Na novou vyhlídku ve Víru na Vysočině si vyšlápnete přes kamenné moře. Trocha námahy ale stojí za to
Okolí Vírské přehrady na Vysočině je vyhlášené krásnými skálami, na kterých jsou vybudované i takzvané via ferraty, tedy jištěné horské stezky, na kterých si i laik může přičichnout k horolezectví. Kdo si ale netroufá ani na ně, tomu můžeme doporučit novou vyhlídku na Rossiho skále. Trochu adrenalinu na ní určitě zažije, i když na ni vyšlápne za deset minut.
„Ta skála byla vždycky zdejší dominantou, ale byla schovaná ve smrkovém porostu,“ říká jeden z iniciátorů stavby vyhlídky David Matuška. S lesy v poslední době zamávala kůrovcová kalamita. Vyhlídce ale paradoxně pomohla. Stromy na svahu Rossiho skály zmizely a odkryly kamenné moře.
Horolezci v něm lanem vyznačili nejpohodlnější cestu serpentýnami nahoru až k vrcholu. “Kolegové museli nanosit spoustu placáků, aby ta cesta byla co nejjednodušší,“ dodává David Matuška. Přesto je samozřejmě třeba opatrnosti, protože některé kameny se viklají. „Rozhodně nedoporučujeme chodit sem v dešti,“ upozorňuje průvodce.
S každým vystoupaným metrem se otevírá širší vyhlídka na samotnou obec Vír, okolní kopce a hráz Vírské nádrže. „Zleva je vyhlídka Klubačice, tam je nádherný rozhled,“ ukazuje David Matuška. Pro vizuální efekt instalovali tvůrci vyhlídky na cestu kamenným mořem noční lampičky, takže stojí za to vidět Rossiho skálu i za tmy. Noční výstup se ale samozřejmě kvůli bezpečnosti nedoporučuje.
Těsně pod vrcholem Rossiho skály, na kterém vlaje česká vlajka, je kovový můstek chráněný zábradlím se sítěmi. „Vyhlídka není kotvena přímo do skály, ale do terénu pod ní, takže skálu obepíná,“ vysvětluje David Matuška a dodává, že jde o systém pevných bodů na chemických kotvách. „Je to v uvozovkách speciální druh lepidla,“ upřesňuje. Důvodem tohoto postupu je eroze skal v této lokalitě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
