Leo Pavlát: 120 let Židovského národního fondu

31. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Minulý čtvrtek, 15. dne hebrejského měsíce švat, Židé oslavili Nový rok stromů. Letos si ho připomněli spolu s jubileem významné židovské organizace.

O Tu bišvat, což je hebrejské označení data tohoto svátku, na území někdejšího biblického Izraele končí období dešťů a začíná nové vegetační období. Přichází jaro, jehož symbolem jsou stromy, jejich mnohostranná krása a užitek.

Historicky Nový rok stromů souvisel s odváděním desátků z jejich plodů a od 15. století dodnes se v mnoha židovských obcích zachovává náboženský obřad, jehož účastníci ochutnávají z plodů stromů Země Izraele. V moderním Izraeli však má svátek již řadu desetiletí ještě další podobu, která navazuje na činnost sionistických průkopníků a jejich péči o zemi. To by nebylo možné bez vykupování půdy a jejího zúrodňování. Právě s tímto posláním byl založen Židovský národní fond. Letos 10. ledna uplynulo od jeho ustavení 120 let.

I ve sbírkách Židovského muzea v Praze lze nalézt modrobílé pokladničky, do nichž tisíce Židů v diaspoře přispívaly od počátku minulého století Židovskému národnímu fondu na výkup půdy v původní vlasti Židů. Dělo se tak nejprve za trvání Osmanské říše a po první světové válce britské mandátní Palestiny. Zakoupená půda byla z nemalé části neúrodná a erodovaná, pokrytá močály a bažinami. Vysazování stromů tak bylo jedním z prvních kroků k její kultivaci a Židovský národní fond v tom židovské usedlíky i nové přistěhovalce podporoval.

Po vzniku Státu Izrael v roce 1948 organizace svou činnost dále rozvinula a svátek Nového roku stromů se stal dnem jejich celonárodního vysazování a obecněji oslavou ekologických aspektů života. Od svého vzniku Židovský národní fond vykoupil 280.000 hektarů půdy. Do jeho působnosti dnes mimo jiné patří výstavba vodních rezervoárů, péče o vodní zdroje a krajinu, rozvíjí též ekologicky zaměřenou osvětovou a vědeckou činnost.

Symbolem činnosti Židovského národního fondu však zůstává výsadba stromů, která provází svátek Tu bišvat. Jejich počet od založení organizace dosáhl 220 milionů a k zalesňování přispívají i sympatizanti ze zahraničí. Pro ty, kdo chtějí mít v Izraeli svůj strom, je zde, a nejen při sváteční příležitosti, připraven zvláštní obřad, ale zasadit svůj stromek v Izraeli může každý i elektronicky zaslaným příspěvkem. Pomáhají při tom pobočky Židovského národního fondu v řadě zemí. Jedna působí i u nás a díky ní v Izraeli existuje více než 15 let Český les a rozrůstá se i Masarykův les založený již roku 1930.

Užitek se tak pojí s poctou stromům. Prorok Izajáš o nich v Bibli praví, že Bůh se jimi oslavil.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.