Na zřícenině hradu Vlčtejna objevíte pozůstatky středověkého záchodu i lavice na slunění
Krásný výlet si můžete udělat na zříceninu hradu Vlčtejna a do jeho okolí. Vlčtejn se nachází ve stejnojmenné obci na jižním Plzeňsku, mezi Želčany a Chocenickou Lhotou. Areál bývalého hradu je možné si volně projít a pokochat se tak tím, co se z hradu dochovalo do dnešních dnů.
První písemná zmínka o Vlčtejnu pochází z roku 1284, kde figuruje Holen z Vildštejna společně s dalšími příslušníky rodu Drslaviců, a to s Půtou a Soběhrdem z Litic. Kolem roku 1360 pak Vlčtejn kupují Rožmberkové, kteří hrad výrazně přestavěli. „Zejména vystavěli nový obdélný palác na mohutném buližníkovém suku, který vévodí celému hradnímu areálu,“ uvádí archeolog Josef Hložek. Jako sídlo hrad fungoval až do 17. století.
Hrad Vlčtejn byl dvojdílný. Skládal se z hradního jádra a rozsáhlého předhradí, které bylo od okolního terénu odděleno dvojicí mohutných příkopů a valů. V čele předhradí se do dnešních dnů dochovala výrazná prohlubeň, která mohla v minulosti sloužit buďto jako cisterna na vodu, nebo se může jednat o zbytky okrouhlé věže, která byla podobně jako další hradní zástavba z důvodu budování nedaleké silnice rozebrána.
Prevét je zde patrný dodnes
Pokud vyjdete po novodobých železných schodech, ocitnete se v hradním jádru. Celý palác je rozdělen příčkou na dvě nestejně velké části. První patro bylo přístupné schodištěm a nacházely se v něm obytné prostory pánů hradu, tedy rožmberských správců. „V této části jsou ukryty i pozůstatky středověkého záchodu. Máme zde krásně dochovaný portálek na prevét. Na vnější straně fasády je vidět několik konzol, které záchod nesly,“ popisuje archeolog. Nad dnešním vstupem je také možné pozorovat přezděné okno vybavené sedátky, která sloužila k pobytu na slunci a čerstvém vzduchu.
„Přestože hrad působí úsporným dojmem, ve své době představoval poměrně luxusně vybavený objekt, který plně dostačoval k účelu, k němuž byl vystavěn. Tedy jako mocenský opěrný bod v rámci rozsáhlé rožmberské domény,“ uzavírá Josef Hložek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
