Miroslav Hruška - herec
4. květen 2012
V Tandemu Jana Rosáka byl herec Miroslav Hruška. Od něj jste se například dozvěděli, na které televizní natáčení nezapomene, jaké krušné chvíle má v nedávné době za sebou nebo že ho nejvíce v poslední době těší divadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem je opět na startu, a tak vám z rozhlasového studia přeje hezký den Jan Rosák. Spolu se mnou je tady už herec, který během své kariéry prošel mnoha divadelními scénami České republiky a vždy dokázal ve svých rolích zaujmout diváky, ať jako Petrucio ze Zkrocení zlé ženy, nebo v současnosti jako Asbiorn z Kurzu negativního myšlení. Hostem Tandemu je herec Miroslav Hruška. Vítám vás, dobrý den.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přečetl jsem si vaše vyjádření, že, jestli se nepletu, doufám, že budu citovat správně, že: Divadlo neumře, ale vždy bude umírat. Tak jak jste to myslel, to nám můžete říct, ale až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ta věta, kterou Miroslav Hruška, můj dnešní host, pronesl, tu myšlenku, že divadlo neumře, ale vždy bude umírat, tak ta je natolik zásadní a provokativní, že vás rovnou zeptám, pane Hruško, jak jste to myslel.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Tak jak jsem to řekl, protože divadlo, podívejte se, když přijde nějaká ekonomická krize, jako je teď, tak co je první ve frontě - kultura a sport, já nevím, co ještě. Možná školství. A přitom si myslím, že to jsou obory, které by prostě měl ten stát nejvíc preferovat, protože to je tak, no, herci vždycky dostanou přes uši a hotovo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale přesto nepochybuju, že divadlo milujete. Začneme ale dětstvím. Jestli se nepletu, jste se narodil v Litoměřicích.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, v Litoměřicích. No, dětství, na dětství nevzpomínám moc rád, to bych radši přeskočil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu? Nemusíme se jím zabývat příliš. Ale od které fáze vašeho života už vás to začalo bavit?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Tak mě to bavilo vždycky, život mě bavil vždycky, ale tím životem jsem se musel těžce prokousávat. Nebylo to jednoduché už odmalička. A když jsem se už dostal k divadlu, tak už to bylo krásné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dostal jste se k divadlu takovým tím běžným způsobem jako většina herců, to znamená střední škola, DAMU, JAMU?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ne, nejsem postižen žádnou vysokou školou, natož DAMU nebo JAMU. Musel jsem se naučit všechno sám, já jsem nastoupil jako elév a už se tím živím šestačtyřicet let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Jak je vidět, tak ta vysoká škola umělecká není nezbytná vždycky. A kam jste nastoupil jako elév.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Nastoupil jsem jako elév v Šumperku, ale před tím jsem začínal v Divadle Petra Bezruče, kam jsem nastoupil jako kulisák, protože jsem si říkal, no, musím do toho divadla. Tak tam jsem nastoupil jako kulisák, pak jsem tam dělal parťáka, začal jsem hrát malé role, pak i větší dokonce. A tehdy se tam dělalo strašně krásné divadlo. Tam byl takovej triumvirát režisér Hradil, scénograf Dušek, dneska profesor na DAMU, skvělý scénograf a dramaturg a dramatik Milan Calábek, který později přešel na jiný obor, prostě cítil, že má jiné vlohy a větší vlohy, přitom byl vynikající dramaturg a vynikající dramatik, napsal krásné hry. Tehdy, se pamatuju, jsme hráli, teda měli hrát jeho novou hru Lesní čtvrť a tehdy se dělaly takové ty předváděčky, že jo. Přišla komise, no a samozřejmě oni to zarazili, protože to neodráželo život socialistického člověka a socialistické mládeže a tehdy mě to moc mrzelo, protože jsem tam měl pěknou roli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Divadlo Petra Bezruče je dneska zase hodně jaksi vysoko, hodně chváleno a po právu. Vidíte, já jsem si původně myslel, že jste Moravák, než jsem si přečetl, že jste se narodil v Litoměřicích. Možná je to právě tím, že jste prošel několika moravskými soubory, viďte.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, to ano. A pak jsem právě udělal konkurz v Šumperku, to mě vzali jako eléva. Po roce už jsem dostal lano do Těšína, tam jsem si odbyl pár pěkných sezón. No a pak jsem dostal nabídku z ostravského divadla, nyní Národního moravskoslezského, a z Olomouce. A tehdy se to tak nějak to, ta Olomouc byla rychlejší, tak jsem nastoupil do Olomouce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, v Olomouci, si myslím, že jste zaznamenal velice úspěšné vystoupení, protože jste tam dokonce dostal cenu za nejoblíbenějšího herce.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, tak těch cen bylo několik, já se chci chlubit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak jasně. Ale tak nebuďte skromný, ne, že by to proto herec dělal, ale vždycky takovéhle ocenění potěší, protože najednou zjistí, že si toho prostě lidé všímají.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Já vám něco řeknu, pane Rosáku. Pro mě je největší ocenění to, když třeba přijdu do lékárny v Olomouci a tam paní lékárnice řekne: dobrý den, pane Hruško a tak, co děláte, jak se máte, co v Praze. To mě potěší, že ty lidi nezapomněli. To mě těší.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Divadlo neumře, vždycky ale bude umírat, řekl Miroslav Hruška. A já ne, že bych od toho chtěl odvíjet veškeré naše dnešní povídání, ale mě teď zajímá spíš to vaše současné aktuální působení ve Švandově divadle. Párkrát jsem tam byl teď se podívat. Nezdálo se mi, že by to divadlo umíralo. Jak vy dneska vidíte třeba dramaturgii Švandova divadla?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Dramaturgii, tak to je takový prostě místečko, kam já bych nerad do toho šahal. No, samozřejmě divadlo se dělá pro lidi, co si budem povídat. Teda aspoň já si myslím, že se dělá pro lidi. No a jaká je dramaturgie, tak taková je návštěvnost a my máme návštěvnost skvělou, čili dramaturgie je dobrá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vidíte,k tomu jsem se chtěl dostat, protože dramaturgie Švandova divadla je velice zajímavá. Jednak ředitel, že a i ostatní tvůrcové se třeba dost soustřeďují na netradiční tituly, na severskou dramatiku, která je u vás velice frekventovaná a začalo se tam chodit na severská dramata, na Triera a na další. Viděl jsem nedávno Kurz negativního myšlení a přestože to není jednoduché divadlo, jak pro herce, pro tvůrce, tak pro diváka, tak prostě bylo narváno zase. Takže tím pádem si myslím, že směřování dramaturgické není tak špatné.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Taky si to myslím. No, divadlo se tam dělá zajímavé z toho důvodu taky, že tam máme jednu scénu dole ve sklepě, studiovou scénu, kde se dělají takové avantgardní, bych řekl, nebo avantgardnější pokusy. No, takže divák si má možnost vybrat, jestli chce tam nebo jestli chce tohle. Ale i nahoře se dělají takové, řekl bych, ne pokusy, ale zajímavé věci. Poslední premiéra Crash u potoka v režii našeho šéfa Dodo Gombára, já si myslím, že měla skvělý ohlas. Dokonce pan Hudec dal osmdesát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Osmdesát?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Když dá čtyřicet, tak lidi jsou. Tak si toho vážíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem sice četl i takovou trošičku rozporuplnou kritiku, ale to už je prostě údělem divadla, aby vzbuzovalo různé emoce. A to nejenom diváků, ale i u kritiků. A kdyby si člověk měl všechny kritiky brát k srdci, tak pokud by se přímo neoběsil, tak by chodil ztrápenej a s hlavou u kanálu někde. To nejde samozřejmě. Ale hlavně důležitej je pocit diváků a důležitý je taky pocit tvůrců. Vy se cítíte v téhle té dramaturgii divadla určitě dobře.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co vaše příležitosti? Jaké dostáváte? Jste s tím spokojen? A myslíte si, že byste měl dostávat lepší?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Jsem velice spokojen. Já tam hraju velký role, střední role i malé role.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže takové je dneska angažmá mého hosta Miroslava Hrušky ve Švandově divadle v Praze.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes herec Miroslav Hruška. Je v současné době v angažmá ve Švandově divadle v Praze, ale spolupracujete i s jinými médii, bych řekl. Třeba co film, co televize?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, kdybych řekl pravdu, tak televize mě nějak míjí poslední dobou. Když jsem byl mladý, tak to byla nádhera v Ostravě. Režiséři Müller, Nedvěd, já nevím, spousta režisérů krásných, většinou už jsou bohužel po smrti. Zdeněk Havlíček, no a další. Takže tam jsem příležitosti měl a hrál jsem hodně v televizi. To byly ještě ty studiový televize, jak se ta kamera, jak se ty objektivy otáčely, většinou byly poruchové, to pořád stálo. To byla taková zajímavá práce. Tak tehdy ano. A teď poslední dobou už jako míň, ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste si v televizi zahrál hezkýho, na co nezapomenete?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Tak největší tak nějak ohlas u diváků a možná i jinak měli Bakaláři, povídka z roku 82 Tchýně, která vyhrála nejenom tehdy, jak byly, já nevím, dvě povídky a jedna z nich vždycky vyhrála, pak byla měsíční soutěž, taky vyhrála, pak byla roční. A za rok 82 ta Tchýně vyhrála, tak toho jsem si moc považoval. A hlavně to nešlo jít do obchodu tehdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta televize je magická záležitost, to je jasný.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No a film malinko, no, pár filmů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a co rozhlas třeba?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Rozhlas miluju a miluju, tak to bych mohl povídat. V rozhlase jsem začínal strašně brzo jako malý kluk kdysi v Ostravě. No, malý, študák. Tak tam byla kdysi Poetická houpačka, takový pořad, že prostě se mohli přihlásit lidi jako zvenku a zarecitovat tři básně různé. Oni si prostě vybrali a pak šest lidí postupovalo dál a vždycky to mělo žebříček a ten poslední vypadl a tak. A já jsem tam přišel dokonce se svejma básničkama, no a vyhrál jsem to. Tak jsem byl taky strašně šťastnej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si přečetl, že jste napsal básnickou sbírku Hrušenky.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, tak já toho mám víc. Píšu povídky, do novin jsem psal. Pro rádio, kdybych mohl pokračovat ještě rádiem, tak třeba jsem dělal takové vánoční, třeba na Štědrý den nebo na Velikonoce, ale hlavně na Štědrý den jsem měl takový svůj bloček, kde jsem psal, jmenovalo se to Vánoční šupinky, Vánoční drobečky, Andělé a andílci Miroslava Hrušky. Prostě každej rok na Vánoce jsem se vtíral divákovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to jste sám psal? Sám jste si to interpretoval?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte s sebou něco?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Mám. No, tak Hrušenky, Hrušenky vypadaly jako takovej sešitek, vydali to na vysoké škole. A tady mám různý věci, co jsem psal buď do novin nebo povídečky nebo těžší věci. Nebo oni mě oslovili, jsem psal hodně pro Mladou frontu, ta mě oslovila taky. Velikonoce, tak něco napište a tak. Nebo turisté v Olomouci. Tak jsem udělal takovou adresu Olomouc.cz, jo a takový věci. Jinak jsem v rádiu dělal hodně a strašně si toho vážím, protože rádio to je pro mě balzám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I Miroslav Hruška jako každý náš host si exkluzivně vybírá z klasiků českého humoru. Ale nešli jsme daleko v té galerii našich velikánů, zastavili jsme se hned u jednoho z největších, u Jana Wericha. Proč jste si vybral Jana Wericha vy konkrétně?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Tak jednak z pokory, protože to byl úžasný herec, úžasný člověk. A hlavně, když bylo nejhůř, tak když si člověk prostě pustil nějaký film s Janem Werichem nebo i jeho vzpomínky nebo dopisy, co si psal s panem Voskovcem, tak vždycky na mě dýchlo, já nevím, takovej optimismus. I když bylo nejhůř.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dokonce si myslím, že je to poznat i z toho jeho intepretování klasiky. Teď mám na mysli tak, jak četl Švejka. Líbí se vám to?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, líbí se mi to moc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to mám radost, protože my tady zrovna máme připraveno jedno takové příjemné překvapení i pro naše posluchače. Jan Werich a Švejk.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes herec Miroslav Hruška. Povídáme si o divadle, povídáme si i o jeho tvorbě, to znamená básničkách, publicistické tvorbě, píšete do novin, říkáte, a podobně. Já se ale přece jenom vrátím ještě k divadlu, protože to je pochopitelně to, co tvoří jaksi podstatu vaší činnosti nejdůležitější, z toho jste také nejvíc znám, i když určitě byste byl rád znám i jako publicista a básník. Nebo máte v tomhle tom ambice vyšší taky?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ne, nemám. Já tohle všechno, myslím to psané, to dělám z důvodu toho, že když mi nejhůř, tak sednu k počítači. Já se musím vypsat, vypsat z toho všeho nějak, třeba v symbolu nebo metafoře, nemusí to být konkrétní věc, která mě třeba trápí nebo bolí nebo naopak těší. Já se z toho musím vypsat. Ráno vstanu a řeknu, to je něco hroznýho a smažu to, jo. Ale prostě takhle nějak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vám rozumím. Vy jste mi teď ale velice nahrál a připomněl jste mi Kurz negativního myšlení, hru, kterou hrajete. Zrovna nedávno jsem na ní byl ve Švandově divadle, takže to mám ještě v živé paměti, kde se ty postavy z takovýchto vztahů vymluví do toho pytlíku. Jak se to jmenuje, ten pytlík?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Fujtajbl pytlík.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fujtajbl pytlík. Tak pro vás je podobná záležitost takhle?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, přesně tak, to je pro mě podobná záležitost. Někdo prostě to rozchodí, někdo to vyřve, někdo to propije a já dělám, že i třeba se napiju, dvě deci vína si dám a píšu. Takže já se z toho musím vypsat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak teda ten Kurzn negativního myšlení, jak se vám hraje? Tam máte takovou zvláštní postavu, která od začátku vypadá, že nebude vůbec mluvit.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, vidím, že jste byl velice pozorný divák. No, hraje se mi to, bych řekl, sladce hořce, no, tak nějak těžko lehce. Abych nějak zapůsobil nebo abych nějak na sebe upozornil, tak musím být co nejmíň vidět, co nejmíň trčet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co nejmíň nápadný.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, musím být co nejmíň nápadný a prostě pomalinku, pomalinku se projevovat až k tomu závěru, kdy promluví nebo prostředku, kdy promluví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si, protože mám zkušenosti taky samozřejmě s divadlem, tak jsem si říkal, to je prima role. Tam se nemusel pan Hruška moc učit text.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, tak ale je to velice zajímavá role, hraju jí moc rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to je velice zajímavá inscenace taky, protože je to. Jak jste říkal to říkal, hořko?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Sladká.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hořko sladká, kdy divák neodchází jaksi s jednoznačnými pocity, že by byl, dejme tomu, jaksi očištěn, že by sám si říkal, no tak to byla veliká legrace. Není to veliká legrace, je to taková smutná věc. V čem ještě jinak rád ve Švandově divadle hrajete teď?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, rád hraju dole ve studiu Showa, to je o holocaustu, o odsunu, o transportu Židů do koncentračního tábora v Osvětimi a je to příběh dvou lidí Miloše Dobrého, ještě žijícího člověka, který tohle všechno absolvoval, a Pravdové, herečky. Hrajou to dva herci, já a kolegyně Onofráková. A hrajem to strašně moc rádi. Už to hrajem dlouho a hráli jsme to dokonce v Terezíně a s úžasným ohlasem. To říkám strašně rád a s pokorou vůči těm všem obětem, protože ono to není jednoduché hrát. Není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste navíc, říkáte v Terezíně, jste se vrátil téměř domů, že jo.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vracíte se rád do Litoměřic?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Moc ne. Víte, ono je to všechno spojeno právě s tím dětstvím a to bych nerad.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, máte pravdu, máte pravdu. Divadlo je v současné době věc, která vás mnohem víc těší.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Moc.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne každý rád vypráví o svých krušných životních chvilkách, ale někdy, když se do toho pustí, tak je v podstatě trošičku jako ten Kurz negativního myšlení, to představení, ke kterému se zase vracím, kdy se člověk do toho fujtajbl pytlíku vyzpovídá a potom je v podstatě očištěn. Ale nemusí být vždycky tak zle, aby to byly vzpomínky tak jaksi nepříjemné. V současné době se třeba na ně vzpomíná potom i s úsměvem. Tak jaké máte vy, pane Hruško?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, krušné vzpomínky docela čerstvé, protože jednou, to jsem byl ještě poměrně mladý, to mi bylo tak kolem padesátky, tak mi řekl přítel, režisér František Kordula: Míro, začíná se kácet v našem lese. Umírali kamarádi takhle buď podivně nebo nemocí. A tak já jsem to tak nějak přešel a ono teďka to doléhá velice silně, protože krátce po sobě mi umřeli brášci, který jsem miloval, který byli úplně senzační. A ono to není jednoduchý, takže to byly krušné chvíle mého života. Ale teď už jsem nad tím. A bráška třeba, ten, co umřel teď nedávno, tak ten miloval Dolomity a než umřel, tak mi dal takovou hruštičku a říkal: Hele, to jsem já na Falzaregu. No a tak já jsem tu hruštičku vzal a takhle s rodinou s dětma jsme zajeli na to Falzarego a dal jsem to do škvíry skalní, tak jsme to jakoby pochovali, jakože to je Jarouška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako symbol.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, jako symbol, hruštičku, no. A víte, co je zajímavý? Já vám pak ukážu ještě MMS, co jsem dostal od synovce, který tam byl teď, a on mi poslal Jarouš na vás mává a má tu hrušku. A, pane Rosáku, představte si, že ta hruška, která je z porcelánu a je nakreslená nějaká nic moc, tak ta je netknutá, ta je jak nová, to je zázrak úplnej v tý přírodě, tam sněhy a větry a všechno možný. Ta hruška je jak nová.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On jí tam objevil?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
My jsme jakoby toho Jarouše tam pochovali, tady, Jaroušku, buď a takhle a různý kamínky jsme, každý dítě dalo kamínek, takový skoro židovský zvyk. Tak jsme to tam dali, no a von tam přišel, zas to vyndal z tý škvírky a ta hruška byla jak nová.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný. To znamená, že ten duch prostě přetrvává, ano, vítězí nad hmotou.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Já si myslím.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě jsme si nestačili popovídat o rodině Miroslava Hrušky, tak to teď můžem trošku napravit.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Hm. Tak jsem rozvedený už dlouho a vycházím se svojí bejvalou ženou velice dobře. Od té doby, co jsme se rozvedli, tak to klape. No, máme dva kluky. Jeden kluk je mořský akvarista v zoologický zahradě v Ostravě, velice úspěšný a jsem na něj pyšnej. A druhý kluk je taková zvláštní povaha, ten prostě byl na zvířata taky, ale ten pěstoval koně, on je takový šus, bych řekl, větroplach šílený. No a teďka pracuje v závodě, teď to koupili Američani a on dělá na mile a říkal mi strašně hezkou věc. Říkal: Tati, tam je, já nevím, čtyřicet obrazovek, tam něco pípne, nějaký červený světýlko, já vezmu strašně veliký kladivo a jdu to spravit. Takže to dělají moji synové. A mám vnoučata taky a krásný a miluju je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tak jméno Hruška je taky hodně jaksi frekventované v herectví a režiséři jsou Hruškové. S těma nemáte nic společného?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Nemám nic společného, ale vždycky každý, prostě i Dušan Klein mi říkal Zdeňku, jo, jako Zdeněk Hruška, který byl kdysi v Ostravě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Režisér dabingu taky, ano.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
To je vždycky Zdeňku, Zdeňku, tak já už jsem je nechal, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já bych se rád vrátil k těm vašim básničkám, protože jestliže, znáte to, jak je to podle Stanislavského, na stěně visí v prvním jednání ne hruška, puška.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, hruška by to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hruška musí z něho být vystřeleno. Tak nejméně do konce představení. Tak já bych vás poprosil, rád bych se seznámil s aspoň jednou z vašich básniček.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, dobře, no. Když jsem byl mladý, tak jsem psal pro děvčata. Když už jsem starý, tak vzpomínám třeba na maminku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to jsem zvědav, kterou vyberete. Na maminku.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Na maminku.
/ Ukázka /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak jsme zakončili velice stylově básničkou z básnické sbírky Hrušenky našeho hosta Miroslava Hrušky. Moc vám děkuju nejenom za tuhle tu básničku, ze které bylo poznat, jak máte rád maminku, básničky i rozhlas. Mějte se moc hezky a ať se daří.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Já vám děkuju za pozvání.
Spustit audio
--------------------
Tandem je opět na startu, a tak vám z rozhlasového studia přeje hezký den Jan Rosák. Spolu se mnou je tady už herec, který během své kariéry prošel mnoha divadelními scénami České republiky a vždy dokázal ve svých rolích zaujmout diváky, ať jako Petrucio ze Zkrocení zlé ženy, nebo v současnosti jako Asbiorn z Kurzu negativního myšlení. Hostem Tandemu je herec Miroslav Hruška. Vítám vás, dobrý den.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přečetl jsem si vaše vyjádření, že, jestli se nepletu, doufám, že budu citovat správně, že: Divadlo neumře, ale vždy bude umírat. Tak jak jste to myslel, to nám můžete říct, ale až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ta věta, kterou Miroslav Hruška, můj dnešní host, pronesl, tu myšlenku, že divadlo neumře, ale vždy bude umírat, tak ta je natolik zásadní a provokativní, že vás rovnou zeptám, pane Hruško, jak jste to myslel.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Tak jak jsem to řekl, protože divadlo, podívejte se, když přijde nějaká ekonomická krize, jako je teď, tak co je první ve frontě - kultura a sport, já nevím, co ještě. Možná školství. A přitom si myslím, že to jsou obory, které by prostě měl ten stát nejvíc preferovat, protože to je tak, no, herci vždycky dostanou přes uši a hotovo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale přesto nepochybuju, že divadlo milujete. Začneme ale dětstvím. Jestli se nepletu, jste se narodil v Litoměřicích.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, v Litoměřicích. No, dětství, na dětství nevzpomínám moc rád, to bych radši přeskočil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu? Nemusíme se jím zabývat příliš. Ale od které fáze vašeho života už vás to začalo bavit?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Tak mě to bavilo vždycky, život mě bavil vždycky, ale tím životem jsem se musel těžce prokousávat. Nebylo to jednoduché už odmalička. A když jsem se už dostal k divadlu, tak už to bylo krásné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dostal jste se k divadlu takovým tím běžným způsobem jako většina herců, to znamená střední škola, DAMU, JAMU?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ne, nejsem postižen žádnou vysokou školou, natož DAMU nebo JAMU. Musel jsem se naučit všechno sám, já jsem nastoupil jako elév a už se tím živím šestačtyřicet let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Jak je vidět, tak ta vysoká škola umělecká není nezbytná vždycky. A kam jste nastoupil jako elév.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Nastoupil jsem jako elév v Šumperku, ale před tím jsem začínal v Divadle Petra Bezruče, kam jsem nastoupil jako kulisák, protože jsem si říkal, no, musím do toho divadla. Tak tam jsem nastoupil jako kulisák, pak jsem tam dělal parťáka, začal jsem hrát malé role, pak i větší dokonce. A tehdy se tam dělalo strašně krásné divadlo. Tam byl takovej triumvirát režisér Hradil, scénograf Dušek, dneska profesor na DAMU, skvělý scénograf a dramaturg a dramatik Milan Calábek, který později přešel na jiný obor, prostě cítil, že má jiné vlohy a větší vlohy, přitom byl vynikající dramaturg a vynikající dramatik, napsal krásné hry. Tehdy, se pamatuju, jsme hráli, teda měli hrát jeho novou hru Lesní čtvrť a tehdy se dělaly takové ty předváděčky, že jo. Přišla komise, no a samozřejmě oni to zarazili, protože to neodráželo život socialistického člověka a socialistické mládeže a tehdy mě to moc mrzelo, protože jsem tam měl pěknou roli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Divadlo Petra Bezruče je dneska zase hodně jaksi vysoko, hodně chváleno a po právu. Vidíte, já jsem si původně myslel, že jste Moravák, než jsem si přečetl, že jste se narodil v Litoměřicích. Možná je to právě tím, že jste prošel několika moravskými soubory, viďte.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, to ano. A pak jsem právě udělal konkurz v Šumperku, to mě vzali jako eléva. Po roce už jsem dostal lano do Těšína, tam jsem si odbyl pár pěkných sezón. No a pak jsem dostal nabídku z ostravského divadla, nyní Národního moravskoslezského, a z Olomouce. A tehdy se to tak nějak to, ta Olomouc byla rychlejší, tak jsem nastoupil do Olomouce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, v Olomouci, si myslím, že jste zaznamenal velice úspěšné vystoupení, protože jste tam dokonce dostal cenu za nejoblíbenějšího herce.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, tak těch cen bylo několik, já se chci chlubit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak jasně. Ale tak nebuďte skromný, ne, že by to proto herec dělal, ale vždycky takovéhle ocenění potěší, protože najednou zjistí, že si toho prostě lidé všímají.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Já vám něco řeknu, pane Rosáku. Pro mě je největší ocenění to, když třeba přijdu do lékárny v Olomouci a tam paní lékárnice řekne: dobrý den, pane Hruško a tak, co děláte, jak se máte, co v Praze. To mě potěší, že ty lidi nezapomněli. To mě těší.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Divadlo neumře, vždycky ale bude umírat, řekl Miroslav Hruška. A já ne, že bych od toho chtěl odvíjet veškeré naše dnešní povídání, ale mě teď zajímá spíš to vaše současné aktuální působení ve Švandově divadle. Párkrát jsem tam byl teď se podívat. Nezdálo se mi, že by to divadlo umíralo. Jak vy dneska vidíte třeba dramaturgii Švandova divadla?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Dramaturgii, tak to je takový prostě místečko, kam já bych nerad do toho šahal. No, samozřejmě divadlo se dělá pro lidi, co si budem povídat. Teda aspoň já si myslím, že se dělá pro lidi. No a jaká je dramaturgie, tak taková je návštěvnost a my máme návštěvnost skvělou, čili dramaturgie je dobrá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vidíte,k tomu jsem se chtěl dostat, protože dramaturgie Švandova divadla je velice zajímavá. Jednak ředitel, že a i ostatní tvůrcové se třeba dost soustřeďují na netradiční tituly, na severskou dramatiku, která je u vás velice frekventovaná a začalo se tam chodit na severská dramata, na Triera a na další. Viděl jsem nedávno Kurz negativního myšlení a přestože to není jednoduché divadlo, jak pro herce, pro tvůrce, tak pro diváka, tak prostě bylo narváno zase. Takže tím pádem si myslím, že směřování dramaturgické není tak špatné.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Taky si to myslím. No, divadlo se tam dělá zajímavé z toho důvodu taky, že tam máme jednu scénu dole ve sklepě, studiovou scénu, kde se dělají takové avantgardní, bych řekl, nebo avantgardnější pokusy. No, takže divák si má možnost vybrat, jestli chce tam nebo jestli chce tohle. Ale i nahoře se dělají takové, řekl bych, ne pokusy, ale zajímavé věci. Poslední premiéra Crash u potoka v režii našeho šéfa Dodo Gombára, já si myslím, že měla skvělý ohlas. Dokonce pan Hudec dal osmdesát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Osmdesát?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Když dá čtyřicet, tak lidi jsou. Tak si toho vážíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem sice četl i takovou trošičku rozporuplnou kritiku, ale to už je prostě údělem divadla, aby vzbuzovalo různé emoce. A to nejenom diváků, ale i u kritiků. A kdyby si člověk měl všechny kritiky brát k srdci, tak pokud by se přímo neoběsil, tak by chodil ztrápenej a s hlavou u kanálu někde. To nejde samozřejmě. Ale hlavně důležitej je pocit diváků a důležitý je taky pocit tvůrců. Vy se cítíte v téhle té dramaturgii divadla určitě dobře.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co vaše příležitosti? Jaké dostáváte? Jste s tím spokojen? A myslíte si, že byste měl dostávat lepší?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Jsem velice spokojen. Já tam hraju velký role, střední role i malé role.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže takové je dneska angažmá mého hosta Miroslava Hrušky ve Švandově divadle v Praze.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes herec Miroslav Hruška. Je v současné době v angažmá ve Švandově divadle v Praze, ale spolupracujete i s jinými médii, bych řekl. Třeba co film, co televize?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, kdybych řekl pravdu, tak televize mě nějak míjí poslední dobou. Když jsem byl mladý, tak to byla nádhera v Ostravě. Režiséři Müller, Nedvěd, já nevím, spousta režisérů krásných, většinou už jsou bohužel po smrti. Zdeněk Havlíček, no a další. Takže tam jsem příležitosti měl a hrál jsem hodně v televizi. To byly ještě ty studiový televize, jak se ta kamera, jak se ty objektivy otáčely, většinou byly poruchové, to pořád stálo. To byla taková zajímavá práce. Tak tehdy ano. A teď poslední dobou už jako míň, ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste si v televizi zahrál hezkýho, na co nezapomenete?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Tak největší tak nějak ohlas u diváků a možná i jinak měli Bakaláři, povídka z roku 82 Tchýně, která vyhrála nejenom tehdy, jak byly, já nevím, dvě povídky a jedna z nich vždycky vyhrála, pak byla měsíční soutěž, taky vyhrála, pak byla roční. A za rok 82 ta Tchýně vyhrála, tak toho jsem si moc považoval. A hlavně to nešlo jít do obchodu tehdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta televize je magická záležitost, to je jasný.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No a film malinko, no, pár filmů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a co rozhlas třeba?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Rozhlas miluju a miluju, tak to bych mohl povídat. V rozhlase jsem začínal strašně brzo jako malý kluk kdysi v Ostravě. No, malý, študák. Tak tam byla kdysi Poetická houpačka, takový pořad, že prostě se mohli přihlásit lidi jako zvenku a zarecitovat tři básně různé. Oni si prostě vybrali a pak šest lidí postupovalo dál a vždycky to mělo žebříček a ten poslední vypadl a tak. A já jsem tam přišel dokonce se svejma básničkama, no a vyhrál jsem to. Tak jsem byl taky strašně šťastnej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si přečetl, že jste napsal básnickou sbírku Hrušenky.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, tak já toho mám víc. Píšu povídky, do novin jsem psal. Pro rádio, kdybych mohl pokračovat ještě rádiem, tak třeba jsem dělal takové vánoční, třeba na Štědrý den nebo na Velikonoce, ale hlavně na Štědrý den jsem měl takový svůj bloček, kde jsem psal, jmenovalo se to Vánoční šupinky, Vánoční drobečky, Andělé a andílci Miroslava Hrušky. Prostě každej rok na Vánoce jsem se vtíral divákovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to jste sám psal? Sám jste si to interpretoval?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte s sebou něco?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Mám. No, tak Hrušenky, Hrušenky vypadaly jako takovej sešitek, vydali to na vysoké škole. A tady mám různý věci, co jsem psal buď do novin nebo povídečky nebo těžší věci. Nebo oni mě oslovili, jsem psal hodně pro Mladou frontu, ta mě oslovila taky. Velikonoce, tak něco napište a tak. Nebo turisté v Olomouci. Tak jsem udělal takovou adresu Olomouc.cz, jo a takový věci. Jinak jsem v rádiu dělal hodně a strašně si toho vážím, protože rádio to je pro mě balzám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I Miroslav Hruška jako každý náš host si exkluzivně vybírá z klasiků českého humoru. Ale nešli jsme daleko v té galerii našich velikánů, zastavili jsme se hned u jednoho z největších, u Jana Wericha. Proč jste si vybral Jana Wericha vy konkrétně?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Tak jednak z pokory, protože to byl úžasný herec, úžasný člověk. A hlavně, když bylo nejhůř, tak když si člověk prostě pustil nějaký film s Janem Werichem nebo i jeho vzpomínky nebo dopisy, co si psal s panem Voskovcem, tak vždycky na mě dýchlo, já nevím, takovej optimismus. I když bylo nejhůř.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dokonce si myslím, že je to poznat i z toho jeho intepretování klasiky. Teď mám na mysli tak, jak četl Švejka. Líbí se vám to?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, líbí se mi to moc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to mám radost, protože my tady zrovna máme připraveno jedno takové příjemné překvapení i pro naše posluchače. Jan Werich a Švejk.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes herec Miroslav Hruška. Povídáme si o divadle, povídáme si i o jeho tvorbě, to znamená básničkách, publicistické tvorbě, píšete do novin, říkáte, a podobně. Já se ale přece jenom vrátím ještě k divadlu, protože to je pochopitelně to, co tvoří jaksi podstatu vaší činnosti nejdůležitější, z toho jste také nejvíc znám, i když určitě byste byl rád znám i jako publicista a básník. Nebo máte v tomhle tom ambice vyšší taky?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ne, nemám. Já tohle všechno, myslím to psané, to dělám z důvodu toho, že když mi nejhůř, tak sednu k počítači. Já se musím vypsat, vypsat z toho všeho nějak, třeba v symbolu nebo metafoře, nemusí to být konkrétní věc, která mě třeba trápí nebo bolí nebo naopak těší. Já se z toho musím vypsat. Ráno vstanu a řeknu, to je něco hroznýho a smažu to, jo. Ale prostě takhle nějak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vám rozumím. Vy jste mi teď ale velice nahrál a připomněl jste mi Kurz negativního myšlení, hru, kterou hrajete. Zrovna nedávno jsem na ní byl ve Švandově divadle, takže to mám ještě v živé paměti, kde se ty postavy z takovýchto vztahů vymluví do toho pytlíku. Jak se to jmenuje, ten pytlík?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Fujtajbl pytlík.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fujtajbl pytlík. Tak pro vás je podobná záležitost takhle?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, přesně tak, to je pro mě podobná záležitost. Někdo prostě to rozchodí, někdo to vyřve, někdo to propije a já dělám, že i třeba se napiju, dvě deci vína si dám a píšu. Takže já se z toho musím vypsat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak teda ten Kurzn negativního myšlení, jak se vám hraje? Tam máte takovou zvláštní postavu, která od začátku vypadá, že nebude vůbec mluvit.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, vidím, že jste byl velice pozorný divák. No, hraje se mi to, bych řekl, sladce hořce, no, tak nějak těžko lehce. Abych nějak zapůsobil nebo abych nějak na sebe upozornil, tak musím být co nejmíň vidět, co nejmíň trčet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co nejmíň nápadný.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, musím být co nejmíň nápadný a prostě pomalinku, pomalinku se projevovat až k tomu závěru, kdy promluví nebo prostředku, kdy promluví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si, protože mám zkušenosti taky samozřejmě s divadlem, tak jsem si říkal, to je prima role. Tam se nemusel pan Hruška moc učit text.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, tak ale je to velice zajímavá role, hraju jí moc rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to je velice zajímavá inscenace taky, protože je to. Jak jste říkal to říkal, hořko?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Sladká.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hořko sladká, kdy divák neodchází jaksi s jednoznačnými pocity, že by byl, dejme tomu, jaksi očištěn, že by sám si říkal, no tak to byla veliká legrace. Není to veliká legrace, je to taková smutná věc. V čem ještě jinak rád ve Švandově divadle hrajete teď?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, rád hraju dole ve studiu Showa, to je o holocaustu, o odsunu, o transportu Židů do koncentračního tábora v Osvětimi a je to příběh dvou lidí Miloše Dobrého, ještě žijícího člověka, který tohle všechno absolvoval, a Pravdové, herečky. Hrajou to dva herci, já a kolegyně Onofráková. A hrajem to strašně moc rádi. Už to hrajem dlouho a hráli jsme to dokonce v Terezíně a s úžasným ohlasem. To říkám strašně rád a s pokorou vůči těm všem obětem, protože ono to není jednoduché hrát. Není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste navíc, říkáte v Terezíně, jste se vrátil téměř domů, že jo.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vracíte se rád do Litoměřic?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Moc ne. Víte, ono je to všechno spojeno právě s tím dětstvím a to bych nerad.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, máte pravdu, máte pravdu. Divadlo je v současné době věc, která vás mnohem víc těší.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Moc.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne každý rád vypráví o svých krušných životních chvilkách, ale někdy, když se do toho pustí, tak je v podstatě trošičku jako ten Kurz negativního myšlení, to představení, ke kterému se zase vracím, kdy se člověk do toho fujtajbl pytlíku vyzpovídá a potom je v podstatě očištěn. Ale nemusí být vždycky tak zle, aby to byly vzpomínky tak jaksi nepříjemné. V současné době se třeba na ně vzpomíná potom i s úsměvem. Tak jaké máte vy, pane Hruško?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, krušné vzpomínky docela čerstvé, protože jednou, to jsem byl ještě poměrně mladý, to mi bylo tak kolem padesátky, tak mi řekl přítel, režisér František Kordula: Míro, začíná se kácet v našem lese. Umírali kamarádi takhle buď podivně nebo nemocí. A tak já jsem to tak nějak přešel a ono teďka to doléhá velice silně, protože krátce po sobě mi umřeli brášci, který jsem miloval, který byli úplně senzační. A ono to není jednoduchý, takže to byly krušné chvíle mého života. Ale teď už jsem nad tím. A bráška třeba, ten, co umřel teď nedávno, tak ten miloval Dolomity a než umřel, tak mi dal takovou hruštičku a říkal: Hele, to jsem já na Falzaregu. No a tak já jsem tu hruštičku vzal a takhle s rodinou s dětma jsme zajeli na to Falzarego a dal jsem to do škvíry skalní, tak jsme to jakoby pochovali, jakože to je Jarouška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako symbol.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Ano, jako symbol, hruštičku, no. A víte, co je zajímavý? Já vám pak ukážu ještě MMS, co jsem dostal od synovce, který tam byl teď, a on mi poslal Jarouš na vás mává a má tu hrušku. A, pane Rosáku, představte si, že ta hruška, která je z porcelánu a je nakreslená nějaká nic moc, tak ta je netknutá, ta je jak nová, to je zázrak úplnej v tý přírodě, tam sněhy a větry a všechno možný. Ta hruška je jak nová.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On jí tam objevil?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
My jsme jakoby toho Jarouše tam pochovali, tady, Jaroušku, buď a takhle a různý kamínky jsme, každý dítě dalo kamínek, takový skoro židovský zvyk. Tak jsme to tam dali, no a von tam přišel, zas to vyndal z tý škvírky a ta hruška byla jak nová.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný. To znamená, že ten duch prostě přetrvává, ano, vítězí nad hmotou.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Já si myslím.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě jsme si nestačili popovídat o rodině Miroslava Hrušky, tak to teď můžem trošku napravit.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Hm. Tak jsem rozvedený už dlouho a vycházím se svojí bejvalou ženou velice dobře. Od té doby, co jsme se rozvedli, tak to klape. No, máme dva kluky. Jeden kluk je mořský akvarista v zoologický zahradě v Ostravě, velice úspěšný a jsem na něj pyšnej. A druhý kluk je taková zvláštní povaha, ten prostě byl na zvířata taky, ale ten pěstoval koně, on je takový šus, bych řekl, větroplach šílený. No a teďka pracuje v závodě, teď to koupili Američani a on dělá na mile a říkal mi strašně hezkou věc. Říkal: Tati, tam je, já nevím, čtyřicet obrazovek, tam něco pípne, nějaký červený světýlko, já vezmu strašně veliký kladivo a jdu to spravit. Takže to dělají moji synové. A mám vnoučata taky a krásný a miluju je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tak jméno Hruška je taky hodně jaksi frekventované v herectví a režiséři jsou Hruškové. S těma nemáte nic společného?
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Nemám nic společného, ale vždycky každý, prostě i Dušan Klein mi říkal Zdeňku, jo, jako Zdeněk Hruška, který byl kdysi v Ostravě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Režisér dabingu taky, ano.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
To je vždycky Zdeňku, Zdeňku, tak já už jsem je nechal, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já bych se rád vrátil k těm vašim básničkám, protože jestliže, znáte to, jak je to podle Stanislavského, na stěně visí v prvním jednání ne hruška, puška.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, hruška by to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hruška musí z něho být vystřeleno. Tak nejméně do konce představení. Tak já bych vás poprosil, rád bych se seznámil s aspoň jednou z vašich básniček.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
No, dobře, no. Když jsem byl mladý, tak jsem psal pro děvčata. Když už jsem starý, tak vzpomínám třeba na maminku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to jsem zvědav, kterou vyberete. Na maminku.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Na maminku.
/ Ukázka /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak jsme zakončili velice stylově básničkou z básnické sbírky Hrušenky našeho hosta Miroslava Hrušky. Moc vám děkuju nejenom za tuhle tu básničku, ze které bylo poznat, jak máte rád maminku, básničky i rozhlas. Mějte se moc hezky a ať se daří.
Miroslav HRUŠKA, herec
--------------------
Já vám děkuju za pozvání.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
