Miloš Schmiedberger v Tandemu

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, vážení posluchači, z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Když jsem se připravoval na dnešní Tandem a především na svého dnešního hosta, tak jsem zjistil, že jeho jméno sice dobře znám, umím ho zařadit i k profesi, ale jinak o něm zase až tak moc nevím. Ani na internetu se nedala najít žádná dobrá informace. Takže, všechno bude dobré nejen pro vás posluchače, ale kupodivu i pro mě. Prostě vítám fotografa Miloše Schmiedbergera. Miloši, vítám tě.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nedá se nic dělat, hned po písničce tě podrobím křížovému výslechu.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem říkal, díky Milošovi toho vím třeba o spoustě jiných lidí, protože on fotografuje spoustu lidí, dělá o nich i knížky a podobně, ale o tobě, jak říkám, nic moc. Tak kdepak jsi se narodil, kam jsi chodil do školy, kde si žil?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Na Praze 1, jsem takzvaně odkojenej Vltavou a jsem prostě takovej ortodoxní patriot na Prahu, obzvlášť teda na Malou STranu, na Malostranskou besedu a na malostranskou kavárnu, kde jsem prožíval leccos, všechno možné včetně Nerudovky, kde jsme se pozdějc scházeli všichni jako kamarádi, grafici, malíři, výtvarníci a chodili jsme nahoru k Bonapartovi na pivo, což už je dneska hudba daleký minulosti. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, řekl jsi my, výtvarníci. To znamená, že ty jako kluk už jsi směřoval někam k té bohémě malířské?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Já jsem začal v 10 letech asi tím, že jsem si přál k Vánocům fotoaparát, protože já pocházím z rodiny filmařský. Táta byl zaměstnanej ve filmovým studiu Barrandov jako ředitel pro techniku a výrobu, maminka ještě za svého mládí začínala taky u filmu, jako herečka sice druhých nebo třetích rolí, ale přesto byla s touhle branží velmi spojená. Takže, se dá říct, že jsem v podstatě z filmařský rodiny a v těch deseti, to si pamatuji přesně, že jsem chtěl k Ježíšku fotoaparát pionýr, což byl takovej bakeliťák s takovým tím šroubovacím objektivem, kterej mám uloženej v archivu dodnes. Divím se, jak je to možný, že se z toho vyrobily nebo pořídily nějaký fotografie. A tím to vlastně všechno začalo. A pak jsem se soustředil hlavně na všechny lidi, kteří pracovali v těch oborech jaksi podobných,jako třeba hodně jsem kamarádil s Tomášem Bímem, dneska jako velice slavným malířem. S ním jsem prožil taky mládí a se spoustou dalších lidí, kteří dneska už jsou vlastně ve hvězdným nebi, by se dalo říct.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, možná, že to bylo právě proto, že se tvoji rodiče pohybovali v oblasti filmu, ty jsi se dokonce objevil před kamerou, to znamená, že jsi si zahrál.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Já jsem hrál v několika filmech, více méně to byly dokumenty, který jsme točili s Ivo Tomanem třeba o armádě, protože to byl taky můj velkej kamarád, dej mu Pán Bůh krásný nebe, tak s ním jsem natočil, ještě s Honzou Výborným celovečerní film o dvou vojácích, kteří procházejí teda nějakým vojenským výcvikem a tak dále. Více méně to byla taková.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takovej instrukčák spíš.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Taková šílená crazy komedia, která snad spatřila světlo jenom na nějakých armádních serverech nebo jak to nazvat nebo to byl jako školící film. Ale jinak takový drobný roličky prostě někde. Když jsme točili, já jsem natočil, když jsem byl na Barrandově jako fotoreportér kmenově zaměstnanej až do roku 89, tak jsem natočil jako fotograf, ne jako, že bych já ty filmy točil, ale podílel jsem se teda na výrobě zhruba asi něco přes 100 filmů. Takže vždycky, když byla šance něco, protože jsem to dělal s kameramanama, jako byl Soukup a Karel Kachyňa, tak voni vždycky říkali, čoveče, ty by jsi byl takovej dobrej typ, ty by sis mohl zahrát tu fotografa, tu taxikáře, tu nějakýho grázlíka, tu zas nějakýho chytráka ve škole. Takže, vždycky jsem měl takový malinkatý, drobný roličky, epizodičky, který byly takový velmi veselý a hrozně mě to těšilo.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Miloš Schmiedberger byl, jak už jsme slyšeli před písničkou, také na Barrandově vlastně zaměstnán jako fotograf. Jeho jméno je na titulcích mnoha filmů uvedeno jako fotograf Miloš Schmiedberger nebo foto Miloš Schmiedberger. Prosím tě, Miloši, jaká je funkce nebo role fotografa u filmu. To znamená, on pořizuje nějakou dokumentaci z toho, nebo jak to je?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Ten princip je založenej na tom, že fotografie zodpovědnej, dneska se tomu říká, za PR a marketing na filmu, protože ty fotografie, který se pořizujou z natáčení, tak by měly charakterizovat děj toho filmu, měly by tam bejt zaznamenaný ty největší a nejslavnější scény, nejatraktivnější scény a měly by prostě všechny tyhle ty snímky potom sloužit k propagaci filmu. Dřív to bylo ještě taky tak, že se dělaly do těch vitrín takový ty klasický fotoski, kde teda z toho výběru, já nevím, 150 záběrů se použilo asi zhruba takových 20 VIP, dneska by se řeklo, který prostě sloužily právě v těch vitrínách k těm fotoskám a pro ten propagační materiál.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pracuje fotograf v tomhle tom smyslu třeba s režisérem. Řekne mu režisér, hele, tohle to je záběr, kterej by byl dobře, nebo máš volnost v tomhle tom?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Jsou někteří, kde to bylo jedno. Třeba s Kachyňou jsem udělal strašnou spoustu filmů, ten mi nechal úplně volnou ruku. Akorát prostě chvilkama mi nadával, že prostě když už člověk jako třeba moc ztratil takovej ten cit se někam vecpat, protože ten fotoaparát, my jsme měli tenkrát Asahi Pentaxe a já nevím, tyhle ty starý železa, jak se tomu dneska říká, na 6 krát 6 materiál. A to, když člověk zmáčknul spoušť, tak to zrcadlo bouchlo vo ten plech a to byla taková rána, že prostě ty hráči, ty úplně z toho byli celý jurodiví. Takže, se většinou fotilo při zkouškách a člověk se tam musel nějak propracovat. Anebo měl druhou šanci, že si to mohl nechat nahrát po natočení toho záběru. A to bohužel už na to neměl většinou nikdo náladu, protože, jak je známo u filmu, všichni pospíchají, všichni jsou nervózní, všichni jsou hektický i herci. Většinou jsou šťastný, že to mají odehraný, že to mají odehraný dobře. A když člověk přijde, řekne, já nevím, když jsme točili F. L. Věka a já jsem třeba chtěl nějakou scénu vod Radka Brzobohatýho s Jiřinou Bohdalovou, že jo, aby mi tam něco nahráli, tak většinou teda to udělali,ale už jsem cítil, že by bylo lepší raději to pořídit při těch zkouškách z jinýho úhlu třeba tý kamery, abych prostě se nedostal do konfliktu a nenarušoval to natáčení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dělá se to dneska pořád ještě takhle, anebo se to dělá tak, že se to normálně, ten záběr fotografickej vyjme prostě z toho filmu?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Já ty technologie současný moderní jako už moc neznám. Já jsem poslední film dělal s Jirkou Krampolem, to bylo Waterloo po česku. To se točilo ještě klasickým způsobem. Teďko všechno jsou už jako digitální kamery a tak dále. Myslím si ale, že to k tomu spěje, že ta profese filmovýho fotografa, že zanikne úplně. Zrovna tak jako fotografa vůbec, že zanikne, protože všechno se to bude pořizovat z digitálních záznamů, z kamery, která prostě se jede, tady se udělá stop, tam nějakej člověk, operátor ve studiu řekne, tenhle ten záběr, tenhle, tenhle, voni mu to zkopírujou a pojede to tímhle způsobem. Dřív to nešlo, protože se to točilo na pětatřicetimilitrovej film, že jo. Z toho se dost těžko něco dalo tenkrát pořizovat, z těch negativů, to bylo na fotoski nekvalitní. Američani to mají do dneška a myslím si, dost těžko z toho ustoupějí, i když ty technologie jejich jsou, myslím, asi daleko dál. Když tady točil Tom Cruise, tak jsem se na to byl podívat, tak to je něco neskutečnýho, co to je za koncert všech těch profesí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale fotograf tam běhal pořád.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Fotograf je jeden, kterej je takzvaně teda VIP, ten je přidělenej panu Cruisovi nebo někomu a je to a ten prostě funguje.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už tedy v povídání s mým dnešním hostem, fotografem Milošem Schmiedbergerem, padlo jméno Jirky Krampola. To nezaznělo naposledy. Naopak, protože, Miloši, ty jsi s Jirkou Krampolem hodně teď spjat už delší dobu. Jsi jeho, dá se říct, dvorní fotograf a taky. Dá se říct, že jsi jeho manažer?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Ano, my jsme prostě si ty profese vzájemně propojili dohromady a když jsme zjistili, že to je velmi vzácný spojení prostě herce, moderátora, showmana, člověka, kterej rozdává humor na každým rohu a každýho prostě zavalí sérií neuvěřitelnejch vtipů, který nechápu vůbec, jak je možný, že si je pamatuje, tak jsme si říkali, hele, pojďme, já budu třeba ty jeho pochody, který on má jak v kulturní branži, tak v soukromí nebo kdekoliv. Tak jsme to začali fotografovat, dokumentovat, dokumentovat, dokumentovat. A vždycky, když jsme už z toho měli nějakou hromádku příběhů, tak jsme sedli a napsali jsme o tom knížku, viz třeba o pořadech Nikdo není dokonalý, Sex a chlast, to je slast, aneb vesele o sexu a alkoholismu. To jsme napsali s Radimem Uzlem, Jirka Krampol, Radim Uzel a já. Doplnili jsme to pikantníma fotkama, ne teda erotickejma, ale spíš tak jako ze starých luhů a hájů. A ještě několik dalších publikací a docela nám to funguje, tenhle ten vztah. Protože Jirka má spoustu nápadů, má dobrý nápady, ale vysloví to a za 10 minut už přemýšlí nad tím, co se bude dít někde jinde, jak bude na tenise a co bude k obědu a už to vypouští. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, že musí někdo tady přijít, kdo to dotáhne.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Tak, to je přesně, teď jsi to řekl naprosto správně, já jsem takzvanej ten jeho dotahovák, jako by se dalo říct. Já ty jeho myšlenky prostě dotáhnu do konce.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak o Jirkovi Krampolovi bude ještě řeč, jak jsem říkal, ale už tady taky zazněla jména jiná, jako třeba Radim Uzel. A já bych nadhodil další - Ladislav Štaidl. S tím taky spolupracuješ, viď?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Láďa Štaidl je můj, dalo by se říct, velkej kamarád. V podstatě i bych řekl, že mi nahradil tátu, protože ve finále, když táta odešel z Barrandova a šel na FAMU a když už ani nevydržel na tý fakultě s žákama, tak si ho Láďa povolal k sobě a v podstatě mu vedl Arkonu, kterou on tenkrát měl, uměleckou agenturu. A když tatínek zemřel, tak ten náš vztah teda se ještě víc upevnil. Mimo jiný my jsme spolupracovali taky právě v tý Arkoně. Já jsem mu tam dělal produkci a dávali jsme dohromady nějaký pořady prostě divadelní a tak dále. Měli jsme celkem 11 divadelních představení, který se furt hrály. A jednoho dne teda bohužel to Láďu přestalo bavit, jak to u něj bejvá zvykem, tak řekl: "Hele, víš co? Končíme."

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, napsali jste spolu knížku Desátý klíč. Je to tak, jo?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Desátý klíč. Tohle to je věc, která se mě hluboce dotkla. Shodou okolností jsem včera mluvil s vydavatelem, s panem Dobrovským, protože na internetu se objevila zpráva, že autorem té knihy jsem já a Ladislav Štaidl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to mám tady taky poznamenaný.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
To není pravda. Autorem knihy je Ladislav Štaidl. Já jsem mu do toho dělal fotky, dělal jsem mu na tý knize produkci. Já jsem mu to dal dohromady, zařídil jsem grafický studia, zařídil jsem vydavatele a tak dále. Ale nejsem spoluautorem tý knihy, ani jsem v ničem, v žádných textech s ním na tom nepracoval. To je autorsky naprosto jeho dílo a já tam mám fotografie, takzvaně obrazové přílohy a tak dále, tak to je moje dílo. Ale já nejsem autor tý knihy. Hrozně mě to mrzí, protože jsem o tom s Láďou mluvil a von mi to trochu vyčetl a já jsem mu řekl, vyčítáš mi to neprávem, já jsem se prostě k tomu takto nepřipojil.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vidíš to, teď to je vysvětleno a hotovo.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani nevím, kdy se Miloš Schmiedberger vlastně s Jirkou Krampolem potkal poprvé. Miloši, zkus jenom tak lehce zavzpomínat, abychom se k Jirkovi tak dostali, protože to je tvůj výběr z klasiků českýho humoru, docela logický.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Já jsem ho zaznamenal v tý době někdy v 70. letech, kdy jsme se tak nějak všichni potloukali po tý Praze, kdy já jsme hodně i kamarádil s Pepíkem Laufrem, kterej mě bral na všelijaký akce coby teda už začínajícího fotografa, protože ho hrozně těšilo na těch rockenrolových vystoupeních, jak tenkrát hrály ty všelijaký kapely Hels, Devils a já nevím, co všechno možný to bylo. Tak jsem se potkával i s Jirkou vždycky někde, když jsme se takhle po večerech picli, tu semhle, tu támhle, tu někde. A vždycky jsme se takhle potkávali celou dobu a jako dobrý, dobrý, všechno bezvadný. Ale taková ta naše úzká spolupráce v podstatě začala asi před 10 lety, kdy jsme si říkali, hele, pojď, zkusíme, uděláme nějakou knížku nebo něco. Pak jsme se dostali na Waterloo po česku, na což Jirka sehnal teda neuvěřitelný peníze. A nakonec ten film teda se natočil, režíroval to Vítek Olmer. Ale bohužel to nedopadlo tak, jak si všichni představovali. No a od tý doby prostě pořád spolu. My jsme vlastně jako brácha a ségra nebo já bych to nazval, my jsme desetiletý manželství, takhle bych to nazval, protože to je opravdu vztah, kdy si voláme několikrát denně a organizujeme spolu všechny věci.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak a teď právě díky tomu, že sis ho vybral z klasiků českýho humoru, si můžeme Jirku Krampola poslechnout se Slávkem Šimkem dohromady v té, bych řekl, možná vůbec Jirkově nejslavnější éře. Bylo to krátce po sametové revoluci a takhle se v ní orientoval Surio Mario Martinez.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak samozřejmě mohli bychom zavolat spoustě lidem, se kterými Miloš Schmiedberger spolupracuje, ale byla by škoda si nezavolat toho, s kým spolupracuje možná nejvíc, a to je Jirka Krampol, jestli se nepletu, by teď měl být na druhé straně spojení. Jirko.

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
Ano, dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nazdar, Jiříku, já tě zdravím. Tady Honza Rosák.

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
Nazdar, Honzíku, buď zdráv, chlapče.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Miloš je u druhého mikrofonu, taky tě zdraví.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Ahoj, Jirko, ahoj.

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
Nazdar, chlapci.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, já tady mám před sebou knížku Krátce z dlouhého života Jiřího Krampola. Seš na ni pyšnej? A myslíš si, že je tam všecko, co chceš, aby tam bylo?

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
No, tak já jsem pyšnej na všecko, akorát ne na ten dlouhej běh.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jirko, ale zase musím říct, že vypadáš výborně. Aspoň teda na obálce tý knížky, jestli tam tak dobře zatahuješ břicho nebo jestli to bylo zrovna ve skvělým období, tak teda ale vopravdu vypadáš skvěle.

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
Ne, to Miloš normálně retušoval. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jsi spokojenej se spoluprací s Milošem Schmiedbergerem, prosím tě?

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
S Milošem Schmiedbergerem?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, můžeš to klidně říct, von tě poslouchá.

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
No, jak bych ti to řekl, podívej se. Je to, jak říkali dřív, je to dobrý soudruh, pracovitý, ale chvilku je to s nim těžký. Ne, je dobrej, vopravdu dobrej. Akorát myslím si, že von a telefon jsou srostlý, protože když zavoláš ve tři hodiny v noci, tak Miloš Schmiedberger telefonuje. Když jsme u moře, tak von se spálil, protože stojí po kolena ve vodě a telefonuje. Von furt telefonuje.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkáš, že minimálně čtyřikrát s tebou za den taky popovídá si, jo. Je to tak?

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
No, von se mnou si moc povídat ani nechce, protože toho má moc.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jirko, prosím tě, a co ty? Máš teď hodně práce? Seš teď hodně zaměstnanej?

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
Já zaplaťpánbůh dělám krásnej seriál, výborně napsanej, s výborným režisérem, s výbornýma hercema.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak prozraď, jak se jmenuje?

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
Jmenuje se to Elixír mládí, odehrává se to v domově důchodců a já tam hraju trampa, kterej tam loví důchodkyně a zavede tam sexuální výchovu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A, Jirko, není ti to trošičku líto, že už tě zapíchli takhle mezi důchodkyně, že už nejsi mezi mladejma holkama v baru?

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
Já mám různý mindráky, ale tohle mi nějak nevadí. Ze stáří si můžeš dělat jedině srandu, protože ti nic jinýho nezbejvá. Tohle mi nějak nevadí, to mě nebere.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. Stáří je taky jedinej způsob, jak dosáhnout vysokýho věku, že jo, to je jasný. 

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
To je dobrý. Ale von ještě Jirka neví jednu věc, kterou mu teď v premiéře sdělím. Tak jsem dneska dostal scénář na další film, v kterým Jirka bude hrát jednu z podstatných rolí. A je to film, kterej se jmenuje Bastardi a kterej teďko běží v kinech a bude se točit další pokračování v březnu, v dubnu. A Jirka.

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
Jako bastardi, takže si vzpomněli na mě, jo?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
No, počkej, to až si přečteš, tak se budeš divit, protože to je vopravdu těžký drama teda.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam se, Jirko,ale těžko najde nějaká kladná role koukám. Jirko, tak, prosím tě, měj se moc hezky. Ať dopadne dobře křest knížky, ať se samozřejmě potom taky prodává, ať se líbí. A u tebe, ať všecko, na co sáhneš, ať se ti daří. Měj se moc hezky.

Jiří KRAMPOL, herec
--------------------
Děkuju, že jste si na staříka vzpomněli.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Milerádi. 

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Ahoj, ahoj. Tak zajisti nějakej oběd. Ahoj. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je fotograf Miloš Schmiedberger. A tak se tě, Miloši, chci zeptat, protože jsi tady taky dost často povídáme v Tandemu o krušných chvilkách, jestlipak tě tvoje fotografování, tvá kamera někdy zavedla taky do chvil, kdy ti bylo do ouvej, kdy jsi musel si rychle balit tvoje nádobíčko, protože ten dotyčnej objekt, kterýho jsi chtěl vyfotografovat, tak najednou přestal mít náladu třeba? A to teď fabuluju, to ti nechci podsouvat.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Já bych řekl, že v podstatě by se to dalo rozdělit do několika kategorií. Ta fotografie, to je teda fotografie filmová, divadelní, reportážní, sportovní, aktuality. A potom jsou taky fotografové, kteří se nasadí vždycky do takových, jak bych to tak řekl, vypjatých situací, což jsou válečný konflikty, Afghánistán a Vietnam a já nevím, co všechno možný. Tak do týhle kategorie já teda rozhodně nepatřím, protože se mám, myslím, asi poměrně docela dost rád. Dřív možná, v těch 30 bych se pustil do nějakýho konfliktu, ale dneska už teda rozhodně ne, protože si cením ten život víc než cokoliv jinýho. A i taková ta věc, že pořídím nějaký jako Honza Šibík nebo, já nevím, jiný kolegové, Kratochvíl, to jsou esa světový, který prostě dělají neskutečný fotografie, který je proslavili po celým světě. Ale já bych prostě do toho asi nešel, protože bych si nechtěl nechat ustřelit hlavu. Ale k tomu, jestli jsou krušný chvíle, jsou krušný chvíle. Měl jsem tu čest, že jsem pracoval i pro prezidenty americký, když tady byl George Bush starší, George Bush mladší, takže jsem měl co teda dělat s ochrankou do FBI a Bílýho domu. Ale zrovna tak i jako s ochrankou našich premiérů. Dělal jsem kdysi na úřadu vlády fotografa pro premiéra, v tý době to byl Jiří Paroubek. Ale ta práce tam byla jako opravdu skutečně šílená, protože, jak asi všichni znají, tak se rozdávají takzvaný minutovníky, kde je teda ten pochod toho premiéra rozsekanej po prakticky minutách. A když jsou to zahraniční cesty, tak jde o to, že je důležitý, vítá ho jinej premiér, jinej prezident, přijme ho, dneska už neblaze proslulej, tuniskej prezident, kterej utekl z Tunisu, že jo. Ale tam to bylo nejkrušnější, protože ty ochranky jsou tam nejtvrdší a vlastně jedinej, kdo tam byl třeba vpuštěnej do toho prezidentskýho paláce, tak byl premiér plus teda já, což byl teda nadlidskej výkon vod celýho týmu, kterej tam byl s náma, ale nakonec se to přece jenom povedlo. Ale tam jako,když člověk má před sebou takovýhle osobnosti, když to vezmu od těch prezidentů přes ty americký anebo turecký nebo jakýkoliv, to je jedno, tak to je dost těžký prostě nezaváhat a rychle to tam nacvakat, protože to je opravdu otázka 5, 10 vteřin a voni se vodpoklonkujou a jdou pryč. A když to tam není, tak je konec.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Může se taky stát, že třeba on se ohradí a řekne, tak z týhle tý strany mě nefoťte a tenhle ten film vyndáte ven nebo smazat fotku okamžitě?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
No, voni se zatvářejí dost jako nepříjemně a když se zatvářejí nepříjemně, tak je to signál pro celej ten štáb nebo ten tým, kterej je okolo toho prezidenta, kterej tě prostě odtamtud teda, to se ani nedá říct, jakým způsobem tě vyženou doslova z toho sálu, kde ty jednání se odehrávají. Já jsem tohle bohužel zažil ve Francii s francouzským prezidentem, kde mě teda náš tým zapomněl na letišti, protože naskákali do aut takovým tempem, že než jsem se stačil otočit, tak byli fuč a já zůstal na tom letiště s těma aparátama. Mazali rovnou do Elysejskýho paláce. No, já sehnal nějaký auta, prostě jsem se tam nějak dostal. Von už měl za sebou fototermín s prezidentem na schodech a už byli vevnitř. Takže, mně nezbylo nic jinýho než tam stropit šílenou scénu na všech frontách a propracovat se vlastně do toho sálu, kde probíhalo to jednání. A tam jsem čekal za dveřma, až to jednání skončilo. A když voni vyšli z těch dveří, tak jsem šel před nima tři metra a furt jsem to tam cvakal, jak voni prostě si povídali, rozprávěli. Ale to jsem netušil, že za zadáma tý chodby jsem měl celou smečku fotografů prostě ze světových agentur, který to fotili taky a přese mě to nemohli fotit. A ty řvali jak pominutý, to nebudu ani říkat tady, protože to byly tak neslušný slova. Ovšem já to vůbec neregistroval, já jsem měl jenom tyhle ty dva chlapy před sebou a mám z toho neuvěřitelnou sérii nádherných fotek.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fotograf musí bejt někdy tak trošičku sobec, jinak by se asi neprosadil. Tak, heleď se, podívej se, já se tvářím docela mile, čili nemusím tě vyhazovat, můžeš tady zůstat.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hlavní profesí mého dnešního hosta Miloše Schmiedbergera je opravdu fotografování, přestože pracuje dneska taky i jako manažer Jirky Krampola, nejenom jeho. Ale co tě v těch tvých profesích, Miloši, teď nejblíž čeká?

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Teďko připravujeme knížku o hostech a pořadu Nikdo není dokonalý. Tento pořad měl asi 420 repríz a byl před lety ukončen, i když ta sledovanost byla nějakých milion 200 tisíc, tak nějak, jak v těch křivkách se to pohybuje. Prostě ze dne na den to tomu Jirkovi ani neřekli, už se to točit nebude a tím to skončilo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, teď zase prosakujou zprávy, že by snad měl pořad skončit.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
To zatím nikdo nepotvrdil. Prostě ty televize dneska pracujou systémem, že tam nikdo vlastně nic neví o pořadech, který budou. Já teda jsem nejmíň kompetentní osoba k tomu, abych se vyjadřoval, jestli to skončí, neob ne. Ale prostě je trochu divný, když začneme točit a natočíme 4 díly. A zeptáme se, kdy budeme točit další, že bysme si třeba udělali nějaký termíny na to a tak dále, protože přece jenom v týhle tý branži, jak ty to sám dobře znáš, tak se všechno plánuje i na půl roku dopředu. A když voni řeknou, my nevíme, až to bude, tak my vám řekneme, tak je to takový zvláštní. A teď nevím, teď si asi já myslím, že to asi bude, protože ta sledovanost je přes milion. A teď ten s Gottem a s Bohdalovou tam sboural teda absolutní rekord Televize Prima ve sledovanosti. Takže, si myslím, že asi to tomu Jirkovi teda nazrušejí, no, zatím. Ale možný je všechno.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, že v televizích je možné všechno. Tak prostě dneska už taková doba je. Každopádně vy určitě spolu s Jirkou uděláte kdyžtak něco nového, to já nepochybuju.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Už plánujeme knížku z toho, plánujeme.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak je to samozřejmý. Přeju, aby se vám dařila spolupráce, aby si zase přišli na své diváci, čtenáři, posluchači tak jako třeba dneska při povídání Miloše Schmiedbergera. Moc ti děkuji za tvoji dnešní návštěvu a na shledanou, ahoj.

Miloš SCHMIEDBERGER, fotograf
--------------------
Já tobě, Honzo, taky děkuju a hezkej den. Na shledanou.