Na výstavě v Pelhřimově můžete zavzpomínat na doby, kdy jsme si oblečení šili sami
Bývaly doby, a není to zase tak dávno, kdy obchody s oděvy nebyly plné zboží a ženy a nakonec i muži, si v žádném případě nemohly vybírat. Na řadu tak přišly šicí stroje a šikovné ruce, pod kterými vznikaly i módní kousky podle zahraničních časopisů. Tuto dobu připomíná výstava s názvem „Sama šila“, kterou připravilo Muzeum Vysočiny v Pelhřimově.
Muzeum Vysočiny v Pelhřimově má ve svých depozitářích i šaty skutečně historické. Tvůrci výstavy si ale uvědomili, že v domácích šatnících už nenajdete ani oděvy z poměrně nedávné doby.
„Ono to souvisí s životními trendy. To, co měly naše babičky na půdách, to kultura městských bytů neumožňuje. A tak, co už nepotřebujete, zkrátka vyhodíte,“ říká pracovnice muzea Markéta Skořepová, a ukazuje na modely ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století.
Specifikem druhé poloviny dvacátého století byla v České republice nedostupnost módy. V regálech obchodů, pokud v nich už něco bylo, rozhodně nebyly módní oděvy, které jsme mohli zahlédnout například v zahraničních filmech nebo časopisech. Kdo něco takového chtěl, musel si to nechat ušít, anebo si to ušít sám. Šicí stroje tak do domácností patřily stejně jako televize a ledničky.
Vycházely samozřejmě módní časopisy, například Žena a móda. „Měl být o módě, ale byla to v podstatě tisková tribuna komunistické strany. Byla v něm spousta balastu,“ říká Markéta Skořepová s tím, že od šedesátých let přibývaly další časopisy a střihy se prodávaly i samostatně.
A prodávaly se i látky. Pamětnice si jistě vzpomenou například na krimplen, polyesterový úplet. „To si vzít na léto, tak určitě dostanu vyrážku,“ směje se průvodkyně a ukazuje na vystavené minišaty, na kterých je ovšem vidět kvalitní krejčovina.
V pelhřimovské expozici jsou vystavené desítky šatů, svetrů, galanterie, ale i oblečků na panenky, na kterých mnohé ženy jako malé holčičky se šitím začínaly. Výstava je otevřená do 13. února 2023.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
