Moravské Budějovice se pyšní evropskou geologickou raritou. Pararulová vrása je stará 600 milionů let
Člověk by řekl, že geologickou raritu bude nutné hledat někde uprostřed hlubokých lesů nebo na hřebenech nějakého pohoří. Protože se ale geologie nepočítá na stovky ani na tisíce, ale na miliony let, je možné najít zajímavosti i uprostřed měst. Vznikly zkrátka v době, kdy tam žádné domy nestály. Jeden takový unikát je k vidění téměř v centru Moravských Budějovic na Vysočině.
Pararulovou vrásu najdete v Moravských Budějovicích snadno. Stačí zaparkovat auto na náměstí Míru a vydat se asi tři sta metrů směrem ke kostelu svatého Jiljí, který je nepřehlédnutelný. Fara, která ke kostelu patří, stojí na unikátní pararulové vráse. Celá je vidět z Pivovarské ulice, která vede ve svahu pod kostelem. Krásu celé scenérie umocňuje právě spojení zajímavě strukturované skály, pozůstatku městského opevnění a kostela s farou.
„Pararulová vrása je vzácný geologický útvar, který není vidět nikde jinde v celé Evropě,“ říká Karel Nechvátal z Městského kulturního střediska v Moravských Budějovicích. „Je tam vidět takový esovitý tvar, jak se přes sebe přelévaly ty desky,“ dodává. Zvláštní útvar vznikl díky takzvané kodomské horotvorné činnosti, která probíhala před šesti až osmi sty miliony let. Vrásu tvoří horniny, které velice snadno zvětrávají a rozpadají se. „Je to na jílopísčitém eluviu, což je hlína,“ upřesňuje Karel Nechvátal.
Moravskobudějovickou vrásu si jezdí prohlížet i turisté ze zahraničí. Zaujala samozřejmě i odborníky a uvažuje se o jejím prohlášení za přírodní památku. „Bylo by dobré ještě lépe označit přístupovou cestu. Městu jsem navrhoval zřídit tu lavičku s nějakým zastřešením,“ říká Karel Nechvátal. Jedna lavička sice u vrásy stojí, je ale obrácená ke skále zády. Člověk si tak unikátní scenérii nemůže vychutnat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.