Klavír na střeše, dlaně vystupující z fasády domu. Tvorbu surrealisty Kristka provází fantazie

Na fasádě domu zvěčnil Lubo Kristek i fenofém času
Na fasádě domu zvěčnil Lubo Kristek i fenofém času

Roztodivné sochy, výjevy z jiných světů a přitom v přímém kontextu s realitou. Odraz dnešní doby zachycený v plastikách, sochách, instalacích a asamblážích – tedy trojrozměrných obrazech. To je surrealistický svět Luba Kristka, který svojí tvorbou zaujme, okouzlí a někdy i provokuje. Své útočiště našel v Podhradí nad Dyjí na Znojemsku, v malém zámečku skoro na konci obce.

Psal se rok 1968, když odešel do emigrace. Lubovi Kristkovi se tím otevřela cesta ke dvěma velikánům – Arno Lehmannovi a Salvadoru Dalímu. Tito umělci měli na Kristkovo vyzrávání velký vliv. Do 70. let pak spadají počátky Kristkovy happeningové tvorby. Jedná se o divadelní výjevy fantazijních dějů zasazených do kontextu místa a času. Po návratu z emigrace v Německu se usadil na zámečku v Podhradí nad Dyjí, kde tvoří svá sochařská díla a postupně doplňuje galerii surrealistických asambláží, soch a plastik.

Zámeček na sebe upozorní hned na první pohled. Na střeše je totiž umístěno na jedné noze stojící klavírní křídlo a nad garáží fantazijní sousoší líhnoucích se bytostí z velkého vejce. Při návštěvě Kristkovy galerie pak vstoupíte do světa fantazie. Váš pohled hned zaujme klavírní křídlo, ze kterého jakoby vytékají klávesy a na stojánku pro noty jsou poházené peníze. Další plastikou je tělocvičný kůň, kterého Kristek zpracoval do živoucí podoby s trupem a hlavou člověka odkazujíc tak na řeckou mytologii. Na jeho hřbetě tančí baletka s čuníkem na vodítku.

Kristkův zámeček v Podhradí nad Dyjí na Znojemsku

O kousek dál spatříte sedící sochu ženy s černými křídly. Na hlavě má helmu pobitou německou poznávací značkou. Přes optický přístroj komunikuje s šestinohým stvořením, které má hlavu ze staré obrazovky a v ní prosvětlené peníze. O něco dál se otevírá oltář s bílým bodem, ke kterému směřují všechny bytosti a zvířata všelijak zavěšené a v různých pozicích. Na galerii si pak můžete prohlédnout Kristkova díla i ze 70. let, která byla ovlivněna jeho skličující cestou za svobodou. O té sám umělec říká, že nebyla jen růžová. Ale také hodně trnitá.

Kristkův dům v Brně

Další Kristkův zajímavý objekt najdeme v Brně, na nároží ulic Tišnovská a Trávníky. Tam stojí dům s výraznou, fialovo-růžovou fasádou. Z jeho rohu vyčnívají obrovské dlaně, snažící se obepnout korunu pod nimi rostoucího platanu, ve které jsou dva červené plody.

Na jedné ze zdí je pak umístěný obří hodinový stroj s velkými ručičkami. Na jedné je zavěšen Sisyfos symbolizující naši každodenní dřinu s balvanem, který nám z rukou vždy večer vyklouzne a my se s ním druhý den musíme lopotit znova a znova. Hodiny jdou naprosto přesně, protože jsou řízené synchronizačním signálem atomových hodin z německého Frankfurtu.

Lubo Kristek přitom o svých dílech nerad mluví. Chce, aby každá jeho asambláž, obraz či plastika stimulovaly divákovu fantazii. Ta je totiž podle jeho slov nezbytnou součástí lidského života. A jak sám říká, pokud v nás zahyne fantazie, zahyneme s ní i my.