Na bájném kopci jménem Velíz můžete po vzoru starých Slovanů orodovat za letošní dobrou úrodu

Z Velízu je jedinečný výhled na Točník
Z Velízu je jedinečný výhled na Točník

Vrch Velíz je bájná hora, která je spjata s prvními českými knížaty a starými legendami. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko ve středních Čechách. Je to mohutný solitér, který je vidět z mnoha míst Křivoklátska. Kdo se na jeho vrchol vydá v době, kdy je opadané listí, čekají ho překrásné výhledy na všechny strany. Tedy do míst, která byla kdysi osídlena prvními Slovany.

Dávná slovanská mytologie je tu navíc připomínána dodnes. A tak můžete stejně jako staří Slované na Velízu orodovat za dobrou letošní úrodu a k tomu si vychutnat výhled třeba na hrad Točník, ovšem z druhé strany, než jste běžně zvyklí.

Vrch Velíz je vysoký 595 metrů a tyčí se nad vesnicí Kublov na Berounsku na okraji křivoklátských lesů. Archeologické vykopávky zde potvrdily nález pravěkého sídliště, které zde bylo i v době keltské a slovanské. Podle Kosmovy Kroniky české přivedli roku 999 Vršovci na Velíz zajatého přemyslovského knížete Jaromíra, mučili jej, ale byl nakonec svou družinou zachráněn. Na vrcholu Velízu dnes stojí kostel Narození svatého Jana Křtitele se hřbitovem a v těsné blízkosti jsou patrné základy Benediktinského kláštera z první poloviny 13. století.

Velíz podle boha Velese

Ve slovanských dobách tu byl uctíván slovanský bůh Veles, po Perunovi druhý nejvýznamnější slovanský bůh, ochránce pastýřů a stád. Byl uctíván nejen Slovany u nás, ale především na Rusi, kde se úcta k Velesovi dochovala až do 12. století. Po Velesovi byl pravděpodobně už starými Slovany nazván i kopec Velíz a bůh Veles je tu připomínán dodnes.

Přímo na vrcholu najdete mezi stromy vysoký totem, který symbolizuje boha Velese. Tváří se přísně a jeho výraz umocňuje i samotná výška totemu, přibližně 2,5 metru. U paty totemu je podle starého slovanského zvyku vytvořené obětiště. Kolem ohniště leží keramické nádoby se staroslovanskými vzory a vše nasvědčuje tomu, že kult boha Velese je na Velízu dodnes živý.

To nejspíš souvisí i se současným trendem návratu k přírodě a k pohanským praktikám a rituálům. Velíz je tak jedním z míst poutí zasvěcených starým pohanským božstvům a především v časech slunovratů se na něm konají nejrůznější obřady. A na začátku roku může o dobrou a bohatou úrodu požádat boha Velese každý.

Velíz nabízí i netradiční výhledy

Na vrch Velíz se můžete opakovaně vracet a vždy s jiným cílem. Za návštěvu stojí kostel sv. Jana Křtitele i základy Benediktinského kláštera. Ale především jsou tu k vidění krásné výhledy. Pokud se vydáte po naučné stezce nazvané Lesní panorama, dojdete k místu, které nabízí doslova dech beroucí pohledy. V dáli je vidět celé pásmo Brdské vysočiny, centrální Brdy včetně kopců Hradce a Plešivce a dále až k Rokycanům.

Díky výšce Velízu je také možné spatřit někdejší královské hrady Točník a Žebrák. Ty jsou běžně vidět od dálnice z Prahy na Plzeň a od Hořovic. Ovšem z Velízu si můžete vychutnat pohled z opačné strany, s centrálními Brdy v pozadí.