Název písničky Paní má se má vznikl, když moje žena žehlila plínky, vzpomíná Tomáš Linka
Zpěvák, textař a excelentní hráč na foukací harmoniku, pro kterého je typický kovbojský klobouk. Mnoho let strávil v kapelách Greenhorns a Fešáci, v roce 1999 založil vlastní skupinu Přímá linka. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil Michal Tučný a stále patří Petr Novotný.
S Fešáky a Přímou linkou vystupuje pořád, i když si teď po náročné vánoční šňůře dopřává několik měsíců odpočinku. Úplně ale nezahálí, v jedné restauraci u Říčan kousek za Prahou připravuje jedinečný projekt. „Ta hospoda je v Doubku a my tam rozjíždíme takovou veselici, taškařici se zpěvy. Je to podle projektu převzatého z Ameriky, kterému se říká Country Dinner Theatre, takže se tam večeří, je tam divadlo a country hudba,“ přibližuje Tomáš Linka.
Na harmoniku se naučil jen dvě písničky
Když má volno, vůbec nebere do ruky foukací harmoniku, kterou je pověstný. „Ani mi to nechybí, protože když hrajeme, tak je toho až moc,“ říká s úsměvem. Hrát se naučil sám. Jeho otec měl skupinu foukacích harmonik. „Když táta vypadl z domu, tak jsem si jeho harmoniky půjčil a naučil jsem se asi v deseti letech na ně hrát. A musím říct, že jsem v podstatě trénoval nebo cvičil jenom na dvě písničky v životě. Jinak všechno ostatní tak nějak hraji z koule a děkuji pánubohu, že mě obdařil takovým darem,“ přiznává hudebník.
Před několika lety vydal knížku, školu hry na foukací harmoniku. Její součástí bylo i CD, kde kromě jiného byla i píseň Oranžový expres, jedna z těch, které se v dětství naučil. „S tou skladbou jsem měl velký problém, protože jsem se ji naučil hrát strašně rychle, ale těm začínajícím jsem to chtěl předvést pomalu. Nedovedete si představit, co to bylo za práci. Já to prostě pomalu neuměl,“ směje se Tomáš Linka.
Výročí Michala Tučného a spolupráce s Petrem Novotným
Spolu s Michalem Tučným byl členem kapely Fešáci a je jím dodnes. Jak se s legendou country hudby seznámil, už si přesně nevzpomíná, sedli si prý ale na první dobrou. „My jsme se pak hodně skamarádili. Jezdili jsme třeba po hospodách na Berounsku a Michal vždycky vzal to svoje slavný banjo. Měli jsme nacvičených pár písniček, kde jsme zpívali spolu, takže to byla vždycky velká legrace.“ Od smrti Michala Tučného letos uplyne třicet let a přátelé na něj nezapomínají. „Do celého léta máme naplánovaný vzpomínkový turné s písničkami Michala.“
Dalším důležitým člověkem, který ovlivnil jeho kariéru, byl textař a moderátor Petr Novotný. Stojí i za názvem jednoho z největších Linkových hitů, písni Paní má se má. „My jsme s Petrem Novotným kdysi tvořili takovou textařskou dvojici. Já měl nápady a on to vždycky dokázal učesat a dát tomu formu, takže jsme jeden čas textovali hodně písní spolu.“
Jednou byli u Tomáše Linky doma a řešili skladbu Johna Denvera, kterou chtěl hudebník zařadit do svého repertoáru. Bylo to v době, kdy se Tomáši Linkovi narodila první dcera. „Seděli jsme u nás v obýváku, trápili jsme se tím a vůbec nevěděli, jak do toho. A najednou jsme se podívali na moji ženu. Právě u okna žehlila plínky, svítilo na ni sluníčko a vypadala moc šťastně. Už nevím, jestli jsem to řekl já, nebo Petr: ‚Podívej se na tu paní, ta se má.‘ A v ten moment už to lítalo někde ve vzduchu. Mojí dceři bude letos 50, takže tomu textu je v podstatě také tolik.“
Má ještě nějaká jiná jeho písnička podobně zajímavou historii? Proč je dnes mnohem složitější česky otextovat písně, které v originále zpívají například američtí zpěváci? A jaký překlad se Tomáši Linkovi podle něj povedl nejlépe? Nejen to si můžete poslechnout v rozhovoru s Alex.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.