Milan Odehnal - primář Oční kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol v Praze
27. květen 2014
Talk show hostila primáře Oční kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol v Praze MUDr. Milana Odehnala. Jan Rosák se ho například zeptal, jak je možné, že si někteří jeho pacienti odnášejí z jeho ordinace zlaté oči a proč je Francie jeho velkou životní láskou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z Tandemu přeje dobrý den Jan Rosák. Všichni víme, že člověk má pět základních smyslů, nebudu je vyjmenovávat, ale někde jsem četl, že zrak vnímá z okolního světa až 80 % podnětů. A oko je tak zcela určitě jedním z důležitých orgánů, měli bychom se k němu tedy chovat s patřičnou úctou. Ne nadarmo vzniklo úsloví střez si to jako oko v hlavě. Nepochybuji o tom, že mi v tomto bodě dá za pravdu náš dnešní host, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol v Praze, je to trochu složitější titul, ale zkrátka a dobře, navštívil doktor Milan Odehnal MBA. Vítám vás, dobrý den.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Dobrý den přeji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsem rád, že jste si na nás, pane primáři, udělal čas a že se kromě osvěty dozvíme i něco osobního o vás. Napřed ale poprosím do režie o písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy primář oční kliniky z Nemocnice v Motole doktor Milan Odehnal a já zabrousím teď samozřejmě prostřednictvím vašich vzpomínek do časů, kdy jste ještě nebyl doktorem, kdy jste byl malým klukem. Dokonce v podstatě půjdeme úplně na začátek. Kde jste se narodil?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
No já se v podstatě nebo v podstatě, narodil jsem se na Moravě v Olomouci. Tam tedy jaksi jsem se narodil, jenomže tak nějak jako velmi brzo jsem byl potom transportován rodiči do Prahy, protože tady získali rodiče práci, takže ta Morava nebyl můj region, kde bych strávil úplně dětství, ale mám k němu pořád vztah a vracíme se tam, máme tam příbuzné, ale v podstatě jsem už tam malinko Pražák, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co dělali rodiče, že takhle s nimi jaksi šoupali po republice?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Maminka ta byla jako zdravotní laborantka, ale především ten hlavní tah na bránu, na tu Prahu měl otec, protože on byl jako, vystudoval fyziku, jaderný fyzik, a tady v Praze tenkrát bylo jedno z největších pracovišť v Řeži u Prahy a tady on získal práci a tady on se prostě realizoval a tady odsud potom také, jako bychom řekli, vyjížděl dál do světa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, v Řeži je ten takový ten pokusný jaderný reaktor, takže to je zcela úplně jasné, zřejmé. No, když jste měl, dejme tomu, takhle ze dvou stran zajímavé vlivy od rodičů, medicína a jaderná fyzika, vzalo vás něco z toho jako kluka?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já víte, já budu upřímnej, mi asi někdo možná řekne nějaký primář z očního oddělení, já už jsem vždycky chtěl tu medicínu dělat a tamhle jsem zkoumal nějaký zkumavky a pitval zvířata. Ne, ne, ne. Já jsem s tou medicínou tak jenom tak malinko koketoval a víte co, díky tomu, že spíš ta maminka mi vždycky jako říkala, to by bylo prima, kdybys byl doktorem a tak, táta ten mi říkal, no já bych byl rád, kdybys šel v mých šlépějích jako fyzik, ale tobě nejde moc ta matematika, mně to teda nešlo, jo, to byla vždycky katastrofa, on se vždycky strašně rozčiloval, vždycky jak tohle to může být můj syn, no ale nakonec teda nějak jsem se k té medicíně dostal. Původně jsem chtěl spíše jako bejt buď práva nebo filozofie, něco takovýho, hlavně aby to nebylo to technický, to mi nešlo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hlavně ta matika aby tam nebyla.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ne. Ale tak nakonec jsem nějakým způsobem po absolvování gymnázia jsem se na tu medicínu skutečně dostal, udělal jsem ty přijímací zkoušky, ale budu zcela upřímný, nebylo to něco, co by mě jako tam opravdu nějak tak táhlo nebo že bych si řekl, že ta biologie a to všechno. Ona tam byla zpočátku biologie, chemie, to mě moc tak jako nebralo. Možná jo, pak taková ta medicína, to vlastní, ale to bylo ještě vzdálený, to ještě jsem pacienti, to ještě jsem na to nemohl šáhnout, takže jako jo, dostal jsem se a pak jsem začal studovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A pak vás pravděpodobně něco asi v té medicíně, tak jak se říká, podebralo, že jste si řekl aha, tak to je opravdu to pravý, co jsem si měl vybrat v životě, že je to tak?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Podebralo. Ale zase budu upřímnej, nebudu říkat, že hned od prvního ročníku jsem jako byl z toho žhavej, až potom až ke konci. Já si dokonce, víte, myslím, já jsem ty první roky, já jsem podobně jako byl ten film Jak svět přichází o básníky, tak já jsem to tady takhle prožíval jako ten hlavní hrdina. Si pamatuju na první hodinu z tý anatomie. No já přišel domů zbitej a teď jsem říkal doma mámě, no tohle já se v životě nenaučím, já tomu, já tam nerozumím vůbec ničemu. Ale to bylo zoufalý, jo, já nějaký ty představy, teďka já jsem byl a to, nejhorší ten tlak z okolí byl takovej, jako že už jsem studoval tu medicínu a v okolí maminky, no jo to je doktor, už mě zdravili na tom, na tý chodbě v tom baráku, kde jsme bydleli ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, pane doktore, no jasně.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... dobrý den, pane doktore, a jedna paní na mě jako v tom filmu, a já myslím, že v druhým ročníku jsem byl, pane doktore, už jste operoval? No já byl úplně z toho, a teď to vždycky ty zkoušky, když byly, tak máma neprozřetelně řekla, a víte, on teďka dělá zkoušku třeba z patologický anatomie, anebo interna a oni jé, a já jsem říkal, no teď když to neudělám, co řeknu, že jsem to neudělal. Taky se mi to párkrát stalo, že jsem to neudělal, tak jsem říkal, prosím tě, neříkej to dopředu, nic, mlč jako hrob, co kdybych tu medicínu neudělal a oni mě vyhodili. A ona no ježíšikriste. No ale nakonec jsem se docpal do toho šestýho ročníku a skončil jsem, dostal jsem titul no MUDr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ono to tak bývá, že člověk třeba na medicínu chodí hodně, jaksi hodně budoucích lékařů s představou, že budou chirurgové, protože to je asi takové to nejatraktivnější, točí se o tom filmy, píšou se o tom knížky a vůbec. Jenomže medicína není opravdu jenom chirurgie a je tam spousta nesmírně zajímavých oborů, o čem vám určitě nemusím, pane primáři, příliš vyprávět, takže jenom stručně, co rozhodlo potom nakonec pro to oční lékařství?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já vám řeknu, já jsem tu chirurgii samozřejmě vnímal jako něco takovýho špičkovýho a nahoře, ale máte zcela pravdu. Poznal jsem spoustu jinejch oborů, kde byla spousta nesmírně chytrejch lidí, kterých si dodnes vážím, docentů, profesorů, primářů, ať to byla třeba interna nebo genetika, biologie a takovýhle ty různý věci, chemie, biochemie, nebo patologická anatomie. To jsou lékaři, který vlastně mají tu medicínu v malíčku. A tu chirurgii jsem si vybral až úplně až potom a víte proč? Já jsem původně totiž vystudovanej, já nejsem, já nejsem jako oftalmolog apriori, já jsem vystudoval Fakultu dětského lékařství, já jsem dětský lékař a taky jsem nějakou dobu tu dětskou, toho dětského lékaře dělal, až teprve potom jsem nějak náhodou přešel k tomu očnímu a tam ano, to musím přiznat, ta mě pak chytla, ta mikrochirurgie, ta malá chirurgie, jakoby malinkej obor, tam už mě to pak začalo bavit. Ale kdybych možná se tenkrát přesměroval nějakou náhodou, což v životě je, na nějaký jiný obor, asi bych nelitoval. Jak jste přesně řekl, ta medicína je tak široká a zajímavá, kdepak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Primář Oční kliniky Fakultní nemocnice v Motole doktor Milan Odehnal je dnes na křesle hosta Tandemu. Samozřejmě, že si budeme povídat o jeho oboru dál tak, jak jsme začali, ale já bych přece jenom teď docela rád odbočil k takovému velice zajímavému tématu. Stručně bych ho nazval Francie, vaše velká láska. Mám pravdu? Vy jste usmál, tak asi, asi to tak je. Jak k tomu došlo?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Je to tak. Mimo mé ženy ano Francie. To je má velká láska. To jsem, jak se k tomu vlastně došlo? Já jsem, otec, jak jsem říkal, že pracoval v tom Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, tak on asi byl opravdu velice dobrý a oni ho vlastně vybrali tenkrát tady u nás, že bych mohl reprezentovat tu naši vědu, tu fyziku, tu jadernou fyziku i v zahraničí. On už předtím dělal v tehdejším Sovětském svazu i ve Švýcarsku a pak se dostal do Francie na delší dobu, tu pracovní dobu, a tam začal bydlet, pracovat a my jsme se s maminkou společně za ním měli možnost a přestěhovali jsme se. A představte si, přímo do Paříže, do centra. Tam oni tomu říkají Quartier Latin, to je latinská čtvrť. Tam táta sehnal byt a tam jsme bydleli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kolik vám bylo?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já jsem to tehdy, to je bohužel velká chyba, dneska bych si to vychutnal absolutně jinak. Mně tenkrát bylo tak, no 13, 14 let, takovej ten kluk před pubertou, no ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To nevadí, ale je to vnímavý věk. Nepochybně jenom, nebo jenom, už jenom pro ten jazyk, který jste vstřebával nepochybně i na ulici s kamarády a podobně. Je to tak?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Byla to obrovská zkušenost, protože tenkrát kdo takhle mohl takhle vyjet a tohle. Já jsem tehdy byl ze všeho tam splašenej, no to tehdy byl, že jo, Západ, že jo, všechno tam ty, to zboží, ty auta, ten život ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všude Tuzex.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... prostě, no to bylo všude ano, na každým rohu, já na to koukal jak jelen. Ale teď ten jazyk, to bylo docela jako dramatický a zpočátku, i když už jsem se už předtím připravoval tady v Praze, jo, jsem chodil asi 2 roky na školu, na tu francouzštinu, na ty kurzy, no tak tam jsem samozřejmě nerozuměl ani slovo. Já jsem tam chodil do takový přípravný školy, tomu se říkalo Alliance française a pamatuju se na ten první den, kdy jsem tam seděl mezi těma cizincema, tam byli Arabové, Číňani a černoši. Už to pro mě bylo jako šílený tenkrát. Jo tady já jsem byl zvyklej pořád jako na bělochy, tak jsem se ten jazyk tam učil a oni mě tenkrát taky vyvolali z tý lavice a řekli a odkud jste vy? A já jsem tam byl jako takovej jinej oukropek vzadu a já jsem řekl Česká republika. A oni ukázali mapu, no neznáme, pojďte nám ukázat, tak já jsem to ukazoval na tý mapě a ona ta paní učitelka jako tak, no jo, to je tadyhle a vy jste jako, vy jste jako součástí tady jako Ruska? A já jsem říkal ne, my jsme, a oni tak dobře, tak jinak, ale jste takovej jako vojenskej stát, ne, já jsem říkal, no to snad taky ne. No já jsem přišel domů jak zbitej, jak zbitý kotě, ale pak jsem se nakonec jako už nějak zmobilizoval, našel jsem si tam i kamarády a jako docela mi to tam šlo jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ta Francie vás drží dodnes tak příjemným způsobem. To znamená, když tam jedete, tak nepochybně jedete skoro jako do své druhé vlasti. A za chviličku si poslechneme taky písničku, která bude samozřejmě mít s Francií hodně společného. Když jedete ovšem teď třeba do Francie jaksi služebně nebo pracovně, tak máte veliký náskok, protože ovládáte jazyk.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ta francouzština určitě. A řeknu vám, ono moc v těch lékařských kruzích se francouzsky nemluví. U nás je ta angličtina, to je samozřejmě všeobjímající, případně v našem regionu ta němčina, ta francouzština ani literatura, ani ty přednášky, ani takhle to moc není, takže to ano, to ... a moc si to kvituju. Teďko, když jsem tam byl naposledy, tak není to dlouho, je to tak 14 dní, tak jsem si tam jako prošel i ty, nejenom ty krásný čtvrti a to všechno, ale i ty lékařský čtvrti, takže jsem si tam koupil nějakou tu medicínu a takhle. Ale především tam je to, především já tam ani tak za tou vědou nejezdím. Spíš to, co říkají ti Francouzi to savoir vivre, jak oni umí žít, jo, ten jejich styl oblíkání, strava prostě, ta, ta atmosféra, to se nedá jinak než nasát v tý Paříži, tam je to hlavně takový to centrum, to se mi líbí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vrátíme se teď k oboru mého dnešního hosta, primáře Oční kliniky Fakultní nemocnice v Motole v Praze pana doktora Milana Odehnala. Já jsem si samozřejmě, když jsem se připravoval na dnešní rozhovor, přečetl něco o záležitostech ve vašem oboru, ale ne všemu pochopitelně tolik rozumím, ale vždycky zaujme každého něco, co je na tom kterém oboru unikátní. Tak jsem se dočetl, že jste vypracovali společně s paní přednostkou Dotřelovou operaci nějakou unikátní technologií, která se nedělá nikde jinde ve světě, nebo respektive, když ta informace byla uveřejněna, tak se nedělala, nevím, jak je to teď, že u některých chorob zavádíte víčkové implantáty ze zlata. Mě v té souvislosti napadlo, že konečně se uplatní takové to přísloví zlaté oči, který to viděly. Tak zkuste nám k tomu říct něco podrobnějšího.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Je to tak. Děkuju, já už jsem si s těma zlatejma implantátama vytrpěl, pane Rosáku, s tím zlatem ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... že mi každej říká, co to tam dáváš a jak ty oči jsou zlatý a kam to vlastně dáváš? Někteří lidi si mysleli, že se to dává někam jinam než do víčka, ale třeba jako pod spojivku přímo do oka nebo někam do obočí nebo tak, anebo že je to nějaká kosmetická záležitost. Ne, ne, ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy mrknete a oslníte.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Mrkne a najednou tam prostě, říkám, nějaká, nějaká specialita. Ne, ne, ne. Oni ten, ten skutečně ten zlatý víčkový implantát jako aplikujeme a tam je taková věc, že existuje spousta chorob, kdy vlastně pacient nemůže dovřít oko. Ono to bývá hlavně u obrňujícího nervu, ono se to takhle zdá, že to není nic tak jako dramatickýho, ale je, protože si vemze, když třeba máte den, dva, tři, týden pořád pootevřený oko a nemůžete mrkat, pořádně svlažovat, ono to oko vysychá. Tam skutečně můžou vznikat trvalý záněty, někdy i vřed rohovky, dokonce i člověk může přijít i o to oko. Je spousta různejch metod, jak ty víčka se pokusit uzavřít nebo malinko zregenerovat ten nerv, kterej to vlastně nervuje a kterej vlastně je tím nějakým třeba nádorem nebo zánětem poškozen, ty lícní nerv. A tadyhle vlastně přišli kdysi, to bych taky poopravil, ono to jako úplně světové jako rarita není, ale tady ve střední Evropě ano. Začali jsme s tím tady hlavně u nás, v České republice, což je, myslím, priorita veliká, přišli na to nebo zkoušeli, jak to víčko vlastně dovřít a dávali různý takový jakoby závažíčka do oka, pérka a tak. Ale ten vývoj šel samozřejmě dál, protože ono se to nejprve nepovedlo, taky kam to tam vložit a tak. No a pak postupně se přišlo na to asi, jak ten tvar by měl vypadat a tak, no a my jsme tady vlastně na tom taky zkoumali s paní profesorkou Dotřelovou, což je mimo jiné přednostka naší kliniky, a nějakým způsobem jsme tady společně ještě s techniky a se zlatníky vytvořili takovej zvláštní speciální implantát, který se tam vloží do toho víčka, tak skutečně tomu pacientovi, když je tam správně vloženej, správně operovanej a má správnou váhu, hmotnost, tak on tou gravitací a hmotností vám umožní předtím, když jste to oko nemohl zavírat, normálně ho dovřít. Je to možná banalita, tak dovři oko a když to nejde, tak je to zoufalý. A ti lidi prostě si tímhletím můžou velice to oko šetřit, mají i zlepšenou kvalitu života. A pokud ten implantát tam vydrží dlouhou dobu, což je, zlato je biokompatibilní materiál, ti lidi mají třeba celej život třeba zlato v ústech, v zubech, tak může i na celý život být takhle chráněn. To oko ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Proč jste vybrali zrovna zlato?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ono se ukázalo i tím vývojem technickým, že je takový jako nejlepší, takový optimální. Ono když to ty implantáty jsou z jinýho materiálu, třeba platina a tak, ale to zlato je takový lehounký, dá se tam dobře taky jako naimplantovat, ono to má takový malinký otvůrky, on je to vlastně takovej malej plíšek, vypadá to velmi jednoduše a takhle funguje vám, takhle dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Někdo má problémy s tím, že víčka naopak padají, to se pamatuju, že měla moje babička, dokonce nosila takové aplikace na brýlích, které jí ta víčka tak jako zvedala ...
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... jaksi přizvedávala, tak tohleto je ten opačný problém.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
To je zas jinej problém ty padající víčka. Těma se taky specializujeme na klinice. To je taky, spousta lidí to má, tomu se říká pokles víčka, nebo ptóza. Mají to hodně dětí i vrozený. To je taky nepříjemná věc. Tam zase sice jako můžete mrkat, ale jako špatně vidíte, protože máte jakoby clonu pořád. Babička měla, ano tak tomu se říkaly ptózový brýle. To byly takový ty pacičky, kterýma zvedaly, to byla ale šílená věc, to si pamatuju ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pokles víčka, je to pořád lepší než pokles morálky.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
To bych řekl, že ano, ale to se moc nedá operovat, to víčko někdy se docela dobře zvedne.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem se zmínil, tak doktor Milan Odehnal, který je dnes hostem našeho Tandemu, má hodně blízko k Francii, pochopitelně tím pádem také k francouzské kultuře a tím pádem samozřejmě také k francouzské muzice. Francouzská muzika dřív zněla třeba v našem rádiu mnohem častěji, to bylo tehdy, když šla anglosaská byla tak trochu na indexu a každá ta písnička se vážila jako na lékárnických vážkách, to jsme si užili té Francie víc, teď zase trošičku míň, tak díky vám, předpokládám, pane doktore, dneska zazní nějaká hezká francouzská písnička. Tak kdo vás, kdo vás těší takhle z té francouzské provenience?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak děkuju za tu otázku. Tak samozřejmě i ta hudba mě tam, když jsem tam byl, tak oslovila. Ono samozřejmě já mám rád i tu, i tu anglickou hudbu samozřejmě, rokenrol, Beatles a tak dál, nicméně ti Francouzi, ono jim musíte malinko přijít na chuť. Třeba takový ty jejich šansony a tohle. Oslovila mě samozřejmě klasika, Edith Piaf, Bécaud, Charles Aznavour, taková ta klasika. Když si to pouštím třeba, když jezdím autem nebo takhle, takže to ano. Ale on je, pozor, ale Francouzi mají i výbornou moderní muziku. Ona ta francouzština samozřejmě není taková jako ta angličtina, takovej ten drsnej rokenrol nebo bigbít ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak Johnny Hallyday, to byl rocker.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ale, ale Hallyday, to byl rocker jak hrom, nebo twist. Oni perfektně uměj nazpívat ty písničky francouzský. My jsme se teďko, právě teďko s ženou koukali, když jsme tam byli v tý Francii, spoustu takovejch písniček jako z toho období twistu. To bylo nějak, myslím, ještě předtím rokenrolem, tak nějak s tím tohleto období. A to jsou vám krásný písničky tady jo. Takže i tohleto, a jako jasně, tak ta hudba taky k tomu patří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si vzpomínám, že mě kdysi někdo dal desku francouzského zpěváka "Žodaséna" a ta deska se mně strašně líbila a dodneška ji hrozně rád poslouchám. Přetočil jsem si ji na CD, takže ho mám v autě. "Žodasén" to je můj favorit. Tak kdo je váš?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já bych řekl Gilbert Bécaud, ten se mi jeden čas hodně líbil, Edith Piaf, tak to je taky samozřejmě klasika, asi ten Aznavour, ten má některý písničky taky suprový. Prostě tahleta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže když vybereme někoho třeba z téhle trojky, já bych byl pro Piaf.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
No to by nebylo špatné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A když to bude písnička Padam, Padam, o které jste se tady mimochodem předtím, než jsme sedli do studia, zmínil, udělám vám radost?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
S touhle písničkou určitě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu si povídám s primářem Oční kliniky dětí a dospělých Fakultní nemocnice Motol v Praze doktorem Milanem Odehnalem. Nepochybně sedí teď u přijímačů spousta vás, kteří máte také třeba problémy se zrakem a určitě si rádi vyposlechnete, jak na tyhlety problémy jdou v Motole. Které vlastně záležitosti, co se očních nemocí, problémů se zrakem týkají, jsou největším dílem vaší práce teď třeba?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
My jsme už, jak jste přesně řekl ze začátku, my jsme jmenuje Oční klinika dětí a dospělých. Už z toho vyplývá, že my jsme samozřejmě klinika, která ošetřuje vlastně pacienty od narození až do seniorského věku, bychom mohli říct, ale jsme specializovaný na ty děti. Tam máte spoustu onemocnění, o kterých možná ani ta laická veřejnost neví a které jsou velmi závažné. Řeknu jenom třeba příklad, jak jste tady mluvil o těch víčkách, tak jak vaše babička měla pokles těch víček, tak i u dětí existuje takzvaný vrozený pokles víčka, který se musí řešit, protože pokud to necháte být, tak nejenom ta kosmetická stránka, ale i ta funkční toho oka může být špatná, protože to oko pak špatně kouká. Máte u dětí třeba různý vrozený vady vážný, třeba vrozená katarakta, vrozený šedý zákal, který se dneska musí brzy operovat, nebo vrozený glaukom, to je takovej ten zelený glaukom s tím nitroočním tlakem zvýšeným. Pak je tam spousta vrozených anomálií víček a tak dále. Máte tam třeba celou obrovskou škálu klasika, že jo u dětí, šilhání, strabismus, to dneska se musí řešit taky na specializovaných klinikách, protože ono to není jenom o tom, že by dítě šilhalo a že by nosilo ty brýle, což jako se rodičům nelíbí, ale musí, ale taky, že tam vzniká ta takzvaná tupozrakost. A když to špatně se odhadne a nevyléčí se dobře, tak to dítě může do konce života ne šilhat, ale špatně vidět na jedno oko, což je velmi špatný, protože vlastně jste na doživotí jednoocí. A tak dál. Máte tam i problematiku smutného rázu třeba, nádory oka, taky samozřejmě celá škála těch nádorů v oku, které léčíme. Anebo dnes, co je docela také zajímavá věc, nebo zajímavá, která akcentuje a mám, oblast je to medicínská, ale i právní, sociální, etická, jsou to nedonošené děti. Oni mají onemocnění sítnice, říká se tomu retinopatií nedonošených, a mohou dokonce v takových extrémních případech i oslepnout. Ta sítnice se odchlípne, je to jedna z nejčastějších příčin dětské nevidomosti. Čili je tam té problematiky opravdu spousta. Já jsem hrozně rád, že jsme na klinice, která se touto problematikou zabývá, protože ty děti si to zaslouží.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když se s někým potkáme, jako jsme se potkali dneska poprvé třeba my, podíváte se každému do očí a vidíte hned nějaké problémy, které má?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak poznal bych, kdybyste měl třeba pokles víčka nebo nevím, nedovření víčka, máte malinko tu takzvanou tu dermatochalazu, ale tu mám taky já, to je takový ten přebytek tý kůže nahoře. To vám čase odoperuju, ale jinak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď, teď ještě ne, to dokončíme pořad.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Všiml jsem si, že máte brejličky, zřejmě asi na čtení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na čtení, no, ale řeknu vám, že to je jako dobrý to musím zaťukat, mám zhruba tak možná 15, 20 let pořád jednaapůlky.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak se držíte. Já mám taky, já mám 1,5, někdy, když operuju, tak musím mít trošku silnější, ale jsou docela dobrý i designově.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak toho jsem si všiml. Ale jinak jako, jo koukám se do očí, ale tak jako, mám radost, že jste šedivej jako já, že mě totiž vždycky mrzí, že šedivým, ale jinak to je něco jinýho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, to už samozřejmě hovoří také o zkušenostech ze života, to pochopitelně ano.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak, tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já myslel tak jako, jestli poznáte třeba rovnou nějakou, nějakou vadu? Tak to ne?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak poznal bych třeba, když někdo šilhá, poznal bych asi, když někdo by měl šedý zákal, takový divný lesk v oku, to bych také možná také, ale samozřejmě spousta chorob, které se jako projeví vnitřně, když si člověk řekne, co třeba tam je, ale pak to člověk objeví až prostě při takovém specializovaném vyšetření.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třeba zubní lékař i stomatologové nabádají veřejnost - choďte preventivně na prohlídky, abyste pak neměli problémy. No a jestliže si dneska povídám v Tandemu se specialistou na oční choroby, s primářem Oční kliniky dětí a dospělých Fakultní nemocnice v Motole doktorem Odehnalem, tak mě samozřejmě tahleta otázka taky napadá. Je to u očních lékařů to samé, také vyzývají choďte na preventivní prohlídky?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Určitě. Ono víte, s těma preventivníma prohlídkama máte přesně pravdu. Ti stomatologové tam, ano tam člověk vlastně od, já nevím, určitýho věku pravidelně každý rok nebo maximálně za 2 roky toho zubaře navštíví, ale ty oči, oni pokud vás vysloveně nebolí nebo nějak nevidíte špatně nebo tak, tak to člověka tak jako ukolébá a nechodí. A těžko nějak někoho k tomu donutit nebo nějak vyzývat. Vyzýváme v jedné věci, že by člověk, když dosáhne 40 let, že by měl k tomu očnímu lékaři přijít. Ono ho to stejně donutí. Jak, jak máte ty brejličky, tak ono po tom 40. roce bývá schopnosti zaostřování a ten člověk k tomu očaři, k tomu oftalmologovi přijde. To je většinou taková ta první jakoby, taková ta pozdní sice, ale první přeci jenom jako návštěva a on očař samozřejmě je rád, protože se podívá i na oční pozadí, všechno vyšetří, protože v tomto období může vzniknout třeba glaukom nebo šedý zákal už, takže v tomhletom aspoň že ta příroda nějak to doudělá tak, že toho člověka donutí k tomu očnímu lékaři jít, jinak byste tam přišel až v 60 třeba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jo, ale tak někdo si, když má takové problémy jako třeba dejme tomu jsem začal mít já s tím, že špatně ostřím na text, tak si říká aha brýle a vyřeší to tím, že si zaskočí do nějaké jenom té oční optiky. Takových obchodů je v těch různých střediscích, supermarketech a podobně. To ale, předpokládám, asi nestačí, protože tam sice provedou určitou jaksi prohlídku toho oka a výzkum toho jak, kolik dioptrií potřebuje, ale stačí to jaksi komplexně?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Úplně ne, byť já také dělám sám v optice a taky spolupracuji s optiky a s těmi lidmi, kteří dělají to měření, ono se jim říká optometristi. To jsou taky zkušení lidé. Oni vám udělají přesně ty dioptrie, zjistí refrakci, brýle, všechno, nicméně samozřejmě nemohou jaksi, bych řekl, do hloubky nebo nějak více jako odborně, oftalmologicky vyšetřit. A v tom případě, nebo myslím si, že by člověk před tou 40., nebo kolem té 40. měl i sám, i kdyby neměl ty oční problémy s těma dioptriema, nějak tam k tomu očnímu lékaři zajít, jo, a nechat si třeba vyšetřit nitrooční tlak, prohlídnout si biomikroskopicky oko na očním pozadí. Víte, nevíte třeba někdy co, co vám, co se může stát. Můžete mít třeba malinkou schovanou cukrovku a ta už se projeví třeba na očním pozadí. Můžete mít třeba počínající šedý zákal, to je takový zákalek v čočce. Proč to nezjistit hned dřív? A různý věci jiný. Můžete mít třeba skutečně a to je jako nejzávažnější dneska z té, z té, z té preventivního toho pohledu ten zelený zákal, ten, ten glaukom, tam ten vnitrooční tlak. Ten je právě takový nesmírně onemocnění takový jako záludný, který vám nedělá žádný potíže, jo, protože vidíte furt dobře a když se pak na to přijde pozdě, ale tak jsou tam velký změny, protože ona tam dochází k degeneraci sítnice. No a nebude /nesrozumitelné/na sítnici, takže těchhle těch věcí je tam spousta no, takže bych to jako nepodceňoval. Je samozřejmé, že lidé, který třeba mají v rodině jako nějaké vady, třeba ten glaukom nebo šedý zákal, tak by měli možná přijít i dřív. A jak jste říkal, samozřejmě když člověk má nějaký potíže, když samozřejmě vidím nějak špatně nebo vidím nějakou třeba clonu před okem, tak to mě donutí jít hned, to je samozřejmý.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když mám tu úžasnou příležitost popovídat si s odborníkem, dnes tedy odborníkem na oči, primářem Oční kliniky dětí a dospělých Fakultní nemocnice v Motole doktorem Milanem Odehnalem, tak to tady proberu všecko, co mi tady ještě zbývá. Tak například, pane primáři, už přiznávám se taky bez mučení, že jsem si párkrát koupil někde v supermarketu takové ty brýle, do auta hlavně potřebuju občas něco přečíst, dělám dobře nebo dělám chybu? Protože prý by si člověk měl jaksi to nechat vyzkoušet spíš od odborníka, protože každé oko vidí jinak.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak víte, že já vám říkám pravdu, já je mám taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to něco s tou kovářovou kobylou?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Mám, mám. Je to, je to, je to zoufalé, ať si mě kolegové třeba kritizují, ne, ne, já to mám z jiných důvodů. Já to mám z toho, víte, já chronicky ztrácím brýle třeba hlavně na chalupě nebo když jsem někde tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To mi povídejte, hlavně ty drahé.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak. A já si koupím brýle za 15 tisíc a já jsem třeba dvoje ztratil, a žena vždycky tak smutně kouká a říká, člověče, tak my jsme je nenašli. Tak já při těchhle těch opravdu příležitostech si koupím ano takové ty běžný co máte vy ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za stovku.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... ano, ano, takhle. Oni samozřejmě vám špatnýho neudělají, ale samozřejmě by neměly být na těch očích, protože někdy se stane, že jednak u těch dioptrií se přesně nestrefíte, když si to sám zkoušíte, může to mít jinou vzdálenost těch zorniček, takže to někdy může z toho malinko bolet hlava, když, ale je spousta lidí s nima jako spokojeno. Nicméně samozřejmě jako oční lékař i jako v národu všech optiků a tady, co jsou, tak musím říct, že samozřejmě není nad to, si udělat opravdu brejle od očního lékaře, který vás perfektně jednak vyšetří, zjistí přesně ty dioptrie a ve spolupráci s optikem, ale opravdu s optikem, jako ne s někým jiným, se vytvoří potom dílo, které je prostě ano, má skutečně tu sílu, že s tím vidíte do dálky, třeba do blízka nebo jsou i multifokální brýle, tak to ano. Dát si pěkný pouzdýrko a neztratit je. /Nesrozumitelné/ šňůru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šňůrku na krk. A co brýle sluneční? Prý jaksi některé, které by měly jaksi zabraňovat tomu UV, vůbec nezabraňují a to nám prý spíš škodí takové brýle.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak tam je problém. Ono vůbec dneska víte problém s těma brejličkama. S těma slunečníma zvlášť. Tam můžete koupit spoustu takových líbivých tvarů a ono se to zdá, že ty sluneční brýle jsou v pořádku a on ten UV filtr tam není v pořádku, on naopak propouští víc toho slunečního záření než kdybyste vůbec žádný brýle neměl. Takže v tom skutečně problém může být, jo. Ještě jenom malinko, jak jste ťuknul na ty sluneční brýle, já bych tady s tím UV zářením ano, to UV záření může mít skutečně škodlivou vlastnost nebo škodlivé vlastnosti na oko, ale já bych to řekl takhle i pro tento celý národ nebo pro populaci, pouze pokud se pohybujeme opravdu v té silné expozici, to znamená na horách, u rovníku nebo u moře, ale jinak bych ty brejle jako prostě nenosil pořád, jo, ono to oko pak zchoulostivý a v našich klimatických podmínkách tady žádné nějaké nebezpečí z UV záření také neškodí. Ono je to trošku takové, takovej marketing, tak to bych jenom řekl takhle ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, každej rocker na koncertu nosí černý brejle, ten vůbec nemůže vidět na publikum ani.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Přesně tak. Takže bych tohle to bral tak jako, ale rozhodně prostě kvalitní brýle s UV filtrem při těchhle těch situacích, kdy jsem řekl, jsou vhodné. Malým dětem také, ale nedával bych jim je pořád. Ty očička pak zchoulostivý, ty děti jsou světloplachý, takže všeho s mírou. Tak jako s těma brejlema tam.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jasně. Zmínil jste moře, hory. Kam pojedete na prázdniny teď nebo na dovolenou?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
No tak my to nějak ta zatím doma řešíme. Já se vám musím přiznat k něčemu, víte co já jsem udělal? Já jsem si pořídil ve svým věku, docela mám malý děti doma, víte. Když jsem to udělal, tak všichni jako no ty seš teda dobrej, to budeš teďko vypadat, no člověče takových starostí a všeho, ale ono to je super. Já mám malýho chlapečka tříletýho a holčičku ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A že si to užíváte teď.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... no a teď jsem vám to chtěl, já nevím, jaké máte zkušenosti vy, to je bezvadný. Ono přijdete domů a on vám skočí kolem krku, on mi říká tatínku oftalmosaurus, že jsem, on má rád ty dinosaury, on mi říká, on tak objevil dinosaura, který má velký oči a on se jmenuje oftalmosaurus, tak to jsem pro něj já jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to on takhle ve 3 letech už to tak zná, jo?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
On krásně mluví, on je výbornej. Tak je mi podobnej, já se v něm vidím, a holčička je taky suprová, no, a žena taky samozřejmě. To je taky bezvadný, to je taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to je nádhera, to je nádhera. Užívejte si to, já si takhle už užívám teda vnuky, nebo respektive vnučku a budu vnuka, takže já to mám trošičku zprostředkované, ale i tak je to, je to nádhera.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Takže my musíme jet společně, jo, takhle jako zřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle. A už máte rozhodnuto? Bude voda?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ale chceme asi zřejmě už tentokrát nějaký moře. My jezdíme hodně na hory, teďko jsme měli tu Paříž, tam jsme měli dcerku, tak to bylo taky fajn. Oni mluví taky francouzsky obě už ty děti. Dcerka mluví, ta mluví perfektně, žena taky samozřejmě a ten malej už taky říká takový ty malinký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krása, to je krása. Tak ať se daří celé rodině ...
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Děkuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... a samozřejmě i vás, pane primáři, v práci, která pomáhá nám všem, kteří k vám zajdeme s nějakými problémy, když nevidíme úplně ostře na ten boží svět. Moc vám děkuju za vaši návštěvu, ať se daří.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já děkuju vám. Hezký den.
Spustit audio
--------------------
Z Tandemu přeje dobrý den Jan Rosák. Všichni víme, že člověk má pět základních smyslů, nebudu je vyjmenovávat, ale někde jsem četl, že zrak vnímá z okolního světa až 80 % podnětů. A oko je tak zcela určitě jedním z důležitých orgánů, měli bychom se k němu tedy chovat s patřičnou úctou. Ne nadarmo vzniklo úsloví střez si to jako oko v hlavě. Nepochybuji o tom, že mi v tomto bodě dá za pravdu náš dnešní host, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol v Praze, je to trochu složitější titul, ale zkrátka a dobře, navštívil doktor Milan Odehnal MBA. Vítám vás, dobrý den.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Dobrý den přeji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsem rád, že jste si na nás, pane primáři, udělal čas a že se kromě osvěty dozvíme i něco osobního o vás. Napřed ale poprosím do režie o písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy primář oční kliniky z Nemocnice v Motole doktor Milan Odehnal a já zabrousím teď samozřejmě prostřednictvím vašich vzpomínek do časů, kdy jste ještě nebyl doktorem, kdy jste byl malým klukem. Dokonce v podstatě půjdeme úplně na začátek. Kde jste se narodil?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
No já se v podstatě nebo v podstatě, narodil jsem se na Moravě v Olomouci. Tam tedy jaksi jsem se narodil, jenomže tak nějak jako velmi brzo jsem byl potom transportován rodiči do Prahy, protože tady získali rodiče práci, takže ta Morava nebyl můj region, kde bych strávil úplně dětství, ale mám k němu pořád vztah a vracíme se tam, máme tam příbuzné, ale v podstatě jsem už tam malinko Pražák, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co dělali rodiče, že takhle s nimi jaksi šoupali po republice?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Maminka ta byla jako zdravotní laborantka, ale především ten hlavní tah na bránu, na tu Prahu měl otec, protože on byl jako, vystudoval fyziku, jaderný fyzik, a tady v Praze tenkrát bylo jedno z největších pracovišť v Řeži u Prahy a tady on získal práci a tady on se prostě realizoval a tady odsud potom také, jako bychom řekli, vyjížděl dál do světa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, v Řeži je ten takový ten pokusný jaderný reaktor, takže to je zcela úplně jasné, zřejmé. No, když jste měl, dejme tomu, takhle ze dvou stran zajímavé vlivy od rodičů, medicína a jaderná fyzika, vzalo vás něco z toho jako kluka?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já víte, já budu upřímnej, mi asi někdo možná řekne nějaký primář z očního oddělení, já už jsem vždycky chtěl tu medicínu dělat a tamhle jsem zkoumal nějaký zkumavky a pitval zvířata. Ne, ne, ne. Já jsem s tou medicínou tak jenom tak malinko koketoval a víte co, díky tomu, že spíš ta maminka mi vždycky jako říkala, to by bylo prima, kdybys byl doktorem a tak, táta ten mi říkal, no já bych byl rád, kdybys šel v mých šlépějích jako fyzik, ale tobě nejde moc ta matematika, mně to teda nešlo, jo, to byla vždycky katastrofa, on se vždycky strašně rozčiloval, vždycky jak tohle to může být můj syn, no ale nakonec teda nějak jsem se k té medicíně dostal. Původně jsem chtěl spíše jako bejt buď práva nebo filozofie, něco takovýho, hlavně aby to nebylo to technický, to mi nešlo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hlavně ta matika aby tam nebyla.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ne. Ale tak nakonec jsem nějakým způsobem po absolvování gymnázia jsem se na tu medicínu skutečně dostal, udělal jsem ty přijímací zkoušky, ale budu zcela upřímný, nebylo to něco, co by mě jako tam opravdu nějak tak táhlo nebo že bych si řekl, že ta biologie a to všechno. Ona tam byla zpočátku biologie, chemie, to mě moc tak jako nebralo. Možná jo, pak taková ta medicína, to vlastní, ale to bylo ještě vzdálený, to ještě jsem pacienti, to ještě jsem na to nemohl šáhnout, takže jako jo, dostal jsem se a pak jsem začal studovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A pak vás pravděpodobně něco asi v té medicíně, tak jak se říká, podebralo, že jste si řekl aha, tak to je opravdu to pravý, co jsem si měl vybrat v životě, že je to tak?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Podebralo. Ale zase budu upřímnej, nebudu říkat, že hned od prvního ročníku jsem jako byl z toho žhavej, až potom až ke konci. Já si dokonce, víte, myslím, já jsem ty první roky, já jsem podobně jako byl ten film Jak svět přichází o básníky, tak já jsem to tady takhle prožíval jako ten hlavní hrdina. Si pamatuju na první hodinu z tý anatomie. No já přišel domů zbitej a teď jsem říkal doma mámě, no tohle já se v životě nenaučím, já tomu, já tam nerozumím vůbec ničemu. Ale to bylo zoufalý, jo, já nějaký ty představy, teďka já jsem byl a to, nejhorší ten tlak z okolí byl takovej, jako že už jsem studoval tu medicínu a v okolí maminky, no jo to je doktor, už mě zdravili na tom, na tý chodbě v tom baráku, kde jsme bydleli ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, pane doktore, no jasně.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... dobrý den, pane doktore, a jedna paní na mě jako v tom filmu, a já myslím, že v druhým ročníku jsem byl, pane doktore, už jste operoval? No já byl úplně z toho, a teď to vždycky ty zkoušky, když byly, tak máma neprozřetelně řekla, a víte, on teďka dělá zkoušku třeba z patologický anatomie, anebo interna a oni jé, a já jsem říkal, no teď když to neudělám, co řeknu, že jsem to neudělal. Taky se mi to párkrát stalo, že jsem to neudělal, tak jsem říkal, prosím tě, neříkej to dopředu, nic, mlč jako hrob, co kdybych tu medicínu neudělal a oni mě vyhodili. A ona no ježíšikriste. No ale nakonec jsem se docpal do toho šestýho ročníku a skončil jsem, dostal jsem titul no MUDr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ono to tak bývá, že člověk třeba na medicínu chodí hodně, jaksi hodně budoucích lékařů s představou, že budou chirurgové, protože to je asi takové to nejatraktivnější, točí se o tom filmy, píšou se o tom knížky a vůbec. Jenomže medicína není opravdu jenom chirurgie a je tam spousta nesmírně zajímavých oborů, o čem vám určitě nemusím, pane primáři, příliš vyprávět, takže jenom stručně, co rozhodlo potom nakonec pro to oční lékařství?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já vám řeknu, já jsem tu chirurgii samozřejmě vnímal jako něco takovýho špičkovýho a nahoře, ale máte zcela pravdu. Poznal jsem spoustu jinejch oborů, kde byla spousta nesmírně chytrejch lidí, kterých si dodnes vážím, docentů, profesorů, primářů, ať to byla třeba interna nebo genetika, biologie a takovýhle ty různý věci, chemie, biochemie, nebo patologická anatomie. To jsou lékaři, který vlastně mají tu medicínu v malíčku. A tu chirurgii jsem si vybral až úplně až potom a víte proč? Já jsem původně totiž vystudovanej, já nejsem, já nejsem jako oftalmolog apriori, já jsem vystudoval Fakultu dětského lékařství, já jsem dětský lékař a taky jsem nějakou dobu tu dětskou, toho dětského lékaře dělal, až teprve potom jsem nějak náhodou přešel k tomu očnímu a tam ano, to musím přiznat, ta mě pak chytla, ta mikrochirurgie, ta malá chirurgie, jakoby malinkej obor, tam už mě to pak začalo bavit. Ale kdybych možná se tenkrát přesměroval nějakou náhodou, což v životě je, na nějaký jiný obor, asi bych nelitoval. Jak jste přesně řekl, ta medicína je tak široká a zajímavá, kdepak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Primář Oční kliniky Fakultní nemocnice v Motole doktor Milan Odehnal je dnes na křesle hosta Tandemu. Samozřejmě, že si budeme povídat o jeho oboru dál tak, jak jsme začali, ale já bych přece jenom teď docela rád odbočil k takovému velice zajímavému tématu. Stručně bych ho nazval Francie, vaše velká láska. Mám pravdu? Vy jste usmál, tak asi, asi to tak je. Jak k tomu došlo?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Je to tak. Mimo mé ženy ano Francie. To je má velká láska. To jsem, jak se k tomu vlastně došlo? Já jsem, otec, jak jsem říkal, že pracoval v tom Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, tak on asi byl opravdu velice dobrý a oni ho vlastně vybrali tenkrát tady u nás, že bych mohl reprezentovat tu naši vědu, tu fyziku, tu jadernou fyziku i v zahraničí. On už předtím dělal v tehdejším Sovětském svazu i ve Švýcarsku a pak se dostal do Francie na delší dobu, tu pracovní dobu, a tam začal bydlet, pracovat a my jsme se s maminkou společně za ním měli možnost a přestěhovali jsme se. A představte si, přímo do Paříže, do centra. Tam oni tomu říkají Quartier Latin, to je latinská čtvrť. Tam táta sehnal byt a tam jsme bydleli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kolik vám bylo?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já jsem to tehdy, to je bohužel velká chyba, dneska bych si to vychutnal absolutně jinak. Mně tenkrát bylo tak, no 13, 14 let, takovej ten kluk před pubertou, no ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To nevadí, ale je to vnímavý věk. Nepochybně jenom, nebo jenom, už jenom pro ten jazyk, který jste vstřebával nepochybně i na ulici s kamarády a podobně. Je to tak?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Byla to obrovská zkušenost, protože tenkrát kdo takhle mohl takhle vyjet a tohle. Já jsem tehdy byl ze všeho tam splašenej, no to tehdy byl, že jo, Západ, že jo, všechno tam ty, to zboží, ty auta, ten život ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všude Tuzex.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... prostě, no to bylo všude ano, na každým rohu, já na to koukal jak jelen. Ale teď ten jazyk, to bylo docela jako dramatický a zpočátku, i když už jsem se už předtím připravoval tady v Praze, jo, jsem chodil asi 2 roky na školu, na tu francouzštinu, na ty kurzy, no tak tam jsem samozřejmě nerozuměl ani slovo. Já jsem tam chodil do takový přípravný školy, tomu se říkalo Alliance française a pamatuju se na ten první den, kdy jsem tam seděl mezi těma cizincema, tam byli Arabové, Číňani a černoši. Už to pro mě bylo jako šílený tenkrát. Jo tady já jsem byl zvyklej pořád jako na bělochy, tak jsem se ten jazyk tam učil a oni mě tenkrát taky vyvolali z tý lavice a řekli a odkud jste vy? A já jsem tam byl jako takovej jinej oukropek vzadu a já jsem řekl Česká republika. A oni ukázali mapu, no neznáme, pojďte nám ukázat, tak já jsem to ukazoval na tý mapě a ona ta paní učitelka jako tak, no jo, to je tadyhle a vy jste jako, vy jste jako součástí tady jako Ruska? A já jsem říkal ne, my jsme, a oni tak dobře, tak jinak, ale jste takovej jako vojenskej stát, ne, já jsem říkal, no to snad taky ne. No já jsem přišel domů jak zbitej, jak zbitý kotě, ale pak jsem se nakonec jako už nějak zmobilizoval, našel jsem si tam i kamarády a jako docela mi to tam šlo jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ta Francie vás drží dodnes tak příjemným způsobem. To znamená, když tam jedete, tak nepochybně jedete skoro jako do své druhé vlasti. A za chviličku si poslechneme taky písničku, která bude samozřejmě mít s Francií hodně společného. Když jedete ovšem teď třeba do Francie jaksi služebně nebo pracovně, tak máte veliký náskok, protože ovládáte jazyk.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ta francouzština určitě. A řeknu vám, ono moc v těch lékařských kruzích se francouzsky nemluví. U nás je ta angličtina, to je samozřejmě všeobjímající, případně v našem regionu ta němčina, ta francouzština ani literatura, ani ty přednášky, ani takhle to moc není, takže to ano, to ... a moc si to kvituju. Teďko, když jsem tam byl naposledy, tak není to dlouho, je to tak 14 dní, tak jsem si tam jako prošel i ty, nejenom ty krásný čtvrti a to všechno, ale i ty lékařský čtvrti, takže jsem si tam koupil nějakou tu medicínu a takhle. Ale především tam je to, především já tam ani tak za tou vědou nejezdím. Spíš to, co říkají ti Francouzi to savoir vivre, jak oni umí žít, jo, ten jejich styl oblíkání, strava prostě, ta, ta atmosféra, to se nedá jinak než nasát v tý Paříži, tam je to hlavně takový to centrum, to se mi líbí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vrátíme se teď k oboru mého dnešního hosta, primáře Oční kliniky Fakultní nemocnice v Motole v Praze pana doktora Milana Odehnala. Já jsem si samozřejmě, když jsem se připravoval na dnešní rozhovor, přečetl něco o záležitostech ve vašem oboru, ale ne všemu pochopitelně tolik rozumím, ale vždycky zaujme každého něco, co je na tom kterém oboru unikátní. Tak jsem se dočetl, že jste vypracovali společně s paní přednostkou Dotřelovou operaci nějakou unikátní technologií, která se nedělá nikde jinde ve světě, nebo respektive, když ta informace byla uveřejněna, tak se nedělala, nevím, jak je to teď, že u některých chorob zavádíte víčkové implantáty ze zlata. Mě v té souvislosti napadlo, že konečně se uplatní takové to přísloví zlaté oči, který to viděly. Tak zkuste nám k tomu říct něco podrobnějšího.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Je to tak. Děkuju, já už jsem si s těma zlatejma implantátama vytrpěl, pane Rosáku, s tím zlatem ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... že mi každej říká, co to tam dáváš a jak ty oči jsou zlatý a kam to vlastně dáváš? Někteří lidi si mysleli, že se to dává někam jinam než do víčka, ale třeba jako pod spojivku přímo do oka nebo někam do obočí nebo tak, anebo že je to nějaká kosmetická záležitost. Ne, ne, ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy mrknete a oslníte.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Mrkne a najednou tam prostě, říkám, nějaká, nějaká specialita. Ne, ne, ne. Oni ten, ten skutečně ten zlatý víčkový implantát jako aplikujeme a tam je taková věc, že existuje spousta chorob, kdy vlastně pacient nemůže dovřít oko. Ono to bývá hlavně u obrňujícího nervu, ono se to takhle zdá, že to není nic tak jako dramatickýho, ale je, protože si vemze, když třeba máte den, dva, tři, týden pořád pootevřený oko a nemůžete mrkat, pořádně svlažovat, ono to oko vysychá. Tam skutečně můžou vznikat trvalý záněty, někdy i vřed rohovky, dokonce i člověk může přijít i o to oko. Je spousta různejch metod, jak ty víčka se pokusit uzavřít nebo malinko zregenerovat ten nerv, kterej to vlastně nervuje a kterej vlastně je tím nějakým třeba nádorem nebo zánětem poškozen, ty lícní nerv. A tadyhle vlastně přišli kdysi, to bych taky poopravil, ono to jako úplně světové jako rarita není, ale tady ve střední Evropě ano. Začali jsme s tím tady hlavně u nás, v České republice, což je, myslím, priorita veliká, přišli na to nebo zkoušeli, jak to víčko vlastně dovřít a dávali různý takový jakoby závažíčka do oka, pérka a tak. Ale ten vývoj šel samozřejmě dál, protože ono se to nejprve nepovedlo, taky kam to tam vložit a tak. No a pak postupně se přišlo na to asi, jak ten tvar by měl vypadat a tak, no a my jsme tady vlastně na tom taky zkoumali s paní profesorkou Dotřelovou, což je mimo jiné přednostka naší kliniky, a nějakým způsobem jsme tady společně ještě s techniky a se zlatníky vytvořili takovej zvláštní speciální implantát, který se tam vloží do toho víčka, tak skutečně tomu pacientovi, když je tam správně vloženej, správně operovanej a má správnou váhu, hmotnost, tak on tou gravitací a hmotností vám umožní předtím, když jste to oko nemohl zavírat, normálně ho dovřít. Je to možná banalita, tak dovři oko a když to nejde, tak je to zoufalý. A ti lidi prostě si tímhletím můžou velice to oko šetřit, mají i zlepšenou kvalitu života. A pokud ten implantát tam vydrží dlouhou dobu, což je, zlato je biokompatibilní materiál, ti lidi mají třeba celej život třeba zlato v ústech, v zubech, tak může i na celý život být takhle chráněn. To oko ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Proč jste vybrali zrovna zlato?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ono se ukázalo i tím vývojem technickým, že je takový jako nejlepší, takový optimální. Ono když to ty implantáty jsou z jinýho materiálu, třeba platina a tak, ale to zlato je takový lehounký, dá se tam dobře taky jako naimplantovat, ono to má takový malinký otvůrky, on je to vlastně takovej malej plíšek, vypadá to velmi jednoduše a takhle funguje vám, takhle dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Někdo má problémy s tím, že víčka naopak padají, to se pamatuju, že měla moje babička, dokonce nosila takové aplikace na brýlích, které jí ta víčka tak jako zvedala ...
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... jaksi přizvedávala, tak tohleto je ten opačný problém.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
To je zas jinej problém ty padající víčka. Těma se taky specializujeme na klinice. To je taky, spousta lidí to má, tomu se říká pokles víčka, nebo ptóza. Mají to hodně dětí i vrozený. To je taky nepříjemná věc. Tam zase sice jako můžete mrkat, ale jako špatně vidíte, protože máte jakoby clonu pořád. Babička měla, ano tak tomu se říkaly ptózový brýle. To byly takový ty pacičky, kterýma zvedaly, to byla ale šílená věc, to si pamatuju ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pokles víčka, je to pořád lepší než pokles morálky.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
To bych řekl, že ano, ale to se moc nedá operovat, to víčko někdy se docela dobře zvedne.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem se zmínil, tak doktor Milan Odehnal, který je dnes hostem našeho Tandemu, má hodně blízko k Francii, pochopitelně tím pádem také k francouzské kultuře a tím pádem samozřejmě také k francouzské muzice. Francouzská muzika dřív zněla třeba v našem rádiu mnohem častěji, to bylo tehdy, když šla anglosaská byla tak trochu na indexu a každá ta písnička se vážila jako na lékárnických vážkách, to jsme si užili té Francie víc, teď zase trošičku míň, tak díky vám, předpokládám, pane doktore, dneska zazní nějaká hezká francouzská písnička. Tak kdo vás, kdo vás těší takhle z té francouzské provenience?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak děkuju za tu otázku. Tak samozřejmě i ta hudba mě tam, když jsem tam byl, tak oslovila. Ono samozřejmě já mám rád i tu, i tu anglickou hudbu samozřejmě, rokenrol, Beatles a tak dál, nicméně ti Francouzi, ono jim musíte malinko přijít na chuť. Třeba takový ty jejich šansony a tohle. Oslovila mě samozřejmě klasika, Edith Piaf, Bécaud, Charles Aznavour, taková ta klasika. Když si to pouštím třeba, když jezdím autem nebo takhle, takže to ano. Ale on je, pozor, ale Francouzi mají i výbornou moderní muziku. Ona ta francouzština samozřejmě není taková jako ta angličtina, takovej ten drsnej rokenrol nebo bigbít ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak Johnny Hallyday, to byl rocker.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ale, ale Hallyday, to byl rocker jak hrom, nebo twist. Oni perfektně uměj nazpívat ty písničky francouzský. My jsme se teďko, právě teďko s ženou koukali, když jsme tam byli v tý Francii, spoustu takovejch písniček jako z toho období twistu. To bylo nějak, myslím, ještě předtím rokenrolem, tak nějak s tím tohleto období. A to jsou vám krásný písničky tady jo. Takže i tohleto, a jako jasně, tak ta hudba taky k tomu patří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si vzpomínám, že mě kdysi někdo dal desku francouzského zpěváka "Žodaséna" a ta deska se mně strašně líbila a dodneška ji hrozně rád poslouchám. Přetočil jsem si ji na CD, takže ho mám v autě. "Žodasén" to je můj favorit. Tak kdo je váš?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já bych řekl Gilbert Bécaud, ten se mi jeden čas hodně líbil, Edith Piaf, tak to je taky samozřejmě klasika, asi ten Aznavour, ten má některý písničky taky suprový. Prostě tahleta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže když vybereme někoho třeba z téhle trojky, já bych byl pro Piaf.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
No to by nebylo špatné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A když to bude písnička Padam, Padam, o které jste se tady mimochodem předtím, než jsme sedli do studia, zmínil, udělám vám radost?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
S touhle písničkou určitě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu si povídám s primářem Oční kliniky dětí a dospělých Fakultní nemocnice Motol v Praze doktorem Milanem Odehnalem. Nepochybně sedí teď u přijímačů spousta vás, kteří máte také třeba problémy se zrakem a určitě si rádi vyposlechnete, jak na tyhlety problémy jdou v Motole. Které vlastně záležitosti, co se očních nemocí, problémů se zrakem týkají, jsou největším dílem vaší práce teď třeba?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
My jsme už, jak jste přesně řekl ze začátku, my jsme jmenuje Oční klinika dětí a dospělých. Už z toho vyplývá, že my jsme samozřejmě klinika, která ošetřuje vlastně pacienty od narození až do seniorského věku, bychom mohli říct, ale jsme specializovaný na ty děti. Tam máte spoustu onemocnění, o kterých možná ani ta laická veřejnost neví a které jsou velmi závažné. Řeknu jenom třeba příklad, jak jste tady mluvil o těch víčkách, tak jak vaše babička měla pokles těch víček, tak i u dětí existuje takzvaný vrozený pokles víčka, který se musí řešit, protože pokud to necháte být, tak nejenom ta kosmetická stránka, ale i ta funkční toho oka může být špatná, protože to oko pak špatně kouká. Máte u dětí třeba různý vrozený vady vážný, třeba vrozená katarakta, vrozený šedý zákal, který se dneska musí brzy operovat, nebo vrozený glaukom, to je takovej ten zelený glaukom s tím nitroočním tlakem zvýšeným. Pak je tam spousta vrozených anomálií víček a tak dále. Máte tam třeba celou obrovskou škálu klasika, že jo u dětí, šilhání, strabismus, to dneska se musí řešit taky na specializovaných klinikách, protože ono to není jenom o tom, že by dítě šilhalo a že by nosilo ty brýle, což jako se rodičům nelíbí, ale musí, ale taky, že tam vzniká ta takzvaná tupozrakost. A když to špatně se odhadne a nevyléčí se dobře, tak to dítě může do konce života ne šilhat, ale špatně vidět na jedno oko, což je velmi špatný, protože vlastně jste na doživotí jednoocí. A tak dál. Máte tam i problematiku smutného rázu třeba, nádory oka, taky samozřejmě celá škála těch nádorů v oku, které léčíme. Anebo dnes, co je docela také zajímavá věc, nebo zajímavá, která akcentuje a mám, oblast je to medicínská, ale i právní, sociální, etická, jsou to nedonošené děti. Oni mají onemocnění sítnice, říká se tomu retinopatií nedonošených, a mohou dokonce v takových extrémních případech i oslepnout. Ta sítnice se odchlípne, je to jedna z nejčastějších příčin dětské nevidomosti. Čili je tam té problematiky opravdu spousta. Já jsem hrozně rád, že jsme na klinice, která se touto problematikou zabývá, protože ty děti si to zaslouží.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když se s někým potkáme, jako jsme se potkali dneska poprvé třeba my, podíváte se každému do očí a vidíte hned nějaké problémy, které má?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak poznal bych, kdybyste měl třeba pokles víčka nebo nevím, nedovření víčka, máte malinko tu takzvanou tu dermatochalazu, ale tu mám taky já, to je takový ten přebytek tý kůže nahoře. To vám čase odoperuju, ale jinak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď, teď ještě ne, to dokončíme pořad.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Všiml jsem si, že máte brejličky, zřejmě asi na čtení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na čtení, no, ale řeknu vám, že to je jako dobrý to musím zaťukat, mám zhruba tak možná 15, 20 let pořád jednaapůlky.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak se držíte. Já mám taky, já mám 1,5, někdy, když operuju, tak musím mít trošku silnější, ale jsou docela dobrý i designově.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak toho jsem si všiml. Ale jinak jako, jo koukám se do očí, ale tak jako, mám radost, že jste šedivej jako já, že mě totiž vždycky mrzí, že šedivým, ale jinak to je něco jinýho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, to už samozřejmě hovoří také o zkušenostech ze života, to pochopitelně ano.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak, tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já myslel tak jako, jestli poznáte třeba rovnou nějakou, nějakou vadu? Tak to ne?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak poznal bych třeba, když někdo šilhá, poznal bych asi, když někdo by měl šedý zákal, takový divný lesk v oku, to bych také možná také, ale samozřejmě spousta chorob, které se jako projeví vnitřně, když si člověk řekne, co třeba tam je, ale pak to člověk objeví až prostě při takovém specializovaném vyšetření.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třeba zubní lékař i stomatologové nabádají veřejnost - choďte preventivně na prohlídky, abyste pak neměli problémy. No a jestliže si dneska povídám v Tandemu se specialistou na oční choroby, s primářem Oční kliniky dětí a dospělých Fakultní nemocnice v Motole doktorem Odehnalem, tak mě samozřejmě tahleta otázka taky napadá. Je to u očních lékařů to samé, také vyzývají choďte na preventivní prohlídky?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Určitě. Ono víte, s těma preventivníma prohlídkama máte přesně pravdu. Ti stomatologové tam, ano tam člověk vlastně od, já nevím, určitýho věku pravidelně každý rok nebo maximálně za 2 roky toho zubaře navštíví, ale ty oči, oni pokud vás vysloveně nebolí nebo nějak nevidíte špatně nebo tak, tak to člověka tak jako ukolébá a nechodí. A těžko nějak někoho k tomu donutit nebo nějak vyzývat. Vyzýváme v jedné věci, že by člověk, když dosáhne 40 let, že by měl k tomu očnímu lékaři přijít. Ono ho to stejně donutí. Jak, jak máte ty brejličky, tak ono po tom 40. roce bývá schopnosti zaostřování a ten člověk k tomu očaři, k tomu oftalmologovi přijde. To je většinou taková ta první jakoby, taková ta pozdní sice, ale první přeci jenom jako návštěva a on očař samozřejmě je rád, protože se podívá i na oční pozadí, všechno vyšetří, protože v tomto období může vzniknout třeba glaukom nebo šedý zákal už, takže v tomhletom aspoň že ta příroda nějak to doudělá tak, že toho člověka donutí k tomu očnímu lékaři jít, jinak byste tam přišel až v 60 třeba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jo, ale tak někdo si, když má takové problémy jako třeba dejme tomu jsem začal mít já s tím, že špatně ostřím na text, tak si říká aha brýle a vyřeší to tím, že si zaskočí do nějaké jenom té oční optiky. Takových obchodů je v těch různých střediscích, supermarketech a podobně. To ale, předpokládám, asi nestačí, protože tam sice provedou určitou jaksi prohlídku toho oka a výzkum toho jak, kolik dioptrií potřebuje, ale stačí to jaksi komplexně?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Úplně ne, byť já také dělám sám v optice a taky spolupracuji s optiky a s těmi lidmi, kteří dělají to měření, ono se jim říká optometristi. To jsou taky zkušení lidé. Oni vám udělají přesně ty dioptrie, zjistí refrakci, brýle, všechno, nicméně samozřejmě nemohou jaksi, bych řekl, do hloubky nebo nějak více jako odborně, oftalmologicky vyšetřit. A v tom případě, nebo myslím si, že by člověk před tou 40., nebo kolem té 40. měl i sám, i kdyby neměl ty oční problémy s těma dioptriema, nějak tam k tomu očnímu lékaři zajít, jo, a nechat si třeba vyšetřit nitrooční tlak, prohlídnout si biomikroskopicky oko na očním pozadí. Víte, nevíte třeba někdy co, co vám, co se může stát. Můžete mít třeba malinkou schovanou cukrovku a ta už se projeví třeba na očním pozadí. Můžete mít třeba počínající šedý zákal, to je takový zákalek v čočce. Proč to nezjistit hned dřív? A různý věci jiný. Můžete mít třeba skutečně a to je jako nejzávažnější dneska z té, z té, z té preventivního toho pohledu ten zelený zákal, ten, ten glaukom, tam ten vnitrooční tlak. Ten je právě takový nesmírně onemocnění takový jako záludný, který vám nedělá žádný potíže, jo, protože vidíte furt dobře a když se pak na to přijde pozdě, ale tak jsou tam velký změny, protože ona tam dochází k degeneraci sítnice. No a nebude /nesrozumitelné/na sítnici, takže těchhle těch věcí je tam spousta no, takže bych to jako nepodceňoval. Je samozřejmé, že lidé, který třeba mají v rodině jako nějaké vady, třeba ten glaukom nebo šedý zákal, tak by měli možná přijít i dřív. A jak jste říkal, samozřejmě když člověk má nějaký potíže, když samozřejmě vidím nějak špatně nebo vidím nějakou třeba clonu před okem, tak to mě donutí jít hned, to je samozřejmý.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když mám tu úžasnou příležitost popovídat si s odborníkem, dnes tedy odborníkem na oči, primářem Oční kliniky dětí a dospělých Fakultní nemocnice v Motole doktorem Milanem Odehnalem, tak to tady proberu všecko, co mi tady ještě zbývá. Tak například, pane primáři, už přiznávám se taky bez mučení, že jsem si párkrát koupil někde v supermarketu takové ty brýle, do auta hlavně potřebuju občas něco přečíst, dělám dobře nebo dělám chybu? Protože prý by si člověk měl jaksi to nechat vyzkoušet spíš od odborníka, protože každé oko vidí jinak.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak víte, že já vám říkám pravdu, já je mám taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to něco s tou kovářovou kobylou?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Mám, mám. Je to, je to, je to zoufalé, ať si mě kolegové třeba kritizují, ne, ne, já to mám z jiných důvodů. Já to mám z toho, víte, já chronicky ztrácím brýle třeba hlavně na chalupě nebo když jsem někde tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To mi povídejte, hlavně ty drahé.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak. A já si koupím brýle za 15 tisíc a já jsem třeba dvoje ztratil, a žena vždycky tak smutně kouká a říká, člověče, tak my jsme je nenašli. Tak já při těchhle těch opravdu příležitostech si koupím ano takové ty běžný co máte vy ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za stovku.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... ano, ano, takhle. Oni samozřejmě vám špatnýho neudělají, ale samozřejmě by neměly být na těch očích, protože někdy se stane, že jednak u těch dioptrií se přesně nestrefíte, když si to sám zkoušíte, může to mít jinou vzdálenost těch zorniček, takže to někdy může z toho malinko bolet hlava, když, ale je spousta lidí s nima jako spokojeno. Nicméně samozřejmě jako oční lékař i jako v národu všech optiků a tady, co jsou, tak musím říct, že samozřejmě není nad to, si udělat opravdu brejle od očního lékaře, který vás perfektně jednak vyšetří, zjistí přesně ty dioptrie a ve spolupráci s optikem, ale opravdu s optikem, jako ne s někým jiným, se vytvoří potom dílo, které je prostě ano, má skutečně tu sílu, že s tím vidíte do dálky, třeba do blízka nebo jsou i multifokální brýle, tak to ano. Dát si pěkný pouzdýrko a neztratit je. /Nesrozumitelné/ šňůru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šňůrku na krk. A co brýle sluneční? Prý jaksi některé, které by měly jaksi zabraňovat tomu UV, vůbec nezabraňují a to nám prý spíš škodí takové brýle.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Tak tam je problém. Ono vůbec dneska víte problém s těma brejličkama. S těma slunečníma zvlášť. Tam můžete koupit spoustu takových líbivých tvarů a ono se to zdá, že ty sluneční brýle jsou v pořádku a on ten UV filtr tam není v pořádku, on naopak propouští víc toho slunečního záření než kdybyste vůbec žádný brýle neměl. Takže v tom skutečně problém může být, jo. Ještě jenom malinko, jak jste ťuknul na ty sluneční brýle, já bych tady s tím UV zářením ano, to UV záření může mít skutečně škodlivou vlastnost nebo škodlivé vlastnosti na oko, ale já bych to řekl takhle i pro tento celý národ nebo pro populaci, pouze pokud se pohybujeme opravdu v té silné expozici, to znamená na horách, u rovníku nebo u moře, ale jinak bych ty brejle jako prostě nenosil pořád, jo, ono to oko pak zchoulostivý a v našich klimatických podmínkách tady žádné nějaké nebezpečí z UV záření také neškodí. Ono je to trošku takové, takovej marketing, tak to bych jenom řekl takhle ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, každej rocker na koncertu nosí černý brejle, ten vůbec nemůže vidět na publikum ani.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Přesně tak. Takže bych tohle to bral tak jako, ale rozhodně prostě kvalitní brýle s UV filtrem při těchhle těch situacích, kdy jsem řekl, jsou vhodné. Malým dětem také, ale nedával bych jim je pořád. Ty očička pak zchoulostivý, ty děti jsou světloplachý, takže všeho s mírou. Tak jako s těma brejlema tam.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jasně. Zmínil jste moře, hory. Kam pojedete na prázdniny teď nebo na dovolenou?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
No tak my to nějak ta zatím doma řešíme. Já se vám musím přiznat k něčemu, víte co já jsem udělal? Já jsem si pořídil ve svým věku, docela mám malý děti doma, víte. Když jsem to udělal, tak všichni jako no ty seš teda dobrej, to budeš teďko vypadat, no člověče takových starostí a všeho, ale ono to je super. Já mám malýho chlapečka tříletýho a holčičku ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A že si to užíváte teď.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
... no a teď jsem vám to chtěl, já nevím, jaké máte zkušenosti vy, to je bezvadný. Ono přijdete domů a on vám skočí kolem krku, on mi říká tatínku oftalmosaurus, že jsem, on má rád ty dinosaury, on mi říká, on tak objevil dinosaura, který má velký oči a on se jmenuje oftalmosaurus, tak to jsem pro něj já jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to on takhle ve 3 letech už to tak zná, jo?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
On krásně mluví, on je výbornej. Tak je mi podobnej, já se v něm vidím, a holčička je taky suprová, no, a žena taky samozřejmě. To je taky bezvadný, to je taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to je nádhera, to je nádhera. Užívejte si to, já si takhle už užívám teda vnuky, nebo respektive vnučku a budu vnuka, takže já to mám trošičku zprostředkované, ale i tak je to, je to nádhera.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Takže my musíme jet společně, jo, takhle jako zřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle. A už máte rozhodnuto? Bude voda?
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Ale chceme asi zřejmě už tentokrát nějaký moře. My jezdíme hodně na hory, teďko jsme měli tu Paříž, tam jsme měli dcerku, tak to bylo taky fajn. Oni mluví taky francouzsky obě už ty děti. Dcerka mluví, ta mluví perfektně, žena taky samozřejmě a ten malej už taky říká takový ty malinký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krása, to je krása. Tak ať se daří celé rodině ...
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Děkuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... a samozřejmě i vás, pane primáři, v práci, která pomáhá nám všem, kteří k vám zajdeme s nějakými problémy, když nevidíme úplně ostře na ten boží svět. Moc vám děkuju za vaši návštěvu, ať se daří.
MUDr. Milan ODEHNAL, MBA, primář Oční kliniky dětí a dospělých Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol v Praze
--------------------
Já děkuju vám. Hezký den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 18. září 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
