Kolem celé České republiky vede už víc než sto let turistická stezka zvaná Modrá hřebenovka
Turistická cesta zvaná Modrá hřebenovka, která vede kolem celé České republiky, byla vyznačena turistickými spolky už na začátku minulého století. Založily jí čtyři spolky, proto byl za její značku zvolen modrý hřeben se čtyřmi zuby. Trasy se různě propojovaly, až se říkalo, že jde o nejdelší značenou turistickou trasu v Evropě. Měřila kolem tisíce kilometrů. Začínala v Krnově v Moravskoslezském kraji a podél hranic v horském pásmu vedla až na Šumavu.
Její část dnes znovu objevují členové spolku Krušnohorská hřebenovka, který byl založen v roce 2019. U jeho zrodu stáli Jan Bělohlávek, Radek Hrdlička a Radek Bělohlávek. Pořídili si dobové mapy a průvodce a vyrážejí na průzkumné výpravy pro historických, mnohdy nijak neoznačených cestách. Nacházejí sto let staré, kameny vydlážděné turistické cesty a dokonce objevili i starou značku Modré hřebenovky, do zídky vytesaný hřeben.
Zájem o historii starých cest probudili ve členech spolku Milan „Pekky“ Bouška a Milan „Fred“ Pištěk se svojí Vyvezenou výstavou Historické dálkové turistické trasy. Více informací získáte na jejich stránkách kammweg.cz a severnipolabi.cz.
Z historie turistiky
V Děčíně byla 25. března 1878 založena první turistická organizace v Českých zemích – Horský spolek pro České Švýcarsko. Díky pánům Gustavu Adolfovi Resslerovi, který inicioval jeho založení, a Augustovi Weyemanovi, jenž působil v Krušných horách, se myšlenka organizované turistiky v severním pohraničí rychle šířila.
V roce 1882 vznikl Svaz turistických spolků Krušných hor a Středohoří. O rok později byl pak založen Středohorský spolek Ústí nad Labem a po dalších dvou letech se sloučily spolky ze Šluknovského výběžku do Horského spolku pro nejsevernější Čechy.
Označení základních turistických tras bylo obvykle vůbec prvním krokem podniknutým turistickými sdruženími. Nad soustavou kratších a středně dlouhých tras vynikaly svou povahou specifické dálkové trasy.
Modrá hřebenovka
Nejambicióznějším projektem turistických spolků byla Hřebenová cesta (Kammweg), později nazývaná Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg). Vyznačení hřebenové cesty z Ještědu na Růžovský vrch navrhl „cestmistr“ Horského spolku pro nejsevernější Čechy Josef Mohr v roce 1901.
Spolek pak pozval delegáty tří sousedních organizací, Německého horského spolku pro Ještědské pohoří a Jizerské hory, Horského spolku pro České Švýcarsko a Svazu jiholužických přírodovědeckých a horských spolků Lusatia z Žitavy na poradu konanou 13. dubna 1902 ve Varnsdorfu.
Na návrh Augusta Otta z Varnsdorfu byl pro asi 60 kilometrů dlouhou trasu vybrán, podobně jako u jiných dálkových tras protínajících spolková území několika turistických organizací s odlišnou značkařskou praxí, „nadregionální“ piktogram. Byl jím modrý čtyřzubý hřeben na bílém pozadí. Čtyři zuby hřebenu měly symbolizovat čtyři jeho zakladatelské organizace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
