Na nádvoří zámku v Poděbradech jsou k vidění malovaná srdce. Přibližují jednotlivé země Evropské unie

5. listopad 2018
Česko – země neznámá

Středočeské Poděbrady proslavila léčivá voda Poděbradka, skvělé lázně a v minulosti také český král Jiří z Poděbrad. Mírová zahraniční politika s vizí spojené Evropy dovedla krále Jiřího k jednání s největšími evropskými vládci. Síla jeho mírových myšlenek má dodnes významné místo v evropských dějinách. A v Poděbradech navíc na „svého krále“ nezapomínají. V roce 2014 tam vznikl projekt, který propojil mladé české umělce s tradicí a historií evropských států.

Významným mezinárodním počinem Jiřího z Poděbrad byl Mírový projekt, který poprvé nastínil možnost spojené Evropy. Jeho vizí byla silná nadnárodní organizace, unie evropských států, zajišťující všem trvalý vnitřní mír a obranu proti vnějšímu útoku.

Jiří z Poděbrad připravil návrh promyšlený do všech detailů, včetně právních aspektů, správního systému organizace i způsobu finančního zajištění. O možnostech realizace „spojené středověké Evropy“ jednal s polským i uherským králem, s benátskou republikou i s francouzským králem Ludvíkem XI. Pro příliš radikální návrhy zasahující postavení církve nakonec Mírová mise realizována nebyla, ale síla myšlenek tohoto projektu má významné místo v dějinách Evropy.

Evropská unie ale nakonec přece jen vznikla. I když o mnoho let později. V současnosti má 28 členských států. A protože se v Lázních Poděbrady, kde se myšlenka spojené Evropy kdysi zrodila, velmi úspěšně léčí srdeční choroby, vznikl díky tomuto spojení krásný projekt nazvaný „Srdce Evropy“.

Bylo osloveno devět středních uměleckoprůmyslových škol z celé České republiky, které měly pomalovat 28 modelů srdcí v duchu jednotlivých členských států Evropské unie. Studenti připravili náměty pro vybrané evropské státy, přičemž vycházeli z tradice a historie té které země a snažili se zachytit hlavní rysy každé z nich. Návrhy následně schvalovala velvyslanectví konkrétních států.

Zámek Poděbrady zažil venkovní tvůrčí dílnu

Poděbradská dílna Josefa Jelínka pro celý projekt vyrobila 28 otočných sklolaminátových srdcí o rozměrech 122 krát 135 centimetrů. Na ně pak mladí výtvarníci přenesli schválené návrhy. Kvůli povětrnostnímu vlivu použili akrylové barvy nanášené štětci. Tvořilo se pod širým nebem v celém areálu zámeckého parku i nádvoří.

Všech 28 srdcí je dnes rozestavěno na prvním nádvoří poděbradského zámku. Dobrým nápadem bylo využití otáčecího mechanismu, díky kterému se srdce větrem otáčí a působí tak živě a vesele. Pokud malovaná srdce navštívíte, určitě vám zlepší náladu. Čiší z nich nejen mladistvá energie tvůrců, ale z každého z nich i kousek tradice a historie evropských států. Takto pohromadě je to překrásný kaleidoskop.

Každé srdce vystihuje charakter té které země a svědčí o tvořivosti mladých umělců. Srdce Nizozemí vypadá jako kubistický obraz znázorňující malá políčka různých rozměrů, doplněný větrnými mlýny a bicykly. Chorvatsko vystihuje mapa s ostrovy, které všichni známe – Hvar, Vis, Korčula a další. Británii nechybí známé autobusy, telefonní budky a deštníky. Francie se pyšní Eiffelovou věží a Itálii poznáte podle šikmé věže, chrámu sv. Petra, Kolosea, malého vozu Fiat a všudypřítomné modré barvě. A jak vypadá srdce České republiky? Běžte se podívat. Prozradíme, že má pouze jeden hlavní symbol – „véčko“ vytvořené prsty ruky jako symbol přísahy.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.