěchovat si to a takové to, no, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte, tak tohle to je pohled člověka zevnitř Jirky Zonygy ještě jako řidiče kamionu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jestli se vám tahle ta písnička líbila, milí posluchači, tak jste na nejlepší cestě stát se fanouškem Jirky Zonygy. Tu ti napsal, tuhle písničku, Vlasta Rédl, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Vlasta Rédl, můj dobrý kamarád, který ... My máme takový dobrý vztah spolu, protože my vlastně, dá se říct, že hlavně díky jeho písničce Husličky jsem v té naší xfactorové soutěži prostě uspěl. A to se stalo okamžitě obrovským hymnusem. Někde jsem byl nějak tak peskován v nějakých médiích za to, že jsem si ji vlastně přivlastnil, tu písničku, ovšem tak to není. My jsme tam prostě zpívali různé písně od různých autorů a pak se strašně řešilo jako, jestli ta písnička je lepší ode mě nebo od Vlasty Rédla. Vlasta Rédl je samozřejmě originál a pojal to tak trošku jinak, víc folklornějš. Já to mám trošku dané jinak. Nicméně jsem to s ním všechno konzultoval, byl i při nahrávání té písničky a hlavně vždycky vykládal, jak je to výborný pocit sedět v Kobeřicích, kde bydlí, v hospodě, čumět na bednu, poslouchat, jak Zonyga zpívá Husličky a vědět, že mu jdou tantiemy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No samozřejmě, to je ten nejlepší pocit. No mimochodem, když o tom mluvíš, tak tu neděli prvního června 2008, kdy jsi se objevil vlastně nebo to si vyhrál ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
To už bylo poslední, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to se ti poměrně dost slušně změnil život, co? Cejtíš se takhle?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Určitě, určitě. Jako hlavně to bylo o tom, že předtím jsem teda samozřejmě kamion, já jsem si nikdy na žádnou práci nestěžoval, a měl jsem také štěstí, že jsem teda na dobré zaměstnavatele a dobrou celkem jako práci, stabilní, slušnou i solidní vozy, takže to bylo celkem na pohodu. Ale nicméně jezdění v kamionu a o víkendech si za pivo a za párek prostě jít zahrát nějakou taneční zábavu ... Nás to bavilo, bylo to v pohodě. Teď se to prostě obrátilo k lepšímu, že teď se tím zpíváním a hraním dokážu tak nějak slušně uživit. A z toho jezdění se stal jenom ten koníček, jako že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, počkej, ty chceš říct, že ještě občas zasedneš za volant kamionu?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No, už se to dlouho nestalo, ale prostě měl jsem třeba čas, jo, měl jsem nějak volno a nějak se mi nechtělo, určitě to lidi znají, že občas potřebují vypnout. A tak jsem vlastně zavolal kamarádovi, se kterým jsem jezdil ve firmě, a tak jsme si zajeli do maďarské slavné Ajky, slavné, protože tam nedávno řachla ta chemička nebo co, a my jsme tam jezdili vedle do jedné firmy, a tak jsem si prostě sedl s ním do kamionu a vyjel jsem si a tak jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, jestli tě míjel nějakej kolega kamioňák, koukl se, tak si řekl to se mi snad zdálo, to byl Zonyga.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Mu to zpívání neneslo, tak se vrátil do kamionu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už se vrátil do kamionu. Prosím tě, ale zpátky teda spíš na pódium X Factoru. Zkus to trošičku přiblížit. Já si myslím, že je strašnej rozdíl jaksi samozřejmě vyhrát, bejt druhej, ty už jsi zažil hodně v životě samozřejmě, jaksi seš chlap, kterej leccos unese, ale zamávalo to s tebou taky?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No, s náma to mávalo celé ty tři měsíce. Se mnou nejvíc zamávalo, když vlastně jsem se dozvěděl po tom posledním postupujícím jako kole, když jsme se dostali do té poslední dvanáctky z těch, já nevím, 8 tisíc uchazečů nebo kolik tam toho bylo, to se mnou nejvíc zamávalo, protože já jsem s tím tak nějak nepočítal, co se bude dít jako dál. Ale tam mě prostě produkce prohlásila, jestli jsem připravený na to být 3 měsíce z domova jako. A to mě trošku, jako to se mnou zamávalo, že jsem měl malou holčičku. Říkám počkejte, tři měsíce z domova, to je nějaká blbost, ne? No, a tak vlastně nám potom načrtli, jak se to bude jako všecko odehrávat. Jako že jsem byl 14 dní pryč z domova s kamionem, to jsme byli zvyklí, ale 3 měsíce přece jenom ... A bylo to takové prostě, že naštěstí po tom přenose bylo vždycky pondělí volné, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takžes mohl domů.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Já jsem skočil prostě s těma lidma, co přijeli na ten přenos, ti moji známí, kamarádi, já jsem s nima skočil do auta, jel jsem prostě na to pondělí domů, a v pondělí večer nebo v úterý ráno jsem skočil do vlaku prostě nebo do autobusu a jel jsem zpátky, abych byl aspoň ten jeden den prostě doma, tak jsem jel zpátky do Prahy. A tam se vlastně od úterka už odehrávalo zas prostě točení těch reportáží, do toho už od čtvrtka už byly prostě různé zkoušky, pěvecké, jako repetice a takové ty věci vlastně a pátek, myslím, že až sobota se zkoušelo už na Kolbence na hale, už jako se to všecko generalizovalo a tak. Takže to byl takový strašný koloběh. Bylo to teda hodně náročné. Zprvu to byla taková celkem sranda, nic moc, když jsme se měli naučit každý jednu písničku, kterou jsme kolikrát vůbec neznali. Jako já jsem teda měl štěstí, že moje guru Gábina Osvaldová, tak ta prostě nás to nechala tak nějak trošku plynout vlastní cestou, že to nebylo až tak striktní to budeš zpívat a to ona byla taková ježiš, to by ti nesedělo, zkusme tam najít něco jiného. Takže to bylo spíš na domluvě. Ale občas tam byly nějaké písničky povinné a to už teda potom se muselo prostě fakt zamakat a na učit se to. A největší problém samozřejmě cizí jazyky, protože co si budeme vykládat, já za mého dětství jsem se učil ve škole ruštinu, kterou už jsem zapomněl, pak jsem se při jezdění kamionem naučil něco z němčiny, něco z angličtiny, ale samozřejmě to nestačí na nějaký dokonalý prostě pěvecký přednes. Takže jsme se to prostě my, co jsme neuměli, pár nás tam bylo, tak jsme se to šrotili prostě do posledního slovíčka a stejně potom v tom stresu občas nějaké slovíčko vypadlo. A jak už to bylo naučené tak nějak nazpaměť všechno, tak když to slovíčko vypadlo, tak potom už člověk nevěděl, co, kdy, kde, jak, tak tam musel plácat nějaké nesmysly občas, ale tak jako podařilo se, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podařilo se, podařilo se, ale já si myslím, že tohle to spousta diváků X Factoru netuší a nevěděla, že za tím je takováhle dřina. Nevím, nevím, jestli by ti tolik záviděli, jak ti záviděj dneska.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že spousta našich posluchačů jsou samozřejmě taky řidiči, anebo spolujezdci, jezdí i dlouhé trasy v automobile. Nemusí zrovna jaksi v kamionu. Ale posloucháme v autech nejrůznější věci. Posloucháme muziku, posloucháme mluvené slovo a když někdo jezdí, jako Jirka Zonyga jezdil v kamionu, tak to jsou hodně dlouhé chvíle. Myslím si, že se dneska jezdí jaksi bez závozníka, to znamená sám jezdíš. A tam je ti dlouhá chvíle. Co si takhle poslouchal a co třeba i rád posloucháš pořád?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Já bych to teda ještě trošku upravil. Buď se jezdí teda sám, anebo hodně jezdí jako ve dvou šoférech, jako když jsou to nějaké ty dlouhé trasy, tak aby se to otočili, že se šoféři prostě vekslují, ale stejně je to osamělost, protože ten druhý v ten moment prostě leží na lůžku, takže tak. Ale já jsem teda samozřejmě muziku jsem nějakou poslouchal, ale hlavně v noci teda, což bylo takové při jezdění v noci a když už té muziky bylo tak nějak moc a už to lezlo na mozek, tak jako zásadně mluvené slovo ... Cimrmany jsem měl naposlouchané snad všechny možné, co bylo, všechny jejich hry, Horníček, prostě Menšík, Donutil, tady tyto Holzmann ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pěkná spotřeba, viď, v kamionu, co?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
To je prostě ... Ale tak jako když vyjedete někde z Armsterodamu a máte povolených 10 hodin jízdy a vyjedete z něho prostě někdy večer, tak to tak krásně uběhne ta cesta s těma a vůbec mně to nevadilo. Měl jsem to prostě na MP3 všechny hry od Cimrmanů a jelo to prostě celou noc a furt a bylo to výborné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak teď nemáme deset hodin, Jirko, teď máme jenom chviličku, ale ty Cimrmany si určitě rád poslechneš.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No určitě, strašně.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem zpěvák Jiří Zonyga. Jirko, samozřejmě že si ještě probereme tvoje účinkování třeba v muzikálu a tak dále, ale víš co mě pořád ještě zajímá? Ta tvoje minulost toho řidiče kamionu. Protože já si říkám, jak to tak ten Jirka a vůbec jaksi jeho kolegové můžou na těch dlouhých jízdách vydržet, když já jedu tři hodiny a už začínávám jako poklimbávat? Řekni mi nějakej recept, jak ses ty se udržoval při životě a tak, že jsi pořád vnímal? Máš na to nějakej speciální recept? Já vím, že třeba někdo ... no samozřejmě káva nebo tak, ale že třeba, já nevím pomeranče ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No přesně, přesně. Jako když už to bylo hodně na hraně, jako že už nepomáhalo nic a tam jako u toho kamionu prostě někam poslat do škarpy nebo nedej bože do někoho 40 tun, tak to prostě je strašná katastrofa. Takže by se to samozřejmě nemělo jako jezdit až tak na hraně, ale nicméně se kolikrát stane, že třeba nejsou parkoviště. Třeba v Německu kolem půlnoci nebo prostě v těch nočních hodinách nebylo možné nikde zaparkovat. Prostě se jezdilo, dokud se nenašlo nějaké místečko někde a opravdu ten 20metrový kolos prostě se těžko někde odstavuje. A takže to bylo přesně tak jako jídlo. A nejlepší teda samozřejmě potom ty šoféři vypadají, tak jak vypadají. Ale tak to se vždycky ... Já jsem třeba to měl tak, že jsem nabral prostě hromadu jablíček a ty jsem si ... Mě nebaví jako okusovat jabko jako celé, já si ho musím prostě rozčtvrtit, vykrojit, abych ho mohl prostě tak nějak pojídat. Tak já jsem si tam do misky vždycky čtvrtky jablek nakrájel a když se mi chtělo spát, tak to jsem prostě jako pojídal a to jsem nezaspal teda. Třeba žvýkačka ... Někdo říká, že musí něco to, ale třeba žvýkačka absolutně, absolutně mně teda nepomáhala nebo nějaké mletí pantem, někdo říká, že cigareta. Já jsem teda byl nekuřák nebo už spoustu roků jsem, takže to také nešlo. To možná tak jako když potom usínáte, jedině že vás ta cigareta upálí mezi prsty, tak to je to jediné, co by mohlo možná pomoci. Ale jako mě teda absolutně ty, jako ta konzumace něčeho, jako že to teda jde přímo do pusy a do žaludku, to opravdu zabíralo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem nedávno poslouchal jednoho tvýho kolegu, kterej vyprávěl o tom, že si na sebe ušil takový jako překvapovičky, že vždycky má v puse buďto mandli nebo hroznové víno a může ho zkousnout, až teprve když uvidí nějakej, já nevím, patník nebo billboard nebo něco. Takže tohle to soustředění na to si myslím, že to jsou věci, který si na sebe tiráci šiju takhle sami.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No samozřejmě jako je to, je to fakt, to jezdění na hraně není dobré. Jako samozřejmě ten odpočinek je strašně důležitý. A je fakt, že potom už nepomáhá, pokud člověk nedodrží nějakou tu povinnou pauzu z nějakého důvodu, že prostě se náklad musí někam dovézt a já nevím co, tak jako potom to bývá strašně nebezpečné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak takovouhle životosprávu a způsob, jak se udržet při životě měl Jirka Zonyga, když jezdil ještě jako kamioňák. A jakou životosprávu musí udržovat teď jako zpěvák, to si povíme ještě ve zbývajícím čase dnešního Tandemu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky bychom měli zmínit to, že Jirka Zonyga je náruživej sportovec. Ty jsi taky hrál hokej, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Hrával jsem hokej do svých nějakých asi 17 let. Ale to už jsem začal prostě hodně nebo to už jsem dlouho od nějakých 14 let koketoval s muzikou. A co si budeme vykládat, prostě to hraní po těch zábavách a čajích se moc neslučovalo s tréninkovou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A morálkou taky.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Taky, taky, protože když jsem se, když jsem hrál někde do dvou do rána a někde tam na vesnici prostě zábavu, samozřejmě se u toho i něco vypilo a pak jsem se v 10 ráno měl ploužit po ledě na zimním stadionu, tak prostě mně trenéři řekli, jako že teda by to byla škoda, ale že si mám vybrat buď tu muziku, nebo ten hokej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už jsi hrál jaksi na nějaký slušný úrovni už, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No jistě, to jsem hrál na nějaký krajský ... Jako ne slušná úroveň, to byl nějaký krajský přebor jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo pozor, krajskej přebor ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Ale tehdy to bylo prostě celkem jo, tehdy tam byla celkem vřava. Nicméně já si myslím, že spoustu, bylo tam spoustu hokejistů lepších než já teda, až jsem si říkal, že to asi zkusím radši v té muzice, protože to nebylo tak fyzicky náročné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to jsi hrál za Lanžhot nebo za koho?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Za Břeclav.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za Břeclav. No, ale najednou jsem tě taky uviděl s raketou v ruce.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Ano, přesně, tenis mě strašně chytnul a je to ... Prostě když aspoň jednou týdně neskočím s někým na kurty a nezahraju si, tak jsem z toho úplně nervózní jako. To je opravdu ... Je to sport, že teda samozřejmě když jezdím po těch turnajích, tak jako vidím, jak kdo hraje a jako na jaké je úrovni. Ale já si myslím, že se celkem lepším a že je to teda, aspoň mám takové ty pocity, že ty údery už jsou lepší, než byly, a že už mi to nelítá až tam někam a že už se do toho kurtu celkem trefuju. A dokonce i tam, kam bych si přál, aby to spadlo, tak to sem tam spadne, ale je to prostě úplně nádherný sport a jsem strašně rád, že mám možnost si občas zahrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No nezačal jsi s tím tak včas, jak jsi měl, abys byl dneska na úrovni Nadala nebo Federera, ale myslím si, že docela slušně. Máš pravdu, viděl jsem tě, docela to jde.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem zpěvák Jiří Zonyga. Tahle ta písnička, kterou jsem právě teď slyšel, mě vrací zpátky k tvé současné hlavní činnosti, čili činnosti zpěváka. To je ale trošičku jiná muzika, než jsi dělal původně.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Je to úplně jiná muzika a já jsem vždycky miloval ... Zajedno teda mám strašně rád takový nějaký středověk, hrady, zámky a takové ty věci, i prostě historické filmy a to je všecko takové nějak ... A strašně se mně líbila muzika třeba například, nepůjdu daleko, třeba muzika, kterou dělají Čechomor nebo předtím Vlasta Rédl a takový, že prostě tu lidovou hudbu a takovou trošičku nabřinkali trošku do bigbítova a prostě já jsem z toho vždycky úplně byl nadšený. A tak jsem se teď nějak tak rozhodl, že bych to taky mohl zkusit, protože přece jenom těch bigbítových, rockových kapel je spousta, ale lidi, co se zabývají takovou muzikou, zas až tak moc není. A tak si myslím, že tam je ta konkurence poněkud menší. A co teda bůh nechtěl, tak jsem se v divadle potkal s kamarádem s Peťou Opavou, který má taky takovou kapelu, ale ty teda to dělají na historické nástroje. Taky to mají trošku takové říznější, ale prostě mají tam ty historické všechny možné. A já jsem to chtěl, tak jsem se s ním domluvil, domluvili jsme se, že jako vlastně tu hudbu vesměs dělá ten Jirka Vele, pán, který se věnuje historické hudbě a historickým textům. My jsme to trošku upravili k obrazu svému, aby to nebylo zas úplně do lidova nebo nějaká ta a aby to byl trošku taky bigbít. A odehráli jsme s tím už několik koncertů na všelijakých lidových veselicích a slavnostech a má to úspěch.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale zmínil jsi divadlo a to bych samozřejmě nerad opomenul, protože ty jsi dneska taky muzikálovej zpěvák, tak kde je tě teď všude možno vidět?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Kde je mě teď ... Všude možno. Tak momentálně je to divadlo Kalich a muzika Robin Hood, kde hraju roli malého Johna, a Johanka z Arku, obnovená premiéra, která už teda frčí celkem dost dlouho, už téměř dva roky se jí zase daří, taky v divadle Kalich, kde hraji kapitána La Hira.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Divadlo Kalich je ovšem těžké, protože to není veliké divadlo, se tam asi dostat. Takže jseš asi rád, že je pořád vyprodáno, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Určitě, určitě. Kupodivu jak Robin Hood, tak Johanka z Arku vůbec problém sehnat lístky, jako když nějací známí jsou, tak to musí být strašně moc dopředu, protože to bývá vyprodáno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já to říkám hlavně proto, že když se na tebe nedostanou do divadla, tak si můžou koupit už nějaké CD taky tvoje.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Samozřejmě, určitě. Kus cesty zbývá CD, z kterého tady odezněly dvě věci /nesrozumitelné/ to už je na trhu nějaké dva roky. Víme, jak to teď s prodejem CD je a jak není. Nicméně prodalo se ho už skoro asi 8 tisíc kusů, což na tuto dobu není vůbec málo. Já jsem za to strašně rád. A myslím si, že o tom CD ještě spousta lidí neví. Takže mělo by být běžně k dostání v Bontonlandech. Jmenuje se Kus cesty zbývá ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a co, bude nové?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Nové bude právě písnička, která tady zazněla Hory a lesy, nové se natáčí a doufám, že na podzim spatří světlo světa a bude to převážně z nějakých 80% předělaná lidová a historická a keltská hudba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A v hlavní roli tam bude Jiří Zonyga, můj dnešní host v Tandemu. Moc ti děkuji za tvoji návštěvu, za zpívání i za příjemné povídání. Tak ať to frčí a hlavně zdraví, ať drží, ahoj.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Já děkuju za pozvání a přeji krásný den, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Z Tandemu vás zdraví a hezkou chvilku u rádia přeje i dnes Jan Rosák. Naproti mně už sedí můj dnešní host a já musím říct, že mě například jeho jméno velice zajímá. Samozřejmě o něm vím, že to je zpěvák, velmi milý a sympatický muž a náruživý sportovec. Ovšem kde se vzalo to jeho jméno a co znamená, tak na to se určitě budu dneska ptát Jiřího Zonygy. Já tě vítám, Jirko, ahoj.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Ahoj. Dobrý den přeju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak napřed si dáme písničku a potom půjdeme hned do Lanžhota.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak poslechli jsme si příjemný chlapský projev mého dnešního hosta Jirky Zonygy v písničce, kterou jsi, Jirko, složil jak text, tak melodii, jmenuje se Týdny. Já, když dovolíš, se vrátím teď o roky zpátky, ne o týdny, protože si chci ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
O hodně let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak hodně, no tak ... Jestli se nepletu čtyřiašedesátej rok? V tomto roce spatřil světlo světa v Lanžhotě nebo kde jsi se narodil vlastně?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Samozřejmě ve Valticích jako v nemocnici oblastní, ale okamžitě si mě převezli do Lanžhota, kde jsem trávil celé dětství.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, že ty Valtice jsou ti jaksi souzeny jako místo narození, máš to v občance, ale Lanžhot je pro tebe asi to místo, kouzelný místo tvýho dětství. Povídej, jaký bylo to dětství.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Přesně tak. Krásné, protože jsme bydleli nebo domek rodičů stojí úplně na okraji tehdy vesnice, dneska už městečka Lanžhot, a pod naší zahradou už byly jenom louky a lesy, které tehdy ještě zaplavovala nezregulovaná Morava, takže jenom sběhnout ze zahrady a na různých loďkách a vorech a v zimě zase prostě hned na bruslích po celých lesech se tam dalo jezdit. Bylo to tam nádherné. Samozřejmě je tam obrovský prostor, těm dětem dávalo spousta zahrad, takových, kde si lidi pěstovali různé propriety, na které my jsme chodili je krást a tak. To nevadí, že jsme to měli v zahradě taky, ale prostě od cizího je to jinak samozřejmě a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyš, ale já taky pocházím z takovýho malýho městečka jako ty nebo možná ještě menšího, ale každopádně vím, že někdo z nás byl takovej ten hodnej, ten, co seděl třeba spíš u knížek a tak, a někdo zase jsme byli spíš sígři. Kam jsi patřil ty?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No mezi ty sígry a hodně jako takové už ... Jako nic nepomáhalo, že jo. Na mě maminka občas zlomila nějakou pořádnou prostě vařečku nebo tak a otec byl vlastně kočí státních lesů, takže prostě doma nám pod návratím visely i různé biče, a tak se taky nějaká občas chytla, ale stejně to nepomohlo jako. Prostě maminka vždycky říkala to je prostě škoda každé rány, která padne vedle a stejně to k ničemu není, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten les, kterej si vzpomínal i v případě tvého tatínka, ten ti byl tak nějak souzenej, protože ty jsi asi po škole šel rovnou do lesa, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Takto, protože s otcem celá ta parta tam z toho našeho konce, tak tam jsme prostě trávili spoustu času v lese, protože hlavně zima byla úžasná, protože to se jezdilo prostě zakrmovat zvěř, sněhu byly tehdy spousty, takže se zapřáhlo do saní a jezdilo se prostě po lese a otec byl rád, že nemusí z toho kozlíku seskakovat dolů, že děti tam roznosily do krmelečku, co bylo potřeba. Takže my jsme v tom lese byli hodně často pořád. A sice otcovi se tehdy moc nějak nelíbilo, jako jaké zaměstnání jsem si prostě vybral nebo do čeho jsem chtěl jít, protože jsem šel teda na střední odborné učiliště lesnické, to byl obor se strašně honosným názvem. Byl to mechanizátor lesní výroby s pěstebním a těžebním zaměřením, ale byl to vlastně dřevorubec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale zní to krásně teda.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Zní to krásně, ale byl to vlastně dřevorubec, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ty jsi k tomu měl, mám takovej pocit, jaksi fyzický předpoklady už od začátku, ne? Takovej chlapák si asi ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Tak my jsme to dřevo prostě potom už jako s otcem a tak jako dělávali běžně, že jsme chodili do lesa a tak, takže já už jsem o tom trošku i něco věděl, a hlavně tam šla taková ta největší parta, takové to zdravé jádro těch sígrů. Jsme se prostě dohodli asi 4 kluci, že prostě jdeme na to učiliště a ty dřevorubci a tak jsme tam šli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale mám takovej pocit, mám tady poznamenáno, že jsi tam vydržel jenom 3 roky. Co tě potom odvedlo dál?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No, začali mě lákat prostě ... Otec si samozřejmě myslel, že budu spíš u toho jiného benzinu, u toho chlupatého, jak on vždycky říkal, že u těch koní, ale to mě nijak neoslovilo. A tak jako potom už jsem začal tíhnout k automobilům a dostal jsem potom možnost u lesů jezdit s jedním starším pánem, který mě vlastně zaučoval, pan Pepa Mordyk, výborný chlapík to byl, uměl na Tatře 148, snad věděl úplně o všem, co tam kde bylo, a s ním já jsem začala jezdit a zaškolovat se jako řidič a vozil jsem nějakou dobu ... Prostě tehdy se tvořily Novomlýnské nádrže a odtud jsme vyváželi prostě klády, kulatiny na Tatře 148 prostě na pilu do Břeclavi a tak a tam jsem teda jezdil hodně dlouho musím říct. Tím, že to bylo takové, my jsme tomu říkali jezdění kolem komína, že jsme se točili na 40 kilometrech několikrát za den a to mě nebavili, tak jsem začal prostě uvažovat o nějakých dálkových přepravách, protože mě to nějak chytlo, a tak jsem prostě potom nastoupil do ČSAD a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A pozor, tohle to už o Jirkovi Zonygovi asi veřejnost ví, protože tak jak se v X Factoru potom proslavil, tak už se proslavil vlastně jako původním povoláním řidič kamionu.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Řidič kamionu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes mám v Tandemu jako hosta Jiřího Zonygu, čili vítěze X Factoru, dneska už zpěváka, ale původním povoláním vlastně řidiče kamionu neboli tiráka. To já toho rád využiju, protože ty samozřejmě, co ti mám povídat, ty dobře víš, že tiráci nejsou vlastně na dálnicích příliš oblíbení jaksi námi ostatními šoféry. Z části si za to můžou sami, z části si za to můžeme my, z části za to může stav našich silnic. Takže dohromady tohle to dává prostě takovej antagonní vztah. Jak ty to vnímáš takhle? Ty už, dneska už jezdíš v podstatě na té druhé straně barikády, jezdíš svým autem.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
To jsem samozřejmě jezdil vždycky i osobákem a prostě i tím náklaďákem. To je vždycky jenom o lidech prostě. Já vím, že ta doba je čím dál víc uspěchanějších a každý se někam žene. Já jsem se dnes sem taky celkem hnal, protože jsem vyjížděl až o půl deváté z Břeclavi teda, ale prostě ubrat toho plynu a nechat ten kamion samozřejmě, tam je největší problém ten, což lidi štve vůbec nejvíc, což možná málokdo ví, že ten kamion má prostě omezovač na nějakých někdy 89, někdy 90, 91 kilometrů v hodině, víc ho to nepustí. A v momentě, kdy jede jeden kamion v pravém pruhu 90 a ten druhý ho pomalinku dojíždí rychlostí 91 kilometrů v hodině a jde teda do toho levého a dá se ho předjíždět, tak mu to trvá třeba pět minut, že jo, což teda všichni jsou z toho úplně nešťastní. Je to fakt a hlavně je to o tom, že ti šoféři kamionů se nějak mezi sebou rádi nemají. Nevím proč, je to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? To já myslel, že cítí nějakou solidaritu.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Já teda jsem spíš, co jsem třeba stával po těch hranicích, chodilo se do těch hospod, tak tam to bylo o tom, že každý prostě vykládal, kde všude byl a co všechno sjel a kde nesjel, tak tam aspoň byl jeho kolega, já nevím, prostě mně to připadalo, že jsou všichni nejchytřejší a všude byli a prostě kdo měl lepší auto, tak ten byl prostě největší king a přitom, dejme tomu, že někdo s liazkou se dostal až tam někde do Portugalska a někdo s Volvem jezdil tady Norimberg a zpátky, ale na tom prostě nějak extra nezáleží. Ale ta nevraživost mezi těma šoférama byla jako celkem velká, jako že v té hospodě on neřekne, že tehdy v té době jezdil za 20 tisíc. On prostě řekl, že jezdí za 40, aby mu to ostatní záviděli a tak prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To teda koukám jako blázen. Já jsem ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Jako samozřejmě to není pravidlo nebo nebylo to pravidlo. Já jsem si myslel, jako že je to tím, jak prostě od nás bylo těžké vyjet za hranice, jako že na Rozvadově, na Folmavě, na Pomezí byly strašné a děsivé fronty prostě na 30, na 50 hodin a jak se to tam sekalo a jak se to tam předjíždělo různě a nadávalo se jeden druhému, tak prostě jsem si myslel, že až se ty hranice otevřou, takže se to nějak stmelí, ale nestmelilo. Já jsem ještě samozřejmě stihnul jezdit jak v Evropské unii, tak v Schengenu a tak jak tak, prostě když na tom parkovišti trefíte na dobrou partu lidí, tak trefíte na dobrou partu lidí. Když jsou tam pitomci, tak jsou tam pitomci. To je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ono to bude asi jako všude, že všude jsou pitomci, všude jsou dobrý lidi pochopitelně. A vidíš to, já jsem si myslel až do teďka, že tiráci jsou takovej národ sám pro sebe, že držej spolu a ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Oni třeba, mně to vždycky připadalo, že Maďaři jsou takoví, jako že ty dokázali prostě na tom Rozvadově nahnat hrůzu prostě všem okolo, ač tam byli úplní cizinci. Od nás prostě, když se tam něco dalo, jako že sem tam byla nějaká hádka kvůli předjíždění a takové ty věci, tak prostě vyskočili, ač stovky kilometrů od své rodné země, prostě řidiči maďarských kamionů a šli do toho, po hlavě se tam třeba i pomlátit a čeští šoféři se radši zamkli v kabinách. Takže ...Ne všichni samozřejmě, ne všichni, ale stávalo se to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyš, Jirko, ty bys to měl vědět, protože jsi sjezdil celou Evropu. Kdo platí za nejhorší řidiče v Evropě? Který národ? Já vím, že nerad generalizuješ stejně jako já, ale ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Ne, jako to je ... Ono se právě o těch soudružných Maďarech se jako dost tak říká, ale možná to tak i nějak bude jako a já mám teda strašně rád Slovensko, ale musím říct z vlastní zkušenosti, že i Slováci jsou takové, takové trošku ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nátury takové, dobře, dobře.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Prostě na těch silnicích jako. Na tom parkovišti při pokecání, tak ne, ty jsou v pohodě, ale na té silnici prostě já mám největší auto na cestě a vy mně uhněte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jakou máme my pověst Češi v Evropě?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Myslím si, že český člověk je dobře známý a myslím si, že u kamionů to není ani jinak jako, že je to taková ta trošku vyčůranost, takové prostě vychytralosti a takové ty ... Jak umět teda s kdečím tak nějak vykývat, prostě sprospěchovat si to a takové to, no, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte, tak tohle to je pohled člověka zevnitř Jirky Zonygy ještě jako řidiče kamionu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jestli se vám tahle ta písnička líbila, milí posluchači, tak jste na nejlepší cestě stát se fanouškem Jirky Zonygy. Tu ti napsal, tuhle písničku, Vlasta Rédl, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Vlasta Rédl, můj dobrý kamarád, který ... My máme takový dobrý vztah spolu, protože my vlastně, dá se říct, že hlavně díky jeho písničce Husličky jsem v té naší xfactorové soutěži prostě uspěl. A to se stalo okamžitě obrovským hymnusem. Někde jsem byl nějak tak peskován v nějakých médiích za to, že jsem si ji vlastně přivlastnil, tu písničku, ovšem tak to není. My jsme tam prostě zpívali různé písně od různých autorů a pak se strašně řešilo jako, jestli ta písnička je lepší ode mě nebo od Vlasty Rédla. Vlasta Rédl je samozřejmě originál a pojal to tak trošku jinak, víc folklornějš. Já to mám trošku dané jinak. Nicméně jsem to s ním všechno konzultoval, byl i při nahrávání té písničky a hlavně vždycky vykládal, jak je to výborný pocit sedět v Kobeřicích, kde bydlí, v hospodě, čumět na bednu, poslouchat, jak Zonyga zpívá Husličky a vědět, že mu jdou tantiemy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No samozřejmě, to je ten nejlepší pocit. No mimochodem, když o tom mluvíš, tak tu neděli prvního června 2008, kdy jsi se objevil vlastně nebo to si vyhrál ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
To už bylo poslední, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to se ti poměrně dost slušně změnil život, co? Cejtíš se takhle?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Určitě, určitě. Jako hlavně to bylo o tom, že předtím jsem teda samozřejmě kamion, já jsem si nikdy na žádnou práci nestěžoval, a měl jsem také štěstí, že jsem teda na dobré zaměstnavatele a dobrou celkem jako práci, stabilní, slušnou i solidní vozy, takže to bylo celkem na pohodu. Ale nicméně jezdění v kamionu a o víkendech si za pivo a za párek prostě jít zahrát nějakou taneční zábavu ... Nás to bavilo, bylo to v pohodě. Teď se to prostě obrátilo k lepšímu, že teď se tím zpíváním a hraním dokážu tak nějak slušně uživit. A z toho jezdění se stal jenom ten koníček, jako že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, počkej, ty chceš říct, že ještě občas zasedneš za volant kamionu?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No, už se to dlouho nestalo, ale prostě měl jsem třeba čas, jo, měl jsem nějak volno a nějak se mi nechtělo, určitě to lidi znají, že občas potřebují vypnout. A tak jsem vlastně zavolal kamarádovi, se kterým jsem jezdil ve firmě, a tak jsme si zajeli do maďarské slavné Ajky, slavné, protože tam nedávno řachla ta chemička nebo co, a my jsme tam jezdili vedle do jedné firmy, a tak jsem si prostě sedl s ním do kamionu a vyjel jsem si a tak jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, jestli tě míjel nějakej kolega kamioňák, koukl se, tak si řekl to se mi snad zdálo, to byl Zonyga.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Mu to zpívání neneslo, tak se vrátil do kamionu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už se vrátil do kamionu. Prosím tě, ale zpátky teda spíš na pódium X Factoru. Zkus to trošičku přiblížit. Já si myslím, že je strašnej rozdíl jaksi samozřejmě vyhrát, bejt druhej, ty už jsi zažil hodně v životě samozřejmě, jaksi seš chlap, kterej leccos unese, ale zamávalo to s tebou taky?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No, s náma to mávalo celé ty tři měsíce. Se mnou nejvíc zamávalo, když vlastně jsem se dozvěděl po tom posledním postupujícím jako kole, když jsme se dostali do té poslední dvanáctky z těch, já nevím, 8 tisíc uchazečů nebo kolik tam toho bylo, to se mnou nejvíc zamávalo, protože já jsem s tím tak nějak nepočítal, co se bude dít jako dál. Ale tam mě prostě produkce prohlásila, jestli jsem připravený na to být 3 měsíce z domova jako. A to mě trošku, jako to se mnou zamávalo, že jsem měl malou holčičku. Říkám počkejte, tři měsíce z domova, to je nějaká blbost, ne? No, a tak vlastně nám potom načrtli, jak se to bude jako všecko odehrávat. Jako že jsem byl 14 dní pryč z domova s kamionem, to jsme byli zvyklí, ale 3 měsíce přece jenom ... A bylo to takové prostě, že naštěstí po tom přenose bylo vždycky pondělí volné, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takžes mohl domů.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Já jsem skočil prostě s těma lidma, co přijeli na ten přenos, ti moji známí, kamarádi, já jsem s nima skočil do auta, jel jsem prostě na to pondělí domů, a v pondělí večer nebo v úterý ráno jsem skočil do vlaku prostě nebo do autobusu a jel jsem zpátky, abych byl aspoň ten jeden den prostě doma, tak jsem jel zpátky do Prahy. A tam se vlastně od úterka už odehrávalo zas prostě točení těch reportáží, do toho už od čtvrtka už byly prostě různé zkoušky, pěvecké, jako repetice a takové ty věci vlastně a pátek, myslím, že až sobota se zkoušelo už na Kolbence na hale, už jako se to všecko generalizovalo a tak. Takže to byl takový strašný koloběh. Bylo to teda hodně náročné. Zprvu to byla taková celkem sranda, nic moc, když jsme se měli naučit každý jednu písničku, kterou jsme kolikrát vůbec neznali. Jako já jsem teda měl štěstí, že moje guru Gábina Osvaldová, tak ta prostě nás to nechala tak nějak trošku plynout vlastní cestou, že to nebylo až tak striktní to budeš zpívat a to ona byla taková ježiš, to by ti nesedělo, zkusme tam najít něco jiného. Takže to bylo spíš na domluvě. Ale občas tam byly nějaké písničky povinné a to už teda potom se muselo prostě fakt zamakat a na učit se to. A největší problém samozřejmě cizí jazyky, protože co si budeme vykládat, já za mého dětství jsem se učil ve škole ruštinu, kterou už jsem zapomněl, pak jsem se při jezdění kamionem naučil něco z němčiny, něco z angličtiny, ale samozřejmě to nestačí na nějaký dokonalý prostě pěvecký přednes. Takže jsme se to prostě my, co jsme neuměli, pár nás tam bylo, tak jsme se to šrotili prostě do posledního slovíčka a stejně potom v tom stresu občas nějaké slovíčko vypadlo. A jak už to bylo naučené tak nějak nazpaměť všechno, tak když to slovíčko vypadlo, tak potom už člověk nevěděl, co, kdy, kde, jak, tak tam musel plácat nějaké nesmysly občas, ale tak jako podařilo se, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podařilo se, podařilo se, ale já si myslím, že tohle to spousta diváků X Factoru netuší a nevěděla, že za tím je takováhle dřina. Nevím, nevím, jestli by ti tolik záviděli, jak ti záviděj dneska.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že spousta našich posluchačů jsou samozřejmě taky řidiči, anebo spolujezdci, jezdí i dlouhé trasy v automobile. Nemusí zrovna jaksi v kamionu. Ale posloucháme v autech nejrůznější věci. Posloucháme muziku, posloucháme mluvené slovo a když někdo jezdí, jako Jirka Zonyga jezdil v kamionu, tak to jsou hodně dlouhé chvíle. Myslím si, že se dneska jezdí jaksi bez závozníka, to znamená sám jezdíš. A tam je ti dlouhá chvíle. Co si takhle poslouchal a co třeba i rád posloucháš pořád?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Já bych to teda ještě trošku upravil. Buď se jezdí teda sám, anebo hodně jezdí jako ve dvou šoférech, jako když jsou to nějaké ty dlouhé trasy, tak aby se to otočili, že se šoféři prostě vekslují, ale stejně je to osamělost, protože ten druhý v ten moment prostě leží na lůžku, takže tak. Ale já jsem teda samozřejmě muziku jsem nějakou poslouchal, ale hlavně v noci teda, což bylo takové při jezdění v noci a když už té muziky bylo tak nějak moc a už to lezlo na mozek, tak jako zásadně mluvené slovo ... Cimrmany jsem měl naposlouchané snad všechny možné, co bylo, všechny jejich hry, Horníček, prostě Menšík, Donutil, tady tyto Holzmann ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pěkná spotřeba, viď, v kamionu, co?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
To je prostě ... Ale tak jako když vyjedete někde z Armsterodamu a máte povolených 10 hodin jízdy a vyjedete z něho prostě někdy večer, tak to tak krásně uběhne ta cesta s těma a vůbec mně to nevadilo. Měl jsem to prostě na MP3 všechny hry od Cimrmanů a jelo to prostě celou noc a furt a bylo to výborné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak teď nemáme deset hodin, Jirko, teď máme jenom chviličku, ale ty Cimrmany si určitě rád poslechneš.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No určitě, strašně.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem zpěvák Jiří Zonyga. Jirko, samozřejmě že si ještě probereme tvoje účinkování třeba v muzikálu a tak dále, ale víš co mě pořád ještě zajímá? Ta tvoje minulost toho řidiče kamionu. Protože já si říkám, jak to tak ten Jirka a vůbec jaksi jeho kolegové můžou na těch dlouhých jízdách vydržet, když já jedu tři hodiny a už začínávám jako poklimbávat? Řekni mi nějakej recept, jak ses ty se udržoval při životě a tak, že jsi pořád vnímal? Máš na to nějakej speciální recept? Já vím, že třeba někdo ... no samozřejmě káva nebo tak, ale že třeba, já nevím pomeranče ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No přesně, přesně. Jako když už to bylo hodně na hraně, jako že už nepomáhalo nic a tam jako u toho kamionu prostě někam poslat do škarpy nebo nedej bože do někoho 40 tun, tak to prostě je strašná katastrofa. Takže by se to samozřejmě nemělo jako jezdit až tak na hraně, ale nicméně se kolikrát stane, že třeba nejsou parkoviště. Třeba v Německu kolem půlnoci nebo prostě v těch nočních hodinách nebylo možné nikde zaparkovat. Prostě se jezdilo, dokud se nenašlo nějaké místečko někde a opravdu ten 20metrový kolos prostě se těžko někde odstavuje. A takže to bylo přesně tak jako jídlo. A nejlepší teda samozřejmě potom ty šoféři vypadají, tak jak vypadají. Ale tak to se vždycky ... Já jsem třeba to měl tak, že jsem nabral prostě hromadu jablíček a ty jsem si ... Mě nebaví jako okusovat jabko jako celé, já si ho musím prostě rozčtvrtit, vykrojit, abych ho mohl prostě tak nějak pojídat. Tak já jsem si tam do misky vždycky čtvrtky jablek nakrájel a když se mi chtělo spát, tak to jsem prostě jako pojídal a to jsem nezaspal teda. Třeba žvýkačka ... Někdo říká, že musí něco to, ale třeba žvýkačka absolutně, absolutně mně teda nepomáhala nebo nějaké mletí pantem, někdo říká, že cigareta. Já jsem teda byl nekuřák nebo už spoustu roků jsem, takže to také nešlo. To možná tak jako když potom usínáte, jedině že vás ta cigareta upálí mezi prsty, tak to je to jediné, co by mohlo možná pomoci. Ale jako mě teda absolutně ty, jako ta konzumace něčeho, jako že to teda jde přímo do pusy a do žaludku, to opravdu zabíralo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem nedávno poslouchal jednoho tvýho kolegu, kterej vyprávěl o tom, že si na sebe ušil takový jako překvapovičky, že vždycky má v puse buďto mandli nebo hroznové víno a může ho zkousnout, až teprve když uvidí nějakej, já nevím, patník nebo billboard nebo něco. Takže tohle to soustředění na to si myslím, že to jsou věci, který si na sebe tiráci šiju takhle sami.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No samozřejmě jako je to, je to fakt, to jezdění na hraně není dobré. Jako samozřejmě ten odpočinek je strašně důležitý. A je fakt, že potom už nepomáhá, pokud člověk nedodrží nějakou tu povinnou pauzu z nějakého důvodu, že prostě se náklad musí někam dovézt a já nevím co, tak jako potom to bývá strašně nebezpečné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak takovouhle životosprávu a způsob, jak se udržet při životě měl Jirka Zonyga, když jezdil ještě jako kamioňák. A jakou životosprávu musí udržovat teď jako zpěvák, to si povíme ještě ve zbývajícím čase dnešního Tandemu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky bychom měli zmínit to, že Jirka Zonyga je náruživej sportovec. Ty jsi taky hrál hokej, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Hrával jsem hokej do svých nějakých asi 17 let. Ale to už jsem začal prostě hodně nebo to už jsem dlouho od nějakých 14 let koketoval s muzikou. A co si budeme vykládat, prostě to hraní po těch zábavách a čajích se moc neslučovalo s tréninkovou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A morálkou taky.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Taky, taky, protože když jsem se, když jsem hrál někde do dvou do rána a někde tam na vesnici prostě zábavu, samozřejmě se u toho i něco vypilo a pak jsem se v 10 ráno měl ploužit po ledě na zimním stadionu, tak prostě mně trenéři řekli, jako že teda by to byla škoda, ale že si mám vybrat buď tu muziku, nebo ten hokej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už jsi hrál jaksi na nějaký slušný úrovni už, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
No jistě, to jsem hrál na nějaký krajský ... Jako ne slušná úroveň, to byl nějaký krajský přebor jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo pozor, krajskej přebor ...
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Ale tehdy to bylo prostě celkem jo, tehdy tam byla celkem vřava. Nicméně já si myslím, že spoustu, bylo tam spoustu hokejistů lepších než já teda, až jsem si říkal, že to asi zkusím radši v té muzice, protože to nebylo tak fyzicky náročné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to jsi hrál za Lanžhot nebo za koho?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Za Břeclav.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za Břeclav. No, ale najednou jsem tě taky uviděl s raketou v ruce.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Ano, přesně, tenis mě strašně chytnul a je to ... Prostě když aspoň jednou týdně neskočím s někým na kurty a nezahraju si, tak jsem z toho úplně nervózní jako. To je opravdu ... Je to sport, že teda samozřejmě když jezdím po těch turnajích, tak jako vidím, jak kdo hraje a jako na jaké je úrovni. Ale já si myslím, že se celkem lepším a že je to teda, aspoň mám takové ty pocity, že ty údery už jsou lepší, než byly, a že už mi to nelítá až tam někam a že už se do toho kurtu celkem trefuju. A dokonce i tam, kam bych si přál, aby to spadlo, tak to sem tam spadne, ale je to prostě úplně nádherný sport a jsem strašně rád, že mám možnost si občas zahrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No nezačal jsi s tím tak včas, jak jsi měl, abys byl dneska na úrovni Nadala nebo Federera, ale myslím si, že docela slušně. Máš pravdu, viděl jsem tě, docela to jde.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem zpěvák Jiří Zonyga. Tahle ta písnička, kterou jsem právě teď slyšel, mě vrací zpátky k tvé současné hlavní činnosti, čili činnosti zpěváka. To je ale trošičku jiná muzika, než jsi dělal původně.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Je to úplně jiná muzika a já jsem vždycky miloval ... Zajedno teda mám strašně rád takový nějaký středověk, hrady, zámky a takové ty věci, i prostě historické filmy a to je všecko takové nějak ... A strašně se mně líbila muzika třeba například, nepůjdu daleko, třeba muzika, kterou dělají Čechomor nebo předtím Vlasta Rédl a takový, že prostě tu lidovou hudbu a takovou trošičku nabřinkali trošku do bigbítova a prostě já jsem z toho vždycky úplně byl nadšený. A tak jsem se teď nějak tak rozhodl, že bych to taky mohl zkusit, protože přece jenom těch bigbítových, rockových kapel je spousta, ale lidi, co se zabývají takovou muzikou, zas až tak moc není. A tak si myslím, že tam je ta konkurence poněkud menší. A co teda bůh nechtěl, tak jsem se v divadle potkal s kamarádem s Peťou Opavou, který má taky takovou kapelu, ale ty teda to dělají na historické nástroje. Taky to mají trošku takové říznější, ale prostě mají tam ty historické všechny možné. A já jsem to chtěl, tak jsem se s ním domluvil, domluvili jsme se, že jako vlastně tu hudbu vesměs dělá ten Jirka Vele, pán, který se věnuje historické hudbě a historickým textům. My jsme to trošku upravili k obrazu svému, aby to nebylo zas úplně do lidova nebo nějaká ta a aby to byl trošku taky bigbít. A odehráli jsme s tím už několik koncertů na všelijakých lidových veselicích a slavnostech a má to úspěch.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale zmínil jsi divadlo a to bych samozřejmě nerad opomenul, protože ty jsi dneska taky muzikálovej zpěvák, tak kde je tě teď všude možno vidět?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Kde je mě teď ... Všude možno. Tak momentálně je to divadlo Kalich a muzika Robin Hood, kde hraju roli malého Johna, a Johanka z Arku, obnovená premiéra, která už teda frčí celkem dost dlouho, už téměř dva roky se jí zase daří, taky v divadle Kalich, kde hraji kapitána La Hira.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Divadlo Kalich je ovšem těžké, protože to není veliké divadlo, se tam asi dostat. Takže jseš asi rád, že je pořád vyprodáno, viď?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Určitě, určitě. Kupodivu jak Robin Hood, tak Johanka z Arku vůbec problém sehnat lístky, jako když nějací známí jsou, tak to musí být strašně moc dopředu, protože to bývá vyprodáno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já to říkám hlavně proto, že když se na tebe nedostanou do divadla, tak si můžou koupit už nějaké CD taky tvoje.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Samozřejmě, určitě. Kus cesty zbývá CD, z kterého tady odezněly dvě věci /nesrozumitelné/ to už je na trhu nějaké dva roky. Víme, jak to teď s prodejem CD je a jak není. Nicméně prodalo se ho už skoro asi 8 tisíc kusů, což na tuto dobu není vůbec málo. Já jsem za to strašně rád. A myslím si, že o tom CD ještě spousta lidí neví. Takže mělo by být běžně k dostání v Bontonlandech. Jmenuje se Kus cesty zbývá ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a co, bude nové?
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Nové bude právě písnička, která tady zazněla Hory a lesy, nové se natáčí a doufám, že na podzim spatří světlo světa a bude to převážně z nějakých 80% předělaná lidová a historická a keltská hudba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A v hlavní roli tam bude Jiří Zonyga, můj dnešní host v Tandemu. Moc ti děkuji za tvoji návštěvu, za zpívání i za příjemné povídání. Tak ať to frčí a hlavně zdraví, ať drží, ahoj.
Jiří ZONYGA, zpěvák
--------------------
Já děkuju za pozvání a přeji krásný den, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
