Navštivte nedotčenou část Šumavy. Pohled na jezírko u Boubínského pralesa je zážitek pro romantiky

13. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Turisté u Boubínského jezírka

Temná, ale čistá průzračná voda, dřevěný most, hráz a v průhledu mohutné šumavské stromy, z nichž některé padly věkem přímo do vody jezírka. To je první, co uvidíte, když vystoupáte po cestě od Idiny pily k Boubínskému jezírku. Říká se mu také Jezírko U pralesa a jistě vás při pohledu na něj napadne, jestli v něm nebo v jeho okolí nežijí pralesní duchové, víly nebo třeba vodník.

Tak romanticky a pohádkově toto prostředí působí. Ačkoliv jsou zdejší hvozdy hodně staré, a o tamních kopcích ani nemluvě, historie jezírka není zas tak dlouhá. A co je nejzajímavější, není ledovcovým karem, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale dílem lidských rukou.

„Jezírko je vstupem do jádra pralesa a i když nebyla nikdy popsána, věřím tomu, že nějaká ta bytost, kterou člověk nedokáže vidět, tady existuje,“ míní s úsměvem Jan Dvořák, mluvčí Správy Národního parku Šumava.

Jezírko se nachází v nadmořské výšce 920 metrů a takto vysoko vzniklo záměrně. „Jezírko bylo postaveno za účelem splavování vytěženého dřeva. Tato jezírka, nebo také klauzy, se stavěly proto, aby dřevaři mohli splavovat polena dříví do nižších poloh. Tady na Kaplickém potoce postavili toto jezírko ve třicátých letech 19. století právě z tohoto důvodu,“ vysvětluje Jan Dvořák.

Pohádkově tajemné místo, i tak může působit Boubínské jezírko

Nádrž pochází z roku 1836 a byla určena především pro plavení dřeva do skláren v Lenoře. Její největší hloubka jsou čtyři metry a rozloha je 0,37 hektaru.

„Jezírko sloužilo praktickému účelu velice dlouho, protože naposledy se tu splavovalo dříví v roce 1957,“ dodává mluvčí s tím, že v současné době slouží jako výchozí bod pro okružní cestu kolem samotného Boubínského pralesa. Ten se dá obejít po takzvané Lukenské cestě, po které se návštěvníci vrátí zpátky k dřevěnému mostku a hrázi, od které původně vyšli.

Mostek nad propustí vodního kanálu sloužícího pro přepravu dřeva

Jádro Boubínského pralesa je rezervací již od roku 1858 a je v mnoha směrech unikátní, například v množství dřevní hmoty na jeden hektar. „Boubínský prales má rozlohu 47,5 hektaru. Má největší množství dřevní hmoty na hektar, je to kolem tisíce kubických metrů. Když si to porovnáme například s pralesy v Karpatech, tak tam se dřevní hmota pohybuje mezi pěti sty až sedmi sty padesáti kubíky na hektar,“ shrnuje Jan Dvořák.

Spustit audio