Na kopcích Doubí a Červenka u Slapské přehrady se kdysi rozkládalo keltské hradiště Hrazany
Na našem území je možné najít mnoho míst, kde kdysi sídlili Keltové. Zcela jedinečné bylo v tomto ohledu keltské hradiště Hrazany, které se dnes nachází ve Středočeském kraji na pravém břehu Slapské přehrady. Vzniklo v 2. století před naším letopočtem. V době, kdy se Keltové kvůli kontrole celého území snažili podchytit významná strategická místa. Dodnes jsou zde v terénu patrné původní valy i terasovité členění keltských usedlostí.
Hrazanské oppidum mělo významnou strážní a správní funkci. Bylo centrem obchodu a vybíralo se tu i clo. Díky širokému výhledu do okolní krajiny střežilo důležité obchodní trasy a jejich přechody přes Vltavu. Samotný střed oppida byl postaven ve stylu městského centra, kde doslova kvetla řemesla i obchod, a odkud probíhala správa celé krajiny.
V době Keltů byla obrovská spotřeba dřeva a celá plocha oppida byla proto bezlesá. A stejně holé byly i okolní vršky. O to víc byla krajina přehledá. I dnes je odsud krásný výhled, který potvrzuje strážní funkci oppida. V dáli jsou vidět brdské hřebeny, přehlédnout je možné i celé Sedlčansko.
Samotná poloha byla pro vybudování oppida mimořádně vhodná. Hrazanské oppidum se rozkládá na dlouhém skalnatém ostrohu, který byl vytvořen hlubokým korytem Vltavy, do níž se právě v tomto místě vlévá potok Mastník tvořící přirozenou ochranu z druhé strany. Jediný přístup do oppida po souši byl z jižní strany, kde dodnes u vrchu Doubí najdete pozůstatky obranných valů. Bylo to totiž jediné místo, odkud mohl do oppida vpadnout nepřítel.
Terasovité usedlosti Keltů
Oppidum mělo rozlohu až 39 hektarů a zaujímalo prostor, který tvoří dva vrcholy, Doubí a Červenka. K zemědělství Keltové využívali sedlo mezi nimi. Příkré svahy vrchu Doubí i Červenky byly osídleny a upraveny terasovitým členěním, které je v terénu na mnoha místech patrné dodnes. Tím je ostatně hrazanské oppidum jedinečné. Vstup na území oppida byl v místě hlavní brány. Dnes tu najdete naučnou tabuli s označením „Vltavská brána“.
K nejkrásnějším místům je možné se dostat po Naučná stezce opata Zavorala, která začíná u obce Hrazany a vede asi dva kilometry po polní cestě, kde jsou rozmístěné první informační tabule. Nejkrásnější výhled na Slapskou přehradu pak skýtá skalnatá vyhlídka opata Zavorala, která se nachází přímo v místě oppida.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
