Květinové hodiny v Poděbradech zdobí šest tisíc květin. Čas ohlašuje trpaslík údery kladívkem

8. září 2020

Ve středočeském lázeňském městě Poděbradech se říká: Kdo se nevyfotil u květinových hodin, ten jako by v Poděbradech ani nebyl. Možná i váš rodinný archiv obsahuje podobnou fotografii. Otázka vzniku unikátních hodin je ale poněkud složitá. Setkat se totiž můžeme s různými daty, a to od roku 1932 až do roku 1937.

Květinové hodiny v lázeňském parku jsou patrně nejznámější poděbradskou atrakcí. Už od rána je u nich rušno. Odborníci se setkávají s různými daty vzniku. „Nám se podařilo zjistit nejstarší datum rok 1936. On se uvádí i letopočet 1932, ale to je způsobené chybným čtením jedné z historických pohlednic,“ vysvětluje Petr Vácha z Národního památkového ústavu.

Tuto teorii potvrzuje i historička Jana Hrabětová z Polabského muzea v Poděbradech, která se také přiklání ke vzniku hodin v roce 1936. Jako důkaz ukazuje pohlednici z roku 1937. „Bylo pravidlo, že se každý den u těch hodin vysazovalo datum. Při pohledu zdola splynula sedmička se spodní linkou, takže vypadala jako dvojka,“ vysvětluje Jana Hrabětová záměnu roku na historické pohlednici.

Lázenští hosté se v Poděbradech rádi fotografují u květinových hodin. Zde snímek z roku 1952

Jana Hrabětová se zabývá dějinami Poděbrad celý svůj život. Podařilo se jí například zjistit, kde se poděbradští při tvorbě hodin inspirovali: „Říkala mi dcera ředitele elektrárny, pana Novotného, který byl požádán o elektrifikaci nových parků, že byli s rodinou v Žitavě a tam mají květinové hodiny se zvonkohrou. A ty zřejmě inspirovaly jejího otce, aby takové hodiny spolu se zaměstnanci elektrárny v Poděbradech připravil.“

Hodiny pak doplnili plechovým trpaslíkem. „V roce 1938 firma Berounský ze Svratky zhotovila nynějšího trpaslíka litinového, který odbíjí hodiny na muchomůrku,“ doplňuje památkář Petr Vácha. Trpaslík od té doby několikrát změnil místo a v současné době není přímo od hodin vidět.

Trpaslík každou čtvrthodinu odbíjí přesný čas

Kde ho tedy návštěvníci najdou? „Musíte se vydat za květinové hodiny, kde je ukrytý v areálu menšího lesíka. Trpaslík byl jako oběť boje proti kýči na počátku 60. let minulého století odstraněn a nahrazen rudým srdcem na žulovém hranolu,“ vysvětluje ředitel Galerie Ludvíka Kuby Vojtěch Odcházel. Později získal trpaslík dočasný azyl na jedné horské chalupě. Do parku se vrátil až v roce 1997. Odbíjet ho tady můžete slyšet každou čtvrthodinu.

Květinové hodiny v lázeňském parku určitě nepřehlédnete. Minutová ručička má 205 cm a hodinová 185 cm. Letos na nich bylo vysázeno přes šest tisíc rostlin, hlavně muškáty a ledovky. Zahradník chodí stav hodin kontrolovat každý den. Při té příležitosti vymění i datum vyskládané z květin. Pokud byste ho ale chtěli potkat, budete si muset přivstat. Datum na hodinách totiž mění už kolem šesté hodiny ráno.

Spustit audio