Na Vyšehradském hřbitově v Praze odpočívá na 600 význačných osobností české kultury

Slavín, místo společného odpočinku našich vynikajících osobností, stojí na Vyšehradském hřbitově
Slavín, místo společného odpočinku našich vynikajících osobností, stojí na Vyšehradském hřbitově

Na pražském Vyšehradě se nachází jeden významný hřbitov. Je tam už od 13. století a původně byl docela obyčejný. V roce 1869 byl ale na podnět probošta Václava Štulce přebudován na národní pohřebiště. Dnes je zde pochováno přes 600 význačných osobností české národní kultury. Náhrobky navíc tvoří jedinečnou galerii hřbitovních plastik.

Koncem 80. let 19. století vznikla pak myšlenka na založení pantheonu – společného místa posledního odpočinku českých osobností. Iniciátory byli vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a obchodník dřívím a svého času smíchovský starosta Petr Matěj Fischer, který na stavbu věnoval 30 000 zlatých.

Hrobka Slavín stojí na východní straně Vyšehradského hřbitova. Postavena byla v letech 1889 až 1893 a Petr Fischer ji věnovací listinou odevzdal spolku Svatobor do „věčné péče a užívání“. Nad tabulemi se jmény je napsáno: „Ač zemřeli - ještě mluví“.

Architektem hrobky byl Antonín Wiehl. Na vrcholu pomníku leží sarkofág, nad nímž se sklání alegorická okřídlená postava „Génia vlasti“. Po stranách sedí dvě sochy představující po levé straně „Vlast truchlící“ a po pravé „Vlast vítěznou“. Jejich tvůrcem je Josef Mauder. Na přední straně pomníku jsou tři desky se jmény prvních 15 osobností pochovaných na Slavíně. První byl v roce 1901 básník Julius Zeyer, od nějž pocházejí i verše na soklech postranních soch:

Hrobka Slavín

„Svých synů prach vlast, truchlíc, zemi vrací“

„Jich skutky, jásajíc, po věky lidstvu hlásá“

Na Slavíně odpočívají básníci a spisovatelé, malíři, sochaři, herci, operní pěvci, houslisté, klavíristi, architekti a představitelé dalších, převážně uměleckých oblastí. Jejich jména si můžete přečíst i na ochozech hrobky.

Vstup na Vyšehradský hřbitov - Pax vobis - Pokoj vám

Zatím poslední urna, která byla do hrobky uložena, patřila herci Karlu Högrovi. Zemřel v roce 1977, avšak jeho ostatky byly na Slavín přeneseny v září 2013.

V bohatě zdobené a běžně nepřístupné kryptě, která se skrývá pod sarkofágem, zůstává ještě poslední prázdná hrobka. A prázdná možná i zůstane, protože v současnosti si lidé většinou přejí, aby jejich blízcí byli pochovaní v rodinných hrobech.

Vyšehradský hřbitov je otevřen od listopadu do února od 8 do 17, v březnu, dubnu a říjnu od 8 do 18 a od května do září od 8 do 19 hodin. Podrobnosti o tom, kdo na Slavíně a na Vyšehradském hřbitově odpočívá, najdete zde.