Na pražských náplavkách můžete navštívit unikátní kobky. Jsou v nich kavárny, galerie i knihovna

21. červen 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tvar a fungování oken vzbuzuje pozornost

V nábřežních zdech pražských náplavek Rašínova a Hořejšího nábřeží můžete navštívit galerie, ateliéry, dílny, pobočku knihovny, kavárny nebo veřejné toalety. Pozoruhodně řešeným prostorám se říká kobky. Vznikly ve zrekonstruovaných klenutých průchodech a bývalých skladech. Kromě toho nabízejí náplavky příjemnou procházku podél řeky s výhledem na historické dominanty hlavního města.

Dnešní Rašínovo nábřeží s náplavkou vzniklo ve dvou etapách. První část od Palackého k Jiráskovu náměstí byla postavena v letech 1870 až 1878 souběžně s mostem Palackého. Druhá část od Palackého náměstí k Vyšehradské skále byla dokončena v roce 1905 spolu s Vyšehradským tunelem. Výstavbě nábřeží padlo za oběť starobylé Podskalí, svérázná osada pražských plavců a vorařů. Jejich každodenní život, spjatý s řekou Vltavou, připomíná jediná dochovaná stavba, bývalá podskalská celnice na Výtoni.

Široká náplavka Rašínova nábřeží sloužila v úseku mezi Palackého a Jiráskovým mostem jako hlavní přístaviště Pražské paroplavební společnosti a výchozí bod populárních výletů do Štěchovic. Část náplavky mezi Palackého a železničním mostem původně sloužila ke kotvení a rozebírání vorů, plavených po řece do Prahy ze šumavských lesů. Poslední vory připluly do metropole v roce 1947.

Náplavka Rašínova nábřeží mezi výběžkem Vyšehradské skály a Jiráskovým mostem nabízí překrásný výhled na panorama Hradčan. Kobkám přetvořeným před nedávnem na místa setkávání, se říkalo čapadla. Byly to mezery v pobřežních zídkách, později klenuté průchody v nábřežních zdech, u kterých se zachytávaly (čapaly) a rozebíraly připlavené vory.

Kobky s kulatými okny na náplavce Rašínova nábřeží

Hořejší nábřeží

Charakter nábřeží je dán historickým využitím celého Smíchova jako místa průmyslových areálů. Výstavba Hořejšího nábřeží s pobřežní komunikací probíhala v úseku mezi Jiráskovým a Palackého mostem po roce 1903. Navazující úsek se širokou náplavkou směrem k železničnímu mostu byl dokončen až ve dvacátých letech 20. století.

Už předtím se na smíchovském břehu nacházely populární říční lázně a dřevěná divadelní aréna, zbořená v roce 1938. Náplavka sloužila také pískařům, kteří na pramicích těžili ze dna řeky písek a rozváželi ho po městě v povozech. Dnes je ze Smíchova významná obchodní a především dopravní křižovatka města. Náplavka Hořejšího nábřeží nabízí výhled na Vyšehrad a unikátní železniční most.

Pohled ze smíchovské náplavky k Vyšehradu

Náplavky žijí po celý rok

Revitalizace pražských náplavek propojila vnitřní a vnější prostor. Nejobdivovanější je doplnění obloukové klenby kobek na Rašínově nábřeží o velká kruhová okna, která fungují jako otáčivé pivotové dveře. Otevírají se dostatečně, aby bylo možné vstoupit i s kočárkem nebo na invalidním vozíku. Navíc díky velkým oknům zůstal zachovaný vizuální kontakt s okolím.

Tvůrcem architektonického řešení náplavek je architekt Petr Janda. Kobky získaly mnohá ocenění a psalo (a píše) se o nich snad po celém světě.

Pražské náplavky večer

Náplavky patří k nejatraktivnějším místům Prahy, jsou významným veřejným prostorem. Slouží k procházkám, konají se tu různé akce. Náplavky teď žijí po celý rok. Do nových kaváren, galerií, dílen a ateliérů mohou lidé zavítat i v zimě, mají se kde setkávat i se schovat před nepřízní počasí. Mezi náplavkou Rašínova a Hořejšího nábřeží se mohou nechat jednoduše přepravit přívozem.

Spustit audio