Na Čertově kameni v lese u obce Krty zůstaly otisky čertových kopyt. A také kříž jako symbol ochrany
Kdo se vydá na procházku do lesů kolem obcí Krty a Jesenice na Rakovnicku ve Středočeském kraji, dostane se do oblasti, která byla mezi kameníky v 19. století skutečným pojmem. V mnoha lomech se tam těžila velmi kvalitní a tvrdá šedozelená žula, která se používala na výrobu dlažebních kostek a na stavbu významných budov v Praze i ve Vídni.
A velké žulové balvany se tam i dnes povalují na každém kroku. Mají různé tvary a často i jména. Většina je pojmenována po svatých, kteří do tohoto kraje prý často přicházeli. A tak je tu k vidění třeba kámen svatého Huberta nebo Boží kámen. Ale našli byste zde i Čertův kámen. A o jeho názvu v žádném případě nelze diskutovat. Čert v něm totiž otiskl svá kopyta.
Čertův kámen najdete kousek za obcí Krty, v těsné blízkosti modré turistické trasy směrem do Krtských skal. Na odbočku vás upozorní cedule a Čertův kámen najdete v lese, přibližně sto metrů nalevo od hlavní cesty.
Jde o mohutný balvan o šířce přibližně 3 metry a výšce asi 80 centimetrů. Kámen vypadá jednolitě, jakoby ho někdo odlil do celistvého obelisku. Jeho povrch je hladký, nejsou v něm žádné rýhy ani pukliny. Je lehce porostlý mechem a v zimě zapadaný vrstvou listí. Na levé straně balvanu ale můžete objevit dvě prohlubně, které skutečně vypadají jako otisky kopyt, které směřují dolů k zemi.
Vysvětlení vzniku prohlubní bylo místním lidem jasné. Čert tu podle pověsti chtěl kdysi duši jednoho sedláka z obce Krty. Sedlák byl ale chytřejší, čerta přelstil a ten pak vzteky zadupal kopyty do kamene a zmizel v zemi. Balvanu se proto místní, velice zbožní lidé báli. A protože je poměrně blízko obce a cesty do lomů, rozhodl se jeden z místních kameníků kámen odčarovat.
Na opačném konci kamene tak dnes můžete najít vytesaný velký kříž. Je dlouhý asi čtyřicet centimetrů a směřuje od západu k východu, stejně jako všechny křesťanské kostely. Kříž podle všeho balvan skutečně odčaroval, a tak si ho bez obav můžete zajít prohlédnout. Jeho krásný tvar i záhadná „kopyta“ za výlet určitě stojí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.