Lze přirozeně vysvětlit deset egyptských ran?

17. duben 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Až do soboty letos trvá židovský svátek Pesach, který Bible spojuje s příběhem o deseti egyptských ranách.

Deset egyptských ran bylo trestem pro zpupného faraóna, který odmítal propustit na svobodu lid Izraele. Co přitom Bible uvádí jako nadpřirozené jevy, to se pokoušejí objasnit i badatelé z různých oborů.

U první egyptské rány – vod proměněných v krev, spekulují o červeném přílivu, k němuž dochází při velkých koncentracích některých vodních mikroorganismů. Tento jev pak nabízí vysvětlení i pro druhou egyptskou ránu. Hnilobný povlak na hladinách mohl způsobit úhyn ryb, a protože ty se živí i pulci, vedlo to k přemnožení žab. Jejich úprk od zapáchajících vod by pak odpovídal Božímu dopuštění seslanému na Egypt.

S mrtvou vodou, ale také těly uhynulých žab podle dalších domněnek mohla souviset nejen třetí egyptská rána – roje ovádů či komárů, ale také dvě pohromy další. U čtvrté egyptské rány vykladači, pravda, jen neurčitě zmiňují spoušť způsobenou infikovanými bodavými mouchami. Těch měly být podle Bible „plny domy Egypťanů a také půda, na níž přebývali“. K páté egyptské ráně se zato již interpreti vyslovují určitěji. Biblí popsaný „velmi těžký mor ve stádech na poli, na koních, na oslech, na velbloudech, na dobytku a na bravu“ se dá vysvětlit jako další následek nákaz, které v Egyptě rozšířil infikovaný hmyz.

O šesté egyptské ráně hovoří Bible jako o hnisajících vředech na lidu i dobytku a také v tomto případě badatelé označují jako možnou příčinu infekce, ale navíc též neštovice. K tomu biblista Alfred Edersheim již v 19. století poukázal na pozoruhodnou skutečnost. Tvář faraóna Thutmose II., jehož mumie byla odhalena roku 1886, brázdily jizvy, možná právě po neštovicích. Přitom do doby panování tohoto vládce, který zemřel roku 1479 před občanským letopočtem, mohl spadat východ Izraele z Egypta.

K tomu však nutno hned dodat, že podle jiných hypotéz by takové vročení židovského exodu odporovalo možnému vysvětlení sedmé, osmé a deváté egyptské rány. Ty měly způsobit změny v přírodě a ovzduší po sopečné erupci na řeckém ostrově Santorini, ke které však došlo již někdy v letech 1600–1550 před občanským letopočtem. Podle této hypotézy vulkanický popel zahalil Egypt do tmy, když již předtím sopečný výbuch přivodil Biblí rovněž zmiňované krupobití a záplavu kobylek.

A jak to bylo se smrtí egyptských prvorozených? S odvoláním na pozdější historické případy existují teorie o otravě po požití mouky z houbou infikované pšenice.

Jistota je tak pouze jedna: faktická vysvětlení deseti egyptských ran bude vždy provázet víc otazníků než jednoznačných odpovědí.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio