Národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály se zjara stává doslova botanickou zahradou
Okolí Slapské přehrady ve Středočeském kraji láká především v letních měsících k vodním sportům a jachtingu. Po celý rok je ale i vyhledávanou turistickou oblastí díky divoké přírodě a krásným vyhlídkám na meandry řeky Vltavy. Za nejkrásnější místo středního Povltaví je považována Národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály. V jarních měsících se celá oblast stává velkou botanickou zahradou. Nejhojněji tu roste přísně chráněný koniklec luční.
První chráněné území bylo v okolí kopce Drbákov vyhlášené již v roce 1933, a to díky hojnému výskytu tisů, kterým se ve zdejších suťových lesích velmi dobře daří. Ovšem dnes je oblast významná z jiného důvodu. Na malém území se tu rozprostírá neuvěřitelně rozmanitá příroda.
Zalesněné jižní svahy Drbákova bývají velmi dlouho ve stínu. Na severní části se oproti tomu nacházejí prudké osluněné svahy s velkými skalními výchozy. Samotné Albertovy skály jsou rozeklané skalní útvary, které mají různobarevné odstíny podle svitu slunce. Někdy se Albertovým skalám říká také Bílá skála, protože kameny za přímého slunečního světla téměř zbělají. Díky střídání osluněných skalních žeber a vlhkých zastíněných úžlabin se na velmi malém ploše nachází několik rostlinných společenstev.
Symbolem Albertových skal je koniklec luční
Díky různorodosti působí tato oblast v jarních měsících jako skutečná botanická zahrada. Na první pohled zde převládají veselé žluté květy. Kolem cest tu totiž roste prvosenka jarní, neboli petrklíč, ale najdete tu i růžice lilií. Skály rozzáří žlutou barvou i vytrvalá tařice skalní, která roste i na prudkých skalních stěnách. Mezi časné jarní květiny patří také mochna jarní, která se plazí po kamenech a vytváří krásné žluté koberce.
Hojný výskyt koniklece lučního v oblasti Albertových skal je dokladem toho, že v těchto místech byly kdysi pastviny. Koniklece mají totiž rádi místa s mělkou půdou s rozvolněným trnem. Jde o chráněný, silně ohrožený druh. V této oblasti roste tak hojně, že se stal pro celou přírodní rezervaci symbolem.
Koniklece luční dorůstají do výšky přibližně 20 centimetrů a rostou na obtížně přístupných místech - na skalních terasách a na okrajích skalních svahů. Mají tmavou barvu květu a je potřeba je pozorně hledat. Ve skalách totiž oko upoutají spíš žluté květy a koniklece jsou mezi nimi méně nápadné.
Celou oblastí Albertových skal prochází okružní naučná stezka, která začíná u obce Nalžovické Podhájí. Dnes je po právu často hodnocena jako nejkrásnější stezka na středním toku Vltavy. Celá trasa měří sedm a půl kilometru a zdolává převýšení 200 metrů. Skály a vyhlídky jsou přibližně ve výšce 100 metrů, pod nimi se nachází hluboký sráz a hladina řeky Vltavy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
