Leopold Hilsner se k vraždě Anežky Hrůzové nikdy nepřiznal
V dubnu 1899 našli u lesa Březina, blízko Polné na Vysočině, zavražděnou dívku. Na rozdíl od jiných podobných případů se ale z této vraždy stala aféra.
1. dubna 1899 našli u lesa Březina, blízko Polné na Vysočině, zavražděnou dívku. Jmenovala se Anežka Hrůzová. Narozdíl od jiných podobných případů se ale z této vraždy stala aféra, která vyvolala v české společnosti nebývale silné emoce a také vlnu antisemitismu.
Hilsneriáda se jí říká proto, že ze zločinu byl obviněný Leopold Hilsner. Tento dvaadvacetiletý mladík měl v Polné špatnou pověst, nikdy nepracoval, potuloval se a žebral.
Na základě laických pozorování na místě činu se brzy roznesly fámy o židovské rituální vraždě. Hilsner byl Žid a na základě nepřímých důkazů dostal v prvním soudním procesu trest smrti. Do věci se však vložil profesor Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější první československý prezident. Pověsti o rituální vraždě odmítl a proces označil za atentát na rozum a lidskost. I přesto zněl verdikt revizního soudu stejně – trest smrti. Ten následně císař František Josef I. změnil na doživotí.
Leopold Hilsner si odseděl téměř 18 let, poté dostal milost. Dožil jako zlomený člověk ve Vídni. K vraždě Anežky Hrůzové se nikdy nepřiznal, a dodnes tak není jasné, jestli byl jejím vrahem Hilsner, nebo někdo jiný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
