Lovčí zámeček Rohanů u Lomnice nad Popelkou je romantickou vzpomínkou na největší slávu zdejší obory

Existence obory na svazích pod vrchem Táborem je doložena už od konce 16. století. Největšího věhlasu dosáhla v 19. století, kdy ji vlastnil knížecí rod Rohanů. Ten ji přizpůsobil pro lov a chov jelenů a daňků a vybudoval v ní i několik zajímavých staveb – Alainovu věž, Alainův kříž, lovecký zámeček s arboretem a také jezírko pod Táborem.

Správu obory měli na starosti polesný, nadlesní a lesmistr, kteří bydleli v myslivně. A právě ta se zřejmě stala základem zděného loveckého zámečku. Šlo o podsklepenou dvoupodlažní budovu s podkrovím a s bohatě vyřezávaným dřevěným průčelím ve stylu švýcarské alpské architektury, zřejmě podle projektu knížecího architekta Josefa Pruvota.

V přízemí honosné stavby se zachovala keramická dlažba, v obytných místnostech dřevěné kazetové stropy a také zdobené vitráže či kliky z paroží. Precizně vyřezávané dřevěné pavlače ve štítě a u vchodu jsou připisovány řezbářské dílně Petra Buška z Husy u Sychrova, která byla dvorním dodavatelem výzdoby zámku Sychrova.

Kníže Kamil Rohan investoval i do okolní parkové úpravy s ušlechtilými dřevinami a s vodní plochou, hektarovým Oborským rybníkem ozdobeným ostrůvkem. Cenné arboretum vzácných stromů a keřů bylo vysazené tak, aby volně vstupovaly do krajiny. V oboře bývalo kolem 130 kusů vysoké zvěře, převážně jelenů. Až do roku 1945 se tam na podzim konaly hony.

Za ničení stromů zaplatili jeleni životem

Jak zjistil badatel Českého ráje a okolí Karel Čermák, někdy kolem roku 1890 si jeleni v oboře oblíbili loupat kůru ze stromů. Prý všichni naráz, nějak jim zachutnala. Nejvíc tím byly postiženy buky, které v důsledku toho usychaly. Kníže Kamil Rohan dal proto příkaz k jejich odstřelu a sám šel příkladem. Poslední dva, kteří střelcům nejdéle unikali, byli skoleni v roce 1896. Konec jelení obory mohl ale podle Karla Čermáka souviset i se změnou majitele panství, protože kníže Kamil zemřel v roce 1892.

Po 2. světové válce oboru i se zámečkem převzaly do své správy státní lesy. V roce 2010 zámeček od Lesů ČR odkoupilo město Lomnice nad Popelkou a dnes v něm sídlí lesní správa. V prosinci 2012 byla budova prohlášena kulturní památkou.

"Mobiliář zámečku se podařilo zachránit skutečně jen zlomkově. V padesátých letech byly některé kusy převezeny do lomnického muzea. Jednalo se především o malovaný lidový nábytek či o vyřezávanou truhlu, do které si šlechta při podzimních honech ukládala civilní šaty. V muzeu uvidíte i některé lovecké zbraně knížete Rohana a také trofeje, několik kusů cínového nádobí, klavír, lustr z paroží a především Ridingerovy rytiny s loveckými motivy z poloviny 18. století, které zdobí muzejní schodiště," připomíná Jan Drahoňovský, ředitel Městského muzea v Lomnici nad Popelkou

Obora s arboretem je přístupná celoročně. Je to tichá enkláva obklopená lesem, která slouží jako oblíbené vycházkové místo. Návštěvníci tam v posledních letech mohou využít i nově zbudovaný altán s ohništěm.