Komentář Leo Pavláta: 160 let od narození Theodora Herzla

3. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Na včerejší den připadlo 160. výročí narození ústřední osobnosti sionistického hnutí Theodora Herzla. Jeho osud a jedinečnou roli v životě Židů komentuje Leo Pavlát.

Narodil se 2. května 1860 v Budapešti. Ve Vídni vystudoval práva, ale své poslání našel v redakcích novin. Roku 1894 se jako dopisovatel liberálního deníku Neue Freie Presse zúčastnil v Paříži procesu s Alfredem Dreyfusem. Inscenované antisemitské přelíčení i vědomí pogromů v Rusku a na Ukrajině změnilo Herzla, do té doby přívržence židovské asimilace, ve stoupence politického sionismu. Nebyl prvním, kdo hlásal ideu židovského národního hnutí, ale až jemu se ji podařilo přivést do světového povědomí. Stalo se tak nejprve díky knize „Židovský stát“, kterou vydal roku 1896. Herzl v ní vyjádřil názor, že obtíže Židů v různých zemích světa nesouvisejí s jejich postoji či jednáním. Židovskou odlišnost také nespatřoval v náboženských zvycích, psychologických rysech nebo místě, které Židé zastávali v hospodářském, politickém a kulturním životě. Rozhodující rozdíl mezi nimi a ostatními lidmi spatřoval v tom, že Židé neměli vlastní stát. Herzl byl přesvědčen, že pokud si takový stát utvoří, okolní svět je přijme.

S touto vírou začal uskutečňovat svůj sen, i když vždy netrval na tom, že Židé musí nalézt útočiště ve své historické vlasti na území, které Římané nazvali Palestina. Za možná místa pro židovské osídlení například považoval i neobydlené části Argentiny, Kypru či Ugandy. Nakonec však u Herzla stejně jako u ostatních stoupenců sionismu převládla touha vrátit se na Sion, kde žili prapředci Židů, kde od zániku hasmonejského židovského státu v 1. století před občanským letopočtem nevznikl žádný samostatný státní útvar.

Theodor Herzl se vzniku židovského státu nedožil. Vlivný německý bankéř baron Hirsch ani baron Rotschild jeho myšlenku nepodpořili a stejně se zachoval i německý císař. Herzl přesto vytvořil hnutí, které dokázalo ideu sionismu naplnit. Dvacátého devátého srpna 1897 svolal do švýcarské Basileje 1. sionistický kongres. Výsledkem jednání bylo mimo jiné založení Světové sionistické organizace. Poté byly ustaveny finanční instituce, z nichž například Židovský národní fond získával sbírkami peníze na vykupování půdy v Palestině. Do doby, než byl v květnu 1948 ustaven Stát Izrael, Židovský národní fond takto nabyl více než 250 000 akrů půdy.

Theodor Herzl zemřel roku 1904. Předsedal šesti sionistickým kongresům a než vypukla druhá světová válka, uskutečnilo se jich dalších 15, z toho dva v Karlových Varech a jeden v Praze. Ostatky Theodora Herzla, zakladatele politického sionismu, jsou od roku 1949 uloženy v Jeruzalémě na hoře, která nese jeho jméno a na níž jsou též pochováni významní představitelé Státu Izrael.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová