Loretu v Boru zdobí nádherné malby na klenbách v ambitech. Zobrazují světce i české patrony
Ve městě Boru na Tachovsku v Plzeňském kraji stojí nedaleko tamního zámku loretánská kaple – Santa Casa z roku 1668. Nachází se přímo u hlavní silnice a po domluvě s průvodci zámku je možné ji navštívit.
Zakladateli loretánské kaple v Boru byli Zikmund Bedřich, hrabě z Kočova a Isabela Marie, rozená Trčková z Lípy. Stavba je vidět hned od hlavní silnice, stojí u křižovatky přímo u borského zámku. Pro veřejnost je přístupná, v sezóně je zařazená do prohlídkového okruhu zámku.
Při vstupu vás doslova uchvátí jedinečné malby na stropních klenbách. Svatá chýše byla v roce 1685 obestavěna přízemním ambitem a najdete zde také dvě zdobené boční kaple procházející do patra. Mezi kaplemi se nachází kruchta, na kterou vede točité schodiště po pravé straně průjezdu.
Patrové křídlo má valbovou střechu se sanktusovou vížkou. Výklenky v ambitu jsou doplněny deskovými olejomalbami z roku 1687. Freskové nástropní malby pocházejí z třetí čtvrtiny 18. století. Součástí ambitů jsou též malé kaple Vězení Kristova, Panny Marie Čenstochovské a Panny Marie Klatovské.
Samotná Loretánská kaple má průčelí blokového typu, které odpovídá představě o prostotě a chudobě legendárního příbytku. Stavba je jednoduchá, bez členění i podezdívky. Uvnitř kaple se dochovaly poslední dřevěné pochodně sloužící k osvětlení vnitřních prostor. Jsou ve dvou velikostech a zdobí je obrázek Panny Marie Loretánské s nápisem „Renovatum Anno 1867“.
V květnu 1945 byla loreta poškozena při ostřelování Boru a jeho okolí americkou armádou. K obnovení kaple a také poutí došlo v roce 1991 díky iniciativě Monsignora Vladimíra Borna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
