Litovli se říká Hanácké Benátky. Jedno z ramen řeky Moravy protéká centrem i dějinami města
Litovel na Olomoucku byla v polovině 13. století na pokyn krále Přemysla Otakara II. vystavěna na území, které v té době tvořilo sedm ramen řeky Moravy. Dodnes jich Litovlí protéká šest. Jedno z těchto ramen, pojmenované Nečíz, prochází historickým jádrem města. Jeho hladinu můžeme při procházce Litovlí zahlédnout hned na několika místech.
Nečíz protéká Mlýnskou ulicí a také úzkou Šerhovní ulicí, která vede na náměstí Přemysla Otakara, a na konci které se nad Nečízem tyčí radniční věž. Místní proto s nadsázkou říkají, že jejich radniční věž je nejvyšší na Moravě, protože je vlastně mostem a je tudíž nad Moravou.
K hladině Nečízu můžete sestoupit po kamenném schodišti přímo na náměstí Přemysla Otakara. V minulosti Nečíz protékal náměstím volně, později byl zaklenut a byl zde ponechán právě tento jediný přístup k vodě. Dál pod náměstím teče voda skrytá pod dlažbou, aby se za náměstím opět objevila a zamířila k lužním lesům Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
Nečíz v minulosti pomáhal také při obraně města. Jednou z prvních městských staveb byl jím poháněný mlýn. Při švédských válkách se místní skrývali pod zaklenutím koryta, které dobyvatelé následně vyhodili do povětří. Sloužil také k odvádění splašků a dešťové vody pryč z města.
Jednou za rok mají při červnových oslavách města zájemci možnost vyzkoušet si unikátní plavbu na loďce po Nečízu přímo pod radniční věží i náměstím. A vyzkoušet si tak na vlastní kůži atmosféru Hanáckých Benátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
