Kde a jak hledat Kafkova Odradka, kdo byli Wintonovi pomocníci a nahlédněte „Za oponu“

31. březen 2024

Hledá se Odradek. Federace židovských obcí chce poděkovat všem pomocníkům Sira Nicolase Wintona. A pozveme na výstavu fotografií z života pražské obce Za oponou.

Kdo je zašmodrchaný Odradek

Před 100 lety žila v pražském Židovském Městě zvláštní bytost, která se jmenovala Odradek. Tedy přinejmenším podle jedné povídky Franze Kafky. Není z ní ale úplně jasné, jak Odradek vypadá nebo kde přesně žije. Proto při příležitosti letošního 100. výročí Kafkova úmrtí Židovské muzeum v Praze spouští od 1. dubna venkovní hru s názvem Hledá se Odradek. Díky ní můžete s malou Rut a Samuelem projít někdejším Josefovem a zkusit Odradka najít. Jak na to, nám prozrazuje autor hry Ondřej Buddeus.

„Odradek je taková bytůstka, která žije, pobývá na starém Židovském Městě před jeho asanací. Kafka ho popisuje v krátké povídce, která se jmenuje Starost hlavy rodiny a vyšla v souboru povídek Venkovský lékař. Ty povídky vznikaly mezi lety 1914 a 1917. Když se ptáte, jak přesně, jak konkrétně vypadá Odradek, tak já vám to neprozradím. On je přesně popsán v té povídce, ale svým způsobem během té hry pracujeme s tím, aby si ho během hledání děti a s nimi i rodiče mohli představovat tak trochu po svém. Jediné, co bych k tomu rád řekl, je, že to je takový tvoreček, který je nesmírně spletitý, spletený. Je to taková živoucí zašmodrchanost. Mně se na tom strašně líbí, že tím vlastně trošku odpovídá té atmosféře a spletitosti a zašmodrchanosti toho starého Židovského Města,“ vysvětluje Buddeus.

Jak tedy hra vypadá? Jak je možné Odradka najít? Na konci hry může každý zkusit Odradka nějak ztvárnit a poslat fotku do Židovského muzea. Budeme si pak moci takto vytvořené Odradky někde prohlédnout?

Poslechněte si celý rozhovor s Ondřejem Buddeusem.

Děkujeme za naše životy

Jméno Sira Nicolase Wintona zná asi každý. Ale za takzvanými Kindertransporty, které odvezly do bezpečí více než 10.000 dětí z nacisty ohrožené Evropy, i z Československa, stála řada dalších lidí. Jména mnohých z nich dodnes neznáme. Federace židovských obcí v České republice spolu s dalšími institucemi proto letos, při 85. výročí záchranné akce, začaly tyto bezejmenné hrdiny nebo jejich potomky hledat. Chtějí ocenit jejich odvahu a ochotu vzdát se vlastního pohodlí, času i peněz ve prospěch ohrožených. S Ditou Šnajdrovou z Federace židovských obcí a dokumentaristou Martinem Šmokem natáčela Daniela Brůhová.

Projekt, který chce připomenout nejen zachráněné děti, ale také jejich zachránce, se jmenuje Děkujeme za naše životy. „Mnoho lidí bude až překvapeno, že příběh lidí, který se v našem mediálním prostoru smrskl na příběh Nicolase Wintona, byl ve skutečnosti příběh stovek lidí jako Nicolas Winton, kteří se zapojili v různých fázích snahy o ulehčení osudu uprchlíků před nacismem,“ říká Martin Šmok.

Jak konkrétně hledání vypadá? A je hledání těch, kdo se zapojili do pomoci, jednoduché? Co jsou největší úskalí?

Poslechněte si celý rozhovor s Ditou Šnajdrovou a Martinem Šmokem. A pokud někoho takového znáte, ozvěte se na e-mail: our.lives@fzo.cz.

Za oponou

V období komunistické totality jsme žili za „železnou oponou“. Ale i uvnitř samotného Československa byla řada dalších clon, za které bylo velice těžké se podívat. „Za oponou“ tak tehdy žila mimo jiné i zdejší židovská komunita. A právě Za oponou se také jmenuje nová výstava v Jeruzalémské synagoze. Představuje unikátní fotografie, díky kterým můžete nahlédnout do náboženského života pražské obce v 80. letech minulého století. Jejich autorem je Jindřich Svátek. Jako gymnazista si prý tehdy užíval, že dělá něco zakázaného. Natáčela s ním Terezie Jirásková.

„Fotografie vznikaly postupně, přibližně od roku 1983 až do roku 1990, kdy do Prahy poprvé zavítal Šimon Peres. V úvodu jsou například fotografie oslavy 100. výročí narození Franze Kafky,“ říká Svátek.

„Další snímky se týkají bohoslužeb, během nichž jsem mohl fotografovat. Na bohoslužby chodili ortodoxní lidé z Mukačeva. Kdybych fotografoval v sobotu, kdy se slaví šábes, tak by bylo pro ně nevhodné, abych je tam vyrušoval. Takže jsem to fotil buďto během ranních bohoslužeb, během všedního dne, některé fotografie vznikaly na Purim, nebo v případě svateb, které byly většinou naplánované na neděli.“

Fotky vznikaly v době, kdy Jindřich Svátek studoval třetí ročník gymnázia předtím, než šel studovat na ČVUT. Na jaký fotoaparát tehdy fotografoval? A na koho z osobností té doby rád vzpomíná?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.

 

autor: Noemi Fingerlandová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.