Lenka Hatašová - fotografka

26. listopad 2014
Lenka Hatašová v Tandemu
0:00
/
0:00

Jan Rosák pozval do Tandemu známou českou fotografku Lenku Hatašovou. Dozvěděli jste se od ní například, který žánr fotografie ji právě nejvíce zaměstnává a také o zážitcích z fotografování na cestách po Spojených státech Amerických.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, vám, milí posluchači, přeje z Tandemu Jan Rosák. Na programu je tedy další host. Dnes se s ním budu věnovat kupodivu takovému nerozhlasovému tématu jako je fotografování. Ovšem takový fotograf může být specialistou na portréty, krajinu, zátiší nebo dělat takzvané produktové fotky. Fotografové se mohou rozdělovat podle žánrů, na který se specializují. Například novinářská, válečná fotografie, dokumentární, reportážní, módní fotografie, fotografie potravin, makrofotografie, letecká fotografie a tak dále. Tak jsem docela zvědav, které téma upřednostňuje můj host, fotografka Lenka Hatašová. Dobrý den. Vítám vás.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Budeme si povídat právě o těch nejrůznějších žánrech fotografie, protože já vím, že vy nejste specialistka na úplně jedno jediné téma. Takže to bude námět dnešního Tandemu. K jeho poslechu vám všem přeju hezkou chvilku u rádia.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem fotografka Lenka Hatašová. Ovšem, než se jaksi proslavila jako fotografka, tak byla normální holčičkou, která se někde musela narodit. Kdepak to bylo?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Narodila jsem se nedaleko Prahy, vlastně já bych skoro řekla v Praze. V takovým malým městečku, jmenuje se Libčice nad Vltavou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Libčice znám, ano, ano.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Jo?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je Suchdol a dál takhle, že jo?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Přesně no, přesně tak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no, tak dlouho žili rodiče v Suchdole, takže vím, Libčice, tam jsme se jezdili koupat, tam bylo koupaliště.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Tam je koupaliště, no. Do dnes, krásný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak dlouho jste se tam zdržela?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No víceméně až do takovýho ukončení střední školy, no. To znamená do nějakých 18 let.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, že se nabízí jaksi otázka od kdy vás třeba začala bavit fotografie, nebo fotografování jako takový?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, právě, to vlastně od, od nepaměti. Protože můj tatínek vlastně byl fotograf, působil v Ústavu jadernýho výzkumu v Řeži, coby technický fotograf, fotografoval různý ty nukleární mikro, mikroreakce a tak dále. Ale on byl ten, kdo mě vlastně k tomu přivedl. Už někdy třeba v 5 nebo v 6 letech mě s sebou bral to temný komory a ukazoval mi prostě, jak ten zázrak vzniká a jak vzniká fotografie, jak se míchají vývojky. Takže vlastně odjakživa jsem chtěla být fotografkou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to, ten proces, o kterém jste teď promluvila, v podstatě dneska už odpadl, že skoro. Nebo ještě pořád děláte klasiku?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No ono teď začala, já už to nedělám samozřejmě, já ne, ale jako zase začala být taková móda, to jsem si všimla ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Že se to začínají lidi k tomu vracet a učit se to vlastně zpětně, protože umí fotit na digitální fotoaparáty, umí to zpracovávat ve fotoshopu, že jo, v počítači, což je vlastně taková novodobá temná komora, tam se dají dělat neuvěřitelný věci, ale chtějí ještě něco víc. A právě si pořizujou znova ty temný komory, no, domů.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to jsem trošičku odbočil od vašeho curriculum vitae, protože mě samozřejmě zajímá, co jste třeba začínala fotit, co, co, co byly objekty? Protože předpokládám, že ne to samé, co fotil tatínek v Řeži.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
To ne, to by mě ani nebavilo asi, ale, ale já jsem odjakživa chtěla vlastně bejt dokumentaristkou. Já jsem strašně obdivovala ten časopis National Geographic, kterej kdysi tenkrát to bylo sice před převratem, ale nějak se k nám občas dostal, takže jsem strašně milovala ty reportáže, že jo, ze zahraničí, z celýho světa a chtěla jsem vždycky jako fotografovat tohle. Takže jsem vyjížděla do blízkýho okolí a tam jsem si fotografovala něco podobnýho. To znamená jako krajinu, nebo lidi na ulici, nebo něco podobnýho.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jste to tenkrát někomu taky ukazovala? Mám teď samozřejmě na mysli, dejme tomu, v tisku nebo tak nějak?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Ne, to ne, to jsem si fotila spíš jako do šuplíčku, no, pro sebe.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když se podíváte dneska třeba na ty fotky z té doby, předpokládám, že je máte teda, tak jak, usmíváte se tomu, nebo už na tom něco bylo taky?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No jsou legrační, až bych řekla dojemný, jak jsou vlastně takový úplně neumělý, no. Takový, takový dětský prostě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale dětský oko zase má něco do sebe, ne?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Já už, já už to asi nedokážu posoudit, protože já se na to dívám z hlediska jako, že jo, svý dnešního jakoby pohledu ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Profesionálního.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
A pro..., přesně tak a vidím tam tu nedokonalost velkou, jo. Takže jako legrační fotky. Ale některý ještě mám. Opravdu jsou žlutý už, zkroucený, protože jsou vyvolaný na tom papíře, ale mám je do dneška.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm. No a jak jste tedy pokračovala ve vašem, dejme tomu, profesním růstu? Myslím si tedy osobně, že asi jste rovnou nešla studovat fotografii, že jste prošla tedy základní školou, střední školou a co potom?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, já jsem potom vlastně se ucházela o studium na tý filmový akademii múzic..., jako na FAMU, že jo, kde se vlastně studoval obor fotografie. Tam tenkrát otevřeli takzvaný nultý ročník, do kterýho já jsem nastoupila, ten už, myslím, neexistuje teďko. No a tak jsem pomalu jako pronikala i do tohohle toho, do tý vyšší fotografie, jak se říká. Jenomže mě to strašně nebavilo, protože tam to ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Protože tam po nás chtěli vlastně různý kompozice světelný, nasvěcovat si lampičkou vajíčka, cihly, fotit struktury, a to prostě pro mě bylo něco příšernýho. Já jsem chtěla tu reportáž dělat, že jo, tu, ten adrenalin, ten dokument ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Život.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
To dobrodružství, ten život, přesně tak a tohle to bylo pro mě strašný. No, ale mezi tím proběhla, že jo, sametová revoluce a což bylo pro mě úplně skvělý, protože, že jo, se děly věci na Václaváku, že jo, kolem toho, takže já jsem tam běhala s foťáčkem, fotila jsem veškerý dění, všechno kolem toho, i takový ty osobnosti, že jo, který tak kolem toho tenkrát fungovaly, pana Havla, Martu Kubišovou a tak dále, no a těch fotek se mi podařilo docela hodně pěknejch. Takže jsem dostala shodou okolností potom nějakou nabídku udělat tady z těch fotografií vlastně svoji první jakoby výstavu v Divadle Albatros na Národní třídě, kam chodilo spousta lidí a spousta lidem se to líbilo, protože to, že jo, byla strašně taková tenkrát zajímavá věc, i, i pro lidi ze zahraničí, no a viděl tam shodou okolností tu výstavu jeden Američan, kterej mi nabídl, ať tyhle ty fotografie přijedu ukázat do New Yorku. Tak jsem sbalila celou výstavku a odcestovala jsem do New Yorku. Kde jsem nakonec zůstala rok, tam jsem zase běhala po New Yorku, pak cestovala po Americe, fotografovala si Ameriku. Pracovala jsem tam teda tak trošku vlastně načerno, dělala jsem nějaký /výpadek zvuku/ velký svět by se dalo říct. Po roce jsem se vrátila do Čech a rovnou jsem nastoupila do tehdy vznikajícího vlastně ne magazínu, novin, který se jmenovaly Metropo..., Metropolitan, možná si na to pamatujete ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, ano.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Takový krásný velký noviny. Dostala jsem nabídku tam pracovat jako profesionálně, což bylo moje první vlastně zaměstnání, no. Tak to všechno začalo.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem řekl, fotografové se mohou rozdělovat podle žánrů, na který se specializují. Ovšem Lenka Hatašová, můj dnešní host, není vysazena vyloženě jenom na jeden obor, jednu specializaci. Vy fotíte celebrity, viděl jsem vaše fotografie z tenisu, ale fotografie i z různých jaksi míst, kde se něco děje, ze Sarajeva a podobně. Tak, jakým způsobem jaksi vy si vybíráte zrovna tahle ta témata?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, to jsou, já bych to spíš řekla, že to jsou takový etapy, jo, v mým životě profesním. Tak mělo spousta i mých kolegů, který různě postupovali, nejdřív byli reportéry, potom s přibývajícím věkem už neměli, stejně jak já už nemám moc energii na to, běhat někde v terénu a zažívat to dobrodružství, spíš už jsem se uchýlila, uchýlila k tomu klidu a vlastně, vlastně já si myslím, že už jsem se teďko stala takovou jakoby spíš specialistkou. A to sice na lidský portréty, takže jsem se vlastně zavřela spíš ve studiu a tam fotografuju, maluju světlem, jak já tomu říkám, protože význam slova fotografie znamená malba světlem, do češtiny přeloženo. Dělám tam různý světelný experimenty a věnuju se vlastně víceméně už jenom tady tomu. Ty reportáže už jsem hodila za hlavu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak náhodou se teď nevracíte k tomu, co jste tenkrát na tom FAMU za..., zavrhovala?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Přesně. Naprosto přesně jsem se k tomu po 20 letech oklikou vrátila, no. A teď mě to baví moc a je to úžasný. Ale vlastně vy jste to tady už zmínil, já jsem vlastně úplně prapůvodně, když jsem nastoupila do těch novin, jak jsem už říkala po návratu z tý Ameriky, tak jsem vyfasovala odvětví, který mi bylo tenkrát úplně cizí, to znamená fotografování tenisu. Tam to nikdo nechtěl jakoby dělat z těch mých kolegů, prostě já jsem tam byla nejmladší, ještě holka, že jo, takže to hodili na mě. No ale pak jsem zjistila, že to je úplně skvělý, protože jsem se podívala samozřejmě na Wimbledon, do Londýna, na Roland Garros do Paříže, že jo, tam jsem jezdila několik let po sobě, a to se mi zalíbilo samozřejmě. A navíc jsem se tam naučila jednu skvělou věc, fotit strašně rychle a vlastně, vlastně umět nastavit si veškerý ty potřebný parametry tý fotografie ve velký rychlosti. A což mi zůstalo dodnes. Takže já i ty portréty třeba fotím hrozně rychle. Proto všichni rádi strašně ke mně chodí se fotit, protože to je hotový prostě než řeknete ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to vám řeknu, to je dokonalý, protože jestliže jsem někde se měl nechat vyfotografovat, tak mě samozřejmě hrozně nudilo, že to trvá třeba půl dne, nebo i dýl.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, to vůbec. To, to trvá prostě fakt chvilku.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je skvělý.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Takže přijďte ke mně se vyfotit, to bude rychlovka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně, to se určitě domluvíme. Ale to znamená, že vy jaksi už dopředu víte, co, co, co budete, nebo je to dílo okamžiku to rozhodnutí?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No já to vlastně, já to vůbec nepřipravuju dopředu. Jako minimálně. Takový ty velký produkce, kde je potřeba nějaký jako nakreslený až plánky, což si někteří kolegové dělají, že si kreslí takzvaný bordy, nebo něco, jako že kreslí přesně postupy ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Jak bude ta fotka vypadat, to já vůbec nedělám. Já to ani neplánuju. Já prostě vopravdu, jak jste řekl, je to kouzlo okamžiku, inspirace momentální.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale světlo si připravíte, to znamená, že jaksi prostředí pro toho dotyčnýho už je ...

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No to jo, tak samozřejmě. Připravím si pozadí papírový, který stáhnu, že jo, barvu si vyberu možná taky chviličku před tím, podle toho, co má na sebe, aby to ladilo a ty světla potom to moduluju už jako, jak se mi to líbí, jak, jak co tomu člověku lichotí, protože každýmu lichotí trošku jiný světlo, že jo. Chlapi to mají radši jakoby, ne, ne, že by to měli radši, ale jejich obličeji lichotí víc tvrdý světlo, aby byli ostřejší ty rysy, ženy zase potřebujou měkčí, spodní, že jo, aby to byly krásně vyhlazený a tak dále. Takže to potom, už potom individuálně.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lenka Hatašová, fotografka, jejíž fotky jste nepochybně zahlédli už v mnoha časopisech, v novinách, nebo na výstavách, je dnes hostem Tandemu. Ale člověk třeba podvědomě, někdy zcela záměrně třeba svoje, svojí práci trošku možná jaksi se snaží dovést do určitého nivó, třeba tam, kde jsou jeho vzory. Měla jste takový, nebo máte vzor?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
To taky vlastně souvisí s těma etapama, jo. Ve chvi..., v dobách, kdy jsem milovala, jak jsem řekla už, ten adrenalin a tu reportáž, ten dokument, to dobrodružství, tak jsem obdivovala takový ty válečný fotografy. Teď už si dokonce ani nevzpomenu na ty jejich jména, ale postupem času, jak jsem vlastně začala inklinovat k tomu klidu, jo, a k tomu světlu a k těm portrétům, tak třeba hodně se mi líbí fotky mojí kolegyně americký, nebo kolegyně, prostě fotografky, která se proslavila vlastně portréty osobností, která se jmenuje Annie Leibovitz, Američanka. Se mi moc líbí i její stylizace, různý vtipný jako zajímavý věci, který vona provádí s těma, s těma známýma osobnostma i hodně v Hollywoodu. No a kdybych chtěla zmínit vlastně český, můj nějaký český vzor, vždycky se mi odjakživa líbil Jan Saudek, toho obdivuju dodnes, moc se mi líbí jeho fotky. A poslední dobou jsem objevila Františka Drtikola, kterej už je opravdu tak jak, kterej ty fotografie dělal tak zvláštním způsobem a kde opravdu kladl takovej důraz na to světlo a na tu atmosféru a vlastně na tu duši tý fotografie. A musím říct, že to mi teďko vlastně je nejbližší tahle jeho práce. František Drtikol, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zmínila jste Jana Saudka, ovšem to je úplně jaksi diametrálně odlišné od toho, co, jak, jak děláte vy, protože on ty svoje objekty vyloženě stylizuje. Dokonce i jaksi je obléká a do jaksi do kostýmů, případně svléká z těch kostýmů a ještě jaksi to má určitou takovou jaksi barevnou nějakou náladu vždycky. A vy fotíte dílo okamžiku. Takže ta stylizace tam asi není, že?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, ty stylizace tak jsem, taky mám za sebou takový období stylizací, kdy jsem různě nořila zpěvačky do vany plný květin, nebo, nebo jsem nechala držet jednoho zpěváka kapra živýho v ruce a stál po kolena ve Vltavě. Takový různý stylizace jsem se taky o to pokoušela, ale od toho jsem nějak upustila. To už mě přestalo bavit. Je to, je to jednak produkčně náročný. Tam právě musíte trošku přemýšlet dopředu a plánovat a organizovat, jo, což mě vlastně moc nebaví. Takže jsem se od toho zase odklonila a teď jenom dělám ty portréty, který ale vlastně jakoby nejsou dílem okamžiku. Jo, oni jsou, jak bych to řekla, spíš dílem, nebo otázkou toho, jak se na toho člověka napojíte, jo, jak dokážete vlastně vidět jeho jako fotogenickou tvář jeho tváře a navíc ho ještě vidět tak, jak on se vlastně není vůbec zvyklý vidět. To je na tom to nejzajímavější pro mě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ta stylizace, se přiznávám, že když jsem k tomu někdy jaksi byl nucen, tak mně to vždycky připadalo takové jako nepřirozené. Protože mně to přišlo, že mě takhle ten fotograf chce vidět, že takhle já sám bych pravděpodobně tohle nikdy neudělal. Čili to nejsem já úplně, že to je spíš jaksi přání toho fotografa. Tak ...

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, přesně, to je ono. Ano. A je to takový jako i nucení kolikrát. A pokud takhle máte fotografovat známý osobnosti, tak oni nejsou zrovna jakoby svolný k tomu, aby si člověk s nima prostě zahrál ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A víte, že se ani nedivím možná.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Zahrával no, myslím, že to je otravný docela. Musí bejt.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lenka Hatašová, známá česká fotografka, je hostem Tandemu. Jak už jsem tady říkal mockrát, její fotky jste nepochybně už někde zahlédli. Zajímalo by mě, jestli jste třeba někdy viděli fotky taky z divadla. Fotíte, Lenko, divadlo třeba?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Tak samozřejmě dřív jsem určitě pořizovala nějaký snímky z divadelních představení. To mě docela bavilo hodně. Ale, jak už říkám, já jsem se teďko hodně odklonila posledních dejme tomu takových 5 let tady od tý dokumentární fotografie, do který vlastně já zahrnuju i divadelní jako fotografie. Takže já už se věnuju výhradně vlastně těm portrétům, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale když jsme si před příchodem do studia říkali, kterou písničku si dneska budete chtít poslechnout, tak jste zmínila skupinu ABBA, písničku Mamma mia. A možná, že to je taková asociace na to, že, dokonce si myslím, že nepochybně, na to, že je na spadnutí premiéra českého provedení Mamma mia. Tak těšíte se na to?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No těším se moc, protože vlastně ta, ta hudba vůbec tý skupiny ABBA, ta provázela celý moje dětství, já jsem ji strašně vždycky milovala a dodnes mám strašně ráda jejich písničky. A viděla jsem všechny možný provedení i ve světě tady toho vlastně muzikálu i ten film samozřejmě, kterej je fanstastickej. A my jsme se o tom právě bavili před vstupem do studia, jsem strašně zvědavá na český překlady těch písniček, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velikánský oříšek nepochybně pro překladatele, protože ty písničky tím textem originálním posouvají ten děj, že? Tak je, to bude opravdu hodně, hodně zajímavé, jak se to povedlo tomu, tomu českému, tomu českému překladateli. No my si každopádně teď poslechneme Mamma mia se skupinou ABBA, to znamená v originále.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dozněla ABBA, to byla taková připomínka toho, že se blíží také premiéra českého uvedení tohoto slavného muzikálu. Ale my se vracíme k fotografování s Lenkou Hatašovou. Já jsem si někde přečetl, že ke všem fotografiím vy máte vždycky nějaký příběh. Tak nepochybuju, že tohle se třeba pojilo k těm fotkám z toho listopadu 89 a už zmíněno výstava, která byla v podstatě velikánským příběhem. Ale jak třeba se to dá propojit s těmi fotkami, které jste dělala při tom roce ve Spojených státech? To mělo taky vždycky nějaký, nějaký zajímavý takový jako podtext, nebo příběh?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Vlastně jo, ano, samozřejmě. Tam, já jsem třeba se vydala pořizovat nějaký fotky do, do čtvrti Bronx, o který určitě všichni vědí, co to znamená, že tam prostě se vůbec nedoporučuje turistům chodit, nebo cizincům, nebo vůbec lidem bílý pleti a usmyslela jsem si, já jsem trošku tvrdohlavá, takže když si něco usmyslím, tak to prostě potom prostě musí být, tak jsem se, teda vlastně to tak bývalo dřív, teď už taky trošku zjišťuju, že není nutný, aby všechno bylo podle mě, že to vůbec není nutný, ale tak to je jiná kapitola, takže jsem se vydala do toho Bronxu a chtěla jsem fotografovat tam žijící, že jo, černochy. No a jako spousta lidí mě zrazovalo, že to je nebezpečný, že se mi tam něco může stát a to, ale vůbec nic se mi tam nestalo, vůbec mi to ani nebezpečný nepřipadalo, dokonce ty lidi byli velmi vstřícný ke mně na těch ulicích, v těch rozbořených autech a pózovali mi potom vlastně úplně úžasnej zážitek pro mě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A víte, že by mě taky napadlo, že to spíš bude jaksi trošičku o ústa ...

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, ale nebylo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vydat se tam už vůbec a vydat se tam s fotoaparátem a fotit tváře těch lidí, kteří možná nemají chuť být jaksi viděni někde.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Ono možná to je tak, že když jako ten strach vlastně nemáte, že to prostě nepřivoláte, já tomu asi dneska už věřím, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je to tak, že ten příběh jaksi vznikal při tom fotografování, nebo, nebo jste, jaksi ten příběh měla už trošičku malinko?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Ne, ne, ne, to vznikalo až tam.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Přesně, no. Bylo otázka těch situací, který tam potom nastaly.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste ještě v Americe zajímavého snímala?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Já jsem třeba se tam tenkrát dostala k takový zajímavý věci, tam žije taková skupina, je to vlastně taková jakoby skoro sekta, by se dalo říct, lidí, který si říkají Amish, Amish people, možná jste o tom někdy slyšel ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
A to jsou vlastně lidé, kteří vůbec neuznávají vymoženosti tady tý naší civilizace, že jo, nemají elektřinu, nemají prostě plyn, vůbec nemají auta, žijou prostě jakoby někdy v 17., v 18. stoletím tímhle stylem. No a já díky tomu, že jsem po tý Americe různě cestovala a dostala se i do středu Ameriky, do takovýho malýho městečka, který se jmenuje Medz..., Madison ve státě Wisconsin, tak jsem se jim hodně přiblížila, protože oni tam právě hodně žijí jako v okolí tady toho městečka. A zase jako shodou okolností díky někomu, kdo jakoby tu rodinu trošičku znal, tak mě přivedli až k nim, takže já jsem mohla tam pořídit pár záběrů, ale opravdu teda hodně omezených a spíš tak jako jsem vzbudila trošku až jako, myslím, lehkou nevoli, protože oni to samozřejmě nemají rádi, jo, to fotografování. No ale pořídila jsem pár fotek Amish people, což je velká rarita vůbec mít tohle ve svým archivu jako.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, mám takový pocit, že jsem také zahlédl, sice jsem nebyl přímo v té vesnici někde poblíž Philadelphie, je taková nějaká komunita a viděl jsem, jak, jak projíždějí jaksi po, po silnici, protože oni občas taky samozřejmě musí jaksi někam asi do města, v kočáru, takže ...

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, koně, koňma ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Koňma a oblečeni byli opravdu jako, jako z filmu Sever proti Jihu.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Přesně, ano, no, no, to je strašně zajímavý.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to si myslím, že to je pastva teda pro fotoaparát, ale jak říkáte, asi ne všechno se dá tam ...

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Oni o to nestojí, no, takže spíš ty fotky ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, nestojí, no ...

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Musíte tak pořídit tak trošičku polotajně, což zase dneska už by se mi asi nechtělo dělat, jo, některý, někoho obtěžovat tady tím. Tenkrát jsem byla ještě taková jako dobrodružka, že, že jsem to absolvovala. No a pak jsem různě cestovala, fotografovala a vlastně všechny možný kouty Ameriky. Nikdy jsem se nedostala na, na, ale na západní pobřeží, to znamená do Kalifornie, kam jsem se, teďko bych možná odskočila trošičku úplně o 20 let, nebo o 25 let později, kam jsem se shodou okolností dostala letos v květnu díky Simoně Stašový, kterou jsem doprovázela na filmovej festival do San Francisca. Takže jsem vlastně až takhle objevila vlastně dí..., já jsem žila v Americe, ale nikdy jsem neviděla Kalifornii. A byla jsem naprosto uchvácená tou Kalifornií, San Franciscem úplně, vůbec jsem, vůbec bych to, to město nepřirovnala k žádnýmu jinýmu městu Ameriky, jo. Bylo to fakt pro mě dechberoucí zážitek a vůbec s tou Simonou jsme tam udělaly nádherný fotky, no. Právě díky tomu, že se nám tak i líbilo. V prostředí San Francisca na tom mostě, že jo, Golden Gate Bridge a tak dále.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že se fotograf může dostat do situací, kdy mu není přímo jaksi ani ne do zpěvu, ale ani do fotografování, tak to je, to je nasnadě. Mimochodem to se může stát velice často a stává se to třeba fotografům typu paparazzi, takoví ti, kteří jaksi pronásledují celebrity a, a vtírají se jim jaksi do soukromí a, a někdy narazí, že. To se fotografovi samozřejmě stát může a může si za to někdy trošičku sám. Ale že se i fotografovi může stát něco mimo fotografování nepříjemného, tak o tom Lenka Hatašová, můj dnešní host, může mluvit určitě zasvěceně, protože já jsem si někde přečetl, že jste měla ve světě takovou dokonce dvakrát takovou situaci, kdy jste doplatila na sluníčko.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, to se, to se mi stalo vlastně, to už je taky asi nějakých 10, 12 let, kdy jsme se zpěvačkou Helenou Zeťovou, jsme si vymyslely takovou jako cestu, že vycestujeme do Mexika, uděláme tam samozřejmě nějaký fotky, že jo v tom prostředí krásným, že tam zároveň to spojíme s takovou dovolenou jakoby. No a my jsme tam právě, to bylo někdy v březnu, myslím, přiletěly jsme tam, že jo, samozřejmě alabastrová kůže, že jo, po zimě, vůbec pigmentem nedotčená, nějakým opalováním. No a my jsme měly takovou radost, že jsme vlastně v tom Mexiku, že jo, úžasný prostě krásný teplo, sluníčko, moře, že jsme si tam hned po příletu druhý den, aniž bysme teda udělaly nějaký fotky, my jsme zatím vůbec na ten fotoaparát nesáhla, jsme se jakoby posilnily tou tequilou, že jo, nebo teda posilnily, oslavily jsme tam přílet tequilou, pár tequilama ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je potřeba, že jo, v Mexiku se musí.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
To tam je povinnost, samozřejmě to nám tam nosili, že jo, samozřejmě a já jsem pod vlivem tý tequily tam usnula na pláži, na sluníčku, jenom vlastně v nějakých kraťasech, nenamazaná krémem, o a probudilo mě až jako, jako žár, že mě ty nohy hrozně, pálily mě hrozně nohy. Teď jsem viděla, jak jsou úplně červený. No, takže jsem, takže mi došlo, že jsem se teda hodně spálila, úplně nerozumě a strašně. Nicméně jsem teda, jsme odešly do hotelu spát, já jsem druhej, druhej den se vzbudila a nemohla jsem se na ty nohy postavit, protože jsem měla úplně prostě totálně tu kůži zničenou, sežehnutou. No a Helena prostě začala pátrat, co teda se mnou bude dělat, jo, protože samozřejmě vlastně vyřídila úplně hned první den naší cesty, že jo. Takže se šla, se poradit do recepce a tam místní, jakoby recepční, kterej byl asi nějakýho indiánskýho původu, jí poradil, ať natrhá v parku aloe, což jsou takový ty šlahouny, že jo toho kaktusu, vymačká z toho tako..., jako takovou ten vnitřek, takovej ten sliz jakoby a namaže mi s tím ty nohy, že to bude druhej den dobrý. Jenomže, jak já jsem prostě to měla až úplně jakoby ty puchejře vlastně, ono se mi o tom úplně teda nepříjemně mluví, protože to bylo děsný, až do krve, ona mi to všechno udělala, namazala mi to tou aloí, jenomže tam prostě došlo k nějaký infekci, že jo z tý kytky a teď já jsem dostala otravu krve víceméně ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Takže z nohou, z mejch nohou zase další den byly úplně nějaký neidentifikovatelný sloupy, skončila jsem v nemocnici a vlastně takhle jsem tam trávila víceméně celou tu dobu našeho pobytu. No, takže ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jéjdanane, tak to ani taková hrůza z toho, co jsem si přečetl, nečišela. Na to, co se stalo ...

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Takže já jsem začala chodit až někdy koncem, před odletem těsně, jo?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejdanene.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Když jsme teda rychle pořídily ještě nějaký fotky, abysme něco měly, takže tam něco se jako proběhlo nějaký fotografování, ale na to Mexiko teda nemám moc dobrý vzpomínky, no. Byla jsem tam ještě jednou a normálně už a na..., namazaná krémem.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Radši v dlouhejch kalhotách. Ale pak prej se vám to povedlo znova na Gibraltaru někde.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Jo, pak se mi to, jasně, pak jsem si to zopakovala ještě na Gibraltaru, se úplně, vlastně to, to nebylo pod vlivem žádný tequily samozřejmě už jako ne, ale tam je taková věc na tom Gibraltaru, že tam je pořád vítr, že jo, jak je to vlastně ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, no ...

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
V takovým tom průsmyku nějakým atlanticko - něco ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to mate.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
A to strašně mate. Takže sluníčko pálí, ale vám je vlastně trošičku zima. Takže jsem se odhalila, nenamazala a bylo to trošku podo..., jako nebylo to tak dramatický, ale bylo to taky hodně nepříjemný, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vidíte, že fotograf může i bez fotoaparátu přijít docela k úhoně. Ale jinak s fotoaparátem se nic podobnýho nestalo, že by třeba jste někde narazila na někoho, kdo vyloženě byl třeba agresivní, tak ...

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Jo, to se mi kdysi stalo, kdysi dávno ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Se mi to stalo. Protože jsme dělali dřív takový jakoby reportáže, že třeba sem přijela nějaká hollywoodská hvězda, že jo a teďko oni, my jsme potřebovali ty fotografie do časopisu, no a tam nebyla moc možnost je jakoby se s nima domluvit na fotografování, že jo, voni vůbec nekomunikujou s nikým a s veřejností, s novinářema, takže jsme vždycky čekali na tydle ty lidi třeba u hotelu, fotili je, oni na nás mávali, pár fotek jsme jako získali, no ale tenkrát nějak prostě to bylo v případě herečky Vanessy Paradis, což je bejvalá man..., už dneska bejvalá manželka Johnny Deppa, který se tady to moc nelíbilo, nebo já myslím, že možná jí to ani nevadilo, ale její bodyguard byl nějakej agresivní, takže ten hlouček ná..., nás fotografů chtěl rozprášit, nějak i trošku násilím a já jsem zrovna tenkrát se tam nachomejtla, takže se mi nějak jednu, jak bych to řekla ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Slízla.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Slízla, no, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, hm, hm.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Tak to bylo hodně nepříjemný, protože nechci nikoho obtěžovat a fotit ho proti jeho vůli, ale todle to bylo takový jako nepříjemný, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ten bodyguard byl, byl asi aktivnější, než měl být.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Přesně, no.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lenka Hatašová je dneska velice uznávanou českou fotografkou a jak jsem říkal, její fotky můžete vidět na výstavách, v časopisech. Kde je budem vidět na nejbližší výstavě, co chystáte?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, já právě vlastně jsem o tom tady chtěla mluvit, protože na příští rok chystám vlastně, si myslím, vůbec takovej největší výstavní projekt, kterej jsem kdy udělala. Já teda těch výstav jsem moc neabsolvovala, protože zase to vyžaduje hodně produkce a příprav a různýho jako energie, já prostě to jako nechci moc zase do těch věcí tolik toho vkládat, jako do těch okolních, ale tu výstavu mi právě oslovila firma, jejíž fotoaparát používám, oni mají i vlastní galerii na Újezdě a tam v dubnu bude velká výstava fotografií portrétů různých osobností, který já ale budu pojímat speciálním způsobem než do dnes, protože vlastně já většinou ty fotografie pořizuju ve studiu, že jo, když si je nasvěcuju, tak na to máme klid, kde jsou, kde jsou často i třeba nas..., jako nalíčené ty dámy, nebo někdy i pánové, že jo, hezky oblečení a tak dále. Tady ty fotografie budou přirozené v nějakým prostě prostředí, který pro ty lidi třeba není úplně obvyklý a navíc budou, bude použito skoro výhradně jenom jakoby přírodního denního světla, jo. A ty fotografie se budou, vlastně ten, ta, ten soubor, ta kolekce se bude jmenovat V jiném světle. Takže návštěvníci výstavy, případní návštěvníci výstavy v dubnu budou moct vidět různé známé české osobnosti pojaté v jiném světle.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jste výběr udělala těch osobností? Na koho se máme těšit?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
No, já ty fotografie, ty vlastně budou nový, ty fotky vzniknou nově, to nebudou žádný fotografie z mýho archivu, už jsem jich pár pořídila, teď jsem zrovna, teď jsem zrovna fotografovala včera pro tuhle tu výstavu Gábinu Kratochvílovou, Českou Miss, takovou tu krátkovlasou, že jo ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Taky už jsme se viděli a fotografovali třeba s, s Nelou Boudovou, nebo s Bárou Kodetovou, herečkama a teď se zrovna v sobotu chystám do Říma za Simonou Stašovou, která tam jede dotáčet nějaký dotáčky pro jejich nový divadelní představení, který se shodou okolností odehrává v Římě a já je tam budu doprovázet a domluvili jsme se, že tam taky udělá, zkusíme udělat nějaký fotografie pro tu výstavu. Takže zatím jich je jenom pár. No snad to do dubna stihnu něja..., nějak naplnit no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přeju vám samozřejmě co nejlepší světlo, to se přeje fotografům, že jo?

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Přeje, no, děkuju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A samozřejmě hodně inspirace a pokud možno ochotných objektů taky.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
To bude potřeba. Děkuju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bude taky samozřejmě potřeba. Lenka Hatašová dnes byla hostem našeho Tandemu a já moc děkuju za váš čas. Díky a na shledanou.

Lenka HATAŠOVÁ, fotografka
--------------------
Na shledanou a děkuju.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.