Josef Krček - hudebník a dirigent

31. leden 2012
Josef Krček v Tandemu

Tandem tentokrát navštívil hudebník a dirigent Josef Krček. Dozvěděli jste se například, jak vzpomíná na působení v souboru "Chorea Bohemica" a pro jaké diváky a posluchače hrají.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z Tandemu vás dneska zdraví Jan Rosák pozdravem, který se ještě dneska někdy používá v Řecku - chauire, milí posluchači. Původ tohoto pozdravu je odvozen z řecké mytologie, kde chaire znamená radost. A právě toto slovo přijal do názvu vokálně instrumentálního souboru dobových nástrojů, který ve svém repertoáru začal oživovat českou a evropskou duchovní a lidovou píseň období gotiky, renesance, baroka a klasicismu, můj dnešní host, hudebník a dirigent Josef Krček. Já vás zdravím a vítám. Dobrý den.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vás jako muzikanta a příležitostného rozhlasáka, doufám, potěším zprávou, že začneme písničkou. A vám, milí posluchači, přeju, aby i dnešní Tandem byl vaším příjemným společníkem.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak u mého hosta, hudebníka a dirigenta Josefa Krčka, mám poznamenáno, že svou kariéru začínal v Plzni. Tamtéž jste se narodil taky?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Ne, já jsem Jihočech a vždycky jsem naplaveninou tam, kde studuju nebo tam, kde teď bydlím. Jinak jsem Budějičák samozřejmě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, v Budějovicích jste se narodil.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Jsem se narodil v Budějovicích, no, Čtyři Dvory. Dneska už je to část Budějovic, dříve to byla vesnice.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak dlouho jste tam působil a žil?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Já jsem tam byl do svých 15 a pak jsem přešel do Plzně, kde jsem byl dalších 10 let a tam jsem prožil takové to krásné mládí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tyhle ty regiony jihočeský a západočeský jsou proslulé tím, že jako žádné jiné v Čechách, vypouštím Moravu záměrně, udržují tu tradici lidové muziky. Je nějak kolem vás i v tom dětství?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Byla samozřejmě, poněvadž já jsem z muzikantské rodiny. Můj děda byl muzikant vojenský, dokonce působil v pluku generála Laudna, což bylo za Rakouska-Uherska.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Toho, co jede vesnicí?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Co jede vesnicí. Ale pluk se po něm nejmenoval, samozřejmě ta postava byla ještě o 100 let dříve, než můj děda tam působil, v tomhle pluku. Ale působil v Temešváru, což bylo tehdejší teda Maďarsko, dneska to je Rumunsko Timisoara, Temeš hrad, Var jako řeka. A tam si namluvil babičku. Čili, já mám jako, babička byla jako Maďarka, která se nikdy moc nenaučila česky, nicméně byla strašně hodná a byla to správná ženská, poněvadž von po 13 letech šel do civilu a tenkrát byl takový zákon, kdo byl více než 10 let na vojně, tak měl nárok na státní službu. Takže, on si zažádal o návrat do Čech a jeden rok působil v Semilech a pak se dostal do Budějovic a tam pracoval celej život jako soudní úředník. Ale hudbu nenechal, tu hrál prostě po kostelích, po různých orchestrech a tak dále a tak dále. Babička nikdy nepracovala a von tou muzikou prostě jí uživil, přestože měla 9 dětí, tak to nebyl žádnej problém.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevím, jestli to dneska jde uživit rodinu muzikou.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
To už nejde.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale vy jste tu muziku vzal úplně vážně, absolvoval jste v Plzni konzervatoř. Klarinet. Ten vás nějak táhnul.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Klarinet mě táhnul, poněvadž jsem měl tenkrát v těch Čtyřech Dvorech takový jeden vzor, byl to Milan Koňata, von později hrál ve Zlíně na klarinet ve zlínské filharmonii. Takže, jsem si říkal, že budu hrát taky klarinet a ten jsem vystudoval v Plzni. Tam jsem samozřejmě poznal další a další věci.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jaká byla ta kariéra profesionální? Mám tady poznamenáno, že jste začínal v orchestru divadla.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Byl jsem v Divadle Josefa Kajetána Tyla. To byla krásná éra a byla to éra taky těch 60.let, tam jsem prožil ten rok 68, 69. Takže, z toho je spoustu historek. Já nikdy nezapomenu, víte, byl 17.březen, Den učitelů a my jsme hráli hokej. Tenkrát, jestli si vzpomínáte, ve Stockholmu s Rusama, vyhráli jsme 4:3 a 2:1 a zrovna ten jeden zápas byl s Rusama. Představte si celý divadlo narvaný učitelama, my hráli Fidlovačku a Tišnovský, který hrál slepého houslistu, v té hře zpívá Kde domov můj, z toho vznikla potom vlastně ta česká hymna, Škroup jí napsal, mimo jiné jí vopsal vod Mozarta, ale to vám řeknu pozdějc, pakliže by vás to zajímalo. A ten Tišňák tam prostě hraje a zpívá Kde domov můj v momentě, kdy my jsme vyhráli ten hokej. A my jako muzikanti jsme měli sluchátka prostě v uších a tranzistory a samozřejmě i herci byli informovaný, takže komentovali během toho hraní jako děj a tenkrát si pamatuju, že tam jedna herečka říká: "Copak je ti to platný? Vedeme 2:1." Načež obrovskej aplaus, že jo, poněvadž to sledoval každý. Takže paralelně vedle toho divadla šel hokej, někde vzdálenej a ten duch národa byl takovej nabuzenej. A v momentě, kdy von zpíval Kde domov můj, tak ten hokej skončil naším vítězstvím a potom je ještě Fidlovačka nějakých čtvrt hodiny a to už jsme nedohráli. Spadla opona, začali jsme hrát pětatřicátníky, vyšli jsme s bubnem ven, lidi za náma. To bylo jak v Krysaři. Šli jsme prostě na náměstí a tam, to nebylo žádným způsobem organizovaný, se řítily davy ze všech stran a končilo to pak v divadelním klubu zpěvem a tak dále. Tak to byly ty léta.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že se v Tylově Fidlovačce objevuje postava toho slepého.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Slepého mládence, slepého houslisty.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Slepého houslisty, který zpívá Kde domov můj, tak to je všeobecně známo, ale to, co jste, pane Krčku, řekl před chvilkou, před písničkou, že ta hymna snad původně pochází od Mozarta, tak to je pro mě úplná novinka.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Prosím vás pěkně, kdo je trochu muzikant a zná Mozartovo dílo a zná symfonii takzvanou konzertantní pro dechové nástroje, druhou větu, tak tam je takováto melodie /ukázka/. To je Mozart. A ten Škroup to, rozumíte, to byl eklektismus v tý době. Von to Mozart dělal taky, von tady žil u nás a slýchával tady písně. Vemte si třeba /ukázka/ Andulko, Andulko, Anduličko nebo /ukázka/, to je z jednoho koncertu pro housle - nepudu domu, nepudu domu, byl bych u vás bit. Prostě von byl génius, von to slyšel ty melodie a tomu to tam padalo ty noty, on to jenom prostě stačil napsat. Říká se dneska, že kdyby to někdo vopisoval, tak mu celej život nestačí na to, co ten Mozart stačil za takovej krátkej věk. Nicméně Škroup to nějak vod toho Mozarta, tady byl mozartovskej kult, von tu melodii znal a von netušil, že se jednou stane hymnou, on to tam napsal do tý hry. To jenom muzikologové vědí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Von jen tak anpasant to tam šoup a říkal si, vono to zapadne nějak.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Tyl napsal ty slova, že jo, to je jasný, ale ta melodie je vopravdu Mozart.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak nevím, jestli ode dneška náhodou by neměl být uveden u naší hymny autor Wolfgang Amadeus.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Já myslím, že spoustu lidí by se možná divilo.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je hudebník a dirigent Josef Krček. Jak jsme si tady povídali, tak jeho první angažmá bylo v orchestru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Pak jste působil u slavné ÚHČLA, Ústřední hudby Československé lidové armády a tak dále a tak dále. Kde bylo takové zastavení, na které rád vzpomínáte? Já si myslím, že to už byla asi Chorea Bohemica, viďte?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
No, tak Chorea Bohemica byl, i když to byl amatérský soubor, tak byl velice slavný a ve své době velice moderní. Stávaly se fronty na lístky a celkem jsme si dovolili ve své době jako dost, co se týká jako vánočních programů. My jsme tam s bratrem teda se nebáli zpívat všecko vod Narodil se Kristus pán a tak dále a tak dále.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dneska, když to někdo slyší, tak si říká, co je na tom, ale tehdy to byla záležitost tedy.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Tenkrát to bylo zakázané a jestli si vzpomínáte, tak v rádiu to vůbec nešlo. My jsme dokonce natáčely koledy v rádiu s tou podmínkou, že tam nikde nebude Kristus pán ani Pánbůh a nic takovýho. Najděte takovou koledu. To prostě nejde. No, tak Chorea Bohemica, to bylo veliké období, krásný období takovýho amatérismu, poloprofesionalismu. I když potom ten soubor šel tak nahoru, že si ho zvali i do zahraničí a měl velké úspěchy třeba v Belgii, v Anglii a tak dále.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mám takovej pocit, že jste dokonce reprezentovali na světových výstavách.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Tak, ano, také. Ale bylo to trochu mimo dobu. Kdyby to bylo pozdějc vo takových 10, 15 let, tak by to bylo něco jinýho. No, tenkrát tomu fandili třeba Pavel Šmok, fandili tomu prostě lidé, kteří dneska něco znamenají v tanečním umění, Kilián třeba. Ona ta Alena Skálová, která to vedla, tak to byl někdo, to byl obrovský talent choreografický. A vona skloubila v podstatě tu paměť národa v těch legendách, v těch projevech lidových, takže vlastně lidé, když to viděli a slyšeli, tak si jaksi vnitřně vzpomněli na tyto věci, který tady jsou v tomto národě jako náš majetek, jako naše paměť. A to vyprovokování té paměti, kterou my si všichni nosíme v sobě, tak to byl velikej úspěch toho souboru.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste působil tam jako hudebník.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Jako hudebník, no. My jsme to s bráchou psali tu muziku, tak jsme tvořili, pro nás to byl takovej dobrej základ i pro naší jako činnost další,

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Proč vlastně skončila Chorea Bohemica? Jestli se nepletu, tak na ni navázala Musica Bohemica.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Přesně tak. Musica Bohemica už přešla jako do profesionality, stali jsme se komorním souborem FOK, symfonického orchestru hlavního města Prahy a už jsme působili potom v tomto svazku jako komorní soubor a dělali jsme všecko možný. A ten soubor Chorea Bohemica šel jako v amatérském duchu dál a někde v 90.letech to zaniklo prostě takovou přirozenou cestou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vy dneska, jestli se nepletu, máte ten soubor Chaire. Dělá vám radost pořád?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Dělá mi velkou radost. Já jsem se kolikrát ptal i Řeků, jestli se používá tady ten pozdrav a vono je to něco jako nazdar nebo zdraví. Pak mi někdo vysvětlil, že to je ještě jakoby: udělám pro tebe hudebně všechno, aby ses uzdravil. Čili, vono to má velikou hloubku, která mě velice zaujala.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To všechno je v tom jednom slovu?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
To je všechno v tom jednu slovu, i když je to vypůjčené z řecké mytologie. To byla dcera vlastně Erota a Psyché, že jo, z tý slavný báje. A byla vzata na Olymp, poněvadž to byla radost, že jo a radost musí vždycky patřit do toho božskýho světa.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lidová muzika, kterou produkoval můj dnešní host Josef Krček v Choree Bohemice, potom Musice Bohemice, dneska třeba v souboru Chaire, je nepochybně hodně založená na písních o lásce. Ale co si budem povídat, vždycky, a to se mi na ní strašně líbí, je tam taky kus humoru, jsou to písničky takové rozverné, někdy až nezbedné. Někdy dokonce, řeknu to teď trochu eufemismem, košilaté takové. Čili, humor je těm písničkám určitě hodně blízký, viďte.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Co se týká humoru, já si osobně myslím, že humor je největší síla této planety. Prostě humor patří k člověku a který člověk jako má humor, tak má obrovskou energii, obrovskou sílu a vždycky zaujme, to je málo platný. Do té lidové písně samozřejmě humor patří, jako patří všude, do všech oblastí lidského života. A já osobně, když sleduji jakékoliv osobnosti, s kterými ten humor souvisí, tak jsem velice šťastný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dneska můžete jednu přímo nám navrhnout, nejenom sledovat, sledovat ji budeme všichni. Čili, koho vyberete z klasiků humoru?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Já, víte, já miluju Jana Wericha, poněvadž tento klaun a zároveň také filozof mě velice oslovuje tím spektrem prostě těch vědomostí a té moudrosti a tou schopností to vždycky převést do toho moudrého intelektuálního humoru a to se mi moc líbí.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak co jsme to právě v Tandemu slyšeli, pane Krčku, teď?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Krásnou píseň z renesance Cum decore, zpívej s láskou, zpívej s vírou, šlechetná ať duše v tobě zpívá. Já bych ji vybral jako hymnou, takovou hudební, víte, takovou prostě muzikantskou. Ona v té době taky byla a hraje se v různých provedeních dodnes po celým světě, někdy rychleji, někdy pomaleji. Mám tu píseň velice rád a je to píseň, kde je to vyznání k hudbě, poněvadž tam se zpívá vo chrámu hudby a že to je něco, co k nám patří a kde se naše koupou doslova.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je opravdu taková muzikantská hymna, by se dalo říct. My jsme ji slyšeli v podání vašeho souboru Chaire. Chaire, jak už jsem říkal několikrát, znamená radost v řecké mytologii. Ale vy nehrajete muziku řeckou, hrajete muziku jaksi celým tím širokým spektrem. Co si vybíráte? A jak? Podle čeho?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
My hrajeme gotiku českou i evropskou. Víte, gotika, to je období, vo kterým spoustu lidí říká, že to je temné období, ale vono to období mělo několik tváří, já tam jako vidím tři. Ta první je liturgická, to je jasný, celé to období je velmi zbožné. Je to vidět i na tý architektuře, na těch oknech, sepnutý ruce a tak dále. Potom je ta milostná píseň, začíná jako trubadurská, to je jižní Francie, že jo, okcitánština, Španělsko. Postupně se dostává do Německa, čili Minesengři, ta mine, to je ta láska taková vznešená, jak říká Goette vlastně: "To je něco jiného, než si dneska my představujeme, to je prostě služba k té lásce." A představte si, že Jan Lucemburský měl kancléře, ten se jmenoval Giom Delachaeu, to byl Francouz, ale byl to hudební skladatel. Kdo si dneska dovolí z tý vyšší politiky mít za kancléře hudebního skladatele? Ten hudební skladatel byl tady v Praze, von sem přivezl spoustu těch písní z tý jižní Francie a tady se to uchytlo a začaly ty první milostné zpěvy, který se staly i základem vlastně potom i literatury český. No a třetí takový pohled, který se nesmí opomenout, to je satira. A ta nám jako velice sedí v tom českém prostředí a my umíme kritizovat kdeco, vod klerikalismu až po, dejme tomu, lakomce a skrblíky a tak dále. Tak to je gotika. Toho si všímáme i v Chaire. No a pak hodně hrajeme renesanci jak taneční, tak tu pěveckou. A pak já osobně se potom soustřeďuju na lidovou píseň vod baroka přes klasicismus. Říkám si, dokud budu žít, budu hrát české lidové písně ve všech podobách, poněvadž to je něco, co nám nikdo nevezme. Může, heleďte, padnout euro, může cokoliv se stát, ale ta píseň je tady pořád.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je nepochybné, že publikum třeba u nás je jiné než publikum v zahraničí. Co zabírá při našich koncertech doma a co v zahraničí? Nebo je to stejné?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Svým způsobem je to stejné, poněvadž my hrajeme na nástroje, které vracejí čas. To jsou repliky starých nástrojů, třeba germshorny nebo krumhorny nebo, dejme tomu, lyry, máme taky chroty. To jsou názvy, které dneska nikomu nic neříkají.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale kde jste to vzali?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Tak jako jsou, no, z literatury, z nástěnných maleb a jsou tady výrobci u nás i v zahraničí, kteří to umějí vyrobit. Ale zajímavá je jedna věc, že lidé jak u nás, tak v zahraničí to poslouchají a zase ta barva jim něco připomíná. Víte, on ten Karel Jung, ten slavnej psycholog říká, že kolem našeho nevědomí osobního je ještě takový to kolektivní, který si všichni lidé tohoto světa nosíme a v tom máme všechny ty vrstvy i tý evropský kultury. A my tam jako na tom koncertě zabrnkáme na tu nejhlubší vrstvu a tam se něco rozzáří a ti lidé si jakoby vzpomenou a to je to, co se jim líbí. A potom ta hudba je tichá. Já si zásadně říkám, všude je akustický smog, spoustu lidí se za tím hlukem schovává. Ale zahrát potichu a dobře, to umí málokdo a bez elektřiny.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, hudebník a dirigent Josef Krček, je důsledným propagátorem staré lidové muziky. A já mám takový pocit, že přestože by vám asi všichni přáli, všichni, kdo mají muziku rádi, aby se to dařilo, tak myslím si, že v tom šíření asi a třeba v kontrastu s populární současnou muzikou občas narážíte i na nějaké nepochopení, viďte.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Tak to víte, no, máme tady několik světů. Když člověk takovouto muziku, tak má svým způsobem trochu omezenější tu obec těch posluchačů, což mi vůbec nevadí, poněvadž zase přijdou kvalitní posluchači, kteří to mají rádi a chtějí to. Tato muzika není pro davy, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To není pro sportovní haly určitě.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
To není pro nějakej stadion, aby se tam prostě vyhulilo, já nevím kolik.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jointů.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Tak nějak, no. To není. Samozřejmě nastala i doba a to mě hrozně mrzelo, kdy jsem, a to musím říct prostě. Nebude vám to vadit?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Amerikanismus. Mně to vadí. To je prostě trochu pakultura cizí. Když jsem, třikrát jsem tam hrál a voni si nás obrovsky váží, vůbec Evropy a tak dále. A já nemůžu pochopit, že tato primitivnější kultura, než je evropská, pochopitelně nám chce tady něco předvádět. To jako já vůbec neberu. Takže, lidé tomu ze začátku strašně pochopitelně takovým tím kyvadlovým způsobem jednou vlevo, jednou vpravo strašlivě začali fandit. Dneska už je zase jiná situace. A ta naše česká muzika, ta lidová muzika, tak ta šla trochu jako do pozadí. Ale teď, zaplaťpánbůh se to zase vrací zpátky. Lidé nějak si uvědomili, kde žijou, jakou tady mají paměť, jaký tady mají kořeny, začínají si toho vážit a začínají si toho vážit i mladí lidé a to je velmi podstatné.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že to bude tak, jako kdysi to velice moudře řekl Miloš Forman krátce po revoluci, když sem začaly směřovat pornografické filmy a takové ty béčkové, až céčkové, říkal: "No, ze začátku se toho bude muset přežrat a teprve potom zjistíte, že to za nic nestojí."

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Je to tak, přesně.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byl soubor Chaire hudebníka a dirigenta Josefa Krčka. Ale mohli bychom prozradit taky, co to bylo za písničku a zpěváka.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Ta píseň se jmenuje Turdion, je francouzská, je stará asi 500 let, zpívá se dodnes. To je ta paměť. A rádi ji mají vinaři a poněvadž se tam taky zpívá vo vínu. A samozřejmě, když se někde zpívá o vínu, tak to je něco, co oblažuje duši ze všech stran samozřejmě. Zpíval ji Karel Brynda a to je zpěvák, který pracoval celý život v kovohutích v Příbrami a podívejte se, jaký má krásný hlas. Asi to je vod těch kovů nebo čeho, ale je to příroda.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Asi si zpíval při tavbách a teď mu to jde takhle krásně. Příbram je samozřejmě místo, kde Chaire jaksi má domov, působíte tam vy. Ale kromě toho jezdíte samozřejmě na zájezdy, natáčíte cédéčka. Ale, pozor, vy taky publikujete, píšete knížky. Čili, já tady z některých bych zacitoval, respektive aspoň názvy Musica humana, Špalíček lidových písní, Vánoce, putování do betléma a tak dále. Ale mě zajímá, co je před vámi, co chystáte na tenhle ten rok jednak s Chaire, jednak třeba ze své publicistické a jiné činnosti.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
No, teď mi vyšla ta kniha Vánoce, putování do betléma, která je vlastně ilustrovaná Renatou Fučíkovou, je tam taky betlém, který si děti můžou vystřihnout. A vydal to Albatros a mám další v podstatě zakázku udělat Velikonoce a to mě velice naplňuje, poněvadž mám možnost opět ty Velikonoce udělat jako vzkříšení přírody a duše. Čili, to, co Velikonoce mají i tu duchovní stránku i tu přírodní, tu lidovou. A tam je velká příležitost snoubit všechny ty zvyky, který tady jsou a všechno to dát vlastně do té knihy a znovu osvěžit tu paměť národa.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebude tam náhodou přiložené cédéčko nějakých písní?

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Možná, že bude. To samé je u těch Vánoc, kde jsou koledy, že jo. A máme je natočit k té kníždce, poněvadž ta knížka se stala populární. Dokonce mi píšou lidé z různých míst a říkají, třeba tuhle jsem dostal mail z Terezína: "Prosím vás pěkně, může podle tý vaší knížky teď tady udělat ty zvyky v tomhle tom temném městě? My bysme to chtěli nějak oživit." Tak to mě velice potěšilo, že někde stačí naťuknout, někdo se najde a víte vo tom, že to je všechno vo lidech, že jo. A když je tam trochu nadšení, tak s tím nadšením se dokáže úplně všechno.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já vám, pane Krčku, přeju, aby toho nadšení bylo u vás co nejvíc a abyste samozřejmě to nadšení taky vzbuzoval ve vašich posluchačích a divácích. Josef Krček, hudebník a dirigent byl dnes hostem Tandemu. Přeju vám, ať se ten rok, co nám začal, hodně vydaří.

Josef KRČEK, hudebník, dirigent
--------------------
Vám taky.



Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.