Knížecí cesta u Hořovic nabízí výhledy, kvůli kterým se panstvo vydávalo z parku do volné přírody

A protože zámek Hořovice leží mezi dvěma chráněnými krajinnými oblastmi, nabízí Knížecí cesta unikátní výhledy jak na Křivoklátsko a hrad Točník, tak i na Brdy. Jedinečnou atmosféru si tam vychutnáte především na podzim, kdy se díky převaze listnatých stromů celé okolí zbarví nejrůznějšími odstíny.

Z doby budování barokního zámku jsou i doklady o založení velkého zámeckého parku, jehož projekt koncem 17. století vypracoval tyrolský rodák, malíř, inženýr a zahradní architekt Jan Ferdinand Schor. Původní koncepce měla ráz francouzského parkového slohu. Kolem roku 1800 byla provedena citlivá úprava na park přírodně krajinářský.

Osu parku tvořila mohutná lipová alej, která dodnes ústí v jedinečné „Sluneční bráně“, kterou se procházelo dále do volné přírody, a pak se pokračovalo tak zvanou Knížecí cestou až do blízkého lesoparku Bažantnice. Tam procházky panstva končily.

Cesta lemovaná alejí bohužel časem zanikla. Město proto připravilo projekt její obnovy a díky dotaci z Fondu životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje ji v roce 2016 obnovilo. Bylo vysazeno celkem 198 nových stromů, z toho 165 dubů a lip. Zbytek tvoří třešeň ptačí. Jsou to pro tuto oblast typické dřeviny, které lemovaly i historickou Knížecí cestu.

O nové stromy je nyní dobře pečováno, mají kolem sebe dřevěnou konstrukci, která je chrání proti vývratu a v suchém období tu probíhá pravidelná zálivka. Dnes se tak tudy můžete opět vydat na procházku, třeba i s kočárkem nebo na kole. Knížecí cesta je dlouhá přibližně 800 metrů. Ve své poslední části prochází udržovaným lesoparkem Bažantnice a končí na komunikaci, která propojuje obce Tihavu a Rpety.

Hned na začátku Bažantnice vás navíc přivítá deset metrů vysoký památný pařez dávné lípy, která má v obvodu kmene přibližně šest metrů a jistě pamatuje i všechny šlechtické kratochvíle, kterými se místní panstvo v krásné přírodě kdysi bavilo.