Jak získat Literární cenu Waltera Sernera, koncert na Hradě připomene oběti šoa a jak dnes Židé věří
Soutěžte o Literární cenu Waltera Sernera. Památník ticha připomene 80 let od vyhlazení rodinného tábora v Osvětimi. A jak dnes Židé prožívají svoje náboženství?
ÚSTR vyhlásil Literární cenu Waltera Sernera
„Války jsou nejtěžší průjmy. Svoboda je lunapark. Klid je skutečná katastrofa.“ To jsou slova literáta, umělce a spoluzakladatele dadaismu Waltra Sernera, který se narodil v Karlových Varech v německojazyčné židovské rodině a zahynul za holokaustu. Jsou to také slova, která se stala mottem nové soutěže, již vyhlásil Ústav pro studium totalitních režimů: Literární ceny Waltera Sernera. Na podrobnosti se zeptáme garanta soutěže a ředitele Odboru výzkumu a vzdělávání v ÚSTRu Petra Hlaváčka.
„Cena je pro středoškoláky, včetně těch víceletých, a to do věku 20 let. Walter Serner kdysi propadl u maturity v Karlových Varech, dělal reparát v Kadani,“ říká Hlaváček. „Soutěžit se bude v žánru povídka, esej a také video. Kandidáti a kandidátky se mohou se svými výtvory hlásit do 20. října. Témata souvisejí s tím, co se řešilo ve 20. století a co se řeší i teď: válka, svoboda, xenofobie, tolerance. To jsou témata, která jsou teď velmi aktuální,“ vysvětluje Hlaváček.
Proč ÚSTR soutěž pojmenoval právě po Waltru Sernerovi? Čeká vítěze nějaká odměna? Proč ÚSTR cenu vypisuje právě nyní? A jaké má ÚSTR s cenou plány do budoucna? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Hlaváčkem.
Koncert pro BIIb
Už 80 let uplyne 10. až 12. července od největší masové vraždy československých občanů. Během dvou nocí tehdy nacisté poslali do plynových komor v Osvětimi asi 6500 Židů, kteří byli součástí takzvaného terezínského rodinného tábora. Památník ticha proto na 11. července připravuje v Jízdárně Pražského hradu slavnostní koncert k uctění jejich památky. Živě ho bude přenášet i Česká televize. Koncert v příspěvku Terezie Jiráskové představuje Pavel Štingl, filmový dokumentarista a ředitel Památníku ticha:
„Snažíme se, aby na kulatá výročí jsme nehráli takové ty tradiční pompézní skladby, ale aby si to mohl každý prožít dovnitř, niterně. A také žijeme tím, že ti, kteří odcházeli z Prahy, odcházeli s melodiemi Prahy. Nedohrával v nich žádný kadiš, nedohrávaly v nich nějaké žalmy, ale třeba džez první republiky.“
Jaké skladby tak letos na koncertě návštěvníci uslyší? A jak se slavnostním koncertem souvisí fakt, že si letos Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK připomíná 90. let od založení? Poslechněte si celý rozhovor Terezie Jiráskové.
Věroučný judaismus je na ústupu
Pro židovskou komunitu na celém světě hrálo vždy silnou roli náboženství. Je tomu tak ale i v současnosti? A jak vlastně Židé dnes svou víru prožívají? To je otázka, kterou se zabýval poslední průzkum mezi Židy ve Velké Británii. Referuje o něm Leo Pavlát.
„Výsledky reprezentativního šetření zveřejnil prestižní londýnský Institut pro výzkum židovské politiky,“ říká Pavlát. Položil otázky, jako: „Věřím v Boha a Tóru jako v Boží slovo? Je víra v Boha pro Žida určující? Pomáhá modlitba překonat osobní problémy?“
„Na tyto i další dotazy odpovídalo téměř 5000 britských Židů, kteří se takto identifikují, a souhlasná vyjádření nepřekonala u uvedených otázek 35 procent,“ říká Pavlát.
Stvořil podle britských Židů svět Bůh? A „napsal“ Tóru? A na čem dnes tedy Židé své židovství zakládají?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.