Leo Pavlát: 120 let Židovského národního fondu
Minulý čtvrtek, 15. dne hebrejského měsíce švat, Židé oslavili Nový rok stromů. Letos si ho připomněli spolu s jubileem významné židovské organizace.
O Tu bišvat, což je hebrejské označení data tohoto svátku, na území někdejšího biblického Izraele končí období dešťů a začíná nové vegetační období. Přichází jaro, jehož symbolem jsou stromy, jejich mnohostranná krása a užitek.
Historicky Nový rok stromů souvisel s odváděním desátků z jejich plodů a od 15. století dodnes se v mnoha židovských obcích zachovává náboženský obřad, jehož účastníci ochutnávají z plodů stromů Země Izraele. V moderním Izraeli však má svátek již řadu desetiletí ještě další podobu, která navazuje na činnost sionistických průkopníků a jejich péči o zemi. To by nebylo možné bez vykupování půdy a jejího zúrodňování. Právě s tímto posláním byl založen Židovský národní fond. Letos 10. ledna uplynulo od jeho ustavení 120 let.
I ve sbírkách Židovského muzea v Praze lze nalézt modrobílé pokladničky, do nichž tisíce Židů v diaspoře přispívaly od počátku minulého století Židovskému národnímu fondu na výkup půdy v původní vlasti Židů. Dělo se tak nejprve za trvání Osmanské říše a po první světové válce britské mandátní Palestiny. Zakoupená půda byla z nemalé části neúrodná a erodovaná, pokrytá močály a bažinami. Vysazování stromů tak bylo jedním z prvních kroků k její kultivaci a Židovský národní fond v tom židovské usedlíky i nové přistěhovalce podporoval.
Po vzniku Státu Izrael v roce 1948 organizace svou činnost dále rozvinula a svátek Nového roku stromů se stal dnem jejich celonárodního vysazování a obecněji oslavou ekologických aspektů života. Od svého vzniku Židovský národní fond vykoupil 280.000 hektarů půdy. Do jeho působnosti dnes mimo jiné patří výstavba vodních rezervoárů, péče o vodní zdroje a krajinu, rozvíjí též ekologicky zaměřenou osvětovou a vědeckou činnost.
Symbolem činnosti Židovského národního fondu však zůstává výsadba stromů, která provází svátek Tu bišvat. Jejich počet od založení organizace dosáhl 220 milionů a k zalesňování přispívají i sympatizanti ze zahraničí. Pro ty, kdo chtějí mít v Izraeli svůj strom, je zde, a nejen při sváteční příležitosti, připraven zvláštní obřad, ale zasadit svůj stromek v Izraeli může každý i elektronicky zaslaným příspěvkem. Pomáhají při tom pobočky Židovského národního fondu v řadě zemí. Jedna působí i u nás a díky ní v Izraeli existuje více než 15 let Český les a rozrůstá se i Masarykův les založený již roku 1930.
Užitek se tak pojí s poctou stromům. Prorok Izajáš o nich v Bibli praví, že Bůh se jimi oslavil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka