Marta Davouze - spisovatelka a publicistka
27. listopad 2013
Do Tandemu dorazila spisovatelka a publicistka Marta Davouze. Prozradila například o čem je její nová knížka Dům v Bretani a promluvila i o Poláčkovi a Kafkovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Na křeslo hosta usedla dnes elegantní dáma v nejlepších letech, která je, dá se říci, naším kulturním ambasadorem v Bretani. A navíc právě o tomto zajímavém regionu Francie vydala teď novou knížku, při jejímž křtu prohlásil jeden z kmotrů, Milan Uhde, že, cituji: "... se dopustila vlastně nepřístojnosti, která se u nás nenosí. Přiznala totiž, že je šťastná." Hm, to je sympatické. Na Tandemu vítám spisovatelku a publicistku paní Martu Davouze. Dobrý den.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Budeme si tedy povídat dneska o Bretani, o knížkách, ale i o životě Marty Davouze. Všem přeji hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní Marto, vždycky začínáme povídání s hostem od dětství. Ráda vzpomínáte na svoje dětství?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Samozřejmě. Asi jako každý, nebo skoro každý ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Skoro každý.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... ale čím jsem starší, děkuju vám za ten požehnanej věk, kterej jste neopomněl zmínit ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem říkal nejlepších letech.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... nejlepších, hm, no tak prostě čím je člověk starší, tím víc si vybavuje detaily z dětství právě. Hrozně přemýšlím o tom, jak vlastně ten počítač v mozku lidským funguje, co ukládá do hloubky, jakým způsobem to pak vyvolává, pod dojmem jakých impulsů jo, ale prostě zjišťuju, že si najednou pamatuju babiččiny úsloví a všechny detaily dětství, který ta dlouhá léta mého života, byly odsunutý do pozadí. Takže vzpomínám hezky na to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vaše babička, kterou jste zmínila, byla asi dost důležitá ve vašem životě. Vyrůstala jste u prarodičů taky?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, u rodičů, ale dost často jsem byla u ní, trávila jsem tam prázdniny a tak dále. Ona mi vyprávěla pohádky, které si vymýšlela, hrála mi loutkový divadlo. Já jsem tam měla ráj. Děda mi udělal domeček, což jsme přesně teď udělali s manželem v Bretani pro naše děti. A takovou chaloupku jako se zahrádkou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejsou už na to velký kluci, vaši synové?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... ale pro vnoučata, samozřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, ahá, já jsem si představil Jakuba, jak leze do toho domečku.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... no vždyť, no, náhodou tam lezl, když přijel se synáčkem svým k nám a je to spíš tak pro holčičky, že jo, panenky tam jsou, pokojíček, kuchyňka a to. Tak to jsem měla u tý babičky taky a děda mi vyřezal loutkový divadlo, kulisy, který mám do dneška a jesličky. No, takže jsem tam byla v ráji, no a babička si ty pohádky do značné míry vymýšlela a jedna z nich nebyla zrovna dvakrát slušná, jo, to moje vnučky hrozně chtějí. Ony už to umějí zpaměti, že mě opravujou, když jim to vyprávím, co mi vyprávěla moje babička, o hloupým Honzovi ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To teda určitě chápete, že ji musíme slyšet taky.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... ale ne, to ne, to je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejde to, jo?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... ta je dlouhá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Je dlouhá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nějakou pointu z toho aspoň?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, tak nevím, my nesmíme ani naznačovat ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, to je škoda.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, ne, prostě je to, jak oni něco spáchali nějakou hloupost, Honza nerozlišil obrat "mně je hezky pohromadě" a podřezal ty ovce, co měl hlídat a naházel na hromadu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ježíšimarjá!
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... protože se mu rozutíkávaly do lesa a tam jsou vlci, že, no a tak v noci tak je postavil jenom do chlíva a v noci, že utečou, jinak by sedlák na ně zavolal jako policii. No a Franta mu říká, Honzo, zavři za sebou ty vrátka. Honza rozuměl "vem s sebou ty vrátka". Naložil si vrátka na záda a utíkali lesem. On táhne ty vrátka pořád a najednou tam přišli loupežníci, rozdělali si oheň a začali si dělit ten lup, tak kluci vylezli na strom, aby se schovali a najednou Honza povídá: Franto, já už to nevydržím. Mně se chce hrozně čůrat. Honzo neblázni, prozradíš nás, vždyť nás zabijou. Ale Honza to nevydržel, a loupežníci: Á, padá rosička. Bude hezky. Za chvilku Honza ještě to tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to druhý ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... to druhý a loupežníci: Kaňka padá, bude den. A nakonec Honza povídá: Franto, já už ty vrátka neudržím. Jaký vrátka? Vždyť jsi říkal, vem s sebou ty vrátka. Ale ne, já jsem říkal, zavři za sebou, neblázni, neblázni. Honza vrátka pustil, loupežníky to pomlátilo, vylekalo natolik, že se rozutekli a celej ten lup tam nechali. No a Honza s Frantou si to rozdělili a Honza přišel domů jako vítěz. Jako král.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte, ta vaše babička byla docela dobrá, ta byla taková skoro surrealistická, nebo aspoň dada. Že jo?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, moje babička nešla pro sprostý slovo daleko a kdykoliv jsem jí jako na to upozornila: Babi, tohle ... "... a dyk se v neděli vyzpovídám."
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní Marta Davouze, můj dnešní host, vydala právě novou knížku, která se jmenuje Dům v Bretani. Ale není to řekl bych věc, která by byla o Bretani jako takové, nebo popisuje Bretaň?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jsou tam místa právě ta romantická, kde popisuju bretaňskou krajinu a atmosféru a tak to jistě. Ale jinak je to v podstatě takový, doufám aspoň, humoristický vyprávění. Všichni moji známí, kteří to četli, jsem pozorovala a smáli se občas. Vyprávění o 10 letech mého života v Bretani. O tom, jak jsem se tam ocitla a proč, jak jsem tam náhodně poté, co jsem se rozvedla, nehledala jsem vůbec nikoho dalšího, ani ve snu mě nenapadlo, že bych ještě někdy se mohla nebo chtěla vdávat. Na ně jsem tam potkala druhou svoji lásku, tak o tom to je, o, no a jak jsme ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To není román, je to ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... jsou to, je to souhrn 14 povídek na nejrůznější témata. Třeba, jak jsme začali farmařit, já jsem si představovala pořád jako romantikou zámeckou zahradu a místo toho tam mám velkochov kachen, slepic, měli jsme i ovce a tak dále. Potom je tam různý zážitky z cest, co jsme s tím mým druhým manželem Joelem teda jeli třeba do Maroka, do Ruska, kam za každou cenu chtěl a až teprve, když jsme už byli na letišti Šeremetěvo, tak mu očička zazářila, když uslyšel, že můžeme nastupovat na letadlo do Paříže. A když jsme přijeli domů, tak až v kuchyni řekl: No, občas je lépe o něčem jenom snít. Jo, takže tam je kapitola o našich zážitcích z Ruska. Z vlaku Krasnaja strela a tak dále. Pak z Maroka, pak ze Skotska. Pak je tam kapitola takovém o mém zápasu s francouzštinou, protože já jsem tam přijela a neuměla jsem francouzsky ani slovo a nikde jsem se ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tomu skoro nevěřím.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... nikdy jsem se francouzsky neučila, opravdu ne. Takže je tam o tom, jak jsem se pokoušela naučit francouzsky. To nebudu prozrazovat, ať si to posluchači koupí a přečtou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jasně, že ano, samozřejmě. Je to něco takovýho, já si to představuju jako Darel O zvířeně a naší rodině, tak asi ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, nebo Kaufmannová Život americké manželky, nebo Vejce a já, nebo tak v tom, v tom duchu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tahle ta nová knížka byla právě pokřtěna kromě jiného Milanem Uhdem, to jsem už říkal v úvodu. Ten jeho výrok, ten se mi moc líbí. Že jste se vlastně dopustila nepřístojnosti, která se u nás nenosí. Že jste přiznala, že jste šťastná. Platí to, že jste vážně šťastná?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Samozřejmě. Proč bych nebyla? Mám spoustu báječných přátel. Mě právě velice mile překvapilo, až mě dojalo, že koho jsem na ten křest pozvala, ten přišel, jo. Jako bývalý primátor, můj přítel Jan Kasl, novinář Jefim Fištejn, jo, profesor Ivan Vyskočil, mám ho moc ráda, ten byl jeden čas mým guru takovým, Ivan, protože při jakýkoliv diskusi, nebo když jsem pořádala ty salvy intelektuální, tak on mlčí, vždycky mlčí a pak to všecko shrne a zhodnotí. Neznám situaci, že by řekl nějakou hloupost, jo. Vždycky je to skutečně něco. No, tak, že jako všichni tam přišli. Ale, co se týče toho štěstí, já si myslím, že jsou určitý věci, k nimž člověk má nebo nemá dispozici, nebo vnitřní talent. Jsou lidi, který mají úplně všechno a přesto jsou nespokojený, nejsou nikdy šťastný. Nebo totéž máte s láskou. Ne každýmu se přihodí, kor teda v mým věku, že jo, že se dokáže ještě zamilovat jako ve 20 a že je to oboustranný. Je to určitá vnitřní bych řekla i dispozice k tomu bejt šťastnej. Že někomu stačí ke štěstí strašně málo věcí, třeba sluníčko, to tam taky píšu v tý knížce, že ty Bretonci jsou velice solidární, protože tam je to dost drsnej kraj. Takže, když se udělá hezky a rozsvítí se sluníčko, tak neslyšíte nic jinýho než /francouzský text/, dnes je tak krásně, jo. To stačí lidem ke štěstí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní Marta Davouze, můj dnešní host, když jsem probíral její život, tak jsme skončili vlastně jenom u toho dětství, u té babičky veselé, která vám povídala teda úžasné pohádky, které vy zase předáváte dál, což se mi samozřejmě líbí. Ale zpátky k vám. Vzpomínáte si, čím jste vůbec chtěla být jako, jako malá?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jistě. Herečkou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, herečkou?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ne jako malá, jako třeba 15, jako adolescent ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to šlo to s váma dál jako jo? Dělala jste pro to něco?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jo, učila jsem se zpaměti celý pasáže z Romea a Julie, účastnila jsem se mnoha recitačních soutěží, no, ale jinak jsem pro to nedělala nic. Ale hlavně ten můj, jak jsme si prve hovořili o tom romantismu, ta moje romantická duše milovala starý hrady a zámky. A mě nikdy nezajímaly ty pokojíčky, jo, ty rokokový drapery a takový všelijaký, ale pracovny. Ty jsou přece nádherný. Starej globus, plno knih a vůně těch starejch listin mi natolik zachutnala, že jsem šla studovat místo herectví jsem šla studovat historii a archivnictví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je vlastně vaše původní povolání.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já jsem pak pracovala ve filosofickým ústavu a v knihovně, odkud mi teda ukázali dveře, protože jsem nepodepsala souhlas se vstupem vojsk a takový ty, vždyť to znáte, v tý době to takový bylo, no a potom jsem byla nějakej čas na mateřský, měla jsem děti a pak jsem nemohla dlouho sehnat zaměstnání. A pak jsme se vám všichni sešli, ty vyhozený z těch ústavů všelijakejch literárních a jinejch, jsme se sešli v Klementinu, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte v knihovně tedy?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jako v knihovně, jakože zaměstnanci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já si do dneška pamatuju, jak se jmenovalo to oddělení, jakej strašidelnej název, to byla ta doba tý umělý zaměstnanosti ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, jo.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... jmenovalo se to Oddělení vědecko-metodické práce sektoru výzkumu a metodiky knihovnictví Státní knihovny ČSR.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dobrý ne?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
A když jsem tam přišla, tak oni mi prvních 14 dní jsem četla brožuru, to byla moje práce jako, číst tu brožuru, která se jmenovala Jednotná soustava knihoven a já jsem z toho nerozuměla jedinými slovu. To byl prostě jazyk, se kterým jsem se do tý doby nesetkala, ale za chvilku jsem to taky tak psala, jak když bičem práská. Že? Neustále jsme, knihovny budou rozvíjet, zintenzivňovat, zefektivňovat a tak dále, práce s dětmi a mládeží ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou slova, co?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... rozvoj, to byl přece pořád rozvoj tehdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, ano. Kdy jste začala sama publikovat?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ono to totiž nebylo jako možný před tím převratem, abych publikovala. Já jsem jako kádrově nebyla zrovna nějak zvlášť silná v kramflecích, spíš naopak, ale bylo potřeba si přivydělat nějakou korunu, protože ty platy byly opravdu nízký, takže já jsem psávala do technickýho magazínu, kdy tehdy můj tehdejší manžel Vladimír Železný pracoval, recenze na populárně naučný knihy. To bylo tak jediný, co jsem mohla publikovat. Takže jsem vlastně začala publikovat až po tom převratu, kdy jsme měli náhle svobodu slova.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zavítáme mezi klasiky českého humoru. No já budu v podstatě mít zasvěcenou průvodkyni, paní Martu Davouze, která si bude vybírat a já budu nadšeně poslouchat, protože nepochybuju, že si vyberete někoho, kdo se mi taky bude líbit. Pletu se?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Nepletete se. Jenom jsem k tomu humoru, jestli mohu, chtěla říct jednu věc. On totiž to konkrétně v tý mojí humoristický knížce, když to člověk prožívá, tak to třeba, všiml jste si toho, třeba moc velká legrace není a až když se to vypráví nebo napíše, tak teprve je z toho, že jo, anekdota, nebo takový ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, protože tam vytáhnete tu esenci toho, toho veselýho, že jo.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... no, jistě, no, jistě. Kdybych si měla vybrat z humoru, tak asi bych si vybrala Cimrmany, protože to je takovej, jednak všechny jejich věci jsou úžasný, jednak podání třeba, jak pan Svěrák mluví, už to je humorný, i když to říká, jako když vážně a myslím si, že to je velice významnej fenomén. Po době jako Švejka, Haška a potom třeba Karla Poláčka, jako je to jinej druh humoru, ale už to je úžasnej fenomén, protože to je jako existující postava, která je smyšlená, ale prostě má už svoje ulice, svoje obdivovatele a tak dále. Takže já bych si vybrala Cimrmany.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V rozhovoru s paní Martou Davouze padlo taky jméno Karla Poláčka. Ne náhodou, protože vy jste, jestli se nepletu, realizovala projekt vydání jeho kompletního díla. Kromě jiného taky jste se zasadila o vydání Kafkova díla a taky na realizaci jeho pomníku. To máte taky v tom dobrém slova smyslu prsty, viďte?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
To byl můj projekt, protože, já nevím, jestli si vzpomenete, jak se po převratu přejmenovávaly ulice ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jistě.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... celý Dlouhý třídy a tak dále a tak dále a tehdy ještě vyl živ pan profesor Goldstücker a on jako také člen Společnosti Franze Kafky, kterou jsem založila, i já jsme neustále podávali návrhy na magistrát na to, aby Kafka měl nějakou ulici v Praze. Muselo to být na Starým Městě, protože Kafkovi často měnili adresu, snad desetkrát, ale vždycky to bylo na Starým Městě. V domě U Minuty bydleli, když chodil do Masný do školy, v Dlouhý třídě bydleli a tak dále a tak dále. Takže jsme hledali místo, který nemá historickej název, jako Rybná, Masná, Celetná a tak dále, tam byli caletníci, že jo, tam se prodávaly ryby, to ne, ale který dostaly ten název na Starým Městě později, není jako historicky. No, tak jsem našla třeba ulici Širokou, která se tak jmenuje, jmenovala od roku 1952-1952. Nakonec úřednictvo rozhodlo, že už bylo Kafky, bylo dost a že teda nic. Tak já jsem si tenkrát řekla, tak když teda nemůže mít ulici, ať má rovnou pomník. A sepsala jsem projekt na vytvoření pomníku, což znamená vytipovat 9 sochařů, který by to mohlo zaujmout, oslovit je, aby udělali nějakej návrh a tak dále a tak dále, a s tím projektem jsem zavítala k řediteli tehdejšímu řediteli Intercontinentalu, protože, jak jistě víte, tam začínal Josefov, židovský město a hned vedle je takovej volnej plac, kterej byl vybombardovanej a tam Kafkovi taky bydleli jeden čas. A teď jsem mu předložila ten projekt a říkám mu: To byste mohli mít tady udělat zmenšeniny toho pomníku, prodávat to jako maskota vašeho hotelu a tak. Nesetkala jsem se s žádnou odezvou. Tak jsem to strčila do šuplíku, mnoho projektů jsem takhle nastrkala po šuplících a najednou vám přišel rok 2000, Praha - evropské město kultury. I přišel za mnou pan Michal Prokop, jestli bych neměla něco ke Kafkovi. Tak jsem zase to šuple otevřela, no a oni měli nějaký peníze a rozjeli jsme ten projekt ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ten pomník taky je úžasný, tam se, tam se fotografují zástupy cizinců.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
To je jako /nesrozumitelné/ jo, všichni Francouzi /nesrozumitelné/, Karlův most a teďko ještě ten Kafka je druhej takovej ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povedl se, povedl se, já myslím, že můžete bejt pyšná, když jedete kolem, nebo jdete, tak si můžete docela s pýchou podívat.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, já mám tři pomníky v Praze. Dílo Franze Kafky, Dílo Karla Poláčka a tohle, ale bylo to opravdu zajímavá práce, protože my jsme vytvořili komisi, která hodnotila ty návrhy a ve dvou kolech se to hodnotilo. Byli tam umělci, ubranisti, zástupci magistrátu a tak dále, ve dvou kolech se to hodnotilo a vyhrál Jaroslav Róna, jako jedinej nedělal, vlastně Kafkův portrét, ale je to citát, vyskočil jsem svému známému na ramena a poháněl ho k rychlejšímu klusu, jo, to je z povídky Popis jednoho zápasu. Takže on udělal, on ztvárnil citát a ten prázdnej oblek, je to takový symbolický prostě. Tam Kafkova tvář není, ale je to takzvaná "kafkárna".
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. A on, když jsem mu to oznámila, tak mně říkal: Já vím, že jsem nejlepší, ale ještě nikdy jsem nic nevyhrál. Já říkám, no, tak u nás kemo, tady nejsou žádný lobby, kulturní instituce peněz nemá, nemůže uplácet a tak to všechno jde regulérní cestou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Marta Davouze vydala v současné době novou knížku, Dům v Bretani, ale není to její prvotina ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Je to třetí knížka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třetí knížka. Ta první se jmenovala Vypadni z mýho života. Tu jste napsala ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ne, ne, ne, první se jmenovala Podobizny lásky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahá, takhle, ahá ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Tu bych strašně ráda vydala ve Francii francouzsky, to je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to problém?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, já neznám žádnýho nakladatelem, kdyby mi tak někdo tam sehnal nějaký kontakty, víte, ještě z toho venkova u nás se dopracovat do Paříže k nějakýmu Galimarovi nebo co já vím co, ale ta knížka podle mě je nesmírně prospěšná. Já jsem za ní dostala v tom Albatrosu tenkrát cenu IBBY a je to vlastně kombinace krásný a naučný literatury, protože jsem vybrala 9 dvojic, počínajíc Orfeus a Euridika, přes Paris a Helena, Samson a Dalila až po Tristan a Isolda, který jsou často zobrazovaný příběhy ve výtvarným umění, v literatuře a v hudbě. A já jsem to začala psát proto, že už jako dítě, když mě naši vzali do galerie, tam byl nějakej výjev třeba takhle leží paní nahá, druhá jí jako tam nahlíží, jo a Rembrandt, Danae, jo a já jsem sepsala, kdo byla ta Danae a celej prostě ten příběh a místo ilustrací jsou tam právě reprodukce slavnejch obrazů a je tam krásně vidět, jak od tý antiky, až já nevím po Chagalla a Filu pořád dělali toho Orfea nebo pořád toho Samsona a většinou ty uťatý hlavy jako a myslím si, že to, to bych hrozně chtěla ještě. Dělala grafickou úpravu výborně Klára Istlerová a byla to moc hezká knížka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já teď trošičku ale zabrousím do jiné oblasti vaší tvorby, a to jsou eseje, které je možné si pořád ještě přečíst, což je dobře, třeba na Internetu. Třeba já jsem si přečetl jednu esej, kterou jste vydala před časem v revue Politika, Občan Havel aneb síla interpretace. A je ohromně zajímavá, protože není ortodoxní, není žádná pochlebovačná, není to něco, čím byste jaksi ometala pomník Václava Havla, naopak se docela nekompromisně vyrovnáváte s mýtem kolem Havla a disentu vůbec. Pořád máte tenhle ten názor?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jistěže, já, dívejte, já jsem na tom eseji pracovala přes půl roku. Tam není nic, co bych si vymyslela, nebo co by nebyla pravda. Dokonce jsem potom měla i odezvu z oblasti disentu, že tam jeden nejmenovaný člen hledal nějakou chybu, chtěl na to přijít, jakože to, to není možný, že a že musím říct, že jsem to všecko spravedlivě napsala, že jsem, já jsem vycházela z pramenů, já jsem měla spoustu výstřižků novinových a tak dále, abych to dala jako dohromady, tak nakonec jsem ten historik, že jo původně a prostě je to, je to otázka úhlu pohledu. Já ten názor mám stále, protože v tý době zaprvé v tom disentu byli převážně lidé, kteří původně pomáhali ten komunismus budovat a stavět, potom rok 68 to nebyl žádnej obrodnej, furt chtějí něco obrozovat, obrodnej proces, to byl rozkol těch liberálnějších komunistů a těch jako ortodoxnějších promoskevskejc řekněme, Rusko mezi nimi, takže oni se ocitli v tom disentu vlastně hrou osudu. Ne, že jako takovej, zatímco já od svejch 16 let, kdy mě nabídli členství v komunistický straně, jsem byla úplně uražená, jak mi můžou vůbec něco takovýho nabízet, ten uliční výbor u nás jo, takže prostě mně vadí, když někdo jako pojďte s námi, já s nima nejdu. Pak oni se otočejí o 180 stupňů a zase: Pojďte s námi. A já s nima zase nejdu. Já jsem pořád, mám stejnej názor, kterej nemám zapotřebí měnit. Jo, no a proč jsem to začala psát? Opravdu tím impulsem byl článek tý Jiřiny Šiklový, se kterou jsme si to už vysvětlili jako všechno, který jsem myslím, že to vyšlo v prvním čísle oficiálně vydaným čísle Listu v roce 90 snad v lednu. No a ona mě tam označila, nejen mě, ale všechny sympatizanty s tím disentem, kteří ale se k nim oficiálně nepřidali, jenom jim pomáhali, tak nás nazvala "šedou zónou", jo, tak já jsem nějaká "šedá zóna". No a já nevím, zřejmě nečetla knížku Primo Leviho, že v koncentráku "šedá zóna" se říkalo těm donašečům a zametačům a rovnačům postelí, jako na každej pád z části kolaborantů, jenže my jsme v zahraničí žádný přímluvce, kteří by nám, my jsme museli nějak pracovat, ale pracovali jsme na místech hluboce pod svou úrovní, jakože třeba špičkovej lingvista byl rád, že se upíchne jako korektor někde. A to jsme jako šedá, no, tak to, kvůli tomu jsem to, tak jsem se nad tím začala zamejšlet a to jinak, ale tohle je vlastně jediná esej, kterou jsem napsala, jinak jsem psala spíš fejetony.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velice příjemného hosta mám dnes v Tandemu, paní Martu Davouze, povídáme si o nejrůznějších věcech, ještě jsem pořád nezabrousil, konečně tam se, kam se chci dostat taky do té Bretaně, protože mě zajímá už to, co jste říkala, že jste tam přišla bez znalosti francouzštiny je, je úžasné, protože jak jste se tam vůbec mohla orientovat, jak jste mohla vlastně poznat svého manžela a jak jste si s ním mohla porozumět, když mluví on francouzsky, vy ne? A taky mě zajímá, jak vás ti Francouzi, ti Bretanci vlastně přijali, jako cizí živel vlastně?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Tak podívejte, s mým druhým manželem jsme dva roky mluvili pouze anglicky. On naštěstí mluvil anglicky a mluví, v tom problém nebyl. No, on je tam v podstatě taky cizinec, protože on není z Bretaně, on je z Lotrinska. Ale přijali nás moc hezky. Právě, když jsme měli svatbu, to byla romantická svatba, tu v té knize taky popisuju, tak to bylo docela legrační, náš Jakub mě vedl k oltáři, že pan starosta něco povídal, že jo, no já nerozuměla jedinýmu slovu a tak jsem řekla oui, jako, protože jsem předpokládala, měla jsem pocit, že mi klade otázku, no a co jinýho se na svatbách starosta, že jo, budete mu věrná, budete ho milovat a tak dále. Ale on se na to neptal, on říkal něco úplně jinýho, ale nikdo se mi nesmál, musím říct. A pak, když došlo na tu otázku, tak manžel na mě lehce takhle do mě šťouchnul loktem a říká ne. Jo?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já to věděl, teď, jasně.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
A takže, a potom ale natáčela to jeho jedna z jeho sester, on je z 5 dětí, celou tu svatbu a my jsme si to po létech prostě pustili a najednou já jsem věděla, co ten starosta povídá a když jsem ho potkala, tak mu to říkám a on: No to jsem teda opravdu rád, že jste si to po 10 letech poslechla, co jsem na vás, on nás moc hezky právě vítal v Bretani a já nevím prostě, Bretonci jsou podle mě velice přátelští.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vítají vás tam pořád takhle hezky, jakože vědí, že jste cizinka a přitom vás nějak nediskriminují?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ne. V Bretani ne, opravdu ne. Jako jsme tam zapadli velice dobře oba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste teda taková duše romantická. Víte, já si pořád tak představuju, jak byste se vlastně mohli seznámit s vaším prvním manželem, protože on je úplně jinej. Já ho znám jaksi z té televizní stránky. No myslím si, že s vaším druhým manželem jste si asi porozuměli úplně jinak, viďte?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jistě. Ne, ale my jsme s Vladimírem chodili do školy. My jsme chodili do jedný třídy na gymnáziu. Vždyť to už bylo morbidní, my jsme spolu byli 41 roků. No, a vůbec já nevidím, nikdo nechápal, proč se rozvádíme, jo? On myslím zprvu taky ne, 2 roky to nechtěl moc zavzít, ale to nebylo ani kvůli penězům, jak psaly ty bulvární plátky, ani kvůli tomu, že bysme se nějak rvali na nože, nebo to, prostě ten vztah byl už unavenej za ty léta. To se stane.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se stane.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
A on je teď šťastně ženatej, já jsem šťastně vdaná, vycházíme spolu dobře, nemáme spolu problém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže takříkajíc dopadlo to všechno dobře.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dopadlo to skvěle. Aspoň já si to tak myslím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jo. Já souhlasím s tím Milanem Uhdem, který říká, že se to u nás nenosí, ale, že jste přesto šťastná, což se mi teda opravdu na vás moc líbí. Takže já vám přeju, aby vám to vydrželo, samozřejmě, co nejdýl ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Hlavně zdraví mi přejte, prosím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to, to se rozumí samo sebou ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Prodělala jsem dvě těžký nemoci a tak to zdraví, kdybyste mi prosím pěkně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to vám teda ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... popřál a potom ještě ty vnoučata, aby se jim dařilo, protože mám už 5 vnoučat, Vladimír samozřejmě taky, ty máme společný a můj manžel má 3. Takže máme 8 vnoučat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sejdou se někdy dohromady?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Už se setkali, ale ne všichni dohromady ještě. To chci uspořádat jedny Vánoce, kde budou všichni. Jestli to zdolám psychicky a fyzicky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až se příště potkáme, tak nám o tomhle tom budete vyprávět. Mějte se moc hezky a ať se daří. Na shledanou.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Děkuju za pozvání, mějte se taky hezky a přeju rovněž hodně štěstí a zdraví.
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Na křeslo hosta usedla dnes elegantní dáma v nejlepších letech, která je, dá se říci, naším kulturním ambasadorem v Bretani. A navíc právě o tomto zajímavém regionu Francie vydala teď novou knížku, při jejímž křtu prohlásil jeden z kmotrů, Milan Uhde, že, cituji: "... se dopustila vlastně nepřístojnosti, která se u nás nenosí. Přiznala totiž, že je šťastná." Hm, to je sympatické. Na Tandemu vítám spisovatelku a publicistku paní Martu Davouze. Dobrý den.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Budeme si tedy povídat dneska o Bretani, o knížkách, ale i o životě Marty Davouze. Všem přeji hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní Marto, vždycky začínáme povídání s hostem od dětství. Ráda vzpomínáte na svoje dětství?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Samozřejmě. Asi jako každý, nebo skoro každý ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Skoro každý.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... ale čím jsem starší, děkuju vám za ten požehnanej věk, kterej jste neopomněl zmínit ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem říkal nejlepších letech.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... nejlepších, hm, no tak prostě čím je člověk starší, tím víc si vybavuje detaily z dětství právě. Hrozně přemýšlím o tom, jak vlastně ten počítač v mozku lidským funguje, co ukládá do hloubky, jakým způsobem to pak vyvolává, pod dojmem jakých impulsů jo, ale prostě zjišťuju, že si najednou pamatuju babiččiny úsloví a všechny detaily dětství, který ta dlouhá léta mého života, byly odsunutý do pozadí. Takže vzpomínám hezky na to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vaše babička, kterou jste zmínila, byla asi dost důležitá ve vašem životě. Vyrůstala jste u prarodičů taky?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, u rodičů, ale dost často jsem byla u ní, trávila jsem tam prázdniny a tak dále. Ona mi vyprávěla pohádky, které si vymýšlela, hrála mi loutkový divadlo. Já jsem tam měla ráj. Děda mi udělal domeček, což jsme přesně teď udělali s manželem v Bretani pro naše děti. A takovou chaloupku jako se zahrádkou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejsou už na to velký kluci, vaši synové?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... ale pro vnoučata, samozřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, ahá, já jsem si představil Jakuba, jak leze do toho domečku.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... no vždyť, no, náhodou tam lezl, když přijel se synáčkem svým k nám a je to spíš tak pro holčičky, že jo, panenky tam jsou, pokojíček, kuchyňka a to. Tak to jsem měla u tý babičky taky a děda mi vyřezal loutkový divadlo, kulisy, který mám do dneška a jesličky. No, takže jsem tam byla v ráji, no a babička si ty pohádky do značné míry vymýšlela a jedna z nich nebyla zrovna dvakrát slušná, jo, to moje vnučky hrozně chtějí. Ony už to umějí zpaměti, že mě opravujou, když jim to vyprávím, co mi vyprávěla moje babička, o hloupým Honzovi ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To teda určitě chápete, že ji musíme slyšet taky.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... ale ne, to ne, to je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejde to, jo?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... ta je dlouhá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Je dlouhá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nějakou pointu z toho aspoň?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, tak nevím, my nesmíme ani naznačovat ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, to je škoda.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, ne, prostě je to, jak oni něco spáchali nějakou hloupost, Honza nerozlišil obrat "mně je hezky pohromadě" a podřezal ty ovce, co měl hlídat a naházel na hromadu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ježíšimarjá!
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... protože se mu rozutíkávaly do lesa a tam jsou vlci, že, no a tak v noci tak je postavil jenom do chlíva a v noci, že utečou, jinak by sedlák na ně zavolal jako policii. No a Franta mu říká, Honzo, zavři za sebou ty vrátka. Honza rozuměl "vem s sebou ty vrátka". Naložil si vrátka na záda a utíkali lesem. On táhne ty vrátka pořád a najednou tam přišli loupežníci, rozdělali si oheň a začali si dělit ten lup, tak kluci vylezli na strom, aby se schovali a najednou Honza povídá: Franto, já už to nevydržím. Mně se chce hrozně čůrat. Honzo neblázni, prozradíš nás, vždyť nás zabijou. Ale Honza to nevydržel, a loupežníci: Á, padá rosička. Bude hezky. Za chvilku Honza ještě to tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to druhý ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... to druhý a loupežníci: Kaňka padá, bude den. A nakonec Honza povídá: Franto, já už ty vrátka neudržím. Jaký vrátka? Vždyť jsi říkal, vem s sebou ty vrátka. Ale ne, já jsem říkal, zavři za sebou, neblázni, neblázni. Honza vrátka pustil, loupežníky to pomlátilo, vylekalo natolik, že se rozutekli a celej ten lup tam nechali. No a Honza s Frantou si to rozdělili a Honza přišel domů jako vítěz. Jako král.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte, ta vaše babička byla docela dobrá, ta byla taková skoro surrealistická, nebo aspoň dada. Že jo?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, moje babička nešla pro sprostý slovo daleko a kdykoliv jsem jí jako na to upozornila: Babi, tohle ... "... a dyk se v neděli vyzpovídám."
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní Marta Davouze, můj dnešní host, vydala právě novou knížku, která se jmenuje Dům v Bretani. Ale není to řekl bych věc, která by byla o Bretani jako takové, nebo popisuje Bretaň?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jsou tam místa právě ta romantická, kde popisuju bretaňskou krajinu a atmosféru a tak to jistě. Ale jinak je to v podstatě takový, doufám aspoň, humoristický vyprávění. Všichni moji známí, kteří to četli, jsem pozorovala a smáli se občas. Vyprávění o 10 letech mého života v Bretani. O tom, jak jsem se tam ocitla a proč, jak jsem tam náhodně poté, co jsem se rozvedla, nehledala jsem vůbec nikoho dalšího, ani ve snu mě nenapadlo, že bych ještě někdy se mohla nebo chtěla vdávat. Na ně jsem tam potkala druhou svoji lásku, tak o tom to je, o, no a jak jsme ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To není román, je to ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... jsou to, je to souhrn 14 povídek na nejrůznější témata. Třeba, jak jsme začali farmařit, já jsem si představovala pořád jako romantikou zámeckou zahradu a místo toho tam mám velkochov kachen, slepic, měli jsme i ovce a tak dále. Potom je tam různý zážitky z cest, co jsme s tím mým druhým manželem Joelem teda jeli třeba do Maroka, do Ruska, kam za každou cenu chtěl a až teprve, když jsme už byli na letišti Šeremetěvo, tak mu očička zazářila, když uslyšel, že můžeme nastupovat na letadlo do Paříže. A když jsme přijeli domů, tak až v kuchyni řekl: No, občas je lépe o něčem jenom snít. Jo, takže tam je kapitola o našich zážitcích z Ruska. Z vlaku Krasnaja strela a tak dále. Pak z Maroka, pak ze Skotska. Pak je tam kapitola takovém o mém zápasu s francouzštinou, protože já jsem tam přijela a neuměla jsem francouzsky ani slovo a nikde jsem se ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tomu skoro nevěřím.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... nikdy jsem se francouzsky neučila, opravdu ne. Takže je tam o tom, jak jsem se pokoušela naučit francouzsky. To nebudu prozrazovat, ať si to posluchači koupí a přečtou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jasně, že ano, samozřejmě. Je to něco takovýho, já si to představuju jako Darel O zvířeně a naší rodině, tak asi ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, nebo Kaufmannová Život americké manželky, nebo Vejce a já, nebo tak v tom, v tom duchu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tahle ta nová knížka byla právě pokřtěna kromě jiného Milanem Uhdem, to jsem už říkal v úvodu. Ten jeho výrok, ten se mi moc líbí. Že jste se vlastně dopustila nepřístojnosti, která se u nás nenosí. Že jste přiznala, že jste šťastná. Platí to, že jste vážně šťastná?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Samozřejmě. Proč bych nebyla? Mám spoustu báječných přátel. Mě právě velice mile překvapilo, až mě dojalo, že koho jsem na ten křest pozvala, ten přišel, jo. Jako bývalý primátor, můj přítel Jan Kasl, novinář Jefim Fištejn, jo, profesor Ivan Vyskočil, mám ho moc ráda, ten byl jeden čas mým guru takovým, Ivan, protože při jakýkoliv diskusi, nebo když jsem pořádala ty salvy intelektuální, tak on mlčí, vždycky mlčí a pak to všecko shrne a zhodnotí. Neznám situaci, že by řekl nějakou hloupost, jo. Vždycky je to skutečně něco. No, tak, že jako všichni tam přišli. Ale, co se týče toho štěstí, já si myslím, že jsou určitý věci, k nimž člověk má nebo nemá dispozici, nebo vnitřní talent. Jsou lidi, který mají úplně všechno a přesto jsou nespokojený, nejsou nikdy šťastný. Nebo totéž máte s láskou. Ne každýmu se přihodí, kor teda v mým věku, že jo, že se dokáže ještě zamilovat jako ve 20 a že je to oboustranný. Je to určitá vnitřní bych řekla i dispozice k tomu bejt šťastnej. Že někomu stačí ke štěstí strašně málo věcí, třeba sluníčko, to tam taky píšu v tý knížce, že ty Bretonci jsou velice solidární, protože tam je to dost drsnej kraj. Takže, když se udělá hezky a rozsvítí se sluníčko, tak neslyšíte nic jinýho než /francouzský text/, dnes je tak krásně, jo. To stačí lidem ke štěstí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní Marta Davouze, můj dnešní host, když jsem probíral její život, tak jsme skončili vlastně jenom u toho dětství, u té babičky veselé, která vám povídala teda úžasné pohádky, které vy zase předáváte dál, což se mi samozřejmě líbí. Ale zpátky k vám. Vzpomínáte si, čím jste vůbec chtěla být jako, jako malá?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jistě. Herečkou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, herečkou?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ne jako malá, jako třeba 15, jako adolescent ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to šlo to s váma dál jako jo? Dělala jste pro to něco?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jo, učila jsem se zpaměti celý pasáže z Romea a Julie, účastnila jsem se mnoha recitačních soutěží, no, ale jinak jsem pro to nedělala nic. Ale hlavně ten můj, jak jsme si prve hovořili o tom romantismu, ta moje romantická duše milovala starý hrady a zámky. A mě nikdy nezajímaly ty pokojíčky, jo, ty rokokový drapery a takový všelijaký, ale pracovny. Ty jsou přece nádherný. Starej globus, plno knih a vůně těch starejch listin mi natolik zachutnala, že jsem šla studovat místo herectví jsem šla studovat historii a archivnictví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je vlastně vaše původní povolání.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já jsem pak pracovala ve filosofickým ústavu a v knihovně, odkud mi teda ukázali dveře, protože jsem nepodepsala souhlas se vstupem vojsk a takový ty, vždyť to znáte, v tý době to takový bylo, no a potom jsem byla nějakej čas na mateřský, měla jsem děti a pak jsem nemohla dlouho sehnat zaměstnání. A pak jsme se vám všichni sešli, ty vyhozený z těch ústavů všelijakejch literárních a jinejch, jsme se sešli v Klementinu, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte v knihovně tedy?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jako v knihovně, jakože zaměstnanci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Já si do dneška pamatuju, jak se jmenovalo to oddělení, jakej strašidelnej název, to byla ta doba tý umělý zaměstnanosti ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, jo.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... jmenovalo se to Oddělení vědecko-metodické práce sektoru výzkumu a metodiky knihovnictví Státní knihovny ČSR.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dobrý ne?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
A když jsem tam přišla, tak oni mi prvních 14 dní jsem četla brožuru, to byla moje práce jako, číst tu brožuru, která se jmenovala Jednotná soustava knihoven a já jsem z toho nerozuměla jedinými slovu. To byl prostě jazyk, se kterým jsem se do tý doby nesetkala, ale za chvilku jsem to taky tak psala, jak když bičem práská. Že? Neustále jsme, knihovny budou rozvíjet, zintenzivňovat, zefektivňovat a tak dále, práce s dětmi a mládeží ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou slova, co?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... rozvoj, to byl přece pořád rozvoj tehdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, ano. Kdy jste začala sama publikovat?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ono to totiž nebylo jako možný před tím převratem, abych publikovala. Já jsem jako kádrově nebyla zrovna nějak zvlášť silná v kramflecích, spíš naopak, ale bylo potřeba si přivydělat nějakou korunu, protože ty platy byly opravdu nízký, takže já jsem psávala do technickýho magazínu, kdy tehdy můj tehdejší manžel Vladimír Železný pracoval, recenze na populárně naučný knihy. To bylo tak jediný, co jsem mohla publikovat. Takže jsem vlastně začala publikovat až po tom převratu, kdy jsme měli náhle svobodu slova.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zavítáme mezi klasiky českého humoru. No já budu v podstatě mít zasvěcenou průvodkyni, paní Martu Davouze, která si bude vybírat a já budu nadšeně poslouchat, protože nepochybuju, že si vyberete někoho, kdo se mi taky bude líbit. Pletu se?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Nepletete se. Jenom jsem k tomu humoru, jestli mohu, chtěla říct jednu věc. On totiž to konkrétně v tý mojí humoristický knížce, když to člověk prožívá, tak to třeba, všiml jste si toho, třeba moc velká legrace není a až když se to vypráví nebo napíše, tak teprve je z toho, že jo, anekdota, nebo takový ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, protože tam vytáhnete tu esenci toho, toho veselýho, že jo.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... no, jistě, no, jistě. Kdybych si měla vybrat z humoru, tak asi bych si vybrala Cimrmany, protože to je takovej, jednak všechny jejich věci jsou úžasný, jednak podání třeba, jak pan Svěrák mluví, už to je humorný, i když to říká, jako když vážně a myslím si, že to je velice významnej fenomén. Po době jako Švejka, Haška a potom třeba Karla Poláčka, jako je to jinej druh humoru, ale už to je úžasnej fenomén, protože to je jako existující postava, která je smyšlená, ale prostě má už svoje ulice, svoje obdivovatele a tak dále. Takže já bych si vybrala Cimrmany.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V rozhovoru s paní Martou Davouze padlo taky jméno Karla Poláčka. Ne náhodou, protože vy jste, jestli se nepletu, realizovala projekt vydání jeho kompletního díla. Kromě jiného taky jste se zasadila o vydání Kafkova díla a taky na realizaci jeho pomníku. To máte taky v tom dobrém slova smyslu prsty, viďte?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
To byl můj projekt, protože, já nevím, jestli si vzpomenete, jak se po převratu přejmenovávaly ulice ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jistě.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... celý Dlouhý třídy a tak dále a tak dále a tehdy ještě vyl živ pan profesor Goldstücker a on jako také člen Společnosti Franze Kafky, kterou jsem založila, i já jsme neustále podávali návrhy na magistrát na to, aby Kafka měl nějakou ulici v Praze. Muselo to být na Starým Městě, protože Kafkovi často měnili adresu, snad desetkrát, ale vždycky to bylo na Starým Městě. V domě U Minuty bydleli, když chodil do Masný do školy, v Dlouhý třídě bydleli a tak dále a tak dále. Takže jsme hledali místo, který nemá historickej název, jako Rybná, Masná, Celetná a tak dále, tam byli caletníci, že jo, tam se prodávaly ryby, to ne, ale který dostaly ten název na Starým Městě později, není jako historicky. No, tak jsem našla třeba ulici Širokou, která se tak jmenuje, jmenovala od roku 1952-1952. Nakonec úřednictvo rozhodlo, že už bylo Kafky, bylo dost a že teda nic. Tak já jsem si tenkrát řekla, tak když teda nemůže mít ulici, ať má rovnou pomník. A sepsala jsem projekt na vytvoření pomníku, což znamená vytipovat 9 sochařů, který by to mohlo zaujmout, oslovit je, aby udělali nějakej návrh a tak dále a tak dále, a s tím projektem jsem zavítala k řediteli tehdejšímu řediteli Intercontinentalu, protože, jak jistě víte, tam začínal Josefov, židovský město a hned vedle je takovej volnej plac, kterej byl vybombardovanej a tam Kafkovi taky bydleli jeden čas. A teď jsem mu předložila ten projekt a říkám mu: To byste mohli mít tady udělat zmenšeniny toho pomníku, prodávat to jako maskota vašeho hotelu a tak. Nesetkala jsem se s žádnou odezvou. Tak jsem to strčila do šuplíku, mnoho projektů jsem takhle nastrkala po šuplících a najednou vám přišel rok 2000, Praha - evropské město kultury. I přišel za mnou pan Michal Prokop, jestli bych neměla něco ke Kafkovi. Tak jsem zase to šuple otevřela, no a oni měli nějaký peníze a rozjeli jsme ten projekt ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ten pomník taky je úžasný, tam se, tam se fotografují zástupy cizinců.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
To je jako /nesrozumitelné/ jo, všichni Francouzi /nesrozumitelné/, Karlův most a teďko ještě ten Kafka je druhej takovej ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povedl se, povedl se, já myslím, že můžete bejt pyšná, když jedete kolem, nebo jdete, tak si můžete docela s pýchou podívat.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, já mám tři pomníky v Praze. Dílo Franze Kafky, Dílo Karla Poláčka a tohle, ale bylo to opravdu zajímavá práce, protože my jsme vytvořili komisi, která hodnotila ty návrhy a ve dvou kolech se to hodnotilo. Byli tam umělci, ubranisti, zástupci magistrátu a tak dále, ve dvou kolech se to hodnotilo a vyhrál Jaroslav Róna, jako jedinej nedělal, vlastně Kafkův portrét, ale je to citát, vyskočil jsem svému známému na ramena a poháněl ho k rychlejšímu klusu, jo, to je z povídky Popis jednoho zápasu. Takže on udělal, on ztvárnil citát a ten prázdnej oblek, je to takový symbolický prostě. Tam Kafkova tvář není, ale je to takzvaná "kafkárna".
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. A on, když jsem mu to oznámila, tak mně říkal: Já vím, že jsem nejlepší, ale ještě nikdy jsem nic nevyhrál. Já říkám, no, tak u nás kemo, tady nejsou žádný lobby, kulturní instituce peněz nemá, nemůže uplácet a tak to všechno jde regulérní cestou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Marta Davouze vydala v současné době novou knížku, Dům v Bretani, ale není to její prvotina ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Je to třetí knížka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třetí knížka. Ta první se jmenovala Vypadni z mýho života. Tu jste napsala ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ne, ne, ne, první se jmenovala Podobizny lásky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahá, takhle, ahá ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Tu bych strašně ráda vydala ve Francii francouzsky, to je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to problém?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
No, já neznám žádnýho nakladatelem, kdyby mi tak někdo tam sehnal nějaký kontakty, víte, ještě z toho venkova u nás se dopracovat do Paříže k nějakýmu Galimarovi nebo co já vím co, ale ta knížka podle mě je nesmírně prospěšná. Já jsem za ní dostala v tom Albatrosu tenkrát cenu IBBY a je to vlastně kombinace krásný a naučný literatury, protože jsem vybrala 9 dvojic, počínajíc Orfeus a Euridika, přes Paris a Helena, Samson a Dalila až po Tristan a Isolda, který jsou často zobrazovaný příběhy ve výtvarným umění, v literatuře a v hudbě. A já jsem to začala psát proto, že už jako dítě, když mě naši vzali do galerie, tam byl nějakej výjev třeba takhle leží paní nahá, druhá jí jako tam nahlíží, jo a Rembrandt, Danae, jo a já jsem sepsala, kdo byla ta Danae a celej prostě ten příběh a místo ilustrací jsou tam právě reprodukce slavnejch obrazů a je tam krásně vidět, jak od tý antiky, až já nevím po Chagalla a Filu pořád dělali toho Orfea nebo pořád toho Samsona a většinou ty uťatý hlavy jako a myslím si, že to, to bych hrozně chtěla ještě. Dělala grafickou úpravu výborně Klára Istlerová a byla to moc hezká knížka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já teď trošičku ale zabrousím do jiné oblasti vaší tvorby, a to jsou eseje, které je možné si pořád ještě přečíst, což je dobře, třeba na Internetu. Třeba já jsem si přečetl jednu esej, kterou jste vydala před časem v revue Politika, Občan Havel aneb síla interpretace. A je ohromně zajímavá, protože není ortodoxní, není žádná pochlebovačná, není to něco, čím byste jaksi ometala pomník Václava Havla, naopak se docela nekompromisně vyrovnáváte s mýtem kolem Havla a disentu vůbec. Pořád máte tenhle ten názor?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jistěže, já, dívejte, já jsem na tom eseji pracovala přes půl roku. Tam není nic, co bych si vymyslela, nebo co by nebyla pravda. Dokonce jsem potom měla i odezvu z oblasti disentu, že tam jeden nejmenovaný člen hledal nějakou chybu, chtěl na to přijít, jakože to, to není možný, že a že musím říct, že jsem to všecko spravedlivě napsala, že jsem, já jsem vycházela z pramenů, já jsem měla spoustu výstřižků novinových a tak dále, abych to dala jako dohromady, tak nakonec jsem ten historik, že jo původně a prostě je to, je to otázka úhlu pohledu. Já ten názor mám stále, protože v tý době zaprvé v tom disentu byli převážně lidé, kteří původně pomáhali ten komunismus budovat a stavět, potom rok 68 to nebyl žádnej obrodnej, furt chtějí něco obrozovat, obrodnej proces, to byl rozkol těch liberálnějších komunistů a těch jako ortodoxnějších promoskevskejc řekněme, Rusko mezi nimi, takže oni se ocitli v tom disentu vlastně hrou osudu. Ne, že jako takovej, zatímco já od svejch 16 let, kdy mě nabídli členství v komunistický straně, jsem byla úplně uražená, jak mi můžou vůbec něco takovýho nabízet, ten uliční výbor u nás jo, takže prostě mně vadí, když někdo jako pojďte s námi, já s nima nejdu. Pak oni se otočejí o 180 stupňů a zase: Pojďte s námi. A já s nima zase nejdu. Já jsem pořád, mám stejnej názor, kterej nemám zapotřebí měnit. Jo, no a proč jsem to začala psát? Opravdu tím impulsem byl článek tý Jiřiny Šiklový, se kterou jsme si to už vysvětlili jako všechno, který jsem myslím, že to vyšlo v prvním čísle oficiálně vydaným čísle Listu v roce 90 snad v lednu. No a ona mě tam označila, nejen mě, ale všechny sympatizanty s tím disentem, kteří ale se k nim oficiálně nepřidali, jenom jim pomáhali, tak nás nazvala "šedou zónou", jo, tak já jsem nějaká "šedá zóna". No a já nevím, zřejmě nečetla knížku Primo Leviho, že v koncentráku "šedá zóna" se říkalo těm donašečům a zametačům a rovnačům postelí, jako na každej pád z části kolaborantů, jenže my jsme v zahraničí žádný přímluvce, kteří by nám, my jsme museli nějak pracovat, ale pracovali jsme na místech hluboce pod svou úrovní, jakože třeba špičkovej lingvista byl rád, že se upíchne jako korektor někde. A to jsme jako šedá, no, tak to, kvůli tomu jsem to, tak jsem se nad tím začala zamejšlet a to jinak, ale tohle je vlastně jediná esej, kterou jsem napsala, jinak jsem psala spíš fejetony.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velice příjemného hosta mám dnes v Tandemu, paní Martu Davouze, povídáme si o nejrůznějších věcech, ještě jsem pořád nezabrousil, konečně tam se, kam se chci dostat taky do té Bretaně, protože mě zajímá už to, co jste říkala, že jste tam přišla bez znalosti francouzštiny je, je úžasné, protože jak jste se tam vůbec mohla orientovat, jak jste mohla vlastně poznat svého manžela a jak jste si s ním mohla porozumět, když mluví on francouzsky, vy ne? A taky mě zajímá, jak vás ti Francouzi, ti Bretanci vlastně přijali, jako cizí živel vlastně?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Tak podívejte, s mým druhým manželem jsme dva roky mluvili pouze anglicky. On naštěstí mluvil anglicky a mluví, v tom problém nebyl. No, on je tam v podstatě taky cizinec, protože on není z Bretaně, on je z Lotrinska. Ale přijali nás moc hezky. Právě, když jsme měli svatbu, to byla romantická svatba, tu v té knize taky popisuju, tak to bylo docela legrační, náš Jakub mě vedl k oltáři, že pan starosta něco povídal, že jo, no já nerozuměla jedinýmu slovu a tak jsem řekla oui, jako, protože jsem předpokládala, měla jsem pocit, že mi klade otázku, no a co jinýho se na svatbách starosta, že jo, budete mu věrná, budete ho milovat a tak dále. Ale on se na to neptal, on říkal něco úplně jinýho, ale nikdo se mi nesmál, musím říct. A pak, když došlo na tu otázku, tak manžel na mě lehce takhle do mě šťouchnul loktem a říká ne. Jo?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já to věděl, teď, jasně.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
A takže, a potom ale natáčela to jeho jedna z jeho sester, on je z 5 dětí, celou tu svatbu a my jsme si to po létech prostě pustili a najednou já jsem věděla, co ten starosta povídá a když jsem ho potkala, tak mu to říkám a on: No to jsem teda opravdu rád, že jste si to po 10 letech poslechla, co jsem na vás, on nás moc hezky právě vítal v Bretani a já nevím prostě, Bretonci jsou podle mě velice přátelští.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vítají vás tam pořád takhle hezky, jakože vědí, že jste cizinka a přitom vás nějak nediskriminují?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Ne. V Bretani ne, opravdu ne. Jako jsme tam zapadli velice dobře oba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste teda taková duše romantická. Víte, já si pořád tak představuju, jak byste se vlastně mohli seznámit s vaším prvním manželem, protože on je úplně jinej. Já ho znám jaksi z té televizní stránky. No myslím si, že s vaším druhým manželem jste si asi porozuměli úplně jinak, viďte?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Jistě. Ne, ale my jsme s Vladimírem chodili do školy. My jsme chodili do jedný třídy na gymnáziu. Vždyť to už bylo morbidní, my jsme spolu byli 41 roků. No, a vůbec já nevidím, nikdo nechápal, proč se rozvádíme, jo? On myslím zprvu taky ne, 2 roky to nechtěl moc zavzít, ale to nebylo ani kvůli penězům, jak psaly ty bulvární plátky, ani kvůli tomu, že bysme se nějak rvali na nože, nebo to, prostě ten vztah byl už unavenej za ty léta. To se stane.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se stane.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
A on je teď šťastně ženatej, já jsem šťastně vdaná, vycházíme spolu dobře, nemáme spolu problém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže takříkajíc dopadlo to všechno dobře.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Dopadlo to skvěle. Aspoň já si to tak myslím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jo. Já souhlasím s tím Milanem Uhdem, který říká, že se to u nás nenosí, ale, že jste přesto šťastná, což se mi teda opravdu na vás moc líbí. Takže já vám přeju, aby vám to vydrželo, samozřejmě, co nejdýl ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Hlavně zdraví mi přejte, prosím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to, to se rozumí samo sebou ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Prodělala jsem dvě těžký nemoci a tak to zdraví, kdybyste mi prosím pěkně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to vám teda ...
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
... popřál a potom ještě ty vnoučata, aby se jim dařilo, protože mám už 5 vnoučat, Vladimír samozřejmě taky, ty máme společný a můj manžel má 3. Takže máme 8 vnoučat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sejdou se někdy dohromady?
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Už se setkali, ale ne všichni dohromady ještě. To chci uspořádat jedny Vánoce, kde budou všichni. Jestli to zdolám psychicky a fyzicky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až se příště potkáme, tak nám o tomhle tom budete vyprávět. Mějte se moc hezky a ať se daří. Na shledanou.
Marta DAVOUZE, spisovatelka, publicistka
--------------------
Děkuju za pozvání, mějte se taky hezky a přeju rovněž hodně štěstí a zdraví.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
