Na Lesním hřbitově v Novém Jáchymově jsou pochováni odborníci, kteří zakládali místní vyhlášené hutě

12. duben 2019
Česko – země neznámá

Lesní hřbitov v Novém Jáchymově ve středních Čechách je kulturní památkou. V roce 1831 ho založil František Nittinger, původně lesník a později ředitel celého panství tehdejších majitelů Křivoklátska – Fürstenberků. Ve středu hřbitova je umístěn velký kříž s Kristovým tělem a řada hrobů je zdobena kříži i náhrobními deskami z umělecky hodnotné litiny.

Ta se vyráběla v místních železárnách, které založil právě František Nittiger. Jeho hrob je na jeho přání obložen struskou a hřbitov v Novém Jáchymově je jediným místem, kde se tento slévárenský odpadní materiál používal i na zpevnění okolí hrobů.

František Nittinger se narodil se v roce 1768 v německém Bádensku. Byl pokrokovým mužem. Na práce najímal pouze dobrovolníky a naučil se velmi dobře česky. Zaváděl nové způsoby hospodaření v křivoklátských lesích a jako ředitel železářských hutí v Nižboru provedl i rozsáhlou reorganizaci železáren na Křivoklátsku. Mezi jeho významné počiny patří i založení hutě právě v Novém Jáchymově v roce 1817, jejíž stavba předčila i císařskou železárnu v Mariazellu, svého času daleko široko nejvyhledávanější.

Založení dvou nových moderních železáren mělo pro rozvoj křivoklátského regionu obrovský význam. Na úspěšný rozjezd jáchymovské hutě povolal nejlepší odborníky té doby z německého Švábska. Vychovali další generaci odborníků slévárenství a hutnictví v Novém Jáchymově a místní litina byla díky nim ve své době na evropské špičce. Jejich hroby patří na Lesním hřbitově mezi nejstarší a také nejkrásněji zdobené.

Hřbitov jako umělecké dílo

Na přibližně třiceti nejstarších hrobech je celá řada umělecky formovaných a ornamenty zdobených křížů, nápisových desek a náhrobků z místní litiny. Jejich umělecká i historická hodnota je velmi vysoká. V zadní části hřbitova najdeme hroby zakladatelů místních hutí. Leží tu Antonín Mayer, který má hlavní zásluhu na postavení jáchymovských hutí, ale také rodiny Grossů, Merletů a dalších, kterým patří dík za úspěšný start i vysokou kvalitu místních hutí. Právě hutě v Novém Jáchymově díky nim určovaly hlavní směr ve výrobě kvalitní litiny v celé Evropě.

Zajímavostí místního Lesního hřbitova je také využití strusky. Jedná se o sklovitou látku, která vzniká jako odpadní materiál během výroby železa ve vysokých pecích. Na Lesním hřbitově je vidět na mnoha místech jako materiál pro zpevnění okolí hrobů i v jejich těsné blízkosti. Na první pohled vypadají tyto tmavé kameny jako láva.

Umístění strusky kolem hrobů má ale i symbolický význam. Odborníci, kteří místní hutě zakládali, chtěli takto jednoduše ukázat i své vnitřní propojení s hutnictvím. Strusku si na svůj hrob nechal umístit i sám František Nittinger. Jeho hrob se nachází v centrální části hřbitova, okolí hrobu tvoří zábradlí z umělecké litiny a vnitřek hrobu je struskou doslova zasypán.

Hřbitovu pak dominuje mohutný kříž s tělem Ježíše Krista vyrobený z litiny. Na hřbitov byl dosazen až v roce 1856. V loňském roce prošel náročnou obnovou. Restaurátorské práce trvaly přibližně šest měsíců a v prosinci roku 2018 byl vrácen zpět na původní místo. Hranolovitý podstavec zdobí četné ornamenty a litina získala tmavý nátěr. Postava Ježíše Krista naopak působí, jako by byla vyrobena z cínu.

V minulosti měl hřbitov pěknou parkovou úpravu, spolu se zánikem železáren začal ale chátrat i on. V letech 1992 až 1993 obec vlastními silami a finančními prostředky hřbitov částečně zvelebila. Obnova centrálního kříže si vyžádala přes 700 tisíc korun. Z toho dotace z Programu obnovy kulturních památek ministerstva kultury představovala částku necelého půl milionu. Nyní se připravuje restaurování hrobu nejcennějšího, samotného zakladatele hřbitova a novojáchymovských hutí Františka Nittingera.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.