Lázně Luhačovice jsou dodnes česko-slovenské. Díky dětskému lázeňství se potkávají všechny generace
Luhačovice ve Zlínském kraji jsou největší moravské lázně s dlouhou tradicí lázeňské léčby dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu. Proslulé jsou přírodními léčivými prameny, příznivými klimatickými podmínkami a příjemným prostředím, ve kterém se snoubí krásná příroda a typická architektura.
A čím jsou Lázně Luhačovice výjimečné a jiné oproti ostatním lázním v České republice? „Dovolím si říct, že jsou to stále významně česko-slovenské lázně. Jsou to lázně, ve kterých se nemíchají různé kultury, tak jak to známe ze západu Čech, kde se potkávají hosté z Německa, Rusky mluvících zemí, Izraele či z arabského světa. V Luhačovicích je to kouzelné právě v tom, že se tu potkávají hlavně Češi a Slováci a lázeňský pobyt je pro ně něčím významným,“ říká generální ředitel Lázní Luhačovice Eduard Bláha.
Díky dětským léčebnám jsou v Lázních Luhačovice hosté napříč všemi generacemi. Kromě toho si tyto lázně dodnes uchovaly prvorepublikovou náladu. Je zcela běžné tam i dnes o víkendu na kolonádě potkat dámy v klobouku a pány s hůlkou.
Lázně Luhačovice ale nejsou pouze lázeňské domy, ale i wellness hotely. Jeden z nich byl dokonce postaven jako svatební dar novomanželce. „Wellness hotel Alexandria nechal v roce 1939 postavit vídeňský podnikatel českého původu Alexandr Lozovský jako svatební dar pro svoji nastávající,“ vysvětluje Eduard Bláha. Velmi moderní a nadčasová stavba vzbuzovala ve svém okolí už od položení základního kamene velkou úctu a prý to byla právě ona, kdo povznesl Luhačovice na moderní lázně.
A co ještě neodmyslitelně patří k Lázním Luhačovice? „Co k lázním vždycky patří, je zdravý vzduch a příroda. Kopce, které jsou kolem nás, nenechají jistě nikoho na pochybách, že je tady opravdu čistý vzduch a prostředí, za kterým stojí za to přijet,“ dodává generální ředitel Lázní Luhačovice Eduard Bláha.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
