Libavský větrný mlýn přežil působení naší i sovětské armády. Dnes je v něm regionální muzeum
Libavsko v Olomouckém kraji bylo v minulosti doslova protkáno větrnými mlýny. Dnes na území, které z větší části už desítky let spravuje armáda, najdete jen jediný. Nedávno obnovená technická památka stojí poblíž centra Města Libavá a slouží jako regionální muzeum.
Větrný mlýn holandského typu ve Městě Libavá je ojedinělou technickou památkou. A zároveň poslední ze čtyřiadvaceti, které se kdysi na území někdejšího výcvikového prostoru, později Vojenského újezdu Libavá, nacházely. Ostatní mlýny postupně zlikvidovaly československá a později sovětská armáda. V kraji už po nich nezůstala žádná stopa, protože se staly cvičnými střeleckými terči.
První zmínka o existenci větrného mlýna ve Městě Libavá je z roku 1875. Další pak z roku 1930. Tehdy byl, pro případ bezvětří, doplněn dieselovým motorem. O čtvrt století později už se ve zprávě památkového ústavu dočítáme, že jde o stavbu zchátralou vyžadující opravy. Ještě na počátku devadesátých let chyběla mlýnu střecha, měl rozbité podlahy, stěny pokrývaly nápisy v azbuce. Záchrana přišla v květnu roku 1994, kdy byl prohlášen kulturní památkou, a začalo se s jeho postupnou obnovou.
Jde o větrný mlýn holandského typu s jehlancovou otáčivou střechou. U země má průměr 9 metrů a tyčí se do výšky přibližně 12,5 metru. Kruhová, nepodsklepená stavba z lomového kamene je třípodlažní a má mírně kónický tvar. Střecha s břidlicovou krytinou je doplněná zkrácenou a pevnou replikou někdejšího větrného kola se čtyřmi lopatkami.
Větrný mlýn stojí v ulici 9. května v západní části obce Město Libavá v nadmořské výšce zhruba 550 metrů, přibližně 250 metrů od libavského náměstí, blízko kostela Povýšení sv. Kříže.
Z původního vybavení se ve mlýně, kromě hlavní hřídele, nedochovalo nic. Z iniciativy místního Okrašlovacího spolku Lubavia nakonec uvnitř skončily nalezené předměty po válce vysídlených německých obyvatel. S nimi pak kontrastují ty, které tam zanechali naši a sovětští vojáci.
Mlýn ve Městě Libavá není běžně přístupný, jen při mimořádných příležitostech. Technickou památkou vás ale členové spolku Lubavia ochotně provedou po předchozí domluvě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
