Naučná stezka F. X. France na jižním Plzeňsku nabízí archeologické zajímavosti pro odborníky i laiky

13. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Naučná stezka je vhodná pro všechna roční období

Naučná stezka Františka Xavera France, která začíná nedaleko zříceniny hradu Lopata na jižním Plzeňska, nabízí mnoho archeologických zajímavostí. Stezka je určená jak pro odborníky z oboru historie, tak i pro naprosté laiky, které dějiny prostě baví a chtějí se o minulosti něco zajímavého dozvědět.

Naučná stezka F. X. France

Naučná stezka byla pojmenována po známém amatérském archeologovi a badateli Františku Xaveru Francovi. „Byl zahradníkem na nedalekém zámku Kozel, ale nepředstavujme si ho tak, že by tam okopával kedlubny. Byl to vážený zahradní architekt, který studoval ve Vídni. Vypracoval Valdštejnům celou koncepci zámeckého parku na Kozlu,“ vysvětluje pracovník plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, archeolog Filip Kasl.

Franc se okolními památkami začal zabývat až ve svých 40 letech. Jeho výzkumy se týkaly i středověkých památek, kdy zkoumal například hrad Lopatu. Prozkoumával ale i zdejší tvrze, což bylo pro tehdejší dobu zcela neobvyklé.

„Území Kozelského polesí je významné proto, že se zde unikátně dochovaly archeologické památky z pravěku, středověku i z 19. století. Tím pádem se dá toto území chápat jako „živá“ učebnice archeologie. Jedná se o takovou konzervu památek, které jsou zde takto zachované a dodnes je tu návštěvníci mohou spatřit,“ dodává archeolog.

Každý si na naučné stezce najde to, co ho z oblasti archeologie zajímá: „Milovník pravěku se může podívat na mohyly, kde bývalí badatelé hledali hroby předků a nacházeli různé starožitnosti, jak se tehdy říkávalo. Pro takové spíše už fajnšmekry jsou zajímavé pozůstatky po středověkých vesnicích. Jsou to různé kopečky a prohlubně v terénu, takže zkušené oko pozná, kde stála tvrz, kde dům nebo kde mohl být rybníček. A stezka je zajímavá i pro lidi, kteří si chtějí představit, jak zde vrchnost jezdila v kočárech. Je možné tady vidět různé aleje v dnes již vzrostlém lese,“ popisuje Filip Kasl.

Ten, kdo ještě nemá takto „vycvičené“ oko, rozhodně nepřijde na naučné stezce zkrátka. Je možné si vše přečíst na naučných tabulích, které jsou umístěny na každém zastavení. „U každé památky je cedule, kde je rekonstrukce toho, jak to tam tehdy vypadalo,“ doplňuje Filip Kasl. Naučná stezka začíná u zříceniny hradu Lopata nedaleko Šťáhlavic na jižním Plzeňsku a končí v obci Kornatice v okrese Rokycany.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová